FÁZE PLÁNOVÁNÍ 2. fáze: plánování – volba cílového souboru Základní soubor = cílová populace Výběrový soubor ›Cílová populace = základní soubor ›Skupina lidí, které spojuje přítomnost/nepřítomnost zkoumané proměnné ›Kritéria inkluze – kritéria zařazení = co musí jedinec splňovat, aby byl zařazen do výzkumu ›Kritéria exluze – kritéria nezařazení = co když jedinec má, nesmí být ve výzkumu ›Výběrový (výzkumný) soubor ›Reprezentativní skupina vybraná s cílové populace ovlivní výsledky výzkumu ›velikost souboru, ›reprezentativnost souboru, ›nediskriminace jedinců, ›velké množství těch co odmítnou se účastnit, ›zkreslení z již netestovaných proměnných ›Vyčerpávající soubor ›Výzkum je uskutečněn u všech jedinců cílové populace › Správná volba je klíčová pro validnost tvrzení Interní validita = platnost tvrzení v cílové populaci Externí validita = do jaké míry lze tvrzení generalizovat na celou populaci Otazník z barevné 3d — Stock fotografie #7241860 2. fáze: plánování – volba výzkumného nástroje 2. fáze: plánování – výběr výzkumného souboru ›Jednoduchý náhodný výběr: ze všech osob cílové populace jsou vylosováni ti co budou zařazeni do výzkumu ›Mechanický náhodný výběr: ze seznamu všech osob cílové populace je vybrán např. každý pátý ›Účelový expertní výběr: uplatnění převážně v kvalitativním výzkumu – zcela subjektivní výběr výzkumníkem ›Skupinový výběr: náhodně vylosována je určitá skupina lidí (např. je nemocnice a výzkumný soubor tvoří sestry tam pracující) ›Vícenásobný (vícestupňový) skupinový výběr: výběr skupiny vyššího řádu, posléze nižšího řádu (např. vybrána nemocnice ze všech v ČR, poté klinika, poté oddělení, poté konkrétní jednotlivce….) ›Stratifikovaný (oblastní) výběr: všichni z cílové populace jsou rozčleněni na menší odlišné skupiny (např. absolventky SZŠ, VOZŠ, Bc., Mgr.) z každé skupiny jsou pak vybráni členové výzkumného souboru ›Kvótový výběr: víme-li např., že v cílové populaci je 30 % žen a 70 % mužů snažíme se tyto parametry dodržet i ve výzkumném souboru. 2. fáze: plánování – výběr výzkumného souboru ›Kriteriální výběr: vybírám výzkumný soubor dle zastoupení určitého kritéria (např. kuřáci) ›Párový výběr: výběr dvou co nejvíce podobných skupin (věk, pohlaví, vzdělání) – u jedné skupiny se provede intervence a srovná se výsledný stav s kontrolní skupinou. ›Snowball metoda (metoda nabalování): osoba cílové skupiny a se stává informátorem (dává nám kontakt na další osobu nebo jí předloží výzkumný nástroj) a nově kontaktovaní se opět. stávají informátory a celí cyklus se opakuje. ›Oportunitní namátkový výběr: testujeme kohokoliv, kdo je zrovna ochoten se nechat testovat ›Sebevýběr – anketní výběr: testujeme ty, co na základě výzvy chtějí být součástí výzkumného souboru ›Výběr výzkumného vzorku prostřednictvím sociálních síti: velké riziko toho, že informace získáme od osoby, které nesplňuje požadavky cílové populace. 2. fáze: plánování – volba velikosti cílového souboru FÁZE PLÁNOVÁNÍ 2. fáze: plánování – volba výzkumného nástroje 2. fáze: plánování – volba výzkumného nástroje ›Chování lidí na veřejném místě – POZOROVÁNÍ › ›Chování lidí v soukromí – ROZHOVOR nebo DOTAZNÍK › ›Zkoumání názorů, pocitů, víry, hodnot - ROZHOVOR nebo DOTAZNÍK nebo POSTOJOVÉ ŠKÁLY › ›Schopnosti jedinců – STANDARDIZOVANÉ TESTY › Hendl, 2004 FÁZE EMPIRICKÁ 3. fáze: empirická – formulace cílů, hypotéz, výzkumných otázek Související obrázek 3. fáze: empirická – obsahové zaměření hypotéz a výzkumných otázek ›Existenční ›Popisuje doposud nepopsané jevy ›Lze výsledky uplatnit v teorii nebo ošetřovatelské praxi? ›Nomologické ›Jejich potvrzením či vyvrácením vzniká nová teorie ›Opisné ›Popisují vztahy mezi jevy ›Vysvětlující ›Vysvětlují vztahy mezi jevy › ›Rozdíl mezi proměnnými nesměrový ›Zjistí rozdíl neurčí směr ani velikost rozdílu (je/není rozdíl mezi €a�) ›Rozdíl mezi proměnnými směrový ›Zjistí rozdíl a určí jeho směr (€ muži více než �) ›Rozdíl mezi proměnnými kvantifikovaný ›Ukazuje velikost rozdílu › › › › › › Zdroje BÁRTLOVÁ S., SADÍLEK P., TÓTHOVÁ V. Výzkum v ošetřovatelství. Brno, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. ISBN 978-80-7013-467-2. BRABCOVÁ, J a kol. Skoč! Aneb reálný život, Plzeň: Grafia 2005, ISBN 80 -902340-7-9 http://knihovna.upol.cz/lf (vzdělávání, DSP). DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1993, 2005. FARKAŠOVÁ, D. A kol. Výzkum v ošetrovatelstve. Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-80632-286. HENDL, J. Kvantitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. HUŠÁK, V. Jak napsat publikaci? Jak připravit prezentaci?, Olomouc: LF UP 2007, ISBN 978-80-44-1736-3. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2713-4. MAZALOVÁ, L. Kapitoly z výzkumu v ošetřovatelství, Olomouc: Fakulta zdravotních věd 2016. Dostupné: http://old.fzv.upol.cz/fileadmin/user_upload/FZV/DSP_Osetrovatelstvi/Skripta/Kapitoly_z_vyzkumu_v_o setrovatelstvi.pdf PLEVOVÁ I, et al. Ošetřovatelství. I Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024735573. PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Translated by Jan Hendl. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 230 s. ISBN 9788073674687. ŽIAKOVÁ, K et al. Ošetrovateľstvo teóra a vedecký výzkum, Martin: Osveta 2003, ISBN 80-8063-131-X http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/index.php/o-ucebnici/ako-citovat.php https://www.google.cz/search?q=Testov%C3%A9+krit%C3%A9rium&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b-ab&gf e_rd=cr&dcr=0&ei=GEe6WeTHCKGE8QfBkYXoCQ http://home.ef.jcu.cz/~birom/stat/cviceni/09/p_value.pdf Hodně zdaru při výzkumu Výsledek obrázku pro obrázek konec