13.Ekonomie a vedení obchodu – Základy účetnictví II. Ing. Hana Pospíšková Co bychom měli znát?  PŘÍJMY – přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu za provedené práce a služby, za prodané výrobky, zboží.  VÝDAJE – úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu, tj. provedené úhrady za nákupy pro podnikatelskou činnost  VÝNOSY – výkony vyjádřené v KČ, tj. tržby za provedené práce a služby, za prodané výrobky či zboží  NÁKLADY – spotřeba hospodářských prostředků (spotřeba materiálu), cizích výkonů (spotřeba elektrické energie) nebo práce pracovníků podniku  ZÁVAZKY – povinnost odběratele do určitého data zaplatit dluh dodavateli  POHLEDÁVKY – nárok na peněžní částku (úhradu za zboží či službu od odběratele) Co se dnes naučíme?  Rozvaha – aktiva a pasiva  Jejich podrobné členění Majetková struktura podniku  Každý podnik potřebuje ke své činnosti majetek. Jinou strukturu majetku bude mít podnik vyrábějící automobily , úplně jiným majetkem bude vybavena pekárna a jiným majetkem bude vybaven podnik vyrábějící obruby brýlí. Přesto v podnicích je možné členit majetek podle stejných kritérií.  Pro účetnictví je charakteristické, že se na majetek dívá ze dvou hledisek:  a) z hlediska konkrétního druhu majetku, s nímž podnik hospodaří  b) z hlediska zdrojů, z jakých byl majetek pořízen Majetková struktura podniku  Majetek podniku uspořádaný podle složení se nazývá AKTIVA.  Aktiva zahrnují zejména dlouhodobý majetek, zásoby, peněžní prostředky a pohledávky.  Majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen, se nazývá PASIVA.  Pasiva zahrnují zejména vlastní kapitál podnikatelského subjektu, úvěry a další závazky  Jde tedy o dva úhly pohledu na majetek, které vyjadřují skutečnost, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje.  Součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Nejedná se totiž o dvě různé věci - v prvním případě sledujeme jednotlivé složky majetku, ve druhém pak zdroje jeho financování. AKTIVA = PASIVA Rozvaha  Rozvaha je první účetní výkaz, se kterým se seznámíme.  Rozvaze se také říká bilance. Co to znamená bilance? Představme si váhy. Pokud dáme na pravou i levou stranu vah stejně těžké závaží, tak budou váhy vyrovnané. Bilance znamená rovnováha. Stejně jako váhy jsou v rovnováze, když se obě dvě strany vah rovnají, tak i účetní výkaz rozvaha má dvě strany. A tyto strany se musí sobě také rovnat. Rozvaha  Přehled o aktivech a pasivech podniku k určitému okamžiku, uspořádaných vhodným způsobem, se nazývá rozvaha.  Jednou z možných forem rozvahy je tzv. T-forma, tj. tabulka, v jejíž levé části se uvádějí aktiva a v pravé pasiva.  Rozvaha se sestavuje na podkladě informací čerpaných z účetnictví Příklad  Pan Beneš se rozhodl založit svůj vlastní podnik – Optiku Bene. Pro založení podniku musel mít kapitál ve formě peněz ve výši 250.000,- Kč. Jestliže tyto peníze – Aktiva patří panu Benešovi, je zřejmé, že jsou kryty vlastním zdrojem – vlastním kapitálem  Řešení:  Rozvaha sestavená ke dni zahájení činnosti podniku bude vypadat takto:  Součet aktiv v rozvaze se musí rovnat součtu pasiv. Tato rovnice (AKTIVA = PASIVA) tvoří základ rozvahy a je nazývána bilanční rovnicí. Musí platit vždy, a to bez ohledu na množství a druh (typ) uskutečněných hospodářských operací Druhy rozvahy  a) zahajovací rozvahu – sestavuje se při založení podniku  b) počáteční rozvahu – sestavuje se na začátku účetního období  c) konečnou rozvahu – sestavuje se na konci účetního období (příp. při ukončení činnosti podniku)  Počáteční rozvaha představuje majetek, který může podnik v následujícím období při své činnosti používat a který může měnit svoji formu.  Konečná rozvaha vyjadřuje stav majetku po uskutečnění hospodářské činnosti v daném účetním období.  Pro potřeby operativního řízení je třeba mít informace za kratší časové intervaly. Proto se v praxi sestavují rozvahy například za čtvrtletní nebo měsíční období, při počítačovém zpracování účetnictví je samozřejmě možno sestavit rozvahu v jakémkoliv okamžiku dle potřeby účetní jednotky. Funkce rozvahy  Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku (v peněžním vyjádření) a jeho zdroje financování a poskytnout tak základ pro zhodnocení finanční situace podniku.  Je třeba si však uvědomit, že rozvaha je statickým pohledem na stav a složení aktiv a pasiv a že jediná rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření. Z tohoto důvodu se k získání dynamického pohledu porovnávají rozvahy za více po sobě následujících období.  Kromě vyjádření stavu majetku a zdrojů financování má rozvaha další funkci, a to umožňuje zjistit výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu), který lze vypočítat jako rozdíl mezi součtem aktiv a dosud neznámých pasiv Příklad  Procházíte se po své firmě a vidíte židli. Tato židle představuje majetek firmy. Víte, že židle stála 3.000 Kč. Zaneseme si tento majetek do naší rozvahy na levou stranu  Z čeho jste ale židli zaplatili? Museli jste na ní někde vzít peníze. Předpokládejme, že jste si vzali úvěr od banky ve výši 3.000 Kč a peníze jste použili na nákup židle. Tento dluh bance zanesete do rozvahy na pravou stranu.  Vidíme, že se obě strany rovnají. Příklad - pokračování  Pokud si naše závěry zobecníme, tak můžeme říci, že na levé straně máme uvedený majetek (v našem případě židle) a na pravé straně jsou uvedené zdroje (v našem případě dluh vůči bance, která nám půjčila peníze).  Proč se musí obě dva strany rovnat? Proč se majetek rovná zdrojům? Je to proto, že majetek financujeme právě ze zdrojů. Na majetek musíme vzít někde peníze. A tyto peníze čerpáme právě z tzv. zdrojů.  Nyní již víme, že levá strana představuje majetek a pravá zdroje. Levá strana se nazývá v účetnictví aktiva a pravá strana jsou pasiva. Základní bilanční vztah  Naším závěrem je, že v rozvaze vždy platí, že aktiva se rovnají pasivům že v rozvaze vždy platí,  Pokud zakreslujeme rozvahu, tak se často setkáme s tím, že aktiva se značí velkým písmenem A a pasiva velkým P.  Odvodili jsme tzv. základní bilanční vztah, který říká, že v každé rozvaze se musí aktiva rovnat pasivům. Rozvaha  Aktiva se v rozvaze člení na:  dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný a finanční)  a oběžný majetek (zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek).  Pasiva se v rozvaze člení na:  vlastní zdroje  a cizí zdroje Struktura rozvahy Aktiva  Pojďme se podrobněji zabývat aktivy. Co všechno do aktiv patří? Budeme se v dalších článcích postupně zabývat jednotlivými položkami samostatně. Nyní si uděláme jen rychlý přehled toho, co aktiva obsahují. Podívejme se na strukturu aktiv. Vidíme, že aktiva se dělí do dvou základní skupin:  Dlouhodobá aktiva,  Krátkodobá aktiva-oběžná Dlouhodobá a krátkodobá aktiva – dlouhodobý majetek podniku  Jaký je mezi nimi rozdíl? Dlouhodobá aktiva se využívají delší dobu než jeden rok. Krátkodobá aktiva naopak kratší dobu než jeden rok.  Co do dlouhodobých aktiv patří?  Nejprve jsou to nehmotná aktiva. Pokud je něco nehmotného, tak to znamená, že to nemůžete vzít do ruky. Do nehmotných aktiv patří např. software, patenty, licence apod.  Hmotná aktiva znamenají, že je můžete vzít do ruky. Patří tam např. pozemky, budovy, stroje a zařízení. Do hmotných aktiv také řadíme dlouhodobé investice. Pokud bude chtít firma investovat např. do cenných papírů a bude je mít v plánu držet delší dobu než jeden rok, tak bychom je zařadili do dlouhodobých investic. Krátkodobá aktiva – oběžná aktiva  Krátkodobá aktiva držíme v podniku kratší dobu než jeden rok.  Patří sem zásoby. Do zásob řadíme např. materiál, zboží, výrobky a nedokončená výroba.  Pohledávky znamenají nárok na něco (např. na peníze). Pokud firma pana Beneše bude prodávat brýlové obruby např. do nemocnice , tak pan Beneš je dodavatel - v tuto chvíli vzniká pohledávka firmy pane Beneše za odběratelem ve výši 200 tis. Kč. Firma pana Beneše má právo na to, aby jí odběratel (nemocnice) zaplatil. Dokud to neudělá, tak existuje pohledávka za odběratelem.  Krátkodobé investice znamenají investice na kratší dobu než jeden rok. Například naše firma koupí cenné papíry a budeme je držet kratší dobu než jeden rok.  Do peněz řadíme peníze na bankovních účtech a hotovost. Řazení aktiv dle likvidity  Všimneme si toho, že aktiva jsou seřazená podle toho, jak snadno jdou přeměnit na peníze.  Zcela nahoře máme Nehmotná aktiva, která jdou přeměnit na peníze velice složitě (např. patenty, licence atd.). Na druhém konci máme peníze, které již v peněžní formě jsou. Ve směru šipky je možné přeměňovat aktiva snadněji do peněžní formy. Převést nehmotná aktiva na peníze bude složité. U hmotných aktiv – např. pozemků – to půjde již o něco lépe, ale stále bude chvíli trvat, než se nám pozemek podaří prodat. A takto bychom mohli pokračovat dále. Až dorazíme k penězům, které již v peněžní formě jsou a není zapotřebí je na peníze měnit. Oběžný majetek  Oběžný majetek v podniku je zastoupen v různých formách (materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky, peníze v pokladně, peníze na účtech v bance, pohledávky a krátkodobé cenné papíry).  Jedna forma oběžného majetku přechází v jinou. Je žádoucí, aby oběžný majetek byl v neustálém pohybu a aby přeměna jeho forem proběhla co nejrychleji. Ekonomové takový proces pohybu a přeměny oběžného majetku nazývají koloběh oběžného majetku nebo oběžných aktiv, jak je majetek nazván v rozvaze. Koloběh oběžného majetku Koloběh oběžného majetku a změnu jednotlivých forem ilustruje obr. Za peníze je nakoupen materiál, z něj vznikají nedokončené výrobky a následně hotové výrobky. Jejich prodejem a vystavením faktur pohledávky. Celý koloběh se uzavře, když odběratelé uhradí pohledávky a podnik získá peníze v hotovosti nebo jsou mu připsány na účet v bance Majetek podniku Pasiva – zdroje krytí  Pasiva v rozvaze dělíme na vlastní kapitál a cizí kapitál. Pasiva používáme k financování aktiv. Můžeme říci, že pasiva jsou zdroje, ze kterých se aktiva financují.  Zjednodušeně řečeno, vlastní kapitál je kapitál, který je váš. Vaše vlastní peníze, které jste do firmy vložili.  Naproti tomu cizí kapitál je kapitál, kdy vám tyto peníze dá někdo jiný (např. banka). Z toho také vyplývá, že cizí kapitál bude zapotřebí vrátit. Vlastní kapitál (vaše vlastní peníze) zpravidla sami sobě nevracíte. Podívejme se na rozvahu, co do vlastního a cizího kapitálu konkrétně patří.  Do vlastního kapitálu řadíme základní kapitál. Základní kapitál má většina společností. Může být dán i zákonem. Pokud si např. chcete založit společnost s ručením omezeným (s.r.o.), tak zde základní kapitál kdysi činil 200.000 Kč. Nyní je již jen 1 Kč.  Dary nejsou vložené z naší strany, ale jsou darovány (nemusíme je vracet).  Zisk také patří do vlastního kapitálu a do pasiv, protože ze zisku se dají financovat aktiva. Můžete za utržené peníze nakoupit např. budovy, pozemky, zásoby atd.  Cizí kapitál dělíme na dlouhodobý a krátkodobý. Dlouhodobý znamená, že doba splatnosti je delší než jeden rok a u krátkodobého kratší než jeden rok.  Pokud si např. od banky půjčíme 10 milionů Kč na nákup budov nebo pozemků, tak se dá logicky předpokládat, že nesplatíme úvěr bance do jednoho roku, ale že to bude trvat déle. Jednalo by se tak o dlouhodobý cizí kapitál – konkrétně o úvěry Podívejme se na rozvahu, co do vlastního a cizího kapitálu konkrétně patří.  Následně máme dodavatele. Předpokládejme firmu pana Beneše, který prodává brýlové obruby. Firma Novák vyrábí tyto obroučky – obroučky doveze a panu Benešovi vzniká závazek za tuto dodávku, který bude muset do určitého data zaplatit  Dále do krátkodobého cizího kapitálu řadíme zaměstnance. Je to také typ závazku. Zaměstnancům v prodejně firmy Bene se musí platit mzdy. Takže v určitou chvíli vzniká závazek společnosti tyto mzdy zaměstnancům zaplatit.  Daně jsou také typem závazku. Pokud firma bude dosahovat zisku, tak je zapotřebí tento zisk zdanit, protože stát chce část zisku pro sebe. Tomu říkáme daně. V jednu chvíli vzniká závazek firmy daně zaplatit. Zdroje financování Příklad  Když pan Beneš zakládal svůj podnik, vložil do něj kapitál v podobě pozemku, budovy a peněz. Jak vypadala majetková a kapitálová struktura podniku v okamžiku vzniku podniku?  Vyjádříme ji ve formě zahajovací rozvahy podniku pana Beneše. Už víme, že rozvaha je účetním výkazem. Rozvaha vyjadřuje stav majetku, závazků a kapitálu k určitému datu. Budeme předpokládat, že pan Beneš sestavil rozvahu k 1. únoru 2020. Aktiva k tomuto datu se skládala z vloženého pozemku budovy a peněz. Vlastník podniku tímto způsobem vytvořil vlastní kapitál.  Zahajovací rozvaha pana Beneše  Aktiva = Pasiva Příklad - pokračování  Pan Beneš zažádal banku o úvěr, aby mohl nakoupit zboží. Použil tak při podnikatelské činnosti cizí kapitál. Ten získal od věřitele, kterým je banka.  Rozvaha podniku pane Beneše při poskytnutí bankovního úvěru Příklad  Účetní jednotka měla k 1. 1. 2016 následující stav majetku a zdrojů jeho krytí. Pokladna: 10 000 Kč Běžný účet: 80 000 Kč Odběratelé: 150 000 Kč Software: 60 000 Kč Dodavatelé: 120 000 Kč Dlouhodobý úvěr: 300 000 Kč Zásoby: 200 000 Kč Budovy: 500 000 Kč Stroje: 100 000 Kč Základní kapitál: 680 000 Kč Příklad - řešení Příklad s výpočtem hospodářského výsledku  Sestavte rozvahu společnosti k 1. 1. 2021 a doplňte výši hospodářského výsledku z těchto údajů:  Nákladní automobil 750 000,-- Dluhy vůči dodavatelům 120 000,--  Bankovní úvěr 600 000,-- Software 90 000,--  Pozemek 1 000 000,-- Základní kapitál 2 000 000,--  Dluhy vůči finančnímu úřadu 87 900,-- Pohledávky za odběrateli 121 890,--  Výrobky 700 000,-- Pokladní hotovost 5 980,--  Dlužné sociální pojištění 21 800,-- Hospodářský výsledek….  Rezervní fond 800 700 Počítač 45 000,--  Běžný účet 500 000,-- Dluhy vůči zaměstnancům 120 900,--  Budova 1 500 000,-- Výrobní zařízení 1 200 900,-- Příklad řešení Oceňování majetku  V podniku se sleduje stav majetku a jeho pohyb, proto musí být majetek oceněn. Oceňování majetku je určeno právními předpisy (u nás zákonem o účetnictví) a řídí se následujícími pravidly:  Dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek  Pokud byl majetek koupen, oceňuje se pořizovací cenou, která se skládá z: ceny pořízení a z vedlejších pořizovacích nákladů. Cena pořízení se zjistí z faktury nebo jiného dokladu o nákupu. Vedlejší pořizovací náklady jsou všechny další náklady, které s pořízením souvisí. Mezi ně patří například doprava, náklady na projektové práce a náklady související s uvedením předmětu do užívání.  Majetek, který byl pořízen vlastní činností (tzv. ve vlastní režii), se oceňuje vlastními náklady, které zahrnují přímé náklady (materiál, mzdy) a nepřímé náklady (výrobní režie, správní režie).  Majetek, který byl získán darem, vkladem do obchodní společnosti nebo nově zjištěn (inventarizační přebytek) se oceňuje reprodukční pořizovací cenou. Tou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se zaznamenává do evidence (účetnictví). Oceňování majetku  Cenné papíry se oceňují pořizovací cenou. Podnik, který koupil akcie nebo dluhopisy, do jejich pořizovací ceny započítá také náklady spojené s jejich pořízením, např. burzovní poplatky.  Dlouhodobý finanční majetek v podobě vkladů do jiných společností, půjček jiným podnikům a termínovaných vkladů se oceňuje v nominálních hodnotách.  Zásoby  Nakupované zásoby se evidují obdobně jako dlouhodobý hmotný majetek v pořizovacích cenách. Vedlejší pořizovací náklady jsou zde představovány náklady na přepravu, clem, provizemi, pojistným při přepravě, případně náklady na zpracování materiálu.  Zásoby mohou vzniknout vlastní činností a stejně jako dlouhodobý hmotný majetek se oceňují vlastními náklady.  Peníze a pohledávky  Evidují se v nominální ceně, tzn. v částkách, na které znějí. Inventura majetku a závazků  Inventura představuje zjištění skutečného stavu majetku a závazků, jejich ocenění a písemné zaznamenání  Inventura se dle způsobu zjišťování člení na:  Fyzickou: prování se u majetku hmotné povahy (DHM, zásoby, zboží, materiál, výrobky, peníze v pokladně)  Přepočítáním, měřením, zvážením  Dokladovou : provádí se u položek, které vylučují provedení fyzické inventury (pohledávky, závazky, bankovní účty…) Provádí se na základě dokumentace. Úkol:  Určete druh inventury (fyzická x dokladová) : 1. Úvěry 2. Dlouhodobý hmotný majetek 3. Zboží 4. Pohledávky 5. Materiál na skladě 6. Zaměstnanci Řešení 1. Dokladová 2. Fyzická 3. Fyzická 4. Dokladová 5. Fyzická 6. Dokladová Inventarizace • proces, inventura je pouze jeho část • skutečný stav majetku a závazků se porovná se stavem účetním • výsledek = inventarizační rozdíl Shrnutí  Dnes jsme se naučili sestavit rozvahu.  Umíme členit aktiva na dlouhodobý majetek a oběžný majetek  Pasiva dělíme na vlastní zdroje a cizí zdroje  Víme, co je bilance – rovnováha. Děkuji za pozornost