18.Ekonomie a vedení
obchodu – Základy
účetnictví VII. DPH a její
účtování
Ing. Hana Pospíšková
DPH a její účtování
 Dosud jsme neuvažovali, že podnikatel je plátcem daně z přidané hodnoty,
tzn.
 Že při nákupech neměl nárok na odpočet daně na vstupu (DPH vstupovala
do pořizovací ceny majetku, v případě služeb se účtovala do nákladů)
 a naopak při prodeji neměl povinnost odvádět z tržeb DPH finančnímu
úřadu.
 V současné době je však většina firem plátcem daně z přidané hodnoty,
proto v následující části vysvětlíme podstatu DPH a její účtování.
Podstata DPH
 Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je jednou z nepřímých daní, tzn. že
se neplatí přímo jako samostatná částka, ale je obsažena v ceně majetku
(např. zboží, materiálu) a služeb.
 Výrobce nebo prodejce daň připočítává k ceně výrobku nebo služby a
zákazník ji zaplatí společně s cenou.
 Avšak plátci daně mají současně nárok na odpočet daně, kterou zaplatili v
nakoupeném majetku či službách. To znamená, že u plátců netvoří daň
zaplacená na vstupu součást jejich nákladů (ani nevstupuje do hodnoty
nakoupeného majetku). Na druhé straně DPH neovlivňuje ani výnosy účetní
jednotky, neboť DPH z prodeje nezůstává podnikateli, ale musí ji odvést do
státního rozpočtu.
 Podnikatel se tedy stává jakýmsi prostředníkem mezi spotřebitelem
(poplatníkem daně) a státem (finančním úřadem).
Příklad 1a – podnikatel je plátce DPH
 Podnikatel Jiří Kučera (předmět činnosti – výroba oděvů) je plátcem DPH.
 Nakupuje materiál (látky) od dodavatele za 484 Kč (cena bez daně 400 Kč + DPH 84 Kč).
 Při kalkulaci prodejní ceny se předpokládá přidaná hodnota (náklady výrobce + jeho zisk) ve výši
200 Kč.
 Řešení:
 Do ceny materiálu vstupuje 400 Kč, neboť DPH ve výši 84 Kč si podnikatel uplatní nárok na odpočet
daně (bude mít tedy pohledávku vůči finančnímu úřadu).
 Při kalkulaci (tvorbě) ceny bude postup následující:
 cena materiálu 400 Kč
 přidaná hodnota 200 Kč
 cena ušitých oděvů bez daně 600 Kč
 DPH 21 % 126 Kč
 prodejní cena s daní 726 Kč
 Poznámka: Částka 126 Kč nevstupuje do výnosů, ale je závazkem vůči finančnímu úřadu.
 Při výpočtu daňové povinnosti podnikatele vůči finančnímu úřadu se porovnává DPH na vstupu
 (tj. z nákupů) a DPH na výstupu (tj. DPH z prodeje). V našem příkladě se jedná o rozdíl mezi částkami
 126 Kč a 84 Kč, tj. 42 Kč.
 Poznámka: Tato daňová povinnost podnikatele odpovídá dani z jeho přidané hodnoty (200 Kč), tj.
21 % z 200 Kč = 42 Kč.
Účet DPH 343
343
MD D
84,- Kč 126,- Kč
Daňová povinnost 42,- Kč
Nákup, FAP, VPD Prodej, FAV, PPD
Plátce daně
 Plátcem daně se může stát osoba, která uskutečňuje zdanitelná plnění v
rámci své podnikatelské činnosti.
 Plátci daně se registrují u finančního úřadu a jejich registrace může být:
 a) povinná – zejména z důvodu překročení obratu → pokud obrat za
nejvýše 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne částku 1 mil. Kč.
 b) dobrovolná – přestože podnikatel nedosahuje limit pro povinnou
registraci, může se stát plátcem daně na základě vlastní žádosti (např. z
důvodu, že nakupuje od plátců a prodává plátcům).
Důvody, kdy firma chce být plátce DPH
 Pokud firma obchoduje se zahraničím, čeští neplátci DPH vypadají podezřele a netransparentně
a těžko se jim navazují obchodní vztahy. Plátci daně jsou naopak zástupci zahraničních firem vnímání
jako rovnocenní a důvěryhodní partneři.
 Pokud firma obchoduje těsně pod hranicí milionového obratu, a není dobrovolným plátcem, vstupy
jsou dražší než u plátců.
 Opačně je to v případě poskytování mnoha služeb. Pokud se zabýváte službami jako poradenství,
školení či umělecké profese, statut dobrovolného plátce pro vás může být nevýhodný. Má totiž
minimální vstupní náklady a vysokou přidanou hodnotu.
 Obecně se dá říct, že dobrovolný plátce DPH se vyplatí vždy, pokud podnikatel provádí transakce se
zahraničím, respektive často nakupuje zboží v cizině (a to nejen v Evropské unii). Dobrovolný plátce
má nižší vstupní náklady.
 Důležité jsou ale i marketingové důvody. Statut plátce DPH vám zvýší prestiž a obchodní partneři vás
vnímají jako větší a často i důvěryhodnější firmu.
 Dalším důvodem pro to, aby se podnikatel rovnou registroval jako plátce DPH, je očekávaný rozvoj
jeho podnikání. V případě, že čeká rychlý růst obratu a brzké překročení milionové hranice, je vhodné
zaregistrovat se jako plátce DPH rovnou, a vyřešit tím všechny administrativní náležitosti na začátku
podnikání.
 Plátce DPH zároveň může rovnou uplatňovat daň na vstupu. To je výhodou jednak v případě
nakupovaného zboží či materiálu, ale také při nákupu dlouhodobého majetku, který užívá k
podnikání.
Příklad 1b – podnikatel není plátce DPH
 Podnikatel Jiří Kučera (předmět činnosti – výroba oděvů) je plátcem DPH.
 Nakupuje materiál (látky) od dodavatele za 484 Kč (cena bez daně 400 Kč +
DPH 84 Kč).
 Při kalkulaci prodejní ceny se předpokládá přidaná hodnota (náklady výrobce
+ jeho zisk) ve výši 200 Kč.
 Řešení: - Při kalkulaci ceny by postup byl následující:
 cena materiálu 484 Kč
 přidaná hodnota (náklady + zisk) 200 Kč
 prodejní cena 684 Kč
 Jestliže odběratel bude plátce DPH (např. obchod, který se zabývá prodejem
oděvů), potom si z ceny ušitých oděvů nemůže uplatnit nárok na odpočet DPH,
neboť p. Kučera jako neplátce DPH k prodejní ceně nepřipočítává.
 Skutečná cena pro obchod je v tomto případě 684 Kč, zatímco v předchozím
příkladě zaplatí 726 Kč, ale DPH ve výši 126 Kč si obchod nárokuje jako odpočet
DPH u finančního úřadu, proto konečná cena je vlastně 600 Kč (tj. o 84 Kč
levnější).
Sazba daně z přidané hodnoty v roce 2021
 základní sazba 21%
 první snížená sazba 15%
 druhá snížená sazba 10%
 Pokud platí jiná sazba než základní (první snížená 15 % nebo druhá snížená
10 %), příslušnou sazbu nalezneme přímo v § 47 zákona o DPH
Daňové doklady
 V souvislosti s daní z přidané hodnoty se vystavují daňové doklady. Každý
plátce je povinen vést záznamy o základu daně, správné výši daně a
přesně určit den vzniku daňové povinnosti.
 Daňovým dokladem je deklarován vznik daňové povinnosti v určitém čase
a výši.
 Vznik daňové povinnosti je signálem pro vystavení daňového dokladu s
následnou povinností odvést daň finančnímu úřadu. Na druhé straně
odběratel (plátce daně), v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné
plnění, může uplatnit nárok na odpočet daně pouze na základě daňového
dokladu.
Daňový doklad
 Daňovým dokladem bývá zpravidla faktura. Musí obsahovat tyto
náležitosti:
 Přesné označení kupujícího i prodávajícího (včetně DIČ)
 DIČ = daňové identifikační číslo, které odpovídá registru plátců DPH. V
případě právnických osob je základem DIČ jejich identifikační číslo
organizace (IČO) doplněné kódem CZ. V případě fyzických osob je
základem DIČ jejich rodné číslo doplněné kódem CZ.
 Evidenční číslo dokladu
 Datum vystavení dokladu
 Daňový doklad se vyhotovuje do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného
plnění nebo od přijetí platby.
 Datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby
 Rozsah a předmět zdanitelného plnění (tj. přesné označení zboží či služby)
 Jednotkovou cenu bez daně
 Údaje rozhodné pro stanovení daně (základ daně, sazbu daně, výši daně)
Zjednodušený daňový doklad
 Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat některé náležitosti, a přesto je
uznávaným daňovým dokladem.
 Nemusí obsahovat údaje o kupujícím, dále nemusí obsahovat datum vystavení
dokladu (stačí datum uskutečnění zdanitelného plnění, se kterým je totožné).
 Prodávající dále na zjednodušeném daňovém dokladu neuvádí výši ceny bez
daně a výši daně, ale uvádí sazbu daně a celkovou placenou částku (tj. cenu
včetně daně).
 Pokud odběratel chce doklad uplatnit pro účely odpočtu daně na vstupu,
vypočítá si daň z ceny včetně daně prostřednictvím „přepočítacího
koeficientu“ (pro základní sazbu = 0,1736, pro sníženou sazbu0,1304).
 Zjednodušený daňový doklad lze vystavit pouze tehdy, pokud celková částka
není vyšší než 10 tis. Kč(včetně daně).
 Poznámka: Do konce roku 2012 bylo možné vystavit zjednodušený daňový
doklad pouze při platbách v hotovosti, od roku 2013 jej lze použít i při
bezhotovostních platbách
Výpočet koeficientu DPH (způsob výpočtu daně)
 Výpočet daně z přidané hodnoty lze provádět dvojím způsobem, a to v závislosti na tom,
zda základem
 daně je cena bez DPH nebo cena včetně DPH.
 a) základem daně je cena bez DPH (tzv. výpočet zdola) – daň se vypočte prostým
vynásobením základu daně příslušnou procentní sazbou,
 b) základem daně je cena včetně DPH, tj. 115 % nebo 121 % (tzv. výpočet shora). Používá
se například
 u tržeb v maloobchodě nebo u zjednodušeného daňového dokladu, kdy je známa pouze
cena s daní.
 DPH se v takovém případě vypočítá jako součin celkové částky s daní a koeficientu.
 Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve
jmenovateli
 součet čísla 100 a příslušné výše sazby. Vypočtený koeficient se zaokrouhluje na čtyři
desetinná
 místa.
 PŘÍKLAD
 u sazby 15 % … 15/115 = 0,130434, zaokrouhleno na 4 desetinná místa = koeficient 0,1304
 u sazby 21 % … 21/121 = 0,173553, zaokrouhleno na 4 desetinná místa = koeficient 0,1736
 Vypočtená daň se zaokrouhlí na nejbližší měnovou jednotku, tj. na koruny (podle
matematických pravidel), popř. se uvede v haléřích.
Účtování DPH
 Pro účtování DPH je vyčleněn účet v účtové třídě 3 – účet 343
 Účet Daň z přidané hodnoty používá pouze registrovaný plátce DPH ve
smyslu ustanovení zákona o DPH (u neplátců se DPH na vstupu stává
součástí pořizovací ceny majetku a služeb, na druhé straně na výstupu DPH
vůči odběratelům se neuplatňuje).
 Daň na vstupu (tj. DPH při nákupu)
 Plátce DPH má nárok na odpočet daně při nákupu (např. zásob, DHM,
služeb) na vstupu, proto ji účtuje jako pohledávku za finančním úřadem (tj.
na účtu DPH na straně MD) se souvztažným zápisem ve prospěch
příslušných účtů závazků ve 3. účtové třídě (nejčastěji účet Dodavatelé),v
případě nákupu za hotové ve prospěch účtu Pokladna.
 Daň na výstupu (tj. DPH z prodeje)
 Při prodeji výrobků, zboží a poskytovaných služeb má plátce DPH povinnost
připočítat k ceně svých výkonů daň z přidané hodnoty, kterou účtuje jako
závazek vůči finančnímu úřadu (tj. na účtu DPH na straně Dal) se
souvztažným zápisem na účtu Odběratelé (popř. Pokladna).
V daňovém přiznání
 se zjistí porovnáním daně na vstupu (nárok na odpočet) a daně na výstupu
(povinnost přiznat daň) celková výše buď daňového závazku (tzv. daňová
povinnost), nebo daňové pohledávky (tzv. nadměrný odpočet) za
zdaňovací období.
 Přiznání k DPH se sestavuje měsíčně nebo čtvrtletně, a to zejména v
závislosti na výši obratu.
 Nově registrovaní plátci mají od roku 2013 v prvních dvou letech podnikání
povinnost podávat daňové přiznání měsíčně bez ohledu na výši jejich
obratu.
 Plátce daně je povinen do 25. dne po skončení zdaňovacího období
podat daňové přiznání a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost.
Vlastní daň je splatná ve lhůtě podání daňového přiznání. Spolu s daňovým
přiznáním musí být podáno i kontrolní hlášení
Účet DPH
 Účet DPH tedy nemá jednoznačný charakter, můžeme pouze konstatovat,
že je rozvahový, ale vzhledem k tomu, že se na něm evidují pohledávky i
závazky, bude zůstatek záviset na tom, zda v daném období převažuje daň
na vstupu nebo výstupu.
 odvod DPH finančnímu úřadu se účtuje na vrub účtu DPH (se souvztažným
zápisem na straně Dal…343/221 (211) Běžného účtu, resp. účtu Pokladna),
 vrácení DPH nadměrného odpočtu ve prospěch účtu DPH (a opět se
souvztažným zápisem na účtu peněžních prostředků). 221 (211)/343
Schéma účtování v průběhu zdaňovacího
období na účtu Daň z přidané hodnoty:
PŘÍKLAD na účtování DPH
 1. FAP za inzerci
 cena bez daně 5 000 Kč
 DPH 21 % 1 050 Kč
 cena s daní 6 050 Kč
 2. Zaplaceno za nákup kancelářských potřeb 620 Kč
 (účetní jednotka měla k dispozici zjednodušený daňový doklad, tzn. jedná
se o cenu s daní, DPH 21 %)
 3. FAV za poradenské služby
 cena bez daně 10 000 Kč
 DPH 21 % 2 100 Kč
 cena s daní 12 100 Kč
 4. Vypočítejte daňovou povinnost a zaúčtujte odvod daně (výpis z BÚ)
Řešení
Závěr
 Touto kapitolou jsme pronikli do tajů DPH a jejího účtování.
 Abychom tyto složitosti lépe vstřebali, vložila jsem vám pracovní list do
Teams.
 Na základě vašich nově získaných poznatků prosím o jeho vyhotovení.
Děkuji za pozornost