1
Farmakologický ústav LF MU
Vedoucí ústavu: doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D.
doc. RNDr. Ladislava Bartošová, Ph.D. - přednášky
Mgr. Bc. Barbora Říhová, Ph.D. – Všeobecné sestry
Mgr. Kristýna Nosková, Ph.D. – Záchranáři
Mgr. Petra Amchová, Ph.D. – Porodní asistentky
FARMAKOLOGIE
Úvodní hodina
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno2
Cvičení:
jedna neomluvená absence
Tři testy v průběhu semestru: 10 otázek, 1
správná odpověď, 1 bod/otázka
Zápočet: minimálně 3 body/ test a celkem
minimum 10 bodů
Zkouška: test 30 otázek, 1 správná odpověď,
1,5 bodu otázka
Známka: Výsledek zkoušky (max 45) + suma ze
cvičení (max 30) – 10 (minimum pro zápočet)
A = 55,5-65 bodů
B = 50-55 bodů
C = 45,5-49,5 bodů
D = 42,5-45 bodů
E = 39-42 bodů
F = nevyhovující méně
než 39 bodů
Zápočet a zkouška
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno3
Doporučená studijní literatura
MÁCHALOVÁ, Alena a kol. Farmakologie pro studenty bakalářských
oborů na LF MU. 2016. 397 s. (http://portal.med.muni.cz/)
MARTÍNKOVÁ, Jiřina, a kol. Farmakologie pro studenty zdravotnických
oborů, 2. zcela přepracované vydání, Grada Publishing a.s., 2018. 520 s.
ISBN 8027109299.
Materiály v IS k předmětu Farmakologie
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Farmakologický ústav4
Úvod do studia farmakologie
Základní farmakologické pojmy
Mechanismy účinků léčiv
Receptorová teorie
Základní principy farmakologie VNS
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno5
Farmakologie
 náplň oboru
farmakon = lék
věda studující interakci látek a léčiv (farmak) s biologickými systémy
farmakologie # farmacie
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno6
Obecná farmakologie
studuje obecně platné zákonitosti interakcí látka x organizmus
 Farmakodynamika
 Farmakokinetika a další
Speciální farmakologie
zabývá se jednotlivými skupinami léčiv a individuálními látkami
Farmakologie
 náplň oboru
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno7
farmakologie
obecná
Farmako
dynamika
Farmako
kinetika
Farmako
genetika
.....
speciální
analgetika anestetika antihypertenziva …..
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno8
Experimentálnífarmakologie
experimentální modely (vše kromě lidského těla)
Klinická farmakologie
klinické dopady léčiva = použití u člověka
klinická farmakokinetika
 farmakoepidemiologie
 farmakoekonomika
 farmakogenetika
 farmakovigilance
Farmakologie
 náplň oboru
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno9
Léčivo, léčivá látka (LL)
látky přírodní či syntetické s farmakologickým, imunologickým
nebo metabolismus ovlivňujícím účinkem, které jsou určeny k
terapii, prevenci, diagnostice a ovlivnění fyziologických funkcí
Pomocná látka
bez vlastního léčebného účinku
ulehčuje výrobu, přípravu a uchovávání nebo aplikaci
Farmakologie
 základní terminologie
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno10
Léčivý přípravek (LP)
LL upravené do LF v obalu a s označením
Lék
LL a LP podané nemocnému
Léková forma
Konkrétní forma LP s určitými fyzikálně chemickými
charakteristikami
Farmakologie
 základní terminologie
11
Farmakodynamika
MECHANISMY ÚČINKŮ LÉČIV
specifické – receptorové/nereceptorové MÚ
nespecifické MÚ
žádoucí/nežádoucí účinky léčiv
vzájemné interakce léčiv
RECEPTOROVÁ TEORIE
afinita, vnitřní aktivita
agonismus, antagonismus
Léčivo vyvolá farmakologický účinek INTERAKCÍ S ORGANISMEM
Nespecifické MÚ Specifické MÚ
Založeny na
fyzikálně-chemických vlastnostech léčiva
Založeny na
interakci s konkrétní strukturou organismu
Osmóza, adsorbce, tvorba chelátů,
precipitace bílkovin, oxidace/redukce,
ovlivnění pH, přímá interakce s DNA...
dané vazbou na specifickou proteinovou
molekulu (enzym, iontový kanál, transportér…)
dané vazbou na specifický receptor
NERECEPTOROVÉ MÚ
RECEPTOROVÉ MÚ
MECHANISMY ÚČINKŮ LÉČIV
Léčivo Mechanismusúčinku Indikace
MANNITOL osmoticky aktivní látka diuretikum, edém mozku
DIOSMEKTIT velký adsorpční povrch antidiarhoikum
SUKRALFÁT mechanické krytí povrchu Antiulcerózum
/mukoprotektivum
PEROXIDVODÍKU oxidační činidlo antiseptikum
131I
radioaktivně značenýjód
radionuklid, zdroj β záření antithyreoidálnílátka
EDTA chelatotvornálátka intoxikace těžkými kovy
MgO zásaditá reakce v roztoku antacidum
Nespecifickémechanismy účinku
= založeny na fyzikálně-chemických vlastnostech léčiva
Specifické NERECEPTOROVÉ mechanismy účinku
Léčivo Cílová struktura Typ interakce Indikace
LIDOKAIN
napěťově řízený Na+
kanál
blokáda lokální anestetikum
NEOSTIGMIN
acetylcholinesteráza reverzibilní
inhibice
miotikum,
myastheniagravis
FLUOXETIN
serotoninový
transportér
blokáda antidepresivum
PAKLITAXEL
dělící vřeténko blok
depolymerace
cytostatikum
KLARITROMYCIN
bakteriální ribozom změna
konformace
antibiotikum
HEPARIN
antitrombin III změna
konformace
molekuly
antikoagulans
Léčivo Cílová struktura Typ interakce Indikace
Benzodiazepiny GABAA receptor
Alosterická
modulace
Hypnotikum-
sedativum
Fentanyl µ- opioidní receptor
Agonistické
působení
Opioidní analgetikum
Propranolol β1 a β2 receptory
Antagonistické
působení
Antihypertenzivum
Sumatriptan 5-HT1D receptor
Agonistické
působení
Antimigrenikum
Specifické RECEPTOROVÉ mechanismy účinku
Specifické i nespecifickémechanismy účinku
velikost farmakologického účinku
závisí na DÁVCE
Subterapeutická dávka – terapeutická dávka (efektivní) – toxická dávka – letální dávka
Účinky nejen exogenních látek – léčiv, ale i řady endogenních látek jsou
zprostředkovány přes
LIGAND
Pro vazbu na receptor je nezbytná AFINITA ligandu k tomuto receptoru
= to, co se na receptor váže
SELEKTIVNÍ NESELEKTIVNÍ
= proteiny se specifickou 3D
strukturou schopné vázat molekulyRECEPTORY
Receptorové mechanismy účinků
vysvětluje RECEPTOROVÁ TEORIE
AFINITA vyjadřuje OCHOTU
ligandu vázat se na
receptor.
váže se selektivně jen k
určitému subtypu receptoru
váže se k více subtypům
receptoru
Schopnost ligandu změnit konformaci receptorové molekuly a aktivovat
signální kaskádu a vyvolat farmakologický účinek se nazývá
VNITŘNÍ AKTIVITA
= 0 = větší než 0
může nabývat hodnot
0-1 (0 -100%)
 Kompetitivní x nekompetitivní
 Reverzibilní x ireverzibilní
 Alosterický(agonistaa antagonistase váží na
jiné vazebné místo)
 Inverzní agonista (inhibuje spontánně
aktivované receptory)
Antagonista Agonista
Alosterická modulace
Vazbou na alosterické vazebné místo lze ovlivnit,
jestli se na receptorové místonaváže ligand
 Parciální (částečný) agonista
vnitřní aktivita je > 0 ale < 1
 Full (plný) agonista
Parciální agonista způsobí jen částečnou
změnu konformace receptoru, signální
kaskáda není aktivována plně, konečný účinek
je proto nižší
AFINITU k receptoru má nejen agonista, ale i antagonista !
1. Přednáška. Farmakologický ústav LF MU Brno
19
Tato selektivita je daná MH, tvarem receptorové molekuly, rozložením
elektrických nábojů.
Stejný ligand vyvolává v různých cílových tkáních různou odpověď:
RECEPTOROVÁ TEORIE se snaží vysvětlit chování léčiv pomocí
„receptorového modelu“. Má tři body.
1. Receptory zodpovídají za selektivitu účinku, nikoliv ligand
Velikost účinku léčiva je tedy daná jeho afinitou k receptoru a
vytvořením dostatečného počtu komplexů léčivo-receptor (L-R).
Maximální účinek je limitován počtem receptorů
2. Receptory určují kvantitativní vztahy mezi dávkou
(koncentrací) léčiva a jejím farmakologickým účinkem
3. Prostřednictvím receptorů vykazuje svůj farmakologický
účinek jak agonista, tak také antagonista.
AGONISTA svou vazbou na molekulu receptoru mění jeho konformaci a
spouští signální kaskádu.
ANTAGONISTA se na receptor váže, nemění jeho konformaci, neumí
spustit signální kaskádu, ale zabraňuje vazbě agonisty na tento
receptor, což také vede k farmakologickému efektu
RECEPTOROVÁ TEORIE se snaží vysvětlit chování léčiv pomocí
„receptorového modelu“. Má tři body.
Tentýž ligand ACETYLCHOLIN vyvolává svým působením na
rozdílných receptorech rozdílný efekt
Buňka kosterníhosvalstva
Srdečnísvalová buňka
Buňka exokrinníchžláz
SEKRECE
KONTRAKCE
SNÍŽENÍ FREKVENCE
A SÍLY KONTRAKCE
 PLNÝ (FULL) AGONISTA/ANTAGONISTA – látka plně stimulující/inhibující receptor a
signální dráhu
 PARCIÁLNÍ AGONISTA/ANTAGONISTA – látka částečně stimulující/inhibující receptor
 ALLOSTERICKÝ AGONISTA/ANTAGONISTA – váže se na alosterické místo a
stimuluje/inhibuje vazbu ligandu na místo vazebné.
 SMÍŠENÝ AGONISTA/ANTAGONISTA – látka, která působí stimulačně na jeden typ
receptoru a na druhý naopak inhibičně Buprenorfin (působí jako agonista mí a
antagonista kappa opioidních receptorů)
 DUÁLNÍ AGONISTA/DUÁLNÍ ANTAGONISTA – látka působící agonisticky
(antagonisticky) na dvou typech receptorů (Ragaglitazar agonista PPARα + PPARγ rcp.;
bosentan působí antagonisticky na rcp ETA a ETB; almorexant inhibuje aktivitu
orexinových rcp OX1R a OX2R)
Receptoroví agonisté / antagonisté
 Receptorový
kompetitivní antagonismus
přirozený ligand a léčivo soutěží o vazebné místo na receptoru (acetylcholin x atropin)
nekompetitivní antagonismus (alosterický nebo ireverzibilní antagonismus)
ani zvýšenou koncentrací ligandu nelze antagonistu vytěsnit z vazby na receptoru
(ireverzibilní inhibitory AChE – tabun, sarin, soman)
 Fyziologický
léčiva vyvolávají antagonistické působí, přičemž každé působí jiným MÚ nebo přes jiné
receptory (hladina glukózy v krvi: inzulín x kortizol)
 Chemický
léčiva ruší vzájemně svůj účinek na základě chemických reakcí (protamin sulfát x heparin)
ANTAGONISMUS
Po opakovaném působení AGONISTŮ na receptor 
DESENZITIZACE
 snížení počtu receptorů na membráně 
 snížení citlivosti receptoru nebo
 snížení efektivity signální kaskády na tento ligand
DOWN REGULACE nebo inhibice syntézy receptorů de-novo
TOLERANCE
Sníženácitlivost k účinné látce vyvíjející se běhemtýdnů. Pro původní účinek
vyžadovány stále vyšší dávky. Př. Opioidní analgetika
TACHYFYLAXE (AKUTNÍ LÉKOVÁ TOLERANCE)
Sníženácitlivost k účinné látce se vyvíjí velmi rychle (v minutách). Př.:
NITROGLYCERIN vyžaduje pro svůj účinek SH skupiny
To vyúsťuje v:
Po dlouhodobém působení ANTAGONISTŮ na receptor 
HYPERSENZITIZACE
 zvýšení počtu receptorů na membráně 
 zvýšení citlivosti receptoru nebo
 zvýšení efektivity signální kaskády na tento ligand
UP REGULACE nebo zvýšení syntézy receptorů de-novo
REBOUND FENOMÉN
Po vysazení některýchdlouhodobě podávaných léčivblokujících receptor může dojít k hyper reakci
organismuna endogenní ligand
Př. BETA-BLOKÁTORY blokují β - receptory . Náhlé vysazení  hypertenzní krize
To vyúsťuje v:
Podle umístění na membráně
o Presynaptické
o Postsynaptické
o INTRACELULÁRNÍ – jaderné = cytoplazmatické
o MEMBRÁNOVÉ – povrchové


Podle endogenního ligandu
o Adrenergní (α,β)
o Cholinergní (N, M)
o Dopaminergní (D)
o Histaminové (H)…..

Podle způsobu transdukce signálu
o Spojené s iontovými kanály (ionotropní)
o Spřažené s G-proteiny (GPCR; metabotropní)
o Spojené s enzymy (tyrozinkinázy, guanylátcyklázy)

ROZDĚLENÍ RECEPTORŮ Spouští genovou expresi
Spuští signální kaskádu
fosforylace/defosforylace
1) enzymů a tím jejich
aktivace / inaktivace …
2) transkripčních faktorů a
tím spuštění genové exprese
Tvorba
nových
proteinů
PRESYNAPTICKÉ
RECEPTORY (auto-,
hetero-, homo-receptory)
α2, H3, 5-HT1A
Regulují výlev
neuropřenašeče do
synaptické štěrbiny.
Aktivace rcp 
inhibice uvolnění
mediátoru
Blokáda rcp 
stimulace uvolnění
mediátoru
POSTSYNAPTICKÉ
RECEPTORY
α1, β1, β2
Zprostředkují
odpověď cílové buňky
na přicházející signál.

ADRENERGNÍ RECEPTORY GPCR
Ligand (agonista) = katecholaminy (NA, A, dopamin)
Podtypy: α, β
CHOLINERGNÍ RECEPTORY
Ligand (agonista): acetylcholin
Podtypy: muskarinové (GPCR) a nikotinové (s iont. kanály)
DOPAMINERGNÍ RECEPTORY GPCR
Ligand (agonista): dopamin
Podtypy: D1 D2 D3 (D4, D5)
Ve vyšších koncentracích dopamin aktivuje také β1 a
následně α receptory.
Rozdělení receptorů podle endogenního ligandu
HISTAMINOVÉ RECEPTORY GPCR
Ligand (agonista): histamin
Podtypy: H1 H2 H3
SEROTONINOVÉ RECEPTORY GPCR, i s iont. kanály
Ligand (agonista): serotonin
Podtypy: 5-HT1 až 4 (7)
GABA RECEPTORY
Ligand (agonista): kyselina gama-aminomáselná
Podtypy: GABAA spojený s iont. kanálem
GABAB GPCR
OPIOIDNÍ RECEPTORY GPCR
Ligand (agonista): endogenní opioidy, opiáty
Podtypy: μ (mí) - jeho stimulace je nejhorší provznik závislosti
δ (delta) κ (kappa)
1. Receptory spojené s iontovými kanály „ionotropní receptory“
Receptorové místo je přímou součástí iontového kanálu. Slouží k rychlému
přenosu signálu v elektricky vzrušivých tkáních.
Cholinergní nikotinový receptor spojený s
Na+/K+ kanálem (ligand: Ach)
Muskarinový M2 receptor spřažený s K+
kanálem
 Rozdělení receptorů podle ZPŮSOBU přenosu signálu
2. Receptory spřažené s G-proteiny „metabotropní receptory“; GPCR
Je to největší skupina membránových receptorů.
G-protein je heterotrimerická intracelulární
signální molekula
GPCR = G-protein coupled receptor
G-protein
LIGAND
β1, β2 , β3, D1, H2, 5-HT4G protein typu Gs
G protein typu Gi
G protein typu Gq
α2, M2 , M4 , D2, GABAB,
5-HT1A, 5-HT1D
α1, M1 ,M3, M5, H1, LTB4 ,
LTD4 , 5-HT1C , 5-HT2
Signální kaskáda vede k fosforylaci proteinkinázy A
Signální kaskáda vede k fosforylaci proteinkinázy C
3. Receptory spojené s enzymovou aktivitou
Intracelulární domény obsahují typ proteinkinázového enzymu
(tyrozinkináza, tyrozinfosfatáza guanylátcykláza, histidinkináza…)
Vazbou signální molekuly se obě podjednotky
přiblíží k sobě → domény s tyrozinkinázovou
aktivitou se dostanou do kontaktu → navzájem
si mohou fosforylovat „tyroziny“ ve svých
cytoso-lových doménách. Ty pak fosforylují
další proteiny.
Fosforylace proteinu = „zapnutí“ signální
dráhy
 Inzulínový receptor
 Receptory pro růstové faktory
Všechny typy receptorů tvoří v organismusložitou signální síť
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno35
Jaké faktory ovlivňují účinek léčiva?
 Fyzikálně-chemické vlastnosti
Chemická konfigurace, rozpustnost v tucích, ionizace, stereoizomerie…)
 Léková forma a způsob podání
Farmaceutická dostupnost
 Samotný pacient
Věk, pohlaví, těhotenství a laktace, hmotnost a tělesná konstituce,
patologický stav organismu, genetické faktory (rasové i teritoriální),
cirkadiánní rytmy
 Dávka léčiva, opakované podání
 Kombinace léčiv – vzájemné interakce léčiv
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno36
Jaké faktory ovlivňují účinek léčiva?
VĚK
Rozdíly v účinku léčiva jsou dány kvantitativními odlišnostmi
(povrch těla, množství vody v těle) i kvalitativními odlišnostmi
(enzymatické a endokrinní vybavení, dozrávání imunitního systému,
nezralost bariér (HEB).
Rozdíly se projeví ve farmakokinetice i ve farmakodynamice
 Samotný pacient
Věk, pohlaví, těhotenství a laktace, hmotnost a tělesná konstituce,
patologický stav organismu, genetické faktory.
Někdy je pro nedostatek informací z klinických
studií s dětskými subjekty léčba dítěte určitým
lékem v určité diagnóze tzv. OFF LABEL INDIKACE
SPECIFIKA FARMAKOTERAPIE VDĚTSTVÍ:
 Zvýšená transdermální absorbce (pozor na topické podávání kortikoidů)
 Nezralost hlavních konjugačních mechanismů (glukuronidace)
Nedostatečnábiodegradace chloramfenikolu →Gray syndrom → šedavé zbarveníkůže,
hypotenze
 Vysoká propustnost HEB a bariér vůbec
 Snížená glomerulární filtrace a renální exkrece
Specifická skupina – nedonošení
novorozenci
(extrémní enzymatická nezralost a
to i cytochromálních enzymů!)
Dítě není miniatura dospělého!
SPECIFIKA FARMAKOTERAPIE VESTÁŘÍ:
 Snížená sekrece HCl v žaludku  snížené vstřebávání léčiv charakteru slabých
kyselin
 Nižší obsah plazmatických bílkovin  nižší vázaná frakce  vyšší volná frakce
léčiva v krvi
 Snížená aktivita biotransformačních jaterních enzymů cca o třetinu.
 Snížení jaterního průtoku a hmotnosti jater
 Snížení bioeliminační funkce ledvin cca o třetinu
 Polymorbidita (více chorobsoučasně) a léková polypragmázie (s více léky roste
riziko lékových interakcí)
Úprava dávkování *
* u některých léků potvrzena u seniorů účinnost i nižších dávek – (aminoglykosidy)
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno39
Jaké faktory ovlivňují účinek léčiva?
POHLAVÍ
 Rozdíly v hmotnosti, tělesné konstituci (procento tuku / svalstva
může ovlivňovat farmakokinetiku léčiv)
 Rozdíly v hormonální výbavěobou pohlaví mohou vést ke
změně ve farmakokinetice i farmakodynamice léčiv
(testosteron indukuje některé enzymy cytochromu P450;
estrogeny zvyšují citlivost CNS na léčiva)
 Samotný pacient
Věk, pohlaví, těhotenství a laktace, hmotnost a tělesná konstituce,
patologický stav organismu, genetické faktory.
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno40
Jaké faktory ovlivňují účinek léčiva?
TĚHOTENSTVÍ, LAKTACE
Farmakokinetika a farmakodynamika léčiva je v těhotenství
změněna z těchto důvodů:
 Zvýšený obsah tělesné vody až o 8 litrů  zvýšený objem plazmy 
zvýšený průtok ledvinami
 Více hormonů  jejich zvýšená vazba na plazmatické proteiny 
změna velikosti volné frakce u léčiv s vysokou vazbou na plazmatické
bílkoviny
 Zpomalená žaludeční a střevní motilita a ovlivnění jaterních enzymů
 Samotný pacient
Věk, pohlaví, těhotenství a laktace, hmotnost a tělesná konstituce,
patologický stav organismu, genetické faktory.
SPECIFIKA FARMAKOTERAPIE v těhotenství a při laktaci:
Žena je v době těhotenství mnohem vnímavější na xenobiotika. Některá léčiva
prostupují přes placentu a mohou být nebezpečné. Nejrizikovější období je:
 OBDOBÍ ORGANOGENEZE
(3. -10. týden vývoje, tedy od 5. do 12. týdne těhotenství dle poslední menstruace) vrozené
vývojové vady (embryotoxický,teratogenní efekt)
 OBDOBÍ KOLEM PORODU  negativní ovlivnění porodu nebo adaptace
novorozence na samostatný život (NSAID – předčasná konstrikce spojky mezi plicnicí a aortou)
Nelze říct, že potravní doplňky nebo bylinné preparáty jsou výhodnější než léky
NEVHODNÉ BYLINY: šalvěj, lípa, břečťan, list senny
Některá léčiva přestupují do mléka, některá se zde mohou hromadit
(vyšší koncentrace než v plazmě) – info SPC
U podávání nejen léků, ale i potravních doplňků nutné pečlivě vážit
benefit versus risk, neboť NELÉČENÉ ONEMOCNĚNÍ JE
ROVNĚŽ PRO MATKU I PLOD NEBEZPEČNÉ
Pro období těhotenství i laktace platí:
Doporučeno je užívat osvědčené léky s dobře známým
účinkem a vyhnout se raději úplně novým lékům
Česká teratologická informační služba
http://www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/histologie/cztis/
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno43
Jaké faktory ovlivňují účinek léčiva?
HMOTNOST A TĚLESNÁ KONSTITUCE
O kinetice léčiva rozhoduje množství tělesné vody, tuku a svalstva
 U obézních lidí je nutné zvýšit dávku lipofilních léčiv, vážících
se na tukovou tkáň (benzodiazepiny, celková anestetika)
 Svalnatý jedinec potřebuje vyšší dávky léčiv vážících se na sval
nebo ovlivňujících nervosvalovou ploténku (myorelaxancia)
 Samotný pacient
Věk, pohlaví, těhotenství a laktace, hmotnost a tělesná konstituce,
patologický stav organismu, genetické faktory.
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno44
Jaké faktory ovlivňují účinek léčiva?
PATOLOGICKÝ STAV ORGANISMU
 na farmakokinetiku má vliv především postižení ledvin
a jater
 patologie štítné žlázy (hyperfunkce zvyšuje metabolismus),
srdeční selhání (zhoršená distribuce léčiv po p.o. a i.m. podání)
zvracení, průjem (omezenaabsorbce léčiva)…
 Samotný pacient
Věk, pohlaví, těhotenství a laktace, hmotnost a tělesná konstituce,
patologický stav organismu, genetické faktory.
1. přednáška, Farmakologický ústav LF MU Brno45
Jaké faktory ovlivňují účinek léčiva?
 Samotný pacient
Věk, pohlaví, těhotenství a laktace, hmotnost a tělesná konstituce,
patologický stav organismu, genetické faktory.
GENETICKÉ FAKTORY
Přítomnost genových/genetických polymorfismů v genech,
které kódují proteiny významné pro farmakokinetiku a
farmakodynamiku (enzymy,transportní proteiny, receptory, iontové
kanály…)
ÚČINEK
kys. acetylsalicylové
HLAVNÍ
VEDLEJŠÍ
Žádoucí
Nežádoucí
Antipyretický
Analgetický
Antiagregační (nízké dávky)
Antiflogistický (vysoké dávky)
Nauzea
Poškození žaludeční sliznice
Účinek léčiva rozlišujeme:
NEŽÁDOUCÍM ÚČINKEM LP
se rozumí odezva pacienta
na LP, která je nepříznivá a
nezamýšlená.
 Velmi časté (více než 1/10 pacientů)
 Časté (více než 1/100 pacientů)
 Méně časté (1/100 až 1/1 000 pacientů)
 Vzácné (1/1 000 až 1/10 000 pacientů)
 Velmi vzácné (1 na více než 10 000 pacientů)
Různá klasifikace nežádoucích účinků
 Předvídatelné
 Nepředvídatelné
 Závažné – ohrožující život, vyžadující hospitalizaci, až končící smrtí
 Neočekávané – neodpovídají informaci v SPC
 závislé na dávce
 nezávislé na dávce
 A – augmented souvisí s hlavním účinkem, závislé na dávce
 B – bizzare často je příčinougenetickázměna, nezávisí na dávce
 C – continuous dané dlouhodobýmužíváním léčiva
 D – delayed vyskytují se se zpožděnímměsíců i let
 E – end of use objevují se po ukončení užívání léčiva
 známý
 dosud nepopsaný
Až dvě třetiny nežádoucíchúčinků jsou
zapříčiněny LÉKOVÝMI INTERAKCEMI…
Lékové interakce mohou být i žádoucí (kombinace léčiv z důvodu zesílení
farmakologickéhoúčinku, zeslabení účinku při předávkování (reakce s antidotem)
FARMACEUTICKÉ
interakce
FARMAKODYNAMICKÉ
interakce
FARMAKOKINETICKÉ
Interakce
ovlivňují farmakokinetické děje
Riziko lékových interakcí stoupá s počtem
užívaných léků (polypragmazie)
 zeslabení účinku
 zesílení účinku
(sumace,
potenciace)
Fyzikálně-chemickéreakce
léčiv mimo organismus
(kompatibilita/inkompatibilita)
LÉK x LÉK
LÉK x potrava
LÉK x potravní
doplňky (i byliny)
49
Vegetativní nervový
systém (VNS)
 význam VNS
 rozdíl mezi sympatikem a parasympatikem
 receptory ve VNS (alfa, beta, muskarinové, nikotinové)
 neuromediátory
 základní skupiny léčiv ovlivňujících VNS
1. přednáška – Farmakologický ústav LF MU50
Vegetativní NS je součástí periferního NS
1. přednáška – Farmakologický ústav LF MU51
Vegetativní (autonomní) NS
ÚLOHA:
udržovat homeostázu zvl. životně důležité vegetativní
funkce BEZ činnostiCNS a BEZ vědomé činnosti
jedince.
Činnost srdce, dýchání *, trávení, pocení, močení, tvorba slin,
regulace zornice (mióza, mydriáza) i akomodace čočky (na
blízko, na dálku), pohlavní vzrušivost.
Inervace hladkého svalstva, vnitřních orgánů, cév, žlázových
buněk.
* = kombinace autonomní a vědomé činnosti
1. přednáška – Farmakologický ústav LF MU52
Vegetativní nervová vlákna
 jsou dvouneronová,přerušená gangliem.
 vedou nervový vzruch z CNS (míchy) k jednotlivým orgánům.
 šíření nervového vzruchu je pomalejší než u vláken somatických
CNS
CNS
1. přednáška – Farmakologický ústav LF MU53
CNS
CNS
SYMPATIKUS Gangliajsou uspořádána ve formě dvou
řetězců po stranách páteře = tvoří
sympatický kmen. Gangliapro břišní a
pánevní orgány jsou uložena v břišní dutině
Těla pregangliových neuronů
vycházejí z oblasti hrudních a
bederních segmentů jako
míšní nervy.
Postgangliová vlákna
(od ganglií k efektorovým
orgánům) JSOU DLOUHÁ.
 pregangliovávlákna
(od CNS ke gangliím) JSOU KRÁTKÁ…
1. přednáška – Farmakologický ústav LF MU54
CNS
CNS
PARASYMPATIKUS
Gangliajsou většinou difuzně rozptýlenave
stěně efektorových orgánů.Těla pregangliových neuronů
vycházejí z CNS jako hlavové
nervy (III., VII., IX. X.) a z předních
rohů míšních v sakrální (křižové)
oblasti.
Postgangliová vlákna
(od ganglií k efektorovým
orgánům) JSOU KRÁTKÁ.
 pregangliovávlákna
(od CNS ke gangliím) JSOU DLOUHÁ…
55
je modulován sympatikemi parasympatikem
Jeho součástí jsou nervové pleteně (podslizniční a myenterická) a malá ganglia ve
stěně trávicí trubice.
Řídí motoriku GITu, reguluje sekreci enzymů a HCl.
Signály jsou často předávány přes interneurony
Enterický nervový systém
Přenos signálu mezi
neurony VNS
se děje prostřednictvím
neuromediátorů (neurotransmiterů)
které jsou uvolňovány z terminálních
zakončení synapsí.
Neuromediátory
VNS:
Acetylcholin
Noradrenalin
Adrenalin
Dopamin
NO = oxid dusnatý
Katechol-
aminy
1.neuron -
pregangliový
2.neuron -
postgangliový
synapse
synaptická štěrbina
CNS
Výkonný
orgán
ganglion
Mediátorem mezi
pregangliovýmneuronem a
postgangliovýmneuronemje
vždy ACETYLCHOLIN
Mediátorem mezi postgangliovýmneuronema efektoremje buď
 NORADRENALIN (sympatikus- adrenergní receptory)
 ACETYLCHOLIN (parasympatikus - cholinergní receptory + střevní
VNS)
 jiné neuromediátory - DOPAMIN nebo NO (střevní VNS)
SYMPATIKUSFIGHT OR FLIGHT
Oči:
rozšíření zornic (mydriáza) a
akomodace na dálku
Srdce:
frekvence, excitabilita
 síla kontrakce….
 TK
Tuková tkáň:
lipolýza
uvolňování MK
Močový měchýř:
tonus m.sfinkter
tonus m. detrusor
Kosterní sval:
průtok krve
glykogenolýza
CNS:
aktivita
bdělost
Sliny:
málo, viskózní
Bronchy:
dilatace
Kůže:
Pocení,
vzpřímení
chlupů
Játra:
glykogenolýza
uvolňování glukózy
Trávicí ústrojí:
 peristaltika
tonus svěračů
 průtok krve
CENTRALIZACE
KREVNÍHO OBĚHU
konstrikce hladkého
svalstva cév na periférii
a cév renálních
Dilatace cév
koronárních,
mozkových, plicních
a cév v kosterních
svalech
Krví přednostně zásobováno: srdce, mozek, játra, plíce
Minimum krve: periférie, GIT, ledviny
Oči:
Mióza a akomodace do blízka
Srdce:
frekvence
TK
Močový měchýř:
tonus m.sfinkter
tonus m. detrusor
Sliny:
mnoho, tekuté
Bronchy:
konstrikce
sekrece
Trávicí ústrojí:
peristaltika
sekrece tráv. šťáv
tonus svěračů
Relax po jídle
Tvorba zásob
PARASYMPATIKUS
 serózní sekrece slinných žláz,
 sekrece žláz slzných a nosohltanových a
 Sekrece žláz v bronších
Některé orgánové soustavy
preferenčně inervovány
sympatikem, jiné
parasympatikem.
Alfa adrenergní receptory: GPCR rcp
1 výskyt hladké svalstvo – především cév
(jejich aktivace vede k vazokonstrikci)
2 jsou to presynaptické, tzv. autoreceptory.
Jejich aktivací je inhibováno uvolnění
noradrenalinu, vede k vazodilataci
ADRENERGNÍ RECEPTORY
Ligand (agonista) = katecholaminy (NA, A, dopamin)
Receptory: α, β
Beta adrenergní receptory GPCR rcp
1 – hlavně v myokardu.
Jejich aktivace vede ke stimulaci srdce
2 – výskyt v hladkém svalstvu bronchů, uteru,
v cévách koster. svalů, v koronárních a
mozkových cévách, v játrech. Jejich aktivace
vede k relaxaci svalstva
3 - v adipocytech (+ rovněž 2 r.).
Aktivace vede ke zvýšení lipolýzy –
štěpení tuků
Muskarinové GPCR rcp
M1 v nervových buňkách a enterochromafinních buňkách v žaludku - aktivace vede k
sekreci žaludeč. šťáv.
M2 v srdci (zprostředkován přes nervus vagus) - aktivace vede ke zpomalení
činnosti srdce
M3 se vyskytuje převážně:
 v hladké svalovině střev, bronších - aktivace vede ke zvýšení tonu hladkého
svalstva  zvýšení motility, bronchokonstrikci.
 ve žlázách - aktivace vede ke zvýšení sekrece žláz
CHOLINERGNÍ RECEPTORY
Ligand (agonista): acetylcholin
Receptory: muskarinové M a nikotinové N (ty nejsou parasympatikem
aktivovány)
Léčiva ovlivňující sympatikus
Sympatomimetika přímá
aktivace adrenergních receptorů (α, β)
(selektivní, neselektivní )
Sympatomimetika nepřímá
zásah do metabolismu neuromediátorů
s cílem delšího setrvání neuromediátoru
v synaptické štěrbině.
Sympatolytika přímá
inhibice/blokáda adrenergních receptorů
(selektivní, neselektivní SL, s ISA a bez
ISA…)
Sympatolytika nepřímá
zásah do metabolismu s cílem snížit
množství neuromediátoru v synaptické
štěrbině nebo urychlit jeho odbourávání
Ovlivnění MAO, COMT nebo re-uptaku,
stimulace vyplavování neuromediátoru z vezikul
Falešné prekurzory, blokáda vezikul
Léčiva ovlivňující parasympatikus
Parasympatomimetika přímá
aktivace muskarinových receptorů
Parasympatomimetika nepřímá
zásah do metabolismu neuromediátorů
s cílem delšího setrvání neuromediátoru
v synaptické štěrbině.
Parasympatolytika přímá
inhibice/blokáda muskarinových receptorů
Acetylcholinesteráza
Sympatomimetika přímá
Sympatolytika přímá
Parasympatomimetika přímá
Parasympatolytika přímá
Sympatomimetika nepřímá
Sympatolytika nepřímá
Parasympatomimetika nepřímá
adrenalin
noradrenalin
dobutamin
xylometazolin
salbutamol
Metyldopa * (falešný prekurzor)
prazosin
propranolol
Metyldopa* - α2 rcp.
amfetamin
efedrin
acetylcholin
Inhibitory acetylcholinesterázy
atropin
butylskopolamin
fenpiverin
Neurotropní/anticholinergní
spasmolytika
64
Děkuji Vám za pozornost