16. 11. 2019
1
Úvod do pedagogiky a
psychologie
9. Žák ve škole. Charakteristika žáků (gender, sociální status,...)
PODZIMNÍ SEMESTR 2019
Co se mi vybaví, když se řekne „současní žáci“
16. 11. 2019
2
Jací jsou současní čeští žáci?
x
Časopis Komenský, rok 1880, článek O znemravnělosti mládeže:
Co je příčinou, že lid i mládež mravně klesá?
- škola a školství
- dům otcovský – nevázanost řeči
- čtení špatných listů a knih obsahu pochybného
- tančírny a místnosti hostinců
- nápoje líhové
- veřejné špatné skutky
Co víme o českých žácích?
Dlouhodobý výzkum Pražské skupiny školní etnografie: 1991 – 2004, 5 ZŠ
Hodnotové preference - nárůst preferencí:
abych se uměl(a) prosadit, měl(a) dobré nápady (57 % - 77,3 %);
abych žila(a) v blahobytu, měl(a) hodně peněz (15,2 % - 35,2 %);
abych dobře vypadal(a), měl(a) pěkný osobní vzhled (26,4 % - 43 %);
abych byl(a) ve svém budoucím život ě úspěšný(á) (63,5 % - 78,1 %);
abych hodně cestoval(a), poznával(a) různé země (22,6 % - 35,9 %);
16. 11. 2019
3
Co víme o českých žácích?
Hodnotové preference – pokles
abych žil(a) ve zdravém životním prostředí (90,6 % - 64,1 %)
abych se snažil(a) pomáhat všude, kde je potřeba (71,3 % - 46,9 %);
abych mohl(a) být hrdý(á) na zemi, kde jsem se narodil(a) (62,7 % - 41,4 %);
abych měl(a) pocit, že jsem někomu užitečný(á) (65,4 % - 50,4 %)
abych žil(a) ve shodě se svou náboženskou vírou
Co víme o českých žácích?
Vztah rodiny a školy
aktivita rodičů při kontrole domácí přípravy se snížila, dále klesající poptávky dětí po rodičovské
pomoci
Nižší míra výchovného tlaku a kontroly ze strany rodičů, tedy liberálnější postoje k výchově
Postoje dětí ke škole
počet dětí, kteří charakterizují svůj obecný postoj tvrzením „ve škole se naučím spoustu
potřebných věcí” poklesl z 41 % na 21,5 %
změnila se proporce dětí, které „dost trápí, když dostanou horší známku než obvykle ", dříve 81%
dětí, dnes jen 66 %.
Zdroj: Pražská skupina školní etnografie
16. 11. 2019
4
Jiná generace?
Poklesla obliba školních předmětů.
Žáci se dívají na školní znalosti kritičtěji: to, co se naučili, už snad ani nevystupuje jako základ, ale jako
velmi dílčí kompetence, která vypadá navíc nespojitelná se speciálními znalostmi v pozdější přípravě
na profesi.
Poklesl celkový výkonový postoj žáků ke škole (sebeprospěchové zařazení, prožívání špatné známky,
příprava do školy).
Narostlo nakládání s počítačem. To se u některých kluků posunulo postupně z hraní počítačových her
na různé stupně programování. Počítačovou gramotnost lze chápat pozitivně jako jeden z hlavních
faktorů udržování a rozvoje intelektu u některých kluků, a to i těch, kteří třeba v tradiční češtinářské
gramotnosti nedostačují, ba pohybují se na hranicích dyslexie.
Připočtěme ještě řadu uměleckých a literárních zájmů zejména u dívek nebo i sport, a zjistíme, že
napojení dětí na společenské poznání se na druhém stupni základní školy odehrává právě přes zájmy a
koníčky — více než přes školní předměty“ (Pražská skupina školní etnografie, 2004, s. 233-241)
Zdroj: Pražská skupina školní etnografie
Proměna žáků nebo proměna doby?
16. 11. 2019
5
Dítě v centru
Ellen Key: století dítěte (The Century of the Child, 1909)
- nové století (20. stol.) bude pro děti spravedlivější
„Education is determined to create a beautiful
world in which child can grow.“
(1849-1926)
Reformní pedagogické směry 1. poloviny
20. století
• Waldorfská pedagogika
• Montessoriovská pedagogika
• Daltonský plán
• Jenská pedagogika
• Freinetovská pedagogika
Kritika tradiční školy:
• Intelektualistické zaměření, nebere v potaz
komplexní rozvoj jedince
• Mechanický způsob učení s převažující
pasivitou žáků, podcenění rozvoje tvůrčích
schopností
• Autoritativní výchova, represe a
donucování, nedocenění individuality žáků
• Malý zřetel k estetickým, tělovýchovným a
zdravotním aspektům výchovy –
• Izolace školy od rodiny a komunity
X obrat k pedocentrismu
16. 11. 2019
6
Dítě v centru:
personalistické teorie vzdělávání
1921: založena Alexanderem Sutherlandem Neillem škola Summerhill
https://www.youtube.com/watch?v=2Shah1Ulf98
60. léta 20. století: vliv Rogersovy na žáka orientované pedagogiky:
Carl Ransom Rogers (1902 –1987)
- všechny lidské bytosti mají pozitivní směřování
- nutnost být sám sebou, autentický, kongruentní
- zkušenostní učení:
- je osobním angažováním se žáka (kognice i emoce)
- opírá se o iniciativu žáka
- hodnocení výsledků učení je svěřeno žákovi
- k uchovávání poznatků dojde při vykonávání činností
- učení je usnadňováno, nese-li za něj žák část zodpovědnosti, formuluje problémy, vybírá si prameny, určuje postup a zažije důsledky své volby
- Od 70. let: dítě je vnímáno jako zdroj originality a jedinečnosti
Co pedocentrismus přinesl (Štech, 2016)?
Důrazy pedocentrické pedagogiky směřovaly k až vyhrocenému zdůrazňování dítěte jako jedince,
který v sobě má skrytou pokladnici schopností sám sobě rozumět, o sobě rozhodovat, na základě
vlastního úsudku změnit své chování
Narušení tzv. adultocentrického expertního obrazu dítěte: vnímání dítěte jako jedince s vlastními
přáními, plány, „teoriemi“ světa, specifickými výzvami atd.
Dítě zcela jednoznačně určuje a strukturuje debaty o škole
Rozvoj didaktik sledujících zvláštnosti dětského myšlení.
Nereflektovaný amalgám učení a hry. Hra dokonce triumfuje, má psychologicky, pedagogicky
i sociálně pozitivní konotaci – a k dítěti vlastně patří po celou dobu jeho vzdělávání.
Pohled na dětskou kulturu „zevnitř“.
16. 11. 2019
7
Strukturální charakteristiky žáků
•Sociální status
•Sociální a kulturní kapitál
•Gender
•Rasa a etnicita
Structural arrangements of these categories will affect the nature of childhood (Corsaro, 2015).
During adolescence, the child can emancipate itself from some of the family’s characteristics,
but not from all (Allport, 1958).
Strukturální charakteristiky žáků
J. Coleman (60. léta 20. stol.): sociální a rodinné zázemí má hlavní vliv na výsledky dítěte ve škole
i na jeho profesní kariéru
Coleman srovnával různé typy škol a zjistil, že nejúspěšnější jsou katolické školy
PISA: závislost výsledků dětí v čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti na
charakteristikách rodiny
◦ ČR: vzdělání matky predikuje školní úspěšnost
Teoretické explanace:
Sociální kapitál (Coleman)
Kulturní kapitál (Bourdieu)
Jazyková socializace (Bernstein)
16. 11. 2019
8
Sociální kapitál
Příslušnost k fungující rodině, komunitě či společenství, ve kterých existuje vysoká míra důvěry a
kde existují jasně vyjádřené normy, doprovázené defektivními sankcemi. Příslušnost k takové
sociální struktuře je přitom zvláště důležitá pro děti a adolescenty a má klíčový pozitivní vliv na
jejich vzdělávací dráhu.
Kulturní kapitál
Kulturní kapitál je dovednost, která plyne z kulturní kvality prostředí, v němž člověk vyrůstá.
Děti z vyšších společenských vrstev pocházejí z jiného kulturního prostředí než děti z nižších
společenských vrstev. Mají vyšší úroveň kulturního kapitálu, kterou „zdědily" po svých rodičích.
V průběhu výchovy získávají lingvistické schopnosti a kulturní znalosti, které jsou předpokladem
jejich úspěchu ve škole. Tuto jejich vybavenost, tyto jejich výhody škola nejen že oceňuje a ony
jsou díky ní na její půdě úspěšné, ale také ji transformuje do podoby jejich osobních zásluh, takže
je škola vzhledem ke studentům z dělnické třídy definuje jako nadané a schopné.
Děti z vyšších společenských vrstev jsou podle Bourdieuovy teorie díky prostředí, v němž
vyrostly, více obeznámeny s dominantní kulturou, vyznají se v ní a orientují se v jejích pojmech,
škola pak tuto jejich obeznámenost zhodnocuje a na jejím základě tyto děti dosahují lepších
školních výsledků, než jakých dosahují děti pocházející z nižších společenských vrstev.
16. 11. 2019
9
Jazykový kód
Basil Bernstein:
 omezený jazykový kód
 rozvinutý jazykový kód
Dokument Ptáčata
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267754387-ptacata-aneb-nejsme-zadna-
becka/210572231010001-sami-spolu/
16. 11. 2019
10
Ptáčata: analýza rodinného prostředí
1) Jaké děti jsou v dokumentu? Co to znamená „děti z okraje společnosti“?
2) Co to znamená být Rom?
3) Na základě videa zkuste charakterizovat rodinné prostředí žáků z hlediska:
◦ struktury rodiny
◦ zaměstnanosti rodičů
◦ hodnotové orientace rodin
◦ kulturního (knihy, ICT, kultura ve volném čase) a sociálního kapitálu rodin
◦ jazykového kódu
◦ finanční gramotnosti
Gender ve škole
Co je gender?
Sociálně a kulturně konstruované rozdíly mezi muži a ženami v závislosti na místě a čase (na rozdíl
od univerzální biologické kategorie pohlaví).
Sociální konstrukt, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou
formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se
podle času či smáta, působení gender ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se
k ženám a mužům, je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních
skupinách rozdílné. Jejich závaznost či determinace není tedy přirozeným, neměnným stavem, ale
dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muži a ženami.
Genderová role je souborem určitých pravidel (většinou nepsaných, neformálních), které
předpisují určité typy chování pouze ženám a jiné pouze mužům.
16. 11. 2019
11
Je současná škola genderově citlivá?
- zvýhodňuje škola chlapce nebo dívky?
Why boys are failing? | Philip Zimbardo | https://www.youtube.com/watch?v=sgAu1i6aChs
- souvisí genderové citlivá výuka jen s výchovou dívek?
- co je genderově citlivá výuka?
Genderově citlivá výuka pro jednotlivé děti vytváří prostor pro individuální a komplexní rozvoj
a posiluje jejich sebevědomí
Gender a vzdělávání:
výzkum z Anglie
Rozdíly mezi chlapci a dívkami:
•IQ testy
•Styly učení
•Jazykové dovednosti
•Matematika a přírodní vědy
•Aktivity rodičů s dětmi v předškolním věku
•Speciální vzdělávací potřeby
•Školní úspěšnost
•Vliv vrstevnické skupiny
http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20090108131525/h
ttp:/dcsf.gov.uk/research/data/uploadfiles/rtp01-07.pdf
16. 11. 2019
12
Rasa a etnicita
Romové x Vietnamci v českých výzkumech ze školního prostředí
Jarkovská, L., Lišková, K., Obrovská, J., & Souralová, A. (2015). Etnická rozmanitost ve škole:
stejnost v různosti. Praha: Portál.
Obrovská, J. (2016). Frajeři, rapeři a propadlíci: Etnografie etnicity a etnizace v desegregované
školní třídě. Sociologický časopis, 52(01), 53-78.
Otázky k zamyšlení
1) Jaké nové koncepty se objevují ve vzdělávání ve 20. století ve vztahu k pojetí žáka?
2) Jaký je vztah demokracie ve společnosti a demokracie ve škole?
3) Co je pedocentrismus a co pedocentricky orientované vzdělávání přineslo?
4) Vyjmenujte tzv. reformní pedagogické směry počátku 20. století. Proč vznikly? Mají své
opodstatnění i v 21. století?
5) Jaké strukturální (makrosociální) charakteristiky žáků mohou determinovat jejich školní
úspěšnost?
6) Vysvětlete pojem gender a genderově citlivá výchova.
16. 11. 2019
13
Povinná literatura
Průcha, J. (2013). Moderní pedagogika. Praha: Portál. Kapitola: Bernsteinova teorie determinovanosti vzdělávání,
s. 125-136.
Doporučená literatura
Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál. Kapitola 2: Personalistické teorie, s. 42-51.
Jarkovská, L. (2015). Máma je doma, doma u mimina aneb Gender ve škole, Komenský, 3(139), s. 12-16: https://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/wp-
content/uploads/sites/17/2015/07/komensky_03_139_tisk.pdf
Jarkovská, L., Lišková, K., Obrovská, J., & Souralová, A. (2015). Etnická rozmanitost ve škole: stejnost v různosti. Praha: Portál.
Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Sociologické nakladatelství.
Lojdová, K. (2016). Jak vyučovat žáky? Pohled napříč staletími na stránkách časopisu Komenský. Komenský, 141(2).
Neill, A. S. (2013). Summerhill: příběh první demokratické školy na světě. Praha: PeopleComm.
Pražská skupina školní etnografie (2014). Čeští žáci po deseti letech. Dostupné z: http://kps.pedf.cuni.cz/psse/index.php?p=cz10
Štech, S. (2016). Co přinesl „obrat k dítěti“ a co naopak skryl? Pedagogika, 66(1), 73-82. http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=11399&lang=cs
Film: Summerhill / Demokratická škola - Založeno na skutečnosti - GB, 2008 - český dabing - celý film: https://www.youtube.com/watch?v=vBjQAeJIa30