14.Ekonomie a vedení obchodu – Základy účetnictví III. Ing. Hana Pospíšková Co již známe  Rozvahu  Podrobné členění  Aktiva  Pasiva  Základní bilanční rovnice Co se dnes naučíme?  Rozvahové účty  Změny rozvahových položek  4 typy rozvahových změn  Účet  Rozpis rozvahy do účtů Změny rozvahových položek  Rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému dni.  Hospodářskou činností (nákupem, výrobou, prodejem apod.) se majetek a zdroje financování dostávají do koloběhu, v němž mění svou formu.  Proto v každé organizaci dochází k častým změnám v aktivech a pasivech. Koloběh majetku  Dlouhodobý majetek si udržuje svou podobu, používáním se většinou opotřebovává a na hospodářské činnosti se podílí delší dobu.  Oběžný majetek naopak neustále mění svou formu, jeho koloběh má ve výrobním podniku tyto části:  1. Nákup materiálu – za hotové (dochází k přeměně peněžních prostředků v zásobu materiálu)  nebo na fakturu (vzniká závazek podnikateli u dodavatele, který se vyrovná po zaplacení)  2. Výroba – dochází ke spotřebě materiálu a vzniku dalších nákladů (spotřebované mzdy, energie apod.), výsledkem výroby jsou výrobky, které se prodávají  3. Prodej – za hotové (dochází ke směně výrobků za peněžní prostředky) nebo na fakturu (vzniká pohledávka za odběratelem). Za peněžní prostředky se nakupuje materiál a celý proces se opakuje. Hospodářské operace a účetní případy a jejich vliv na rozvahu  Hospodářské operace, které ovlivňují změny v rozvahových stavech aktiv a pasiv, musí být evidovány, tj. zapsány v účetních dokladech (prodej výrobků ve vystavené faktuře, úhrada od odběratele výpisem z běžného účtu) a jsou podkladem pro zápisy v účetních knihách.  Hospodářské operace doložené účetními doklady se nazývají účetními případy  Příklad:  Hospodářskou operací je například nákup materiálu od dodavatele na sklad. Pokud má být tato hospodářská operace zaznamenána v účetnictví, musí být doložena účetními doklady (faktura, příjemka) a stává se účetním případem. Změny rozvahových položek v rozvaze  Změny rozvahových položek aktiv a pasiv, které vznikají na základě účetních případů, se mohou zachycovat přímo v rozvaze, a to změnou rozvahových stavů příslušných aktiv a pasiv.  To znamená, že se po každém účetním případu (tj. hospodářské operaci zapsané v účetním dokladu) sestaví nová rozvaha.  V průběhu činnosti se aktiva i pasiva podniku rozšíří o další druhy majetku jako je materiál, výrobky, stroje a zařízení, které mohou být financovány formou závazků vůči dodavatelům, úvěrů nebo vlastních zdrojů. Příklad - Založení firmy  Rozvaha se poprvé sestavuje při založení firmy. Pokud majitel vloží na začátku podnikání do své firmy peníze, tyto peníze jsou aktivem, to znamená majetkem podnikatele. Dále řešíme otázku, z jakého zdroje byly získány, mezi jaký zdroj financování je zařadit.  Vklad majitele je vlastní zdroj financování, který nazýváme základní kapitál.  Pan Novák založil podnik, vložil na běžný účet kapitál ve výši 300 tis. Kč a zahájil podnikání.  Majetek a zdroje jeho financování se zobrazí ve zjednodušené rozvaze Příklad  Pan Novák začal provozovat svoji činnost (kovovýrobu) a v souvislosti s tím proběhly operace:  je třeba si uvědomit jednu důležitou účetní zásadu, že každá operace v účetnictví vyvolá pohyb ve dvou položkách Operace č. 1  podnikatel nakoupil materiál od dodavatelů, cena 50. Materiál je oběžné aktivum a jeho nákupem se zvýší stav oběžných aktiv, zároveň je nákup od dodavatele závazkem, který bude nutno v budoucnu zaplatit, a proto se zvýší hodnota cizích zdrojů v rozvaze. Vliv na rozvahu bude následující:  Rozvaha po první operaci: Aktiva + Pasiva + Operace 2  podnikatel obdržel krátkodobý úvěr od banky 100 a peníze byly připsány na účet. Peníze patří do oběžných aktiv a jejich připsáním na účet se hodnota aktiv zvýší, úvěr je cizí zdroj financování, je to závazek, který musí být splacen a proto se současně zvýší hodnota závazků v pasivech. Celkový vliv operace na rozvahu bude:  Rozvaha po druhé operaci: Akriva + Pasiva + Operace č. 3  podnikatel uhradil závazky vůči dodavatelům za materiál platbou z účtu. Při úhradě závazku z účtu se stav peněžních prostředků na účtu sníží, tím se sníží hodnota oběžných aktiv a zároveň se sníží hodnota závazků v pasivech. Vliv operace na rozvahu je:  Rozvaha po třetí operaci: Aktiva - Pasiva - Operace 4  podnikatel uhradil část úvěru z účtu. Pří úhradě úvěru platbou z účtu se stav peněžních prostředků na účtu sníží, tím se sníží hodnota oběžných aktiv. Úvěr je závazek podnikatele a proto úhradou části úvěru se sníží hodnota cizích zdrojů v pasivech. Vliv operace na rozvahu je: Aktiva - Pasiva - Operace 5  podnikatel zakoupil stroj od dodavatelů. Zakoupený stroj zařadíme mezi dlouhodobý majetek, protože předpokládáme, že bude používán po dobu delší než jeden rok.  Hodnota stroje tedy navýší stav aktiv v rozvaze. Pořízení nákupem od dodavatele je závazkem, který bude muset podnikatel v budoucnu uhradit a proto se touto operací zvýší hodnota cizích zdrojů, tím i hodnota pasiv. Vliv operace na rozvahu: Aktiva + Pasiva + Vyhodnocení rozvahy  V rozvaze je zobrazen stav majetku a závazků po zohlednění všech operací.  Pan Novák má majetek v hodnotě 440 tis. Kč, z toho dlouhodobý majetek (který bude spotřebován za dobu delší než jeden rok) v hodnotě 60 tis. Kč, oběžná aktiva (spotřebovaná do jednoho roku)v hodnotě 380 tis. Kč.  Majetek je financován z vlastních zdrojů v hodnotě 300 tis. Kč (vklad vlastníka do firmy) a z cizích zdrojů v hodnotě 140 tis. Kč (závazky k dodavatelům a úvěr). Shrnutí  V rozvahových položkách mohou vzniknout 4 základní typy změn:  1. Aktiva i pasiva se zvýšila o stejnou částku A +, P +  2. Aktiva i pasiva se snížila o stejnou částku A -, P  3. Změna jen v rámci aktiv (jedno aktivum se zvýšilo a jiné snížilo) A +, A  4. Změna jen v rámci pasiv (jedno pasivum se zvýšilo a jiné snížilo) P +, P –  1. Každý účetní případ mění rozvahu nejméně ve dvou rozvahových položkách, a to o stejnou částku  2. Některé účetní případy vyvolávají změny na obou stranách rozvahy A, P  3. Některé účetní případy působí v rozvaze změny jen na jedné straně, A+,A 4. Po každém účetním případu trvá rozvahová rovnováha 4 typy rozvahových změn Po každém účetním případu musí trvat rozvahová rovnováha Nákup stroje od dodavatele Uhrazení závazku vůči dodavatelům Převod z bank. Účtu do pokladny Z bankovního úvěru zaplacen závazek vůči dodavatelům Rozvahové účty - Účet – podstata a forma  V předchozí kapitole bylo vysvětleno, jak hospodářské operace ovlivňují rozvahu (změny v aktivech a pasivech), zachycují-li se do ní přímo. V praxi však nelze tímto způsobem postupovat, a to zejména ze dvou důvodů:  1. Sestavování nové rozvahy po každém účetním případu je velmi pracné, a jelikož se v podniku během účetního období uskuteční velké množství hospodářských operací,  2. Při sestavování nové rozvahy by sice po každém účetním případu byl přehled o celkovém složení obchodního majetku a zdrojů financování (aktiv a pasiv), ale nebyly by k dispozici údaje o vývoji jednotlivých aktiv a pasiv (např. o celkovém nákupu zboží, jeho celkové spotřebě, o úhrnu všech přijatých a vydaných plateb na běžném účtě).  Řešením je rozklad rozvahy na soustavu tabulek – účtů, kdy se pro každou rozvahovou položku (tzn. pro každé aktivum a pasivum) zřídí samostatná evidence, tj. přehledná tabulka, která se označuje jako účet (konto). Účet  Účet může mít různou formu, nejjedodušší forma účtu má podobu písemena T. Každý účet má dvě strany, na jedné straně se evidují přírůstky a na druhé úbytky aktiv a pasiv. Levá strana se označuje jako strana Má dáti (MD) , pravá strana se označuje slovem DAL (D).  Každý účet je označen názvem, který vystihuje jeho ekonomický obsah (jedná se v podstatě o rozvahové položky). Název účtuMD D Rozpis rozvahy do účtů  V rozvaze se vykazoval stav majetku a zdroje financování. Proto účty, které vznikají rozpisem rozvahy se také označují jako rozvahové účty. Rozdělují se na:  - účty aktiv (obsahují majetek podle složení)  - účty pasiv (evidují se zde zdroje financování)  Na každém rozvahovém účtu se zachycuje stav jednotlivých aktiv a pasiv převzatý z rozvahy, který se označuje jako počáteční stav. Počáteční zůstatky se zapisují na účtech na stejnou stranu, na které byly v rozvaze, tzn. u aktivních účtů na straně Má dáti, u pasivních účtů na straně Dal.  Kromě počátečních zůstatků se na účtech zachycují změny způsobené účetními případy během účetního období, tj. přírůstky a úbytky aktiv a pasiv.  Při zjišťování zůstatku na konci účetního období se vychází z počátečního zůstatku a z jeho změna úbytku během roku). Běžné záznamy na účtech tak umožňují sestavit rozvahu na konci účetního období. (tj. přírůstku a úbytku během roku  Běžné záznamy na účtech tak umožňují sestavit rozvahu na konci účetního období PŘÍKLAD rozpisu rozvahy do účtů  Zboží 20.000,- Vlastní kapitál 100.000, Běžný účet 80.000,- Dodavatelé 10.000, Peníze v pokladně 10.000,Aktiva Pasiva Aktiva celkem 110.000,- Pasiva celkem 110.000,- Základní změny v rozvahových účtech  na rozvahové účty se zapisují také přírůstky a úbytky aktiva pasiv. Při jejich zápisech musí být dodrženy tyto zásady:  1. Přírůstkem se počáteční zůstatky zvyšují, proto přírůstky aktiv a pasiv se zapisují na stejnou stranu účtů, na které jsou počáteční zůstatky. Účtují se takto:  a) u aktivních účtů na straně MD  b) u pasivních účtů na straně Dal  2. Úbytkem se počáteční zůstatky snižují, a proto se úbytky aktiv i pasiv proto se zapisují na opačnou stranu, než je počáteční Zápis do rozvahových účtů příklad – Počáteční a konečný stav účtu, přírůstky a úbytky  Zobrazte počáteční stavy, přírůstky a úbytky účtu, vypočtěte obraty účtu a konečný zůstatek účtu, jednou jako aktivní účet a jednou jako pasivní účet  Řešení 1 – Aktivní účet  Příklad vyřešíme nejprve pro případ, že se jedná o aktivní účet. Počáteční stav (PS) aktivních účtů se zapisuje na stranu MD, přírůstky na stranu MD, úbytky na stranu D. Pro přehlednost je třeba jednotlivé operace číslovat.. Příklad: Z těchto údajů vypočítáme obraty a konečný stav (KS) účtu. Obrat účtu se počítá zvlášť pro stranu MD a D. Obraty účtů jsou součtem položek na jednotlivých stranách účtu (pozor, do obratu nezapočítáváme počáteční stav). Obrat strany MD = 50 + 200 = 250 Obrat strany D = 80 Pro výpočet konečného stavu aktivního účtu použijeme vztah: KS = PS + obrat MD – obrat D Příklad –výpočet konečného stavu  Konečný stav účtu:  KS = 100 + 250 - 80  KS = 270  Z účtu můžeme vyčíst, že počáteční stav aktivního účtu je 100, obrat strany MD (přírůstky účtu) je 250, obrat strany D (úbytky účtu) je 80, konečný stav aktivního účtu je 270. Příklad 2 – Pasivní účet  Na pasivním účtu se počáteční stavy zapisují na stranu D, přírůstky na stranu D, úbytky na stranu MD. Příklad 2 – pasivní účet  Z údajů vypočítáme obraty a konečný stav (KS) účtu. Obrat účtu vypočítávám zvlášť pro stranu MD a D. Obraty účtů jsou součtem položek na jednotlivých stranách účtu (do obratunezapočítáváme počáteční stav).  Obrat strany MD = 80  Obrat strany D = 50 + 200 = 250  Pro výpočet konečného stavu pasivního účtu použijeme vztah:  KS = PS + obrat D – obrat MD  Konečný stav účtu:  KS = 100 + 250 - 80  KS = 270  Zobrazení na účtu:  Z účtu můžeme vyčíst, že počáteční stav pasivního účtu je 100, obrat strany D (přírůstky účtu) je 250, obrat strany MD (úbytky účtu) je 80, konečný stav pasivního účtu je 270. Zobrazení položek na účtu Pokladna  Zobrazte položky na účtu Pokladna, vypočtěte obraty a konečný zůstatek účtu Řešení Zobrazení položek na účtu Dodavatelé  Zobrazte položky na účtu Dodavatelé, vypočtěte obraty a konečný zůstatek účtu. Řešení Výsledkové účty  Dosud jsme se zabývali pouze položkami na rozvahových účtech, neboť jsme měli účetní případy, které vyvolávaly změny jen ve složkách hospodářských prostředků a ve zdrojích jejich krytí (tj. v aktivech a pasivech).  Při hospodářských činnostech se však vyskytují další účetní případy, při nichž dochází ke spotřebě hospodářských prostředků podniku (spotřeba materiálu a opotřebení dlouhodobého majetku), cizích výkonů (spotřeba energie, nakupované služby) a práce pracovníků podniku (mzdy, pojistné z mezd).  Peněžnímu vyjádření této spotřeby říkáme náklady.  Náklady se vracejí podniku ve formě tržeb za prodané výrobky, zboží a poskytnuté služby. Dosažené tržby představují výnosy podniku (výnosy jsou výkony vyjádřené v penězích).  Výnosy jsou zpravidla zdrojem přírůstku majetku, popř. může v jejich důsledku dojít ke snížení závazků.  Pokud chceme zjistit výsledek hospodaření podniku, musíme od výnosů odečíst náklady.  Výsledek hospodaření může být:  a) zisk – výnosy jsou vyšší než náklady  b) ztráta – náklady převyšují výnosy Zisk a ztráta ve výkazu zisku a ztráty  Zisk ve výkazu zisku a ztráty  Ztráta ve výkazu zisku a ztráty Zisk  Zisk je novým vlastním zdrojem financování majetku účetní jednotky. Proto je v rozvaze vykazován v samostatné položce na straně zdrojů, tzn. na pravé straně.  Protože výnosy jsou zdrojem majetku podniku, jsou uvedeny na straně Dal, náklady představují snížení tohoto zdroje, a proto jsou zaznamenány na straně MD Důvod k vedení nákladových a výnosových účtů  K řízení a kontrole činnosti podniku musí mít podnikatelský subjekt přehled nejen o celkovém výsledku hospodaření, ale také o jednotlivých složkách, které ho tvoří,  tedy o výši jednotlivých druhů nákladů (spotřeba materiálu, mzdy, opravy, odpisy,…)  Proto je třeba během roku místo jediného účtu Výsledek hospodaření, na němž bychom zachycovali všechny výnosy a náklady, vést pro jejich jednotlivé druhy samostatné účty Výsledek hospodaření Příklad č. 1  Za provedené práce vystavila účetní jednotka fakturu odběratelům na 120000 Kč.  Řešení: Za fakturované práce vznikla pohledávka u odběratelů (protože faktura ještě nebyla uhrazena)a tržba, která je pro podnik výnosem. Změna se promítla na účtu Odběratelé a na účtu Výnosů Příklad č. 2  Za inzerát v novinách obdržela účetní jednotka fakturu na 2 000 Kč, kterou ještě neuhradila.  Řešení: Tato reklama (tj. inzerát) představuje spotřebovanou službu a je nákladem účetní jednotky. Na základě došlé faktury vznikl účetní jednotce závazek. Příklad č. 3  Účetní případ č. 3  V hotovosti zaplaceny telefonní hovory 800 Kč.  Řešení: Telefonní hovory představují obdobně jako reklama v minulém případu spotřebované služby a zároveň došlo ke snížení peněz v pokladně. Druhy nákladových a výnosových účtů  Nákladové a výnosové účty se rozkládají na řadů účtů, které charakterizují druh spotřeby, resp. Druh uskutečněného výkonu.  Příklady nákladových účtů:  Spotřeba materiálu, spotřeba energie, opravy a udržování, mzdové náklady, odpisy, ostatní služby  Příklady výnosových účtů:  Tržby za vlastní výrobky, tržby z prodeje služeb, tržby za zboží Děkuji za pozornost