1.Ekonomie a vedení obchodu- Přiznání k dani Ing. Hana Pospíšková Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 - návod, jak se vypořádat s daněmi Novinky pro 2020 – posunutí termínů pro podání daňového přiznání  Stejně jako loni ministerstvo financí posunulo termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů.  Poplatníci tak dostali měsíc k dobru. Podat přiznání v klasické papírové podobě mohou bez sankce až do 3. května.  Posunula se také letošní novinka − termín pro podání přiznání v elektronické podobě, tedy například přes portál Moje daně. Tímto novým způsobem mohou poplatníci přiznání na finanční úřad posílat až do 1. června.  Beze změny: podání prostřednictvím daňového poradce: do 1. července Kdo musí podat daňové přiznání  Daňové přiznání poplatník podává, pokud měl v loňském roce příjmy větší než 15 tisíc korun.  Má to ale řadu výjimek. Některé druhy výplat se do tohoto limitu nepočítají. O které jde? Kdo nemusí podávat daňové přiznání  daňové přiznání nemusí podle zákona o dani z příjmů podávat poplatník, který za loňský rok neměl žádné zdanitelné příjmy.  Nepodává ho také ten, kdo měl příjmy, jež jsou zákonem od daně osvobozeny. Typicky se to týká například starobních důchodů či jiných sociálních dávek.  V loňském roce se do této kategorie přidaly i kompenzační bonusy vyplácené podnikatelům nebo ošetřovné, jež vláda přiznala živnostníkům, kteří během koronavirové uzavírky škol zůstali doma se svými dětmi.  Povinnost podat daňové přiznání nemá také osoba, která má pouze příjmy podléhající srážkové dani, neboť tyto příjmy již byly zdaněny tím, kdo je vyplatil. Do této kategorie patří například výplaty z DPP do celkového hrubého příjmu 10 tisíc korun měsíčně, pokud poplatník nepodepíše prohlášení k dani.  Stejný status mají také příjmy z DPČ do hrubého příjmu tři tisíce korun měsíčně bez podepsaného prohlášení k dani. Kdo musí podat daňové přiznání  Naopak povinnost podat daňové přiznání má každý člověk, jehož příjmy přesáhly 15 tisíc korun.  Týká se to ale jen příjmů, které jsou podle zákona o dani z příjmů předmětem daně. Do limitu se tedy opět nezapočítávají příjmy, které jsou od daně z příjmů osvobozeny, nebo ty zdaněné srážkovou daní.  Příklad:  Pokud tedy poplatník pracoval na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele, kde podepsal prohlášení poplatníka daně z příjmů, a zároveň měl u jiného zaměstnavatele dohodu o provedení práce, z níž měl hrubý měsíční příjem 9 tisíc korun, daňové přiznání podávat nemusí. Speciální pravidlo  Daňové přiznání musí bez ohledu na výši příjmů podat FO, která vykazuje daňovou ztrátu.  Jde o situaci, kdy daňově uznatelné výdaje přesahují zdanitelné příjmy.  zdanitelná ztráta může vzniknou pouze v souvislosti s příjmy z podnikání a s příjmy z nájmu.  U ostatních druhů ji zákon nepřipouští. Přiznání k dani vzor  Příjmy ze zaměstnání  Za zaměstnance většinou provádí roční zúčtování daně jeho zaměstnavatel. Existují ale výjimky, kdy si pracovník musí sám podat přiznání. Jde o případy, kdy má více příjmů anebo může v přiznání uplatnit další slevu na dani. Příjmy ze zaměstnání  Zaměstnanců je v České republice okolo pěti milionů, proto je třeba příjmům ze zaměstnání věnovat patřičnou pozornost.  Pokud budeme hledat příslušnou úpravu v zákoně o daních z příjmů, mějme na paměti, že zákon nehovoří o příjmech ze zaměstnání, nýbrž o příjmech ze závislé činnosti.  Proč? Příjmy ze závislé činnosti  Protože pod příjmy ze závislé činnosti řadíme nejen :  příjmy ze zaměstnání (tedy z klasického pracovního poměru),  ale také odměny za výkon funkce (například odměna jednatele společnosti s ručením omezeným, odměna předsedy družstva),  funkční požitky, které představují například platby starostů či poslanců, a mnohé další příjmy. Příjmy ze závislé činnosti  Příjmy ze zaměstnání jsou v průběhu roku zdaňovány zaměstnavatelem, k zaměstnanci se tak dostávají peníze v čisté výši.  To v mnoha případech zbavuje poplatníka povinnosti podat přiznání k dani z příjmů, ve kterém by musel příjmy ze zaměstnání zdaňovat.  Daňové přiznání tak není povinen podat poplatník, který měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele anebo postupně od více zaměstnavatelů, a to za předpokladu, že u všech z nich podepsal prohlášení poplatníka k dani z příjmů. Příjmy z podnikání  Poplatník, který má příjmy z podnikání, musí vyplnit nejen daňové přiznání, ale také přílohu číslo 1. Konkrétní postup se odvíjí od toho, jak si podnikatel počítá výdaje. Příloha č. 1 vzor  Příjmy z podnikání  pro většinu podnikatelů je nejdůležitější částí daňového přiznání příloha číslo 1.  Právě ta je totiž věnována příjmům ze samostatné výdělečné činnosti.  Mezi ně řadíme nejen příjmy inkasované na základě živnostenského oprávnění, ale veškeré příjmy, jež plynou z aktivity, která je podnikáním = Je tedy vykonávána samostatně, soustavně a za účelem dosažení zisku. Příjmy z podnikání  Aby mohl podnikatel podat daňové přiznání, musí především znát výši příjmů, které v uplynulém roce získal.  Do součtu příjmů se nezahrnují doklady, které byly vydány v daném roce, ale zaplaceny až v roce následujícím.  Naopak je do něj nutné zahrnout příjmy přijaté v loňském roce i v případě, že doklad byl vydán o rok dříve - To platí pro podnikatele, kteří vedou daňovou evidenci. Oproti příjmům může poplatník vykázat také související výdaje. Jak spočítat výdaje  Poplatník má 2 možnosti:  1/ Z administrativního hlediska složitější varianta je vykázat výdaje skutečné .  Pro poplatníka to znamená celý rok schovávat doklady, které jsou spojené s podnikáním. Na konci roku pak musí výdaje sečíst a uvést součet do daňového přiznání.  Samozřejmě se musí jednat o výdaje, které jsou podle zákona daňově uznatelné. Daňově uznatelné náklady  Mezi daňově uznatelné náklady patří například:  Nákupy materiálů a zboží  Výdaje na pracovní cesty (doprava, ubytování)  Mzdy a pojistné zaměstnanců  Doprava zaměstnanců pracoviště  Pracovní oblečení a ochranné pomůcky  Nájemné  Reklamní a propagační materiály/předměty  Smluvní penále a pokuty  Voda (káva, čaj a další už uznatelné nejsou)  Některé náklady zákon neumožňuje evidovat jako daňově uznatelné, navzdory tomu, že je může firma považovat za prokazatelně související a obhajitelné. Daňově neuznatelné náklady  Zákon konkrétně vymezuje některé druhy nákladů jako daňově neuznatelné. Patří mezi ně:  Reprezentace firmy - nejčastěji pohoštění, občerstvení či dary  Daň z příjmu, daň dědická a darovací  Zdravotní a sociální pojištění podnikatele  Podíly na zisku, odměny pro členy statutárních orgánů  Pořizování majetku  Nesmluvní penále, pokuty a úroky  Náklady na osobní spotřebu  Technické zhodnocení  Výdaje na reprezentaci  Osobní spotřeba podnikatele  Pojistné podnikatele  Základní pomůckou při posouzení uznatelnosti je úvaha, zda daný výdaj přímo slouží k dosažení a/nebo udržení příjmů. To však nemusí být stoprocentní vodítko - vždy je dobré obrátit se na daňového poradce či účetní, kteří znají aktuální legislativu a uznatelnost nákladů mohou posoudit. Diskutabilní náklady…….  Reklamní nebo propagační předmět - Musí být označen názvem obchodní firmy nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu. Zároveň nesmí hodnota tohoto předmětu přesáhnout hranici 500 korun bez DPH a nesmí být s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.  Firemní oblečení - Dalším velkým problémem pro podnikatele je, zda a případně jak je možné si uplatnit oblečení jako daňově uznatelný náklad. Takový náklad mohou do svého účetnictví promítnout pouze v případě, že dané oblečení používají pouze k výkonu své pracovní činnosti, v některých případech by mělo být opatřeno logem společnosti a některé firmy k tomu mají i interní směrnice.  Firemní stravování zaměstnanců  Příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin za směnu, která trvá min. 3 hodiny. Jak spočítat výdaje  2 – jednodušší varianta je uplatnění výdajů procentem z příjmů, tzv. výdajovým paušálem.  Poplatník ho může využít v několika variantách, podle toho v jakém oboru podniká.  O výši paušálu rozhodují sazby a limity podle druhu obchodní činnosti:  Řemeslné živnosti, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství – 80 % z příjmů, (max.1,6 mio)  ostatní živnosti (volné, vázané i koncesované) – 60 % z příjmů, (max. 1,2 mio)  svobodná povolání a autorská tvorba – 40 % z příjmů, (max. 800 tis)  pronájem – 30 % z příjmů (max. 600 tis) Paušál versus skutečné výdaje Příjmy z kapitálového majetku  Podíly na zisku z obchodní korporace, dividendy, úroky z vkladů či držby cenných papírů patří mezi nejčastější příjmy z kapitálového majetku.  Jak je zapsat do daňového přiznání? Příjmy z kapitálového majetku  příjmy z kapitálového majetku, jako jsou podíly na zisku firem nebo úroky z vkladů a cenných papírů, se v praxi velmi často zaměňují s ostatními příjmy.  Je to způsobeno tím, že mezi příjmy z kapitálového majetku řadíme především příjmy z držby tohoto majetku, zatímco příjmy z jeho prodeje se zdaňují v rámci ostatních příjmů.  Zařazení příjmu do správné kategorie je důležité především z toho důvodu, že určuje techniku zdanění a možnost uplatnit související výdaje. Příjmy z kapitálového majetku  Příjmy z kapitálového majetku jsou charakteristické tím, že drtivá většina těchto příjmů podléhá srážkové dani. To znamená, že k osobě, které přísluší, se tyto příjmy zpravidla dostávají v čisté výši. Příjmy zdaněné srážkovou daní navíc není třeba uvádět do daňového přiznání.  Nyní se podíváme na 3 nejčastější typy z kapitálového majetku Úroky z běžného účtu  Tento úrok je samostatným základem daně.  Daní se srážkovou daní, úrok se tak k držiteli bankovního účtu dostává již v čisté výši, což znamená , že příjem byl zdaněn a poplatník již nemá povinnost uvést v daňovém přiznání.  Jinak je to u účtu, který je veden k podnikání  - platí, že u vkladu na takovém účtu vyplacený úrok není předmětem srážkové daně. . Je to na poplatníkovi, aby takový příjem zdanil v rámci svého daňového přiznání….  Příjem z BÚ se daní jako příjem z kapitálového majetku! Úroky ze zápůjček, příjmy z podílu na zisku  Dalším typem úroků, které musí poplatník sám v rámci svého daňového přiznání , jsou např. úroky, které plynou z půjček, jež poskytl.  Příjmy z podílu na zisku  Zaměřme se na případ, kdy FO plynou podíly na zisku od PO. Tyto podíly jsou zdaněny u společnosti, která je vyplácí, a to prostřednictvím srážkové daně. K FO se tak dostávají v čisté výši Příjmy z nájmu  Spolu s rostoucí oblibou investičních bytů nabývá na významu problematika zdanění příjmů z nájmu.  Jak se tyto platby zapíší do daňového přiznání?  Jak správně uplatnit výdaje? A může si pronajímatel dát do nákladů i auto?  dalším, relativně častým druhem příjmů fyzických osob jsou příjmy z nájmu.  Patří do nich jak nájem nemovitých věcí, tedy zejména bytů a domů, tak nájem movitých věcí, jako jsou automobily.  Z hlediska daňového mezi příjmy z nájmu řadíme rovněž příjmy z takzvaného pachtu, kdy vlastník někomu přenechává k obhospodařování například zahradu s jabloněmi a spolu s ní i právo sklízet úrodu.  Všechny typy příjmů z nájmu je nutné danit. Jsou-li dlouhodobé, daní se v rámci kategorie příjmů z nájmu. Pokud ale jde o příjmy příležitostné, spadají do dílčího základu daně z ostatních příjmů.  Třetí variantou je, že pronajímaná věc náleží do obchodního majetku. V tomto případě by se danila jako příjem z podnikání. Ostatní příjmy  poslední kategorií příjmů, které nebylo možné zahrnout do některé z výše uvedených kategorií, jsou ostatní příjmy.  Nemůžeme do nich zahrnovat příjmy, které mají charakter některé z předcházejících kategorií, tedy příjmů ze závislé činnosti, příjmů z podnikání, z kapitálového majetku nebo příjmů z pravidelného nájmu.  Jedná se v podstatě o zbytkovou skupinu příjmů. Nemělo by však jít o skupinu opomíjenou. Zvlášť v poslední době s novinkami, jako jsou kryptoměny nebo platformy typu Zonky, jejichž prostřednictvím "lidé půjčují lidem", nabývá na významu.  Ostatní příjmy mohou dosáhnout i velmi vysokých částek. A navíc s nimi souvisí řada osvobození od daně, jejichž špatné uplatnění nebo opomenutí může významně ovlivnit částku, kterou poplatník na daních nakonec zaplatí. Co jsou ostatní příjmy  Do těchto příjmů spadají příjmy z:  Příležitostné činnosti  Prodeje nemovitostí  Prodeje movitých věcí  Prodeje cenných papírů  Příjmy z převodu  Příjmy z loterie a tomboly a ostatní  Ostatní příjmy se v rámci přiznání vyplňují do přílohy č. 2 Nezdanitelné části základu daně  Ze základu daně si poplatníci mohou odečíst úroky z hypotéky, dary na charitu, příspěvky na penzijní spoření, odborové příspěvky i vlastní ztrátu z podnikání. Jak to správně zapsat do daňového přiznání? Nezdanitelné části základu daně  daňový základ se skládá z jednotlivých dílčích příjmů, tedy příjmů ze zaměstnání, podnikání, kapitálového majetku, nájmu a ostatních příjmů. Snížit si jej poplatníci mohou o nezdanitelné části a odečitatelné položky.  Všechny kategorie odečitatelných položek se musí finančnímu úřadu dokládat potvrzením přiloženým k vyplněnému daňovému přiznání. Souhrn nezdanitelných částí základu daně  Nezdanitelné části základu daně upravuje § 15 zákona o daních z příjmů. Jedná se o:  bezúplatná plnění (dříve označované jako dary),  úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,  pojistné na penzijní připojištění,  pojistné na soukromé životní pojištění,  členské odborové příspěvky,  příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání. Souhrn pravidel pro nezdanitelné části základu daně Slevy na dani a daňové zvýhodnění  Zákon o daních z příjmů dává poplatníkům možnost snížit si daň o široké spektrum slev a zvýhodnění, například za manželku bez příjmu nebo nezaopatřené děti. Díky tomu jim může stát peníze dokonce vracet. Jak si o ně říct? Slevy na dani a daňové zvýhodnění  ať má poplatník příjmy z jakékoliv činnosti, vypočtený základ daně si může snížit o nezdanitelné části a odečitatelné položky.  K odečitatelným položkám patří například :  příspěvky, které poplatník zaplatil na charitu,  úroky zaplacené z hypotečních úvěrů či penzijního připojištění.  Součet odečitatelných položek poplatník vepíše do řádku 54 daňového přiznání. O tuto částku si pak sníží základ daně (řádek 55) a poté zaokrouhlí na celá sta dolů (řádek 56).  Z takto upraveného základu daně následně poplatník vypočte daň, kterou je možné dále snížit o slevy na dani a daňové zvýhodnění. Přehled slev na dani a zvýhodnění  V daňovém přiznání za rok 2020 můžete dle § 35ba a § 35c zákona o daních z příjmů uplatnit tyto slevy a zvýhodnění:  Základní sleva na poplatníka  Sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti (roční sleva)  Sleva z titulu pobírání invalidního důchodu  Sleva držitele průkazu ZTP/P  Sleva pro studenta  Sleva za umístění dítěte (roční sleva)  Sleva na evidenci tržeb (pouze v daňovém přiznání)  Daňové zvýhodnění na vyživované dítě Přehled slev na dani a zvýhodnění Děkuji za pozornost  Přikládám pracovní list, kde procvičíme jednotlivá zadání.  https://www.idnes.cz/finance/dane/dane-2020-dan-z-prijmu-interaktivni- formulare-online-tiskopis-idnes-cz-prehled-o-prijmech-a- vydajich.A210113_142309_p_dane_sov  Pokyny: https://1gr.cz/data/soubory/p_dane/A210114_VEN_003_PokynyDAPmal.pdf  Formulář MFCR  https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.fac es Příklad č. 1  Paní Hana pracuje od HPP, její roční příjem činí 330399,- Kč. Úhrn povinného pojistného z příjmů činí 111.683,- Kč. Skutečně sražená záloha na daň činila 41.565,- Kč (údaje od zaměstnavatele – Potvrzení o zdanitelných příjmech)  Paní Hana začala od listopadu loňského roku podnikat – živnost volná. Její příjmy činily 56.817,- Kč a skutečné výdaje činily 123.190,- Kč.  Vypočtěte její daňovou povinnost Příklad č. 2  Poplatník p. Nesmělý provozuje vázanou živnost - optiku. Za zdaňovací období roku 2020 vykázal příjmy z podnikání ve výši 1,638.000,-Kč a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů činily 1,285000,-Kč. Úroky z běžného účtu činily 390,-Kč. Poplatník pronajímal v daném zdaňovacím období byt a příjmy z pronájmu dosáhly částky 60000,-Kč. Výdaje uplatňoval % z příjmů.  Poplatník vyživuje dvě děti ve věku 7 a 12 let. Na životní pojištění uhradil v daném zdaňovacím období částku 25000,-Kč a škole, kterou navštěvují jeho děti, poskytl dar ve výši 15 000,- Kč.  Manželka poplatníka dosáhla za dané zdaňovací období ze závislé činnosti příjmy ve výši 180000,-Kč.  Vypočtěte daň z příjmů poplatníka Př. č. 3  Poplatník při vykonávání živnosti vázané evidoval za zdaňovací období r.2020 příjmy ve výši 505726,- Kč.  Výdaje vykázal % z příjmů.  Na podnikatelském běžném účtu mu byly připsány úroky ve výši 260,-Kč.  Z prodeje výpěstků ze zahrady utržil částku 29500,-Kč.  Vyživuje 2 děti ve věku 8 a 10 let.  Vypočtěte daňovou povinnost poplatníka