Pneumokokové nákazy.
MUDr. František BEŇA
CHARAKTERISTIKA:
• Běžný saprofyt horních dýchacích cest člověka
(kolonizuje až 70% dětí).
• Vyvolává záněty a hnisání, klinické formy velmi
pestré, (pneumonie lobární, exsudativní pleuritis,
bronchopneumonie, bronchitis, plicní absces,
meningitis purulenta, sepse, otitis, angína,
pseudomembranózní záněty dutin, tonzilární
absces, ale i faryngitidy, rinitidy, konjunktivitida
hnisavé kožní onemocnění.
• Uplatnění předpokládá většinou náhlé oslabení
organismu, zhroucení ochranných bariér
(pneumonie, meningitis).
CHARAKTERISTIKA:
• Často postiženy malé děti nebo staří lidé.
– vzácně primární onemocnění
– většinou sekundární při jiném základním onemocnění.
• Výskyt někdy i v drobných epidemiích, např.
pneumonie a meningitidy v uzavřených
kolektivech (psychiatrické léčebny, vojenské
kolektivy, věznice).
• Hnisavé kožní afekce nebo hnisání
pooperačních ran - nozokomiální infekce
chirurgických odděleních
• Pneumokokové bronchitidy a rinitidy mají
tendenci k chronicitě.
CHARAKTERISTIKA:
• Invazivní nákazy ohrožují hlavně malé děti a
starší osoby.
• Dle WHO ve světě ročně umírá 15 milionu dětí
do pěti let věku, z toho 4 - 5 milionu na
respirační infekce.
• Pneumokoky jsou příčinou úmrtí 1,2 milionu
dětí do 2 let věku. 21% jsou infekce dolních
dýchacích cest.
• 51 000 dětí zaznamenalo smrtící komplikace
po otitidách.
CHARAKTERISTIKA:
• Komunitní lobární (krupózní) pneumonie –
nejčastější příčina úmrtí osob vyššího věku
(20% pneumonií je pneumokokových)
• Pneumokokové meningitídy – závažná
invazivní onemocnění se špatnou
prognózou a smrtností 15 – 30%
postižených.
– Po přežití poruchy hlavových nervů nebo
hluchota (hlavně v rozvojových zemích)
• INKUBAČNÍ DOBA:
– Primární onemocnění většinou krátká, 2 - 3
dny,
– Sekundárních obtížně stanovit.
– V případech, kdy dojde k náhlému snížení
obranyschopnosti organismu (prochladnutí,
promoknutí), může být inkubační doba jen
několik hodin.
• PŮVODCE:
– Streptococcus pneumoniae nebo pneumokok
G+ protáhlý kok.
• ZDROJ:
– Nemocný člověk nebo zdravý nosič.
• PŘENOS NÁKAZY:
– Vzdušnou cestou, přímým stykem s
nemocným nebo bacilonosičem.
– Kontaminaci čistých ran nesprávným
zacházením i kontaminovaným obvazovým
materiálem.
– Vzácně prostřednictvím předmětů denní
potřeby. Je možná i endogenní cesta.
• OBDOBÍ NAKAŽLIVOSTI:
– Po celou dobu onemocnění, pokud není
zavedena kauzální terapie. To platí u všech
forem onemocnění
• VNÍMAVÁ POPULACE:
– Vnímavost je nízká. Vznik pneumonie nebo
meningitidy předpokládá náhlé snížení
obranyschopnosti organismu.
• DIAGNOSTIKA:
– Klinická
– Laboratorní
• mikroskopicky G+koky, barvení na pouzdra
• kultivací agens z patologického materiálu
• pozitivní optochinový test rozpustnosti ve žluči
– Epidemiologická
• LÉČBA:
– G-penicilin (prokainpenicilin),
chloramfenikol
PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ:
• Aktivní imunizace (Pneumo 23, Pneumovax,
Prevenar 13).
• Nespecifická prevence - udržování dobré
tělesné kondice, otužování, správná výživa,
osobní hygiena.
• Prevence sekundárních pneumokokových
onemocnění správnou léčbou primárního
onemocnění.
• Důležité je dodržování zásad asepse na
chirurgických a novorozeneckých odděleních.
REPRESIVNÍ OPATŘENÍ:
• Včasná diagnóza, kauzální terapie, event.
zjištění zdroje v okolí nemocného pomocí
bakteriologického vyšetření.
• Dezinfekce předmětů osobní potřeby,
vyváření prádla, větrání.
• Dezinfekce potřísněných předmětů
hnisem.
• Izolace nemocného doma, v nemocnici jen
z vitální indikace (např. meningitis).