Strana 12

21Předaplikační vyšetření

Důležitou součástí předaplikačního vyšetření, které může rozhodnout o úspěchu při používání kontaktních čoček je rozhovor se zájemcem o čočky. Při anamnéze zjišťujeme:

• Celkový stav – rodinou anamnézu, zjišťujeme choroby s prokázanou dědičnou složkou (katarakta, glaukom, strabismus, refrakční vady, choroby sítnice), alergie, užívání léků, které mohou ovlivnit složení slzného filmu (antihistaminika, anxiolytika, anticholinergika, diuretika, antikoncepce, neuroleptika, betablokátory).
• Oční anamnézu – užívání brýlí, oční terapie, oční úrazy a operace, prodělané oční choroby a infekce.
• Pracovní anamnéza, předpokládaná doba nošení, prostředí, ve kterém budou čočky nošeny. Kontaktní čočky nejsou vhodné do prašného prostředí, tam kde jsou přítomny toxické a dráždivé látky, také klimatizace může ovlivnit snášenlivost kontaktních čoček, nároky na zrak podmíněné typem povolání (řidiči speciálních vozidel, grafici apod.).
• Mimopracovní aktivita – sport a hobby, například možnost ztráty kontaktních čoček při vodních sportech.

Součástí rozhovoru je i informace o délce nošení a o omezení možnosti korigovat astigmatismus běžnými čočkami. Součástí tohoto rozhovoru je poučení o možných komplikacích, o nutnosti péče o kontaktní čočky. Je třeba informovat i o možné nesnášenlivosti kontaktních čoček.

22Zásady aplikace kontaktních čoček

Aplikace začíná pohovorem se zákazníkem. Jeho součástí je anamnéza, zaměřujeme se na familiární onemocnění, například glaukom, degenerace rohovky, sítnice. V další části se ptáme na celkové onemocnění, užívané léky, které mohou ovlivňovat kvalitu slzného filmu. Velmi důležitý je dotaz na alergická onemocnění. V oční anamnéze se ptáme na oční onemocnění, operace, úrazy, záněty eventuálně lokálně používané léky. Je třeba zjistit, zda klient užívá brýle trvale a jak se mění jeho oční vada. Velmi důležitá je motivace a prostředí, ve kterém se bude klient pohybovat s kontaktními čočkami. Pokud klient kontaktní čočky nosil, je třeba zjistit jejich typ, snášenlivost a problémy, které se v souvislosti s nimi vyskytovaly. Dále je třeba vysvětlit, jaké kontaktní čočky můžeme nabídnout. Sdělíme, jak se která čočka používá, a poučíme klienta o nutnosti věnovat určitý čas péči o kontaktní čočky. Vyšetření začíná stanovením zrakové ostrosti bez korekce a s optimální brýlovou korekcí. Dále posuzujeme stav víček, a jejich tonus, pohyblivost, postavení, šíři oční štěrbiny, frekvenci mrkání, stav okrajů víček a řas. Spojivku a rohovku vyšetřujeme na štěrbinové lampě. Pokud nalezneme pingueculu, névus či jiné afekce, které by mohla čočka dráždit, čočku neaplikujeme. Výběr dioptrií provádíme na základě optimální korekce. Od 4 dioptrií je třeba přepočítat dioptrie z brýlové korekce na čočkovou. U nemocného s astigmatismem je třeba použít torickou měkkou čočku, nebo při sférické čočce připočítat sférický ekvivalent (SE) torické korekce, který činí zpravidla ½ hodnoty cylindrické korekce (SE = sféra + ½ cylindru). Velmi přesně lze určit dioptrie při použití zkušební čočky a dokorigování brýlovou korekcí. Dokorigování je třeba provádět až po 30 minutové adaptaci na kontaktní čočku. Vyšetříme polohu čočky na oku na štěrbinové lampě. Pokud je vše v pořádku, můžeme objednat definitivní čočky. Po přezkoušení čočky přistupujeme k nácviku nasazování a snímání kontaktních čoček a poučení o manipulaci s čočkami, o nutnosti pečlivé hygieny, předvedeme způsob čištění a jejich uložení do pouzdra. Doporučíme vhodnou desinfekci, způsob adaptace a režim nošení dle zvoleného typu čoček. Je třeba poučit zákazníka o rizicích a komplikacích. Při zčervenání oka, bolestech, mlhavém vidění, irizaci je nutné sdělit klientům, že nesmí nosit kontaktní čočky a neprodleně musí navštívit očního lékaře. Je vhodné, když všechna výše uvedená fakta jsou předána zákazníkům písemně. První kontrolní vyšetření je zpravidla po 14 dnech, další kontrola za ¼ až ½ roku. Vždy postupujeme individuálně, například u dětí je vhodná kontrola i dříve po měsíci.

23Základní způsoby aplikace kontaktních čoček

Používají se dvě techniky:

Po zjištění korekce a vyšetření předního segmentu oka keratometrií, nebo videokeratografií, se změří průměr rohovky, vertikální šíře oční štěrbiny, velikost zornice. Tyto hodnoty se vynesou do nomogramu, podle kterého je KČ objednána.

Po provedení výše uvedených měření, se čočka vybírá ze zkušebního setu a ponechá se na rohovce 15–20 minut. U korneální čočky je tento čas nezbytný, protože počáteční podráždění rohovky spojené se slzením snižuje zrakovou ostrost. Měkká kontaktní čočka se musí ohřát na teplotu rohovky, což může být spojeno s krátkodobou dehydratací. Po nasazení kontaktní čočky na rohovku se sleduje pozice, pohyby na rohovce, vztah mezi zadní plochou čočky a přední plochou rohovky podle kritérií „good fit“!.

Rohovkové čočky se aplikují buď v superposici nebo na intrapalpebrální pozici. V každém případě musí být čočka centrována v horizontále a dolní okraj má ležet asi 1–2 mm nad dolním víčkem. V superposici je horní okraj čočky pod horním víčkem, ale nesmí přesahovat přes horní limbus, zatímco u intrapalpebrální pozice musí být horní okraj čočky přesně pod okrajem horního víčka. Při mrkání se čočka pohybuje 1–2 mm, vrací se do původní polohy a zde zůstává po celou dobu mezi mrknutím. Vztah mezi zadní plochou čočky a přední plochou rohovky se hodnotí fluoresceinovým testem (obr. 15, 16 a 17). Fluorescein se mísí s prekorneálním filmem a při pozorování kobaltovým filtrem fluoreskuje. Když je zakřivení zadní plochy čočky větší než zakřivení rohovky, prekorneální tekutina je hlubší a v centru fluoreskuje. Naproti tomu těsné nalehnutí čočky na rohovku působí velmi nízkou fluorescenci v centru čočky. Rohovky, které mají méně než 1,5 dioptrií astigmatismu, slabě fluoreskují v optické zóně a lehce světle zeleně v sekundární oblasti. Měkké čočky pokrývají rohovku plně a jsou centrovány s lehkým pohybem 1–2 mm při mrkání. Fluorescein se nepoužívá u měkkých čoček, poněvadž se absorbuje čočkou. Nepřímé techniky zahrnují keratometrii, retinoskopii a subjektivní kvalitu a stabilitu vidění. Účelem je výběr čočky, která umožňuje čisté, stabilní přiložení, zřetelný retinoskopický reflex, nulovou refrakci a vidění. Strmá čočka (příliš velká nebo klenutá čočka) mezi mrkáním ukazuje pokřivený nepravidelný keratometrický stín, centrální tmavou skvrnu v reflexu retinoskopu a rozmazané vidění. Po mrknutí se krátce zlepšuje vidění a opět zhoršuje. Plochá čočka (malá, nebo špatně klenutá) mezi mrknutím ukazuje lehce pokřivený stín při keratometrii, tmavou skvrnu dole v reflexu a špatné vidění. Bezprostředně po mrknutí se toto vše zhoršuje a pak opět zlepšuje. Špatný keratometrický reflex, keratometrický stín, nebo vidění může být následkem suchého povrchu čočky. Pacient musí 4–5× mrknout, aby bylo možné odlišit tuto příčinu od špatně nasazené čočky. Okraj čočky může prozradit, jaký je vztah čočky k rohovce. Pokud se okraje otáčejí od oka po každém zamrkání, znamená to, že se jedná o plochou čočku. Pokud jsou okraje čočky otočeny proti rohovce či bulbární spojivce, jedná se o strmou čočku. Také komprese spojivkových cév nebo útlak spojivky může být vidět na štěrbinové lampě. Centrování a pohyby čočky udávají informace o tom, jak dobře je KČ udělána. Čočky, které se decentrují nebo nadměrně pohybují, jsou často ploché, opak platí pro strmou čočku. Když pozice čočky, její pohyblivost nebo zadní plocha rohovky nesplňují dříve uvedená kritéria, jsou použity zkušební čočky jiných parametrů a vyšetření je opakováno. Když se dosáhne splnění požadovaných kritérií, je zvolena odpovídající síla optické mohutnosti. Toto je uděláno přepočtením na nomogramu nebo počítači, vše ještě musí být ověřeno subjektivně stanovením refrakce při nasazené zkušební čočce. Pro výpočet optické mohutnosti kontaktní čočky je třeba uvážit i účinek vrcholové vzdálenosti. U myopie optická mohutnost brýlové čočky je vyšší než u kontaktní čočky a opačně u hypermetropie je hodnota brýlové korekce nižší než u KČ. Tyto rozdíly jsou nevýznamné u hodnot do ±4 dioptrií. Pro výpočet se používají tabulky. Tvrdé čočky se základní sférickou plochou vytváří slznou čočku, která vyplňuje prostor mezi rohovkou a čočkou. Zakřivení rohovky je tím neutralizováno a pro optický výpočet se používá plošší meridián (K). Když srovnáme výslednou čočku s touto hodnotou, hovoříme o čočce hodnoty K, strmější než (K) nebo plošší než (K). Čočka hodnoty K má nulovou hodnotu lakrimální čočky, strmější než K plus hodnotu s plošší minusovou hodnotu slzné čočky. Empirický výpočet zní, že změna 0,05 mm v zakřivení čočky se projeví změnou 0,25 dioptrií. U měkkých KČ se sférickou základní plochou není žádná nebo jen zanedbatelná slzná čočka. Proto nenastává neutralizace rohovkového cylindru. Avšak i měkké čočky, které jsou tužší, či tlustší mohou vykazovat podobný efekt přítomnosti slzné čočky.

Obr. 15

Obr. 16

Obr. 17