1860 - 1927 Willem Einthoven 1893 Einthoven zavádí termín „elektrokardiogram“ 1895 Einthoven popisuje pět výchylek - P, Q, R, S a T 1902 Einthoven publikuje první elektrokardiogram 1905 Einthoven přenáší elektrokardiogramy z nemocnice do své laboratoře (1.5 km) přes telefonní kabel 1924 Einthoven získává Nobelovu cenu ELEKTROKARDIOGRAFIE = metoda umožňující registraci elektrických změn vznikajících činností srdce z povrchu těla. EKG křivka poskytuje informace o: 1. Frekvence (změny SF v SA uzlu, respirační „arytmie“, sick sinus syndrom) 2. Vedení (blokády – SA, AV) 3. Rytmus (ES – supraventrikulární, komorové) 4. Komorový gradient (vztah mezi depolarizací a repolarizací: původ – metabolický, hemodynamický, anatomický, fyzikální…ischemie, hypertrofie, dilatace, kardiomyopatie, záněty, změny elektrolytů, léky…) Síňová depolarizace PQ interval 0,16 Izoelektrické linie Konkordance T vlny Frekvenční závislost Převodní systém – gradient srdeční automacie Komorový komplex (depolarizace) (repolarizace) QRS 0,1 QT 0,3 závislost na SF R L F 50% V Wilson, 1934, VR, VL, VF R L F 87% V´ Goldberger, 1947, aVR, aVL, aVF R L F 100% Einthoven, 1913 I, II, III HEXAAXIÁLNÍ SYSTÉM (RŮŽICE) I. II.III. aVF aVR aVL I II III aVF aVR aVL R L F KONČETINOVÉ SVODY Bipolární (I, II, III) - standardní Unipolární (augmentované) aVR, aVL, aVF Frontální projekce vektoru! WILSON GOLDBERGER zvětšené I. III . II. aVR aVL aVF HRUDNÍ SVODY Horizontální projekce vektoru! 4TH I.C 5TH I.C Frontální rovina končetinové svody I., II., III., aVR, aVL, aVF Horizontální rovina V1 – V6 Obě roviny jsou posunuty do úrovně elektrického středu srdce (0) E – Einthovenův trojúhelník aVR aVL aVFV1 V2 V3 V4 V5 V6 I. II. III. 0 E PROJEKČNÍ ROVINY HLAVNÍHO SRDEČNÍHO VEKTORU A EKG SVODY ELEKTRICKÁ OSA SRDEČNÍ Součet všech okamžitých vektorů, které tvoří depolarizační komorovou smyčku. Vyjadřuje směr postupující komorové aktivace. Odráží asymetrii v tloušťce stěn komor a srdeční polohu. (R–Q–S) ve svodech I., II., III. • rovnostranný Einthovenův trojúhelník Terminologie Q S R S Odchylka doleva Normální rozmezí Odchylka doprava ELEKTRICKÁ OSA SRDEČNÍ – ve frontální rovině LEVOTYP, PRAVOTYP I III I III - + - + + + - - - I I III III Štejfa et al.: Základy elektrokardiografie, 1991 ARYTMIE PORUCHY TVORBY VZRUCHU NEBO PORUCHY VEDENÍ VZRUCHU RESPIRAČNÍ (SINUSOVÁ) ARYTMIE 1847, Ludwig, EKG a dýchání psa – respirační sinusová arytmie Přítomná již prenatálně. Přítomná napříč živočišnou říší – u všech obratlovců. Fyziologický význam ???? STABILIZACE STŘEDNÍHO TK (ochrana proti mechanickému vlivu intratorakálního tlaku na arteriální TK) Klíčový vliv parasympatiku (snížení tonu), sympatikus má modulační úlohu. MECHANISMY: 1) CENTRÁLNÍ 2) REFLEXY Z PLIC 3) REFLEXY Z BARORECEPTORŮ 4) REFLEXY Z RECEPTORŮ PRAVÉ SÍNĚ 5) LOKÁLNÍ VLIVY NA SA UZEL 6) VLIV OSCILACÍ pH, paO2, paCO2 RYTMUS a FREKVENCE: Pravidelný: (72/min; 60 – 100/min; vliv věku) tachykardie (>100/min; nenámahová) bradykardie (< 60/min; atletické srdce) náhradní rytmy (junkční < 40/min; komorový ~20/min) Nepravidelný: sinusová respirační arytmie (fyziologická) sick sinus syndrom extrasystoly (ES) jednotlivé, vázané (bigeminie, trigeminie) sinusové, síňové, junkční, komorové ARYTMIE = PORUCHY TVORBY NEBO VEDENÍ VZRUCHU BLOKÁDY •SICK SINUS SYNDROM •AV BLOKÁDY •BLOKÁDA TAWAROVA RAMÉNKA (BBB) I° II° III° LBBB RBBB PQ>0.2sec Wenckebachovy periody A-V disociace A V REENTRY Společný mechanismus (paroxysmálních) tachykardií, extrasystol, bigeminií, apod. • Dvojí dráha Divergence a konvergence excitačních cest • Jednosměrný blok 1. Dlouhá refrakterní perioda 2. Zpomalené vedení • Krouživý vzruch • Smyčky nejčastěji na úrovni AV junkce • Determinanty re-entry: 1. Určitý rozsah (velikost) smyčky 2. Určité načasování spouštěcí ES ES B TACHYARYTMIE • SINUSOVÁ TACHYKARDIE • PAROXYSMÁLNÍ TACHYKARDIE (supraventrikulární, komorové) • FLUTTER (>250/min; síňový) • FIBRILACE (>600/min; síňová, komorová; zhroucení elektrické homogenity) SÍŇOVÝ FLUTTER (kmitání) Frekvence 250 – 600/min Síňokomorová blokáda n:1 SÍŇOVÁ FIBRILACE (míhání) + f-vlnkyNepravidelný komorový rytmus KOMOROVÁ FIBRILACE (míhání) Frekvence nad 600/min, LETÁLNÍ A B C OBRAZ SRDEČNÍ ISCHEMIE A: námahová angina pectoris B: akutní non-Q infarkt myokardu C: akutní Q infarkt myokardu