AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM MUDr. Ksenia Budinskaya 409542@mail.muni.cz REGULACE 1. lokální/autoregulace 3. hormonální 4. nervová 2. metabolická •fyzikální nebo chemická povaha •jsou do značné míry autonomní •regulace produkty metabolismu •patří k lokální regulace •jsou látky chemické povahy, secernované specializovanými buňkami do krve nebo do mezibuněčné tekutiny, které působí na jiné tkáně prostřednictvím specifických receptorů a regulují řadu dějů v organismu •slouží k pomalému a dlouhodobému přenášení signálů endokrinní sekrece parakrinní sekrece autokrinní sekrece •centrální nervový systém •periferní nervový systém + - AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Autonomní nervový systém je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). •Sympatický •Parasympetický •Enterický nervový systém Morfologie •fokální lokalizace autonomních jáder v CNS •zhromaždění těl efektorových neuronů v podobě ganglií •nervová dráha od vegetativního jádra do efektoru obsahuje dva neurony ANS vs. SOMATICKÝ NS ANS vs. SOMATICKÝ NS AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Pregangliová vlákna • Sympatikus, Parasympatikus Nikotinový receptor (aktivovatelný nikotinem) – Nervový (NN) a svalový (NM) typ – rychlý krátký excitační účinek (zlomek sekundy) – rychlá inaktivace acetylcholinesterázou AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Postgangliová vlákna • Parasympatikus Muskarinový receptor (aktivace muskarinem, jedem z muchomůrky červené) - pomalejší účinek – Spřažený s G-proteinem – Excitační (M1, M3, M5) – Inhibiční (M2, M4) AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Adrenergní receptor – Spřažený s G-proteinem – Typ α – obecně excitační – Typ β – obecně inhibiční •Adrenalin má až 10x silnější účinek než nor-adrenalin •Cirkulující katecholaminy mají mají stejný účinek jako ty ze sympatických vláken (poločas rozpadu 2 minuty) •Sympatický efekt může trvat až 30 s, než jsou hormony inaktivovány (produkty rozpadu lze nalézt v moči) Postgandliová vlákna sympatiku AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Dřeň nadledvin – Modifikované sympatické ganglion – Stresové hormony vylučuje do krve AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM MOZKOVÁ CENTRA KONTROLUJÍCÍ ANS Eating behavior Urinary bladder control Secondary respiratory center Blood pressure control Respiratory center Temperature control Water balance BARORECEPTORY VS. CHEMORECEPTORY •Inotropní •Chronotropní •Dromotropní •Batmotropní aferentní vlákna parasympatická vlákna sympatická vlákna BAROREFLEX I BP=HR x SV x R R HR BAROREFLEX II Β ADRENORECEPTOR SINUSOVÁ ARYTMIE Některé reflexy ANS Okulokardiální reflex •Tlak na oční bulby snižuje srdeční frekvenci (aktivace vagu) •Používá se k potlačení nebo zastavení síňové tachykardie (snižuje vedení vzruchu v síních a převod na komory AV uzlem) • Nízkotlaký baroreflex •větší rozepětí levé komory stimuluje barorefeptory – aferentace vagovými nervy do srdečních center v prodloužené míše - aktivace vagu a potlačení sympatické aktivity – vazodilatace, bradykardie- snížení TK (třeba opravdu velké rozepjetí komory, takže není úplně jasné, k čemu reflex je) • Diving reflex (potápěcí reflex) •Studená voda na obličeji vyvolá zástavu dechu, periferní vazokonstrikci a bradykardii Somatosympatický reflex •Bolest nebo svalová práce vyvolá vzestup arteriálního tlaku •Aferentace somatickými (C1) nervy chemoreflexy Koronární chemoreflex (Bezoldov-Hirtov-Jarischov reflex) •Látky aplikované do levé koronární tepny (veratridín, kapsaicin, některé kontrastní látky, látky produkované ischemickou tkání) vyvolají apnoi a pak hyperpnoi, hypotenzi, bradykardii (vagová aferentace) (Možný zdroj hypotenze po IF. Neví se, k čemu je to dobré) Chemoreflex •Stimulace periferních chemoreceptorů hypoxií nebo hypoxií+hyperkapnií →aktivace sympatiku, vyplavení adrenalinu - vazokonstrikce, hyperpnoe – zvýšení TK a centralizace oběhu •Prvotní odpověď chemoreflexu je tachykardie, ale vlivem baroreflexu dojde k bradykardii (bradykardie je důsledkem zvýšeného TK) •Zdroj Mayerových vln při hypotenzi (vlny v krevním tlaku o periodě 10-20 s) • hypoxie při poklesu TK (průtoku krve) - stimulace chemoreceptorů - zvýší TK (stoupne průtok krve) – poklesne stimulace chemoreflexu – klesne TK – atd… Cushingův reflex •podnětem je centrální hypoxie způsobená zvýšených nitrolebním tlakem a utlačením cév zásobujícím mozkový kmen • vede k témuž – vazokonstrikce, bradykardie, hyperpnoe – cílem je zvýšit okysličení krve a zvýšit TK, aby „protlačil“ okysličenou krev do mozku Baroreflex je silnější než chemoreflex CHEMOREFLEX Stimulace periferních chemoreceptorů→vazokonstrikce, bradykardie, hyperpnoe (bradykardie je důsledkem zvýšeného TK) Cushingův reflex-centrální hypoxie vede k témuž VLIV ANS NA CÉVY GIT. VLIV SNS A PNS VLIV SNS VLIV PNS GIT. ENTERICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM Auerbachův plexus Meissnerům plexus GIT. ENTERICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM Inervovaný sympatikem a parasympatikem, ale dokáže pracovat autonomně Myenterický (Auerbachův plexus) •mezi longitudiální a cirkulární svalovou vrstvou – inervace těchto svalů •Řízení motoriky GIT - peristaltika Submukozní (Meissnerův plexus) – mezi střední cirkulární svalovou vrstvou a sliznicí •Mezi střední cirkulární svalovou vrstvou a sliznicí •Inervuje žlázový epitel, endokrinní bunky střeva, cévy v submukose (dilatace, NO, VIP) - řízení intestinální sekrece • Parasympatická inervace •Pregangliová cholinergní vlákna inervují plexus, postagangliová vlákna jsou součástí plexů •Zvyšují peristaltiku, relaxují svěrače, zvyšují tonus stěny Sympatická inervace (postgangliová noradrenergní vlákna) •Tlumení peristaltiku, relaxace stěny git, kontrakce svěračů, kontrakce cév •Některá vlákna končí na postgangliových parasympatikcých neuronech a tlumí sekreci acetylcholinu ANS A MOČOVÝ MĚCHÝŘ Močení je míšní reflex modulovaný vyššími nervovými centry Hladká svalovina má vlastní spontánní kontraktilitu (schopná kontrakce při velké náplni), ale stretch receptory ve stěně měchýře mají nižší práh citlivosti pro naplnění a vyvolají reflex dříve než by zareagoval samotný hladký sval Reflexní kontrakce: •Stimulace stretch receptorů při objemu moči cca 300-400 ml •Aferentní vlákna (nn pelvici, parasympatické) •Centrum reflexu v sakrální míše •Parasympatická eferentace – kontrakce detrusoru a relaxace sfinkteru Stimulace reflexu před kritickým naplněním měchýře – ovlivnění facilitačními a inhibičními centry v mozkovém kmeni •Facilitační centra – v pontu a zadním hypotalamu •Inhibiční – střední mozek •Přetětí míchy na pontem – menší náplň měchýře vyvolá reflex •Léze v gyrus frontalis – snížená potřeba močit Měchýř se může stáhnout na volní popud facilitací míšního mikčního reflexu, i když je skoro prázdný Přetětí míchy (plegie) – při prvotním spinálním šoku je měchýř ochablý a nereaguje, v chronické fázi měchýř podléhá pouze sakrálnímu reflexu (bez facilitace, inhibice, volní kontroly), někdy se stává mikční reflex hyperaktivní – kapacita se snižuje, stěna hypertrofuje (spastický neurogenní měchýř) PARASYMPATIKUS DETRUSOR KONTRAKCE SFINKTER RELAXACE SYMPATIKUS DETRUSOR RELAXACE SFINKTER KONTRAKCE ANS A MOČOVÝ MĚCHÝŘ NEUROGENNÍ MOČOVÝ MĚCHÝŘ NÁZEV PŘÍZNAKY Neinhibovaný neurogenní močový měchýř Léze: nad pontinním centrem mikce Příznak: snížené uvědomění o plnosti močového měchýře může dojít k inkontinenci Detruzoro-sfinkterová dyssynergie Léze: mezi pontinním centrem mikce a sakrální míchou Příznak: detrusor je obvykle spastický; současná kontrakce detruzoru a močového svěrače zvyšují tlak v močovém měchýři; může vést k vezikoureterálnímu refluxu a poškození ledvin Smíšený typ A Léze: poškození sakrální míchy na jádře detruzoru s intaktním pudendálním jádrem Příznaky: detrusor sval je ochablý, močový měchýř je velký, vnější močový svěrač je spastický, inkontinence méně častá Smíšený typ B Léze: poškození sakrální míchy na pudendálním jádře s intaktním detrusorem Příznaky: močový měchýř je spastický a externí močový svěrač je ochablý; inkontinence je častá Porucha níže uloženého motorického neuronu Léze: sakrální mícha; hrudní sympatická inervace do dolních močových cest je zachována Příznak: močový měchýř je velký a hypotonický, méně častá inkontinence REGULACE SEXUÁLNÍCH FUNKCÍ SRDCE pozitivní chronotropní vliv pozitivní dromotropní vliv pozitivní inotropní vliv KŮŽE kontrakce napřimovačů (aerektorů) kožních chlupů dilatace kožních (a svalových) cév PLÍCE dilatace bronchů (beta2) PREGANGLIOVÁ CHOLINERGNÍ ZAKONČENÍ nadledviny (aktivují sekreci katecholaminů - adrenalinu) POSTGANGLIOVÁ CHOLINERGNÍ ZAKONČENÍ aktivace potních žláz SYMPATICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM MOČOVÝ SYSTÉM v ledvinách aktivace sekrece reninu (beta1) snižují napětí detruzoru (beta2) a kontrahují sfinkter močového měchýře POHLAVNÍ ÚSTROJÍ u muže způsobuje ejakulaci (alfa 1) kontrakce dělohy u těhotných žen (alfa 1) a tokolýza (beta 2) GIT kontrakce žaludečního a střevních sfinkterů (alfa1) snížení napětí svaloviny žaludku a střeva snížení napětí žlučníku inhibice sekrece inzulinu (alfa2) aktivace sekrece inzulinu (beta2) inhibice exokrinní sekrece ovlivnění glukoneogeneze v játrech (beta2 a alfa1) SYMPATICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM GIT zvyšuje tonus v žaludku a střevech snižuje napětí sfinkterů aktivuje žaludeční a střevní sekreci kontrakce žlučníku aktivace glykogeneze v játrech aktivace exokrinní sekrece POHLAVNÍ ÚSTROJÍ erekce způsobená vazodilatací (u obou pohlaví) SRDCE negativní chronotropní vliv negativní dromotropní vliv negativní inotropní vliv PLÍCE kontrakce svaloviny bronchů zvýšení bronchiální sekrece MOČOVÝ SYSTÉM kontrakce močovodu kontrakce detrusoru a snížené napětí sfinkteru v močovém měchýři PARASYMPATICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM