Anotace, abstrakt resumé Simona Saibertová Anotace –Stručný popis řešené problematiky –Neobsahuje výsledky ani konkrétní závěry –Délka 5-10 řádků –Uvádí se ve dvou jazycích – původní/světový –Je opatřena klíčovými slovy Anotace - příklad –Celosvětový nárůst obezity v dětském věku alarmoval v posledních několika letech přední vědecké týmy. Rozhodly se hledat příčiny již v prenatálním období, stanovit diagnostická kritéria pro dětský a adolescentní věk a nalézt způsoby jak monitorovat rizika a předcházet manifestaci metabolickému syndromu. Příspěvek je literární rešerší z prestižních lékařských časopisů. Zaměřuje se nejen na problém samotné obezity, ale také na rizikové komplikace, časný vývoj aterosklerózy, zvýšený krevní tlak, inzulínovou rezistenci, jaterní steatózu a spánkové poruchy dýchání. – –Klíčová slova: rizika obezity u dětí, metabolický syndrom, prevence a terapie. Abstrakt –Stručně prezentuje obsah textu –Většinou bývá strukturovaný – úvod, metodika, výsledky, závěry –nejdůležitější (a nutnou) částí je zde shrnutí hlavních výsledků –rozsah abstraktu a počet klíčových slov bývá omezen (např. 200 slov v abstraktu a 3-5 klíčových slov) – – Abstrakt slouží k vyhledávání, společně s názvem dané vědecké práce a seznamem klíčových slov. Koncepce IMRAD Introduction Methods Results Discussion –Introduction/ Úvod –Čtenář by měl v této části najít odpověď na otázku „Proč byla studie provedena?“. –Obsahuje popis současného stavu poznání v dané oblasti. –Obsahuje informace o tom, co naopak známo není, jaké jsou mezery v současném poznání, nebo jaké existují rozpory v závěrech předchozích výzkumů. –Z informací v Úvodu tedy vyplývá, proč je daný výzkum potřebný pro obohacení poznatkové báze. –Text by měl zahrnovat minimum sekundárních citací (ty se používají v zásadě pouze u obtížně dohledatelných zdrojů, jako jsou historické texty). –Součástí Úvodu jsou jasně formulované výzkumné otázky vyplývající z teoretického rozboru Koncepce IMRAD Introduction Methods Results Discussion –Metods/Metody –Zahrnuje odpovědi na otázky „Jak byla studie provedena?“. Jde o nejstrukturovanější část textu, která by měla být psána s ohledem na požadavek replikovatelnosti studie (možnosti ověření závěrů jinými autory). –Typicky obsahuje (v kvantitativním výzkumu): –- Výzkumný soubor – popis souboru participantů, včetně základních demografických charakteristik (které jsou zásadní vzhledem k tématu); pokud je pro interpretaci výsledků; důležitá reprezentativnost souboru vůči populaci, je dobré porovnat také základní charakteristiky vzorku a populace. –- Instrumenty – popis použitých nástrojů, ať už se jedná o experimentální nástroje (včetně nezbytných technických detailů, které mohou mít vliv na výsledky), nebo dotazníky, výkonové metody apod. (včetně základních psychometrických charakteristik - např. vnitřní konzistence). –- Procedura – popis designu studie (včetně identifikace typu proměnných u experimentu); popis, jakým způsobem byla data získána: konkrétní postupy administrace metod, podrobný popis procedur, kterým byli vystaveni participanti ve výzkumu apod. –- Analýza dat – stručný popis postupů použitých při zpracování dat. Koncepce IMRAD Introduction Methods Results Discussion –Results/Výsledky –Obsahuje odpovědi na otázku „Co bylo zjištěno?“. Opět poměrně jasně strukturovaná část textu, autor by měl mít na paměti požadavek porovnatelnosti výsledků napříč studiemi. –Typicky tato sekce neobsahuje citace a je v ní uveden pouze popis výsledků, nikoli komentáře k nim (ty patří do sekce Diskuse). –- Obsahují výsledek testování hypotéz (zda byla nebo nebyla potvrzena daná hypotéza, či hypotézy). Koncepce IMRAD Introduction Methods Results Discussion –Discussion/Diskuze –Odpověď na otázku „Co výsledky studie znamenají?“. –Základním předpokladem dobré diskuze je zasazení výsledků do kontextu předchozích studií. –- Diskuse by neměla jít „beyond the data“ – neměla by jít příliš daleko za rámec nastavený daty, autor by se neměl dopouštět neopodstatněných závěrů (i když jistá míra spekulace je přípustná). Abstrakt - příklad –Úvod –K účelnému sledování incidence a prevalence tlakových lézí je nezbytná jednotná metodika sběru dat a rovněž znalosti sester o problematice tlakových lézí. Cílem studie bylo ověření úrovně teoretických znalostí všeobecných sester v diagnostice tlakových lézí a ve znalostech preventivních a terapeutických postupů v souvislosti s monitorováním a dokumentováním incidence a prevalence tlakových lézí. –Metody –Kvantitativní výzkum pomocí standardizovaného dotazníkového formuláře „Pressure Ulcer Knowledge Test – PUKT (období říjen – prosinec 2018). Soubor: všeobecné sestry (n=40) zapojené do aktivit projektu „Registr dekubitálních lézí – sjednocení sledování a strategie preventivních intervencí na národní úrovni“ ze tří fakultních nemocnic České republiky a všeobecné sestry (n=194), nezapojené do projektových aktivit. Z celého výzkumného souboru 234 (100 %) respondentů bylo 226 (96,6 %) žen a 8 (3,4 %) mužů. Statistická analýza dat byla provedena Spearmanovým korelačním koeficientem a Mann-Whitneyovým pořadovým testem. –Výsledky –Sumární úspěšnost správných odpovědí v dotazníku činila 75,5 %. Nejlepší výsledky byly dosaženy v posouzení rizika vzniku tlakových lézí s průměrem správných odpovědí 94,3 %, v kategorii obecných znalostí o dekubitálních lézích a inkontinenčních dermatitidách bylo 82,3 % správných odpovědí. Ve třetí oblasti otázek zaměřených na orientaci v nové klasifikaci dekubitů dle European Pressure Ulcer Panelu bylo 67,8 % správných odpovědí. Nejnižší úspěšnost správných odpovědí byla v kategorii vědomostí souvisejících s ošetřovatelskými intervencemi, (správné odpovědi v 57,6 %). Vysokoškolsky vzdělané sestry prokázaly lepší vědomosti než sestry se středoškolským vzděláním (p = 0,04). Mezi respondenty se specifickým vzděláním a bez něj nebyl prokázán významný rozdíl v úrovni jejich vědomostí. –Závěr –Analýzou dat byla prokázán nedostatečná úroveň vědomostí respondentů v problematice tlakových lézí. Ke zlepšení úrovně vědomostí sester je nezbytné kontinuální postgraduální vzdělávání založené Evidence Based Nursing a potřebách klinické praxe. –Klíčová slova Incidence – prevalence – tlakové léze – znalosti – všeobecné sestry – dataset. Resumé –Souhrn nejdůležitějších zjištění a závěrů –Základní závěry bez konkrétních dat –Rozsah většinou 10 – 15 řádků –Opatřen rovněž klíčovými slovy Resumé - příklad –Posun plodnosti do vyššího věku patří k nejvýraznějším rysům reprodukčního chování posledních desetiletí v Česku. Cílem práce je podat přehled o procesu odkladu plodnosti v rámci evropských zemí a zhodnotit z tohoto hlediska postavení Česka. Posun rození dětí do vyššího věku je univerzálním trendem v rámci vyspělých zemí, mezi evropskými zeměmi však v současnosti nalézáme výrazné rozdíly co do počátku a rychlosti odkladu, ale také z hlediska průměrného věku matek při narození prvního dítěte. –Dále diskutujeme hlavní faktory odkladu plodnosti. Zatímco na počátku 90. let 20. stoleté patřily české prvorodičky k jedněm z nejmladších v rámci vyspělých zemí, v průběhu 90. let se zařadily k těm s nejrychlejším nárůstem průměrného věku. V současnosti patří Česko v rámci Evropy k zemím se spíše nižším průměrným věkem prvorodiček (28,2 roku v roce 2016, tj. o 0,8 roku méně než průměr zemí EU). –Ukazuje se také, že v současné době neexistuje přímá souvislost mezi průměrným věkem matek při zakládání rodiny a celkovou úrovní plodnosti. Řada zemí, ve kterých je průměrný věk při narození prvního dítěte nadprůměrný vzhledem k EU28, nevykazuje nižší úroveň plodnosti. Naopak existují země, kde jsou prvorodičky stále relativně mladé, ovšem úroveň plodnosti je zde nízká. –Klíčová slova: odklad plodnosti – věk prvorodiček – Česko – Evropa – Anotace - cvičení Výsledná anotace - cvičení –Intenzivní medicína se profiluje jako komplexní a velmi rychle se rozvíjející obor kombinující potřebu dobrých znalostí anatomie, fyziologie, biochemie či farmakologie s vědeckými důkazy vyplývajícími z klinických studií a v neposlední řadě i osobní klinickou zkušeností. Hlavně pro mladší lékaře může být proto obtížné dobře se zorientovat v množství dnes dostupných informací a přidělit jim adekvátní váhu tak, aby nedocházelo k léčbě podle „módních trendů“, nebo naopak k nihilistickému popírání jakéhokoli pokroku. V tomto speciálním článku jsme se pokusili nabídnout přehled volně dostupných internetových zdrojů a diskusních fór, která mohou lékařům pomoci udržovat znalosti na aktuální úrovni a snaží se zasadit tyto nové informace do racionálního kontextu. – –https://eds.a.ebscohost.com/eds/results?vid=0&sid=c591c0e2-b188-4617-b172-1baa42990608%40sdc-v-ses smgr01&bquery=Intenzivn%25c3%25ad%2Bp%25c3%25a9%25c4%258de%2Binternetov%25c3%25a9%2Bzdroje&bdata=Jk F1dGhUeXBlPWlwLGNvb2tpZSx1aWQmbGFuZz1jcyZ0eXBlPTAmc2VhcmNoTW9kZT1BbmQmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZSZzY29wZT1za XRl