Buněčná smrt - seminář Kateřina Straková k.strakova@med.muni.cz Identifikujte typy buněčné smrti: 1. 2. ch - chromatin 3.A. 1. Apoptóza 2. Autofagie 3. Nekróza B. 1. Nekróza 2. Autofagie 3. Apoptóza C. 1. Autofagie 2. Nekróza 3. Apoptóza D. 1. Autofagie 2. Apoptóza 3. Nekróza E. 1. Apoptóza 2. Nekróza 3. Autofagie Identifikujte typy buněčné smrti: 1. 2. 01:11 Not Voted:31 (31,0%)ch - chromatin 3.A. 1. Apoptóza 2. Autofagie 3. Nekróza B. 1. Nekróza 2. Autofagie 3. Apoptóza C. 1. Autofagie 2. Nekróza 3. Apoptóza D. 1. Autofagie 2. Apoptóza 3. Nekróza E. 1. Apoptóza 2. Nekróza 3. Autofagie Různé typy buněčné smrti ...a mnoho dalších Buněčná smrt Nekróza Apoptóza Autofagie Nekróza - chápána převážně jako nefyziologický proces způsobený patologickými vnějšími vlivy - bobtnání buňky a následné vylití obsahu do okolí - ztráta integrity membrány - vede k zánětu, který poškozuje okolní tkáň Apoptóza - řízený proces - zmenšení a zakulacení buňky, fragmentace DNA a organel, tvorba membránových blebů (vychlípenin membrány), disociace na apoptotická tělíska - integrita membrány zachována - odstranění fagocytózou - nevede k zánětu Autofagie (autofagocytóza) - často v případě nedostatku energie nebo kyslíku; také recyklace starých organel - řízený proces - cílové organely se uzavírají do autofagozomů, které následně fúzují s lyzozomy - může vést k buněčné smrti nebo k přežití, nevede k zánětu Apoptóza může být spuštěna: A. Když buňka pevné tkáně ztratí kontakt se svým okolím B. V buňkách napadených virem C. Po poškození DNA D. Při embryonálním vývoji orgánů E. Při absenci růstových faktorů F. Když buňka obdrží signál ligandu Fas nebo TNF-α G. Když je aktivovaný protein Bcl-2 H. Při uvolnění jednoho z proteinů elektronového transportního řetězce z mitochondrií Apoptóza může být spuštěna: Not Voted:32 (32,0%) 01:34 A. Když buňka pevné tkáně ztratí kontakt se svým okolím B. V buňkách napadených virem C. Po poškození DNA D. Při embryonálním vývoji orgánů E. Při absenci růstových faktorů F. Když buňka obdrží signál ligandu Fas nebo TNF-α G. Když je aktivovaný protein Bcl-2 H. Při uvolnění jednoho z proteinů elektronového transportního řetězce z mitochondrií https://www.youtube.com/watch?v=NlT1VYqMzgc Apoptóza může být spuštěna v opotřebovaných buňkách odloučených z epitelů - anoikis střevní kmenové buňky panethovy buňky progenitory pohárkové buňky entero-endokrinní buňky enterocyty dutina střeva klk (villus) klk (villus) efektorový cytotoxický T lymfocyt infikovaná cílová buňka sestavený perforinový kanál granzymy apoptotická cílová buňka molekuly perforinu molekuly granzymu prokaspáza aktivní kaspáza kaskáda kaspáz Apoptóza může být spuštěna v buňkách napadených virem (nebo jiným patogenem) ...ale i v buňkách imunitního systému, které už nejsou potřeba Tc zmnožení konkrétního klonu T lymfocytů po kontaktu s antigenem většina efektorových T lymfocytů je po skončení infekce odstraněna apoptózou Apoptóza může být spuštěna po poškození DNA poškození DNA zástava buněčného cyklu oprava DNA selhání opravy DNA apoptóza hromadění p53 p53 Apoptóza může být spuštěna při embryonálním vývoji orgánů Odstranění tkání Tvarování orgánů apoptotická buňka Apoptóza může být spuštěna při embryonálním vývoji orgánů, například díky nedostatku růstových faktorů Při vývoji mozku dochází k nadprodukci buněk, které jsou potom v pozdějších fázích vývoje podrobovány selekci apoptózou. Během tzv. period programované buněčné smrti mají buňky implicitně nastaveno, že zemřou programovanou buněčnou smrtí. Pouze pokud obdrží dostatek signálů k přežití, je programovaná buněčná smrt odvrácena a buňky přežijí. Růstové faktory → signály pro dělení buněk, pro diferenciaci a pro přežití (např. NGF – nerve growth factor) nervové buňky apoptotické nervové buňky tělo nervové buňky axon nervové buňky cílové buňky BUNĚČNÁ SMRT PŘIZPŮSOBÍ POČET NERVOVÝCH BUNĚK VELIKOSTI CÍLOVÉ TKÁNĚ signál pro přežití produkovaný cílovými buňkami Apoptóza – regulace Taylor et al., Nat Rev Mol Cell Biol, 2008 Co se děje během apoptózy: A. Aktinová, tubulinová a intermediární filamenta jsou štěpena činností kaspáz B. Jádro, endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát fragmentují C. Jaderná DNA kondenzuje a je štěpena kaspázami D. Kaspázy štěpí transkripční faktory a ribozomální proteiny E. Hladina ATP v buňce klesá F. Buňka vysílá signály, aby byla rozpoznána a pohlcena fagocyty Co se děje během apoptózy: 01:42 Not Voted:27 (27,0%) A. Aktinová, tubulinová a intermediární filamenta jsou štěpena činností kaspáz B. Jádro, endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát fragmentují C. Jaderná DNA kondenzuje a je štěpena kaspázami D. Kaspázy štěpí transkripční faktory a ribozomální proteiny E. Hladina ATP v buňce klesá F. Buňka vysílá signály, aby byla rozpoznána a pohlcena fagocyty MLC – lehký řetězec myozinu (myosin light chain) CAD – endonukleáza aktivovaná kaspázou (caspase-activated DNase) eIFs – translační iniciační faktory Taylor et al., Nat Rev Mol Cell Biol, 2008 - štěpí stovky buněčných proteinů a zajišťují tak všeobecný rozpad buněčných struktur „death by a thousand cuts“ Kaspázy Kaspázy - proteázy, které po aktivaci specificky štěpí své proteinové substráty: - komponenty cytoskeletu a jaderného skeletu (např. aktin, myozin, tubulin, spektrin, jaderné laminy, ROCK – aktivace kinázy štěpením způsobí fosforylaci MLC a kontrakci aktinu/myozinu – aktivní tvorba blebů, fragmentace jádra) - komponenty mezibuněčných spojů a spojů s extracelulární matrix (např. kadheriny) - transkripční faktory, translační iniciační faktory, ribozomální proteiny - endonukleázu CAD (odštěpením části proteinu se tato nukleáza vymaní z vazby s inhibičním proteinem ICAD a může zahájit štěpení DNA) - kinázu MST1 (odštěpením části proteinu se tato kináza aktivuje, translokuje do jádra, kde fosforyluje histony a tím zajišťuje kondenzaci DNA) - proteiny organizující endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát - proteiny, které po štěpení zajistí signalizaci fagocytujícím buňkám - metabolické enzymy - proteazom Apoptóza – mechanismus Oslabení klíčových buněčných struktur • rozpad buněčných adhezí • rozpad jádra a cytoskeletu Zastavení základních životních funkcí • kondenzace a degradace DNA • zástava syntézy proteinů a dalšího metabolismu • zástava výroby energie Odstranění buňky a recyklace materiálu • signalizace k upoutání pozornosti fagocytujících buněk PROČ? • může být spuštěna zvnějšku nebo zevnitř buňky • je přísně regulovaná na mnoha úrovních, aby v organismu probíhala pouze v buňkách, ve kterých má probíhat a se správným načasováním • zahrnuje mnoho procesů, které mají za úkol zajistit, že: • se „nebezpečné“ buňky nebudou dále dělit (a to i v tom případě, kdyby se jim ještě po zahájení apoptózy nakonec podařilo buněčné smrti vyhnout) • např. u buněk infikovaných virem může degradace jaderné DNA a zastavení genové exprese sloužit jako obrana proti šíření infekce • budou velké buňky fragmentovány, a tím pádem snadněji odstraněny po malých kouskách (apoptotická tělíska) • buněčná smrt nevyvolá zánětlivou odpověď Apoptóza – shrnutí • apoptóza je fyziologická programovaná buněčná smrt – slouží k eliminaci nadbytečných, starých, poškozených, infikovaných nebo jinak „nebezpečných“ buněk mnohobuněčného organismu zdravá bílá krvinka apoptotická bílá krvinka Apoptóza a souvislost s některými onemocněními NORMÁLNÍ TKÁŇ CHOROBY S PORUCHAMI BUNĚČNÉ SMRTI Nové buňky Buněčná smrt Nové buňky Nové buňky Buněčná smrt Buněčná smrt Která onemocnění souvisí s nedostatečnou apoptózou buněk? A. Autoimunitní choroby B. Amyotrofická laterální skleróza C. Cévní mozková příhoda D. Parkinsonova nemoc E. Rakovina F. Alzheimerova nemoc G. Huntingtonova choroba Která onemocnění souvisí s nedostatečnou apoptózou buněk? 00:11 Not Voted:26 (26,0%) A. Autoimunitní choroby B. Amyotrofická laterální skleróza C. Cévní mozková příhoda D. Parkinsonova nemoc E. Rakovina F. Alzheimerova nemoc G. Huntingtonova choroba D. Hanahan, & Weinberg, R.A. (2000) The Hallmarks of Cancer, Cell, Vol. 100, pp. 57-70. Rakovina Více v přednáškách o nádorové transformaci únik apoptóze soběstačnost v produkci mitogenních signálů necitlivost k inhibici buněčného dělení zvýšení invazivity a tvorba metastáz aktivace tvorby nových cév neomezený replikační potenciál poškození DNA zástava buněčného cyklu oprava DNA selhání opravy DNA apoptóza hromadění p53 p53 Huntingtonova choroba • mutace v genu kódujícím protein huntingtin (exprese v neuronech) – expanze trinukleotidů – obrovský protein, který buňka (neuron) neumí degradovat a odumírá apoptózou • projevuje se nekoordinovanými pohyby těla (“tanec sv. Víta“), mentální schopnosti se progresivně zhoršují až do stadia demence • většinou se začíná projevovat po 30.-50. roku věku (záleží na počtu tripletů) • Současná léčba je čistě symptomatická • odumírání dopaminergních neuronů v oblasti substantia nigra • Lewyho tělíska (akumulace agregátů α-synucleinu) • postupné zhoršování motorických funkcí (ale i kognitivních a smyslových) Parkinsonova choroba Amyotrofická laterální skleróza Jednou z příčin (cca 2% případů) je mutace v genu pro Cu-Zn superoxid dismutázu (SOD1 – antioxidant metabolizující volné radikály vznikající v mitochondriích) – poškození neuronů volnými radikály a následná apoptóza. Různé mutace SOD1 vyvolávají různě agresivní formy choroby. Onemocnění, při kterém odumírají motorické neurony kontrolující kosterní svalovinu. Většina pacientů nakonec umírá na respirační selhání. • neurodegenerativní onemocnění mozku nejčastější typ demence • Hromadění betaamyloidu v mozkové tkáni vedoucí k odumírání neuronů, snížení signalizace na synapsích • příčina vzniku není přesně známa • Klíčová úloha kaspáz, potenciální cíl molekulární terapie • Další strategie cílené léčby – blokování inhibitorů neurotransmiterů Alzheimerova choroba Cévní mozková příhoda Poškození mozku vznikající v důsledku ucpání nebo prasknutí mozkové cévy – výsledkem je odumírání mozkových buněk. Odumírají postižené buňky nekroticky nebo apoptoticky? V centru postižení buňky odumírají hlavně nekrózou, tím se ale do tkáně dostávají prozánětlivé a proapoptotické molekuly (např. TNFα), které v sousedních oblastech indukují apoptózu (a další formy buněčné smrti). ischemická penumbra (gradient nekrotické smrti, apoptózy a přežití buněk) ischemické jádro (nekróza) • příčinou je nejčastěji mutace v genech kódujících FAS receptor nebo FAS ligand – poruchy spouštění apoptózy přes receptor smrti → defekt apoptózy aktivovaných efektorových T lymfocytů Autoimunitní lymfoproliferativní syndrom • autoimunitní choroba • zmnožení T lymfocytů, zvětšená slezina a játra • různé autoimunitní symptomy • celoživotně zvýšené riziko vzniku Hodgkinova a non-Hodgkinova lymfomu přežití aktivovaných efektorových T lymfocytů Apoptóza aktivovaných efektorových lymfocytů Apoptóza nemůže proběhnout b) mutovaný receptor smrti Fas a) standardní receptor smrti Fas • nedostatečná apoptóza zánětlivých buněk (obzvláště makrofágů) v kloubech vedoucí k destrukci kosti a chrupavky (jeden z možných patofyziologických mechanismů) • přesná příčina vzniku není dosud známa • souhra genetických, environmentálních, hormonálních a infekčních (Borelie? EBV?) příčin u predisponovaného jedince Autoimunitní choroba - revmatoidní artritida Apoptóza a souvislost s některými onemocněními Homeostáza Cévní mozková příhoda Parkinsonova choroba Alzheimerova choroba Huntingtonova choroba Amyotrofická laterální skleróza Rakovina Autoimunitní choroby? NORMÁLNÍ TKÁŇ CHOROBY S PORUCHAMI BUNĚČNÉ SMRTI Nové buňky Buněčná smrt Nové buňky Nové buňky Buněčná smrt Buněčná smrt Deregulace buněčné smrti je u mnoha zmíněných nemocí spíše průvodní jev, nikoli příčina ...přesto může inhibice/aktivace apoptózy přispět k léčbě ischemická penumbra (gradient nekrotické smrti, apoptózy a přežití buněk) ischemické jádro (nekróza) Cílem mnoha typů protinádorové terapie je selektivně indukovat apoptózu nádorových buněk bez současného poškození okolní zdravé tkáně organismu Protinádorová terapie cílící na apoptózu Jak můžeme v nádorových buňkách vyvolat apoptózu? A. Blokování kaspáz B. Poškození DNA nádorových buněk C. Blokování antiapoptotických proteinů D. Blokování FAS receptoru E. Spuštění apoptózy nádorových buněk zvenčí (přes receptory smrti) Jak můžeme v nádorových buňkách vyvolat apoptózu? 00:41 Not Voted:33 (33,0%) A. Blokování kaspáz B. Poškození DNA nádorových buněk C. Blokování antiapoptotických proteinů D. Blokování FAS receptoru E. Spuštění apoptózy nádorových buněk zvenčí (přes receptory smrti) Cíle protinádorové terapie spouštějící apoptózu nádorových buněk Blokování anti- apoptotických proteinů Bcl-2 inhibitors Spuštění apoptózy přes receptory smrti poškození DNA, ... → vnitrobuněčný stres spouští apoptózu zevnitř (skrze změny propustnosti mitochondriální membrány) Specifické zablokování anti-apoptotického Bcl-2 proteinu (venetoclax) Specifické spuštění apoptózy nádorových buněk přes receptory smrti Isaac Asimov: „Life is pleasant. Death is peaceful. It‘s the transition that‘s troublesome.“