Preklinické zubní lékařství I Přednáška 4 (10. 10. 2016) Stavba a chemické složení zubu - rozdíly mezi stálými a dočasnými zuby Petra Bořilová Linhartová Stavba zubu • Sklovina (email) – enamelum (substantia adamantina) • Zubovina (dentin) – dentinum (substantia eburnea) • Tmel (cement) – cementum (substantia ossea) • Dřeň (pulpa) – pulpa – řídké vazivo, cévy, nervy http://www.sci.muni.cz/anthrop/wp-content/uploads/2016/02/Mikrostruktura_nova.pdf Sklovina • po svém vzniku už nepodléhá žádnému buněčnému reparačnímu mechanizmu • je nejtvrdší tkání lidského těla • střední hustota je mezi 2,8 a 3 • na povrchu je tvrdší než na dentinosklovinné hranici (DS) • organická část (1-4 %) o ameloblasty - ektoderm o glykoproteiny (58 %, amelogeniny, enameliny) o lipidy (40 %) • anorganická část (95-98 %) o krystalky hydroxyapatitu – uspořádány vertikálně v prizmata (sloupce) mezi nimiž je interprizmatická substance Struktura • na hrbolcích až 2,5 mm tlustá, funguje jako semipermeabilní membrána • vzniká během vývoje - ameloblasty vylučují sklovinnou matrix o mineralizuje a vyzrává (preeruptivní vyzrávání – krystalizace vápenato-fosforečných sloučenina a růst krystalů) o zůstávají však mikroporozity mezi krystaly i iontové defekty v jejich krystalové mřížce => v dalším vývoji se vyplní (posteruptivní vyzrávání) Sklovina Složení • je ovlivňováno stravou, věkem atd. • hlavní složky: Ca2+, P, CO3 2-, Mg2+, Na+, F • na různých místech rozdíly ve složení - od povrchu se snižuje koncentrace většiny sklovinných komponent • při zvýšeném obsahu CO3 2- a Mg2+ je snížená hustota skloviny (dentinové rohy, pod fisurami,...) • Ca:P 1:1,2 → (Ca10-x(PO4)6-x . X2 . H2O) Sklovina Stavba Krystaly apatitu o průřez šestihranný, ze strany jako tyčka, cca 160 nm dlouhé, 40 nm široké o amfoterický o tvar a velikost závisí na stupni vyzrálosti skloviny a umístění  může dojít i k tvorbě fluorapatitu (stabilnější krystalová mřížka), nebo k zabudování uhličitanů (méně rezistentní vůči kazu)  existují také sloučeniny Ca a P, které nejsou na apatit vázány Sklovina https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/g uides/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf Stavba Sklovinná prizmata o asi 100 spojených krystalů, od DS hranice až téměř k povrchu, průběh cirkulárně k dlouhé ose zubu, jinak kolmo na povrch, spíše vlnitý o celkem je jich 5 – 12 mil (dle zubu) o krystaly mají hydratační obal + vrstva bílkovin a lipidů o svazky prizmat – uspořádány do různých tvarů (klíčové dírky, podkovovité, cylindrické) Sklovina https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/g uides/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf • kalcifikovaná pojivová tkáň • v rozsahu korunky a kořene • velmi elastický a deformovatelný, nažloutlý, porézní s vyšší permeabilitou • organická část (20 %) o odontoblasty o tvořena hlavně kolagenem a jemu podobnými látkami, proteoglykany, mukopolysacharidy • anorganická část (70 %) o krystalky hydroxyapatitu jako ve sklovině Dentin • strukturou a tvrdostí se podobá kosti vláknitého typu, není však vaskularizován (krevní ani lymfatické cévy), bez nervových zakončení (→ neprobíhá fyziologická resorpce jako u kosti) • součást závěsného aparátu, upínají se do něj periodontální vlákna • složení a tloušťka nekonstantní (u apexu tlustší, slabá vrstva na krčku) • organická složka o cementoblasty, cementocyty o hlavně kolagen • anorganická složka o Ca a P ionty ve formě apatitových krystalků či amorfního fosforečnanu vápenatého Cement Cementosklovinná hranice (CSH) • utvářena nejednotně • z buněk a mezibuněčné hmoty, na povrchu silně mineralizovaný cement, směrem k povrchu lamelovité více či méně mineralizované zóny (výraz periodických klidových fází) Cement Stavba zubu Anorg. l. Voda Org. matrix Sklovina 86/95-98 12/4 2/1-4 Zubovina 45/70 36/10 30/20 Cement 33/61 25/12 31/27 Kost 23/45 40/25 37/30 Procentuální zastoupení jednotlivých složek částí zubu v porovnání s kostí (objemové/váhové %) • pojivová tkáň – obsahuje více matrix než buněk • extracelulární hmota – retikulární vlákna a amorfní složka (proteoglykany) • jsou zde uloženy odontoblasty • voda (75 %) • organická složka (25 %) • řídké kolagenní vazivo o bipolární fibroblasty (pulpocyty), hvězdicovité fibrocyty o buňky IS (histocyty, lym, plazm. b.) • cévy • nervová vlákna o nocirecepce Dřeň https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/gui des/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf • DD se po celý život zmenšuje • závěsná vlákna • dáseň • cement • alveolární kost Parodont (periodontium) •Parodont (závěsný aparát zubu): par= vedle, okolo; odontos=zub • Paradontitida též parodontitis (něm.), periodontitis (angl.), parodontose (něm.) • Periodont (-ium): ozubice, vazivová tkáň upevňující zub v zubním lůžku (periosteum alveolare) • Periodontitida: zánět ozubice, zánět podpůrných tkání zubu • Para: první část složených slov mající význam 1. vedle, spolu, při, skrze; 2. v lékařských názvech význam odlišný, nenormální • Periodontitida: ř. peri kolem, ř. odus-odontos zub, ř. pathos choroba Parodont (periodontium) Gingiva • Volná (marginální) • Připojená (alveolární) • Interdentální (papila) • Mukogingivální linie (linea girlandiformis) • Paramarginální rýha (linea gingivae) Gingivodentální uzávěr - liquor gingivalis • fixace gingivy k zubu • obrana proti infekci pojiva kolem krčku a kořene zubu Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici • dočasné zuby jsou menší než stálé zuby a mají konzistentnější tvar • korunky dočasných zubů jsou menší v poměru ku kořeni a plošší (MD rozměr je větší než výška korunky) • okraj skloviny v krčkové oblasti je u dočasných zubů ztluštělý, • krček je užší • dočasné moláry (m1+m2) mají M-D rozměr delší než premoláry (P1+P2) Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici • tvar horního oblouku u dočasné dentice je polokruhový Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici • H i D oblouk končí v jedné rovině ( při výměně za stálé zuby dochází k meziálnímu posunu D zubního oblouku = meziální schůdek) Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Sklovina • na povrchu je tenčí (1 mm vs. 2-3 mm) a nápadně zesílená v krčkové oblasti, stejně jako vrstva cementu • u dočasných zubů je zpravidla zabarvena do mléčného až modravého tónu oje to způsobeno nižším obsahem minerálních látek (50 % vs. 95 %), a tím nižší translucencí • barva stálých zubů se mění i během života jedince a to do žlutohnědého (dentin) až šedavého odstínu otato změna souvisí se zvyšující se mineralizací skloviny a dentinu, zabarvení potravinami, léky a kouřením Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Sklovina na povrchu korunky nově prořezaných dočasných zubů bývá 20 – 100 µm silná vrstva skloviny bez prizmat, zatímco u nově prořezaných stálých zubů je tato vrstva silná asi 20 –70 µm Dentin • mamelony (tubercula marginalia, výběžky dentinového těla v oblasti korunky) – jen u stálých zubů • uspořádání tubulů je méně pravidelné u dočasných zubů Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Cement • sekundární - chybí u dočasných zubů Dřeňová dutina • C) v porovnání s velikostí korunky je větší u dočasných než u stálých zubů • u dočasných zubů je periodontální prostor širší než u jejich trvalých nástupců • inervace je nižší u dočasných zubů, ale prokrvení je větší Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Kořen a KK • u dočasných zubů jsou vyvinuty krátké kořenové kanálky a samotný kořen je kratší, užší a tvarovaný do oblouku; ustupuje tak zubu stálému, který je pod ním uložen • kořen dočasného zubu se začíná postupně vstřebávat asi dva roky před vypadnutím (exfoliací, příp. před extrakcí) • extrémně dlouhý a útlý je kořen m2 • orientace prizmat v cervikální části – důležité při preparaci Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné dentici Preklinické zubní lékařství I Přednáška 4 (10. 10. 2016) Vývoj zubů, vzájemné vztahy mezi stálým a dočasných chrupem, prořezávání zubů Petra Bořilová Linhartová Zárodečné listy Vývoj zubů • A) sklovina - z ektodermu zubovina a zubní dřeň - ektomezenchymu cement - z mezenchymu • B) 6. týden: proliferace orálního ektodermu do okolního ektomezenchymu => zubní ploténka, ze které buňky expandují hlouběji, a tím je vytvořena zubní lišta (lamina dentalis, rovnoběžná z Laging lištou) – 2x (HČ a DČ) • C) následně se ektodermové buňky dělí směrem k mezenchymu a vytváří stádium pupenu mezoderm b. neurální lišty Vývoj zubů • stadium zubního váčku • D) a E) stadium zubního pohárku (zvonku) Vývoj zubů • F) stadium apozice – 5. měsíc IU • G) stadium prořezávání /erupce/ 6. – 8. týden IU - základy dočasných 6. – 20. týden IU - základy stálých zubů Vývoj trvalé dentice • trvá déle než u dočasné cca od 5. měsíce IU vývoje a končí prořezáním 7. - 17. (40). rokem věku • vývoj probíhá obdobně jako vývoj dentice dočasné (včetně rozdělení na stadia) Vývoj zubů Prořezávání zubů • zubní korunky vystupují v určitém časovém sledu z gingiválního valu do dutiny ústní • v době před prořezáním dojde k intenzivnímu růstu kořene zubu, kořen se opře o tenký kostěný alveol a dalším vzrůstem kořene se zub tlačí korunkou k povrchu gingiválního valu Prořezávání zubů • u dočasných zubů dochází od určitého období k resorpci kořenů současně s růstem korunek zubů definitivních • když je kořen resorbován, dočasný zub se uvolní i nepatrnou silou • pořezávání trvalých zubů o u molárů probíhá stejně jako u zubů dočasných o u ostatních zubů je prořezávání složitější • u molárů dočasní předchůdci chybí, M3 nemusí být vůbec založen, nebo se nemusí prořezat, nebo se může vyvinout v atypické poloze - ztížené prořezání (dentitio difficilis) Prořezávání zubů • základy dočasného a definitivního zubu jsou původně ve stejné úrovni Prořezávání zubů • frontální úsek: v dalším vývoji základ definitivního zubu sestupuje apikálně a podsouvá se pod kořen dočasného předchůdce • distální úsek: P jsou mezi kořeny m – resorpce začíná z interdentálního prostoru, kořeny dočasných zubů se ztenčují i zkracují • mezi oběma základy je kostní přepážka Prořezávání zubů Prořezávání zubů • vývoj zubu není izolovaný děj, souvisí s celkovým vývojem organizmu (u chlapců později než u dívek) • současně se uplatňuje několik faktorů, působících i na vývoj kostí, tvorbu kolagenu a mukopolysacharidů o podstatný je hlavně Ca a P, vitamín C, hypofyzární hormony, hormony štítné žlázy a příštítných tělísek, kůry nadledvin a hormony pohlavních žláz o souvislosti ve vývoji vysvětlují i některé možné průvodní jevy, doprovázející prořezávání zubů – zvýšené slinění, zvýšená teplota, nechutenství, nespavost, průjem a dokonce i zvracení Prořezávání zubů • Dočasná dentice HČ DČ i1 8.-12. m 6.-10. m i2 9.-13. m 10.-16. m m1 13.-19. m 14.-18. m c 16.-22. m 17.-23. m m2 25.-33. m 23.-31. m Prořezávání zubů • Stálá dentice HČ DČ M1 6.-7. r 6.-7. r I1 7.-8. r 6.-7. r I2 8.-9. r 7.-8. r P1 9.-11. r C 11.-13. r P2 11.-15. r M2 13.-16. r M3 17.-40. r http://portal.med.muni.cz/clanek-569-vyukovy-atlas-zubu-cloveka.html