(VIII.) Krevní tlak u člověka (IX.) Neinvazivní metody měření krevního tlaku Fyziologie - cvičení Křivka arteriálního krevního tlaku v průběhu tepového cyklu STK systolický krevní tlak plocha nad stTK plocha pod stTK DTK diastolický krevní tlak stTK střední arteriální tlak délka tepového cyklu Střední TK : vypočítaná průměrná hodnota krevního tlaku v průběhu jednoho tepového cyklu (integrál tlakové křivky; plocha nad stTK = plocha pod stTK – viz křivka) (stTK je dopočítávaná veličina, nejedná se o aritmetický průměr hodnot systolického (STK) a diastolického (DTK) tlaku, protože čas trvání systoly a diastoly v průběhu srdečního cyklu se liší ) PTK pulzový krevní tlak PTK = STK – DTK stTK  DTK + 1/3 PTK Krevní tlak: tlak krve na stěnu cévy (arteriální TK: část energie systoly přeměněná na boční tlak působící na cévní stěnu) Definice: STK - nejvyšší krevní tlak v průběhu tepového cyklu DTK – nejnižší krevní tlak v průběhu tepového cyklu Pozor: hodnoty STK a DTK se liší v jednotlivých částech srdce a cévního systému Krevní tlak je funkcí srdečního výdeje a periferního odporu • STK je závislý především na SV • DTK je závislý především na TPR Arteriální krevní tlak (TK) Celková periferní rezistence (TPR) Srdeční frekvence (SF) Systolický objem (SO) = * * Srdeční výdej (SV) • Krátkodobá – nejdůležitější zástupce: baroreflex • Střednědobá – nejdůležitější zástupce: renin-angiotenzinaldosteron systém (RAAS) • Dlouhodobá – hormonální regulace objemu cirkulujících tekutin Regulace krevního tlaku Regulace krevního tlaku – baroreflex Autonomní nervový systém: sympatikus ( TK, SF, SO a TPR) X parasympatikus (TK, SF, SO a TPR) Funkce baroreflexu – regulace rychlých změn TK změnou SF a TPR baroreceptory – sinus caroticus + aorticus aferentace: n.vagus, n.glosopharyngeus • Srdeční větev baroreflexu: eferentace: n. vagus inervující SA uzel sympatická eferentace: změny SF a kontraktility ↑TK →↓SF a naopak • Periferní větev baroreflexu: eferentace: sympatická inervace hladké svaloviny především arterií ↑TK →↓TPR a naopak • vazokonstrikce malých arterií a arteriol, venokonstrikce (redistribuce objemu krve) Krátkodobé vlivy • množství krve - vliv na SO (krvácení, dehydratace) • vnější tlak na cévy – intratorakální a intraabdominální tlak (kašlání, defekace, porod, umělá ventilace) • poloha – v ortostáze oproti klinostáze je vyšší DTK (TPR) a nižší STK (žilní návrat plnění srdce  Starlingův princip kontrakce  SO) • CNS – emoce, stres, psychická zátěž,… • fyzická zátěž – charakter zvýšení krevního tlaku závisí na intenzitě, délce a typu zátěže • teplo (pokles TPR), chlad (nárůst TPR) • alkohol, léky,… Dlouhodobé vlivy • vliv věku (nejrychlejší růst do ukončení puberty, v dospělosti lehký růst především STK) • vliv pohlaví (muži mívají vyšší TK) Změny krevního tlaku Metody měření arteriálního krevního tlaku 24-hodinové měření krevního tlaku Fotopletysmografická (volume-clamp metoda, Peňázova) Palpační (tonometr) Auskultační (tonometr a fonendoskop) Oscilometrická v praktiku: další možnosti: Laminární / turbulentní proudění, Korotkovův fenomén 𝑅𝑒 = 𝑣 ∙ 𝑆 ∙ 𝜌 𝜂 Reynoldsovo číslo Re: pravděpodobnost vzniku turbulentního proudění v: rychlost toku krve S: plocha průřezu cévy (.r2) : hustota kapaliny : viskozita kapaliny (nižší u anémie) S1 < S2 a v1≈ v2 → Re1 < Re2 → turbulentní proudění laminární proudění Re < 2000 turbulentní proudění Re > 3000 r1 r2 manžeta a. brachialis laminární proudění turbulentní proudění Re1 Re2 v1 v2 situace těsně za zúžením arterie: Korotkovův fenomén (Auskultační metoda) Kontinuálně měřený TK Tlak v manžetě Tlakové oscilace v manžetě (Oscilometrická metoda) STK DTK STK stTK DTK Průtok krve arterií Princip měření TK 24-hodinové ambulantní měření krevního tlaku Pokles krevního tlaku o 10 až 15% v nočních hodinách 8 9 1110 12 13 14 1615 17 18 19 2120 22 23 24 21 3 4 5 76 120 140 100 80 60 [mmHg] STK DTK srdeční frekvence bdělý stav spánek krevní tlak hod • Prostředí: příjemná teplota místnosti, klid • Poloha: pacient sedí s opřenými zády, obě nohy spočívají na podlaze, předloktí spočívá na podložce, paže je ve výšce srdce • Přiměřená velikost manžety, správné umístění • Měření probíhá v klidu a začíná po 5 – 10 min uklidnění • Měření auskultační metodou • Manžetu nafukujeme na tlak o 30 mmHg vyšší než je předpokládaný tlak měřené osoby (při kterém vymizel radiální pulz) • Rychlost snižování tlaku v manžetě je 2 – 3 mmHg/s • Tlak se odečítá s přesností na 2 mmHg • Tlak má být měřen 3x v alespoň pětiminutových rozestupech a orientujeme se podle průměru ze dvou posledních měření Zásady měření krevního tlaku metoda výhody nevýhody měřená hodnota auskultační • přesnější odhad STK/DTK • jednoduchá, nevyžaduje el. napájení • subjektivní, náročná na zkušenost a hlučnost prostředí • STK/DTK z různého srdečního cyklu STK a DTK oscilometrická • přesnější odhad stTK • automatická, rychlá • lze provádět laikem, levná (domácí měření) • DTK/STK je dopočítáván (závislost na modelu pro výpočet, vliv tvaru pulzové křivky) • STK/DTK z různého srdečního cyklu • není možné použít u arytmie stTK, někdy také STK (dle typu přístroje) 24 – hodinový krevní tlak • záznam TK v průběhu celého dne • vyloučení hypertenze bílého pláště • rušivý vliv nafukující se manžety (hlavně během spánku) • STK/DTK z různého srdečního cyklu hodnoty měřené každých 15 – 60 min fotopletysmo- grafická (Peňázova) • kontinuální záznam TK • možnost výpočtu STK a DTK tep po tepu (analýza variability TK) • obvykle měření z prstu, nutnost dopočítání brachiálního TK • drahý přístroj kontinuální záznam TK Diagnostika hypertenze krevní tlak STK [mmHg] DTK [mmHg] možné komplikace normální optimální <120 <80 normální 120 – 129 80 – 84 vyšší normální 130 – 139 85 – 90 hypertenze 1. stupně 140 – 159 90 – 99 bez orgánových změn 2. stupně 160 – 179 100 – 109 hypertrofie L komory, proteinurie, angiopatie,… 3. stupně > 180 > 110 morfologické a funkční změny některých orgánů, retinopatie, srdeční, renální nedostatečnost, ischemie CNS, krvácení do CNS,… • izolovaná systolická hypertenze STK> 140 a DTK <90 • vyšší normální tlak - doporučuje se každoroční sledování • domácí měření pro vyloučení hypertenze bílého pláště hypertenze je diagnostikována: • průměrný TK ze 4 – 5 prohlídek je > 140/90 • TK zjištěné během domácího měření opakovaně > 135/80 • 24 – hodinové měření ukázalo průměrné TK > 130/80 Změny krevního tlaku během fyzické zátěže • nárůst krevního tlaku závisí na charakteru a velikosti a délce zátěže • aktivace sympatiku: změny v kardiovaskulárním systému slouží pokrytí metabolických nároků pracujících svalů • vliv rytmické zátěže na krevní tlak • zvýšení srdečního výdeje  vzestup STK • redistribuce krve v těle – metabolická vazodilatace ve svalu (zvýší průtok krve svalem), vazokonstrikce v GIT, kůži a ledvinách  zachování či lehká změna DTK (v závislosti na míře poklesu TPR) • vazokonstrikce v kůži je dočasná, než převládnou termoregulační mechanismy • DTK se zvyšuje při izometrické práci svalu (např. vzpírání) • po zátěži dochází k poklesu TK na původní nebo lehce nižší hodnotu, průtok krve svalem do zotavení zůstává zvýšený • rychlost zotavení je daná tonem parasympatiku (lze zvýšit tréninkem)