Spojivka [USEMAP] Spojivka •Conjunctiva palpebralis –Tarzální –Orbitální –Lymfatická tkáň - folikuly –Papily •Fornix •Conjunctiva bulbi –Sklerální –Limbální • [USEMAP] Figure 2 [USEMAP] eye8 [USEMAP] [USEMAP] Tarzální spojivka lids8 lids9 Papilární reakce tarzální spojivky [USEMAP] Folikulární reakce spojivky INF Con16 [USEMAP] Dolní přechodná řasa spojivky – fornix conjunctivae all conj18 all conj19 [USEMAP] Chemoza spojivky [USEMAP] Vícevrstevný nerohovějící epitel spojivky Junkční naevus spojivky Substantia propria [USEMAP] Spojivka •Akcesorní slzné žlázky Wolfringovy a Krauseho •Henleho krypty Manzovy žlázky mazové •Lysozym + Ig (sekreční IgA, IgE) - baktericidní efekt • [USEMAP] Anatomie spojivky a jejich žlázek Nik_00007 Pohárkové buňky Manzovy žlázky Wolfringovy žlázky Henleho krypty Krauseho žlázky Spojivkový fornix Bulbární spojivka Víčková spojivka [USEMAP] Bakteriální konjunktivitida Krusty zasychajícího sekretu na víčkách a povrchní injekce spojivky Mukopurulentní sekrece INF Con2 INF Con3 [USEMAP] Okohybný systém oka [USEMAP] Zevní oční svaly pravého oka v primárním pohledovém směru (pohled shora) [USEMAP] [USEMAP] eye32 1. N. lacrimalis (V) 2. N. frontalis (V) 3. N. trochlearis (IV) 4. N. abducens (VI) 5. N. Nasociliaris (V) 6. Horní & dolní větev nervus oculomotorius (III) 7. N. opticus (II) 8. Anulus tendineus communis [USEMAP] Tillauxova spirála [USEMAP] [USEMAP] Dorzální pohled na bulbus [USEMAP] Struktura trochlee - kladky [USEMAP] [USEMAP] Svalový kužel [USEMAP] Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro [USEMAP] image891 Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro [USEMAP] Pojivové struktury orbity [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Osy hybnosti bulbu elevace deprese Abdukce x addukce intorze extorze [USEMAP] Nik_00017 elevace deprese Abdukce x addukce intorze extorze [USEMAP] [USEMAP] Dukce - Verze - Vergence Nik_00018 [USEMAP] Vlastnosti zevních očních svalů [USEMAP] Činnost m. rectus superior [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Koule oční [USEMAP] •Vzdálenost bulbu od stěn očnice ~ 1cm •Přední a zadní pól, ekvátor, meridiány •Předozadní délka ~ 24,2mm, od ekvátoru k ekvátoru ~ 24,1mm, vertikálně ~ 23,6mm, zadní plocha rohovky - makula ~ 21,74mm, váha ~ 7g, obsah ~ 6,5cm2 •Úhel mezi osou bulbu a osou očnice je 23° •Bellův fenomén - stočení bulbů nahoru ve spánku (povolí tonus svalů) •Anatomická osa - spojnice mezi oběma • póly oka •Optická osa - spojuje bod max. zakřivení • rohovky a obou ploch čočky •Osa vidění - spojnice fovea centralis a • bodu fixace [USEMAP] Optická osa Anatomická osa Linea visus Osa vidění 4-7° [USEMAP] Obaly bulbu •Tunica fibrosa - rohovka • - bělima •Tunica vasculosa - uvea - cévnatka • - řasnaté tělísko - duhovka •Tunica nervosa - stratum pigmenti retinae • - retina [USEMAP] Obsah koule oční •Lens cristalina (čočka) • •Corpus vitreum (sklivec) • •Humor aquaeus (komorová voda) [USEMAP] Anatomy%20of%20eye [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] Bělima (sclera) •5/6 (>80%) pevného obalu oka •Episkléra - vnější pojivový kryt (1-0,6mm) •Area cribriformis sclerae - výstup n. opticus •Na zadním pólu přechází skléra do pochev n.II, vpředu korneosklerálním limbem v rohovku •Histologie: kolagenní (nejvíce typ I, méně typ III-VI) a elastinová vlákna (málo Ø malá možnost vyklenutí), proteoglykany a glykoproteiny, ojediněle fibroblasty, obsahuje 90% vody • [USEMAP] 4-7° [USEMAP] Přechod skléry do pochev optiku na zadním pólu oka [USEMAP] Přechod skléry do rohovky - korneosklerální limbus Episkléra [USEMAP] a2 POAG14 Lamina cribriformis sclerae Skléra, episkléra a Tenonské pouzdro [USEMAP] Bělima (sclera) •Episkléra přechází v Tenonské pouzdro - elastická membrána obalující skléru, přecházejí do ní obaly zevních očních svalů •Úpony zevních očních svalů přecházejí do tkáně skléry. Skléra je nejtenčí v oblasti za úpony přímých svalů (0,3mm) a ztlušťuje se směrem k optiku (1mm) a k limbu (0,8mm) •Lamina fusca sclerae - vnitřní vrstva skléry v kontaktu s cévnatkou; obsahuje melanocyty [USEMAP] Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro [USEMAP] Skléra retina4.jpg (75807 bytes) Lamina fusca sclerae [USEMAP] Skléra sclera Lamina fusca sclerae [USEMAP] Bělima (sclera) •Průběh cév a nervů sklérou: aa. et nn. ciliares posteriores breves - v oblasti n. II ; aa. et nn. posteriores ciliares longi jdou suprachoroidálním prostorem (mezi cévnatkou a sklérou) k duhovce; aa. et nn. ciliares anteriore pronikají skrz skléru při limbu; 4 vv. vorticosae pronikají skrze skléru z oka v úrovni ekvátoru. •Skléra je inervována jen řídce Ø je relativně málo citlivá [USEMAP] Vortikózní žíly Přední ciliární arterie Suprachoroidální prostor Zadní ciliární arterie [USEMAP] image873 Průběh ciliárních artérií [USEMAP] image872 Průběh ciliárních nervů [USEMAP] image874 Průběh vortikozních žil sklérou v oblasti ekvátoru [USEMAP] Rohovka (cornea) •Tvar horizontálně uložené elipsy • Microcornea - horizont. Průměr < 10mm • Megalocornea - horizont. Průměr > 13mm •Poloměr zakřivení - přední plocha = 7,8 mm zadní plocha = 7 mm •Fyziologický rohovkový astigmatismus - silnější zakřivení vertikálního meridiánu (0,5 Dpt) •Tloušťka rohovky - v centru 0,6mm, v periferii 1mm •Funkce: optická (transparence, 43Dpt), mechanická 12mm 11mm [USEMAP] Rohovka •1. Epitel: - mnohovrstevný (5-6 vrstev), dlaždicovitý, nerohovějící • - připojen k bazální membráně (kolagen typu IV, laminin, fibronektin) hemidesmosomy a fibrilami (kolagen VII. typu), které jsou zakotveny v Bowmannově membráně • - velká regenerační schopnost, při poškození (erozi) -reepitelizace do 72 hod • - fyziologická obměna v 6-7 denním cyklu • [USEMAP] Schéma rohovkového epitelu [USEMAP] Rohovka •2. Bowmanova membrána: • - pod bazální membránou epitelu • - po traumatu neregemeruje •3. Stroma: • - Extracelulární matrix (kolagen, proteoglykany) • - Stromální bb. - keratocyty (fibroblasty) - produkují extracelulární matrix • [USEMAP] Rohovka •3. Stroma: • - svazečky kolagenních vláken (kolagen I, III, V, VI typ), které se kříží ve všech směrech a jsou složené z jemných fibril o pravidelné tloušťce a pravidelné vzdálenosti mezi sebou (pod vlnovou délkou světla) Ø průhlednost rohovky • - hydratace stromatu ~ 80% Ø průhlednost rohovky • - Proteoglykany (keratansulfát, chondroitinsulfát, dermatansulfát). Jejich zbobtnáním (při ñ obsahu H2O) se kolagenové fibrily roztlačí ð ztráta pravidelné struktury ðrohovka se kalí (edém) [USEMAP] Rohovka [USEMAP] ACG3 Acg8 Acg6 Transparentní rohovka Edém rohovky [USEMAP] Rohovka •4. Descemetova membrána: • - je produktem endotelových bb. (kolagen typu IV, VII, fibronektin, laminin) • - obsahuje elastická vlákna Ø elasticita • - v periferii končí ve Schwalbeho linii komorového úhlu • • [USEMAP] Struktury komorového úhlu - Schwalbeho linie Aaa Schwalbeho linie Schlemmův kanál Trabeculum Sklerální ostruha Výběžky duhovky [USEMAP] Rohovka •5. Endotel: • - jedna vrstva polygonálních bb. • - po narození 4-5000 bb/mm2; po 60. roce života 2000 bb/mm2 • - reparace endotelu probíhá zvětšováním nepoškozených bb. - bb. se nedělí !! • - Na/K - ATPázová pumpa endotelu pomáhá udržovat konstantní hydrataci rohovky Ø transparenci! Při ò endotelií < 500 bb/mm2 Ø stromální edém • [USEMAP] Composite of contact lens related endothelial morphometry changes (x120). As duration of contact lens wear increases, there is a constant cell density, progressive reduction in percentage of hexagons, and progressive increase in coefficient of variation (CV) of cell size. Rohovkový endotel [USEMAP] Rohovkový endotel [USEMAP] Řez rohovkou 422 [USEMAP] Rohovka •Senzitivní inervace rohovky • - Rohovka je nejcitlivější tkání v těle • - Plexus ciliaris (nervová pleteň mezi corpus ciliaris a sklérou) vlákna z nn. ciliares z n. nasociliaris z I. větve n. trigeminus (oftalmická) • [USEMAP] Výživa rohovky •Zásobení O2 ze 3 zdrojů: –Přes slzný film z atmosféry (při otevřených očích) – epitel a větší část stromatu. PO2= 155mmHg –Z komorové tekutiny – endotel a hlubší vrstvy stromatu (O2 se do KV dostává z cév duhovky a řasnatého tělesa) – zásobení nezávislé na vnějších vlivech. PO2= 55mmHg –Ze spojivkových cév (při zavřených očích). PO2= 55mmHg •Zásobení Glukózou z KV – převážně anaerobní metabolizace → laktát – [USEMAP] Rohovka •Limbus rohovky • - periferní, asi 1mm široký okraj rohovky • - rohovka zde přechází do spojivky a do skléry [USEMAP] Řez rohovkou cornea1.jpg (61884 bytes) [USEMAP] Tunica vasculosa - uvea •Duhovka •Řasnaté tělísko •Cévnatka • •Vyživovací funkce (včetně tyčinek, čípků a RPE) •Regulace světla vstupujícího do oka (duhovka) •Produkce nitrooční tekutiny (corpus ciliare) •Akomodace (corpus ciliare) • • [USEMAP] Tunica vasculosa - uvea [USEMAP] Duhovka - iris •Odděluje přední a zadní komoru oční •Zornice (pupila) •Pupilární oblast - duhovkové okruží (vyvýšená přechodná zóna) - ciliární oblast • [USEMAP] [USEMAP] Duhovka - iris •Duhovková tkáň se skládá z předního listu (mezoderm) a zadního listu (ektoderm) •Endotel pokrývá přední plochu duhovky •Stroma - pojivo s kolagenními a elastickými vlákny •Circulus arteriosus iridis major (kořen duhovky a přední partie corpus ciliare) •Circulus arteriosus iridis minor (kapilární kličky v oblasti sfinkteru) [USEMAP] Svaly duhovky M. sphincter pupillae (parasympaticus) M. dilatator pupillae (sympaticus) Cirkulární vlákna m. ciliaris Radiální vlákna m. ciliaris Meridionální vlákna m. ciliaris Processus ciliares [USEMAP] Ventrální pohled na iris Anulus iridis major Anulus iridis minor Přední plocha čočky [USEMAP] [USEMAP] Duhovka - iris •Barva duhovky je závislá na množství pigmentu ve stromatu a skladbě duhovkové tkáně (albíni nemají v epitelu ani ve stromatu žádný pigment) •Epitel duhovky tvoří zadní list duhovky a má 2 vrstvy: –přední vrstva bb. je prodloužením RPE –zadní vrstva bb. (více do centra bulbu) je pokračováním nepigmentovaného ciliárního epitelu [USEMAP] tipirishp Dvě vrstvy epitelu duhovky, m. sphincter pupillae, pigmentové bb. stromatu [USEMAP] Duhovka - Iris iris.jpg (31824 bytes) [USEMAP] Corpus ciliare •Leží mezi kořenem duhovky a ora serrata –Pars plicata (výběžky v předních partiích c.ciliare) –Pars plana –Processus ciliares (radiální výběžky v pars plicata) –M. ciliaris (v bazální části c. ciliare) •Lamina supraciliaris - řídká pojivová tkáň mezi sklérou a c.ciliare - pokračování suprachoroidálního prostoru •Funkce: 1. Akomodace • 2. Produkce komorové tekutiny • [USEMAP] eye3 1. Čočka 2. Ora serrata 3. Skléra 4. Ciliární výběžky 5. Pars plicata 6. Pars plana Koronární řez oční koulí [USEMAP] Iris a corpus ciliare - dorzální pohled Corpus ciliare Processus ciliares Facies posterior iridis Facies posterior corneae [USEMAP] Dorzální pohled na výřez corpus ciliare Plicae iridis Plicae ciliares Processus ciliares Ora serrata [USEMAP] Musculus ciliaris • • •Müllerův sval - cirkulární stah při akomodaci •Brückeův sval - longitudinální vlákna - desakomodace •Vzadu se sval spojuje s lamina elastica Bruchovy membrány, vpředu jdou svalová vlákna ke sklerální osruze a končí v trámčině komorového úhlu. •Inervace: - parasympaticus - Müllerův sval - sympaticus - Brückeův sval •Stroma corpus ciliare - pojivo + cévní síť + chromatofory [USEMAP] Duhovko-rohovkový komorový úhel [USEMAP] Iris – facies ant. M. ciliaris Chorioidea Nn. ciliares [USEMAP] Processus ciliares • • •Kapilární síť ciliárních výběžků Ø produkce komorové tekutiny •Ciliární epitel: –vnější vrstva - pokračování RPE, pigmentovaná –vnitřní vrstva - nepigmentovaná, pokračování redukovaných retinálních vrstev •Inervace –senzitivní - z n.V/1 –parasympaticus - z n.III –sympaticus - hraje podřadnou roli při akomodaci [USEMAP] Corpus ciliare - dvě vrstvy ciliárního epitelu ciliary2.jpg (68047 bytes) [USEMAP] Choroidea – cévnatka • • •Výživa vnějších vrstev sítnice – tyčinek a čípků •Rozprostírá se od ora serrata k papile n.II •Suprachoroidea- prostor mezi sklérou a cévnatkou (aa. a nn. ciliares posteriores longi) •Stroma cévnatky = cévy (větve zadních krátkých a dlouhých ciliárních arterií a předních ciliárních arterií, vortikózní žíly) + pojivo •Choriocapilaris – nejvnitřnější vrstva, zásobuje RPE a tyčinky s čípky • [USEMAP] [USEMAP] Cévnatka Eye_choroid_coat_label Vortikózní žíla [USEMAP] Artérie cévnatky po odpreparování skléry image873 [USEMAP] Lobulární architektura cévního systému cévnatky [USEMAP] LM%20choroid cévnatka [USEMAP] Choroidea – cévnatka • • •Bruchova membrána – hranice mezi cévnatkou a RPE –Lamina elastica – vnější vrstva s elastickými vlákny –Lamina cuticulosa – neobsahuje elastická vlákna, bazální membrána RPE • [USEMAP] Komorový úhel – angulus iridocornealis • • •Schwalbeho linie- zakončení Descemetské membr. •Trabeculum uveale (Trabeculum iridis,ciliare) •Trabeculum corneosclerale Elastická mříž s otvory pro odtok KV •Sklerální ostruha, sulcus sclerae •Schlemmův kanál je od PK oddělen trabekulem, stavbou odpovídá cévě. Odtok ze Schlemm. kanálu je do intrasklerálního cévního plexu a kolektorovými vodními vénami do episklerálních cév • • [USEMAP] Struktury komorového úhlu a3 a) Uveál. trabekulum b) Korneosklerální trabe. c) Schwalbeho linie d) Schlemmův kanál e) Kolektorové vodní cévy f) Longitudinální svalová vlákna m. ciliaris g) Sklerální ostruha [USEMAP] Struktury komorového úhlu - Aaa Schwalbeho linie Schlemmův kanál Trabeculum Sklerální ostruha Výběžky duhovky [USEMAP] Tunica interna (nervosa) bulbi •Stratum pigmentosum – RPE –Významný pro metabolismus tyčinek a čípků (regenerace zrakového pigmentu, fagocytóza zevních segmentů fotoreceptorů …)!! Ø porucha Ø VPMD… –1 vrstva kubických bb. s pigmentovými granuly lipofuscinu •Retina [USEMAP] retina [USEMAP] rpe Pigmentový epitel sítnice v elektronmikroskopickém obraze [USEMAP] Fagocytóza zevních segmentů fotoreceptorů prostřednictvím RPE Výběžky apikální zóny RPE mezi vnější segmenty fotoreceptorů [USEMAP] Sítnice •Pars optica retinae - od ora serrata k papile n.II •Pars coeca retinae - od ora serrata k epitelu řasnatého tělíska a duhovky - sítnice zde má charakter jednovrstevného nepigmentového epitelu •Sítnice je jen volně přiložena k cévnatce (hraje úlohu při patofyziologii odchlípení sítnice). Pevně je retina fixována pouze k papile a k ora serrata. • • [USEMAP] Sítnice •Čípky 6 - 7 000 000 (tři typy pigmentu) •Tyčinky 120 000 000 •Bipolární bb. •Gangliové bb. •Podpůrné bb. (Müllerovy podpůrné bb., neuroglie) •Asociační bb. ve vnitřní jádrové vrstvě sítnice –Horizontální bb. –Amakrinní bb. smlcone-rod [USEMAP] Přechod pars optica sítnice do nepigmentovaného epitelu pars coeca retinae na úrovni ora serrata [USEMAP] Struktura sítnice při okraji terče zrakového nervu Struktura sítnice v makule - ve foveola centralis jsou jen čípky, tyčinky se objevují až ve vzdálenosti 0,13mm od centrální jamky [USEMAP] Struktura tyčinek a čípků •Tyčinky - vnější úsek (obsahuje světločivý pigment) • - vnější výběžek (disky s rhodopsinem) • - přechodná zóna • - vnitřní výběžek (elipsoid; mitochondrie) • - vnitřní úsek (buněčné jádro a nervové vlákno) •Čípky - obdobná struktura jako u tyčinek.Ve vnějším výběžku vnějšího úseku obsahují Jodopsin •Vnější výběžky tyčinek a čípků se zabořují do RPE • [USEMAP] Neuroretinální synapse vnější výběžek vnitřní výběžek + vnější úsek vnitřní úsek [USEMAP] Tyčinky a čípky G_011_15_glaucoma_photoreceptor_cells [USEMAP] Struktura čípků G_011_28_glaucoma_photoreceptor_cells [USEMAP] Zevní segment tyčinek G_011_23_glaucoma_photoreceptor_cells [USEMAP] Zevní segment čípků G_011_30_glaucoma_photoreceptor_cells [USEMAP] rhodop5 [USEMAP] Bipolární buňky •První neuron sítnice •Ganglion retinae (spojení smyslových bb. s bipolárními bb.) •Individuální přepojení: jeden fotoreceptor na jednu bipolární buňku. Je jen v centru fovey (asi 2 500 čípků) •Difúzní přepojení: několik smyslových bb. je přepojeno na jednu bipolární buňku a několik bipolárních bb. na jednu gangliovou buňku [USEMAP] retina Individuální přepojení Difuzní přepojení [USEMAP] Gangliové, asciační a podpůrné buňky •Druhý neuron sítnice Ø neurit do Corpus geniculatum laterale •Asociační bb. - ve vnitřní jádrové vrstvě –Horizontální bb. - synapse s čípky a tyčinkami horizontálně; nejasná funkce –Amakrinní bb. - propojují i větší množství gangliových bb.; podpůrná úloha ? •Podpůrné bb. - podpůrná a vyživovací funkce –Müllerovy bb. - prostupují všemi vrstvami sítnice –Neuroglie - mikroglie, astrocyty - schopnost fagocytózy, metabolická funkce • – [USEMAP] Buňky neuroglie sítnice •Müllerovy bb. – prostupují všemi vrstvami sítnice • - vytváří MLI (jejich basální membrána) - udržují strukturální integritu vrstev sítnice • - regulace homeostázy extracelulárního prostředí sítnice (K+, odstranění glutamátu, cyklus retinalu, syntéza glykogenu, cytokinů, glukóza pro neur.) •Astrocyty - ve vrstvě gangliových bb. a vnitřní plexiformní vrstvě •Mikroglie – schopnost fagocytózy a mobility – pohybu (…patologické stavy – záněty…) [USEMAP] retinalcircuitry [USEMAP] Müllerovy, horizontální a amakrinní bb. [USEMAP] retina Müllerova buňka Horizontální buňka Amakrinní buňka [USEMAP] Vrstvy sítnice •1. Pigmentový epitel sítnice (RPE) •2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a čípků •3. Membrana limitans externa (horizontálně probíhající výběžky Müllerových bb.) •4. Vnější vrstva jader světločivých elementů (tyčinky a čípky) •5. Vnější plexiformní vrstva - spoje mezi receptory a bipol. bb. •6. Vnitřní jádrová vrstva (jádra bipolárních, horizontálních, amakrinních a Müllerových buněk ) •7. Vniřní plexiformní vrstva -neurity bipol., dendrity gangl. b. •8. Vrstva gangliových buněk (ganglion opticum) •9. Vrstva zrakových nervových vláken •10. Membrana limitans interna (MLI- ohraničení proti sklivci) • [USEMAP] RetinalLayers-R [USEMAP] retina3.jpg (78835 bytes) Vrstvy sítnice 1. Pigmentový epitel sítnice (RPE) 2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a čípků 3. Membrana limitans externa 4. Vnější vrstva jader světločivných elementů 5. Vnější plexiformní vrstva vláken 6. Vnitřní jádrová vrstva 7. Vniřní plexiformní vrstva vláken 8. Vrstva gangliových buněk 9. Vrstva zrakových nervových vláken 10. Membrana limitans interna (MLI) [USEMAP] Topografie nervových vláken sítnice Aaa Makulopapilární svazeček Horizontální raphe [USEMAP] Průřez zadním pólem oka [USEMAP] Specifické úseky sítnice •Papilla n. optici – jen MLI, fyziologická exkavace • Neuropathies 3 [USEMAP] optic nerve.jpg (65594 bytes) [USEMAP] Specifické úseky sítnice •Fovea centralis – foveola obsahuje jen čípky, vnitřní vrstvy sítnice jsou odtlačeny do stran •Macula lutea – nemá cévy, pigment xantofylin [USEMAP] Nik_00008 FAG snímek zadního pólu oka - Rozsah MAKULY zobrazuje modrá kružnice - Oblast FOVEY ohraničuje žlutá kružnice [USEMAP] Oblast fovea centralis Nik_00009 -Oblast FOVEY ohraničuje žlutá kružnice - FOVEÁLNÍ AVASKULÁRNÍ ZÓNA – červená kružnice - FOVEOLA – světle fialová kružnice - UMBO – centrální vkleslina - bílá tečka [USEMAP] Fyziologický foveální reflex Nik_00011 [USEMAP] Struktura sítnice při okraji terče zrakového nervu Struktura sítnice v makule - ve foveola centralis jsou jen čípky, tyčinky se objevují až ve vzdálenosti 0,13mm od centrální jamky [USEMAP] Specifické úseky sítnice •Ora serrata – přechod optické části sítnce ve slepou, redukce vrstev sítnice, MLI pokračuje na iris [USEMAP] eye3 1. Čočka 2. Ora serrata 3. Skléra 4. Ciliární výběžky 5. Pars plicata 6. Pars plana Koronární řez oční koulí [USEMAP] Cévní zásobení sítnice •A. centralis retinae (z a. ophthalmica z a. carotis interna) – oddělena od sklivce MLI, vyživují 1. a 2. neuron (bipolární a gangliové bb.) •Choriokapilaris – zásobuje RPE a smyslový epitel tyčinek a čípků •A. cilioretinalis – variabilní, může zásobovat tyčinky a čípky •V. centralis retinae [USEMAP] Cévy ve foveální oblasti – foveální avaskulární zóna Nik_00010 [USEMAP] Větve a. centralis retinae [USEMAP]