12.Ekonomie a vedení obchodu – Základy účetnictví I. Ing. Hana Pospíšková Účetnictví je informační systém  Informační“ proto, že zpracovává data a svým uživatelům dává užitečné informace – například o tom, jestli jejich „business“ dostatečně zhodnocuje vložené prostředky a nebo jestli třeba jejich podnikání není skrytě předlužené navzdory tomu, že na bankovním účtu mají slušně vysoký zůstatek.  „Systém“ proto, že se skládá z jednoduchých základních prvků (účtů) a uspořádaných vazeb mezi nimi, pomocí kterých může vzniknout poměrně komplexní a složitá stavba. Hodně lidí tato zdánlivá složitost odrazuje a jednoduše účetnictví nemají rádi. Složité je ale to, čemu nerozumíme a jednoduché je to, čemu rozumíme. A zrovna účetnictví se rozumět vyplatí. finanční účetnictví je základní podnikový inteligenční systém  popisuje celý podnik, integruje údaje z různých oblastí:  majetek,  zásoby,  finanční prostředky,  pohledávky  závazky,  zdroje  rezervy,  náklady,  výnosy atd. Podstata, význam a funkce účetnictví  Účetnictví svými písemnými záznamy „rozšiřuje paměť podnikatele“, neboť není možné, aby si při velkém rozsahu činnosti pamatoval všechny informace.  V účetnictví se eviduje například nákup materiálu, zboží, strojů, prodej výrobků, zboží, služeb, vznik pohledávek a závazků vůči obchodním partnerům (odběratelům, dodavatelům), zaměstnancům, finančním orgánům, peněžním ústavům Účetnictví musí poskytovat informace:  o stavu a pohybu majetku a jeho zdrojích financování  Podnikatel musí mít přehled například o stavu peněžních prostředků, o tom, kolik Kč má dostat zaplaceno od odběratelů, a naopak, kolik Kč dluží dodavatelům a jiným subjektům, jaká část majetku je financována z vlastních zdrojů apod.  o nákladech, výnosech a s tím souvisejícím výsledkem hospodaření účetní jednotky  Při jakémkoliv podnikání je potřeba mít přehled o výši prostředků do podnikání vložených a o dosažených výsledcích podnikatelské činnosti, aby podnikatel věděl, zda se mu vyplatí provozovat podnikatelskou činnost či nikoliv. Poznámka z historie  V praxi se účetnictví používalo již před mnoha staletími, zpočátku ve velmi zjednodušené podobě.  Obchodníci a řemeslníci potřebovali znát informace o tom, co jim podnikání „vynáší“, a tak si na počátku podnikání sestavili soupis majetku a závazků, po určitém období podnikatelské činnosti vypracovali nový soupis majetku a závazků a porovnáním zjistili, zda se jim zvýšily vlastní zdroje.  Názorný příklad uvádím v následujícím slaidu.  P.S. Tato zjednodušená evidence ale dlouho obchodníkům a řemeslníkům nevystačila, a tak se účetnictví postupně vyvíjelo a zdokonalovalo. Poprvé jej písemně popsal v roce 1494 italský mnich Luca Pacioli ve svém díle „Summa de arithmetica, geometria, proporioni et proporcionalita“. Příklad  Obchodník začal podnikat a na rozjezd firmy si půjčil 100.000,- Kč, za které nakoupil zboží.  Soupis majetku a zdrojů financování na počátku podnikání:  Zboží 100.000,- Kč  Dluhy 100.000,- Kč  Vlastní zdroje 0,- Kč  Na konci období si obchodník opět spočítal majetek a dluhy. Zjistil, že má k dispozici 50.000,- Kč, Zboží za 110.000,- Kč a z původní půjčky již splatil 60.000,Kč. Nyní mu zbývá zaplatit 40.000,- Kč. Soupis majetku a zdrojů financování na konci podnikání:  Peníze 50.000,- Kč  Zboží 110.000,- Kč  Dluhy 40.000,- Kč  Vlastní zdroje 120.000,- Kč  Obchodník si tedy spočítal, že za sledované období vydělat v podnikání 120.000,- Kč Účetnictví plní tyto funkce:  Podstatou účetnictví je : • sledování a vyhodnocování informací, které jsou potřebné pro rozhodování a řízení všech účetních jednotek.  Funkcí účetnictví je : • sběr, záznam, hodnocení a sdělování ekonomických informací.  Sledovaným obdobím je: • kalendářní nebo hospodářský rok.  Hospodářský rok začíná vždy prvním dnem kalendářního měsíce jiného než je leden Co jsou hospodářské operace a jak je zaznamenáváme • jsou to činnosti, které v účetní jednotce probíhají v daném účetním období a pomáhají podniku k dosažení stanovených cílů • každá hospodářská operace musí být doložena účetním dokladem a tyto doklady jsou základem pro účetnictví • každý účetní doklad musí být originál Uživatelé účetních informací Uživatelé účetních informací IN INTERNÍ UŽIVATELÉ Činnost podniku Právní úprava  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,  Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,  Vyhláška MF č. 500/2002 Sb., kterou se provádí zákon o účetnictví pro účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví,  České účetní standardy pro podnikatele Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,  Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH,  Zákon č. 592/1992 Sb.,o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,  Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,  Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, atd. Účetnictví plní tyto funkce  Poskytuje informace o hospodaření firmy (zisk x ztráta)  Slouží jako důkazní prostředek při vedení sporů (věřitel x dlužník)  Poskytuje informace o rozhodování a řízení podniku  Zjištění informace pro účely daňové  Umožňuje kontrolu majetku a jeho hospodaření Podmínky vedení účetnictví  Hlavní zásadou účetnictví je věrné a poctivé zobrazení skutečnosti,  Účetnictví musí být:  Správné – tzn. že je vedeno v souladu s právními předpisy,  Úplné – tzn. že byly zaúčtovány všechny účetní transakce, které s daným účetním období souvisí,  Průkazné – tzn. že všechny účetní transakce jsou podloženy účetními doklady,  Srozumitelné – tzn. že jednoznačně a spolehlivě určit obsah účetních případů a účetních záznamů. Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti  DAŇOVÁ EVIDENCE – (dříve jednoduché účetnictví) • je upravena zákonem o daních z příjmů. • musí ji vést ty FO, které dosahují příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (např. živnostníci, advokáti, daňoví poradci, umělci) a nejsou účetní jednotkou • Jsou uvedeni v Živnostenském rejstříku Živnostenský rejstřík  Jedním z nejdůležitějších kroků pro zahájení podnikatelské činnosti je získání živnostenského oprávnění a následný zápis do živnostenského rejstříku.  To platí jak pro fyzické, tak právnické osoby.  Živnostenský rejstřík je veden v elektronické podobě a je veřejně dostupný. V § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o Živnostenském podnikání (živnostenský zákon)  Z výše uvedeného vyplývá jedna důležitá informace:  Každý, kdo má živnostenské oprávnění, musí být v tomto rejstříku zapsán. Účetnictví  je upraveno Zákonem o účetnictví. 563/1991 Sb.  Účetnictví vedou právnické osoby (např. obchodní společnosti – a.s., s.r.o., v.o.s. a k.s) a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou.  Fyzická osoba se stane účetní jednotkou zejména v těchto případech: • pokud její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 milionů Kč • pokud se rozhodla dobrovolně vést účetnictví • pokud je zapsána v obchodním rejstříku Obchodní rejstřík  Oblast zápisu do obchodního rejstříku upravuje mimo jiné zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Z ustanovení § 42 až § 45 vyplývá, které subjekty mají povinnost se do obchodního rejstříku zapsat. Jedná se o: • právnické osoby – obchodní společnosti a družstva, • fyzické osoby (podnikatele), které mají bydliště v ČR a o tento zápis sami požádají, případně jim to přikazuje právní předpis Daňová evidence x Účetnictví  Daňová evidence slouží zejména ke zjištění správné výši základu daně z příjmů, zatímco účetnictví poskytuje mnohem komplexnější pohled na hospodaření firmy  hospodářský výsledek (základ daně) se zjišťuje:  v daňové evidenci jako rozdíl mezi PŘÍJMY A VÝDAJI (jedná se o příjmy ovlivňující základ daně a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů)  V účetnictví jako rozdíl mezi VÝNOSY a NÁKLADY Vysvětlení pojmů  PŘÍJMY – přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu za provedené práce a služby, za prodané výrobky, zboží.  VÝDAJE – úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu, tj. provedené úhrady za nákupy pro podnikatelskou činnost  VÝNOSY – výkony vyjádřené v KČ, tj. tržby za provedené práce a služby, za prodané výrobky či zboží  NÁKLADY – spotřeba hospodářských prostředků (spotřeba materiálu), cizích výkonů (spotřeba elektrické energie) nebo práce pracovníků podniku Účetní doklady – co bychom se měli naučit?  Pochopit význam účetních dokladů v podniku  Zásady při vyhotovení účetních dokladů.  Vyjmenovat jednotlivé druhy účetních dokladů. Význam účetních dokladů Odpovězte si ve skupině na otázku: Proč vyhotovujeme účetní doklady? Účetní doklad  1. Účetním dokladem dochází k zaznamenání hospodářské operace.  2. Účetní doklady slouží jako důkazní materiál.  Definice účetního dokladu: Účetní doklad je průkazný účetní záznam, v němž je zachycena a ověřena hospodářská nebo účetní operace. Bez řádného účetního dokladu nemůžeme účtovat Znáte nějaké účetní doklady?  Pokud ano – zkuste říci jaké.  Pojďme si společně prohlédnout nedůležitější účetní doklady podniku a povězme si, jaké hospodářské situace zaznamenávají.  Na základě získaných informací můžeme rozdělit účetní doklady dle jednotlivých druhů. Členění účetních dokladů dle druhů Faktura Členění účetních dokladů dle druhů Příjmový a výdajový pokladní doklad Členění účetních dokladů dle druhů Členění účetních dokladů dle druhů Příjemka, výdejka, ZVL Vysvětlení základních pojmů Dodavatel Faktura přijatá Závazek Odběratel Faktura vystavená Pohledávka Příklad na přiřazení účetních dokladů FaD faktura došlá (přijatá) FaV faktura vydaná PPD příjmový pokladní doklad VPD výdajový pokladní doklad Pří příjemka Výd výdejka VBÚ výpis z bankovního účtu VÚÚ výpis z úvěrového účtu ZVL – zúčtovací a výplatní listina Co se dozvíme dále?  Dělení dokladů: • dle obsahu, • dle počtu zaznamenaných operací.  Náležitosti účetních dokladů.  Opravy účetních dokladů Dělení účetních dokladů Vnější účetní doklady Vnitřní účetní doklady  Mají vztah pouze k účetním případům, které se uskutečnily pouze uvnitř podniku: • zúčtování se zaměstnanci, • operace se skladovými položkami.  Typy účetních dokladů: • příjemka, • výdejka, • převodka, • zúčtovací a výplatní listina Dělení účetních dokladů Podle počtu zaznamenaných operací Jednotlivé Sběrné Příklad  určete o jaký druh dokladu se jedná (vnitřní x vnější, jednotlivé x sběrné) Náležitosti a obsah účetních dokladů  Označení účetního dokladu.  Popis obsahu účetního dokladu.  Označení účastníků.  Peněžní částka a vyjádření množství.  Okamžik vyhotovení účetního dokladu  Podpis. Vyhotovování účetních dokladů  účetní doklady se mají vyhotovovat ihned po zjištění skutečnosti  údaje v účetních dokladech musí být zapsány prostředkem zaručujícím trvalost zápisu (plně čitelné)  údaje se nesmí přepisovat ani odstraňovat chemicky nebo přelepovat  chybné údaje se mohou pouze přeškrtnout a nadepsat správně (původní údaje zůstane tak i nadále čitelný)  k opravě se připojí i poznámka o jejím provedení, datum, podpis pracovníka odpovědného za správnost opravy  Účetní doklady spojené s určitou hospodářskou činností různých pracovišť (sklady materiálu, výrobní linky, expedice) vyhotovují zpravidla práce jejich pracovníci Schéma oběhu účet. dokladů Oběh účetních dokladů je proces dokladů od jejich vystavení či obdržení až po jejich skartaci. Jde o se cyklus, který se skládá z těchto fází:  Vyhotovení (obdržení) dokladu  Třídění dokladů – doklady si rozdělíme podle druhu (faktury, bankovní výpisy, …)označování dokladů – doklady označíme číselně nebo abecedně  Přezkoušení správnosti dokladu  U přezkoušení správnosti dokladu jde o věcnou a formální kontrolu účetního dokladu. Zde kontrolujeme správné údaje, jako je množství, druh, cena a taktéž náležitosti účetního dokladu.  Příprava k zaúčtování  evidence – doklady zapíšeme do pomocných účetních knih (např. kniha vydaných faktur, pokladní knihy)  předkontace – doplníme předkontace  Zaúčtování dokladu  Zaúčtování dokladu provádíme v účetních knihách, jako je deník, hlavní kniha.  Archivace dokladu  Účetní doklady musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možno použít při kontrole a v případě objasnění vzniklých nesrovnalostí. Uschovací lhůty jsou stanovené v zákoně o účetnictví, ale doporučuje se s ohledem na možné daňové dopady lhůta delší, než je stanovena zákonem o účetnictví. Obecně lze doporučit desetiletou lhůtu jako základní archivační lhůtu, neboť je dostatečně dlouhá pro většinu dokladů a listin, ale třeba si dát pozor na mzdové doklady, které nelze skartovat po dobu 30 let od konce roku, kterého se týkají.  Skartace  Vyřadíme, tj. fyzicky zničíme účetní doklady z archivu po uplynutí archivační lhůty. Archivace – uchování dokladů Doba Účetní záznam 30 let Mzdové doklady 10 let Účetní závěrka 10 let Výroční zpráva 5 let Účetní doklady 5 let Účetní knihy 5 let Odpisové plány 5 let Inventurní soupisy 5 let Účtový rozvrh Otázky k zopakování  Co rozumíte pod pojmem účetnictví?  Co jsou to hospodářské operace?  Kde najdeme pravidla pro vedení účetnictví?  Vyjmenujte vnitřní a vnější uživatele, které informace z účetnictví zajímají.  Jaké funkce plní účetnictví?  Jaký je rozdíl mezi Daňovou evidencí a účetnictvím?  Uveď definici účetního dokladu  Doklady musí být …………..  Druhy účetních dokladů:  Popiš oběh účetních dokladů  Popiš archivaci a uveď lhůty pro archivaci dokladů Děkuji za pozornost