21.01.2021 1 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES Mgr. Liana Greiffeneggová SMYSL OŠ.PROCESU (OP)  V rámci modernizace zdravotnictví sílí i snaha o individualizaci oš. péče  Oš. péče směřuje k vytipování jedinců, kteří mají biologické nebo psychosociální problémy  Ošetřovatelství se stává vědní disciplínou  Pozvednutí sesterské profese na samostatnou a nezávislou úroveň  Možnost dokladování oš. výkonů pro pojišťovny nebo soudní řízení OŠETŘOVATELSKÝ PROCES  Je vědeckou metodou sloužící k řešení problémů spadajících do kompetencí NLZP.  Je založen na systematickém vyhledávání biologických, psychických, sociálních a duchovních potřeb jedince, na jejich uspokojování aktivně nabízenou oš. péčí. OŠETŘOVATESLKÝ PROCES JAKO:  Způsob myšlení: vede k rozvoji myšlenkového přístupu k řešení problémů pacienta.  Způsob práce: Vede k systematizaci práce, včetně vedení samostatné dokumentace oš. péče. KDO JE MŮJ PACIENT? JAK MU MOHU POMOCI? JAK MU MÁ PÉČE POMOHLA? JAKÉ MÁ PROBLÉMY? OŠETŘOVATELSKÝ PROCES ZHODNOCENÍ STAVU PACIENTA STANOVENÍ CÍLŮPLÁNOVÁNÍ OŠ. ČINNOSTÍ REALIZACE OŠ. PÉČE HODNOCENÍ OŠ. PÉČE SBĚR INFORMACÍ STANOVENÍ OŠ. DIAGNÓZ 21.01.2021 2 VZTAH SESTRA - PACIENT SESTRA ZNALOSTI,SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI PACIENT ZNALOST SVÝCH PROBLÉMŮ PŘEDPOKLADY REALIZACE OŠ. PROCESU SESTRA MUSÍ:  Znát  Umět  Chtít MANAGEMENT MUSÍ ZAJISTIT:  Systémové změny  Materiálové vybavení ORGANIZAČNÍ SYSTÉMY PRÁCE SESTER  SYSTÉM FUNKČNÍ  SYSTÉM SKUPINOVÉ PÉČE  SYSTÉM PRIMÁRNÍCH SESTER  TÝMOVÁ OŠ.PÉČE  CASE MANAGEMENT SYSTÉM SKUPINOVÉ PÉČE  Oš.jednotka je rozdělena na několik skupin  Princip zvýšené odpovědnosti 1 sestry za skupinu pacientů = skupinová sestra, ta se stará výhradně o tuto skupinu, odpovídá za vedení její dokumentace a na konci směny za předání další skup.sestře  Jde o systém vhodný pro krátkodobou hospitalizaci SYSTÉM PRIMÁRNÍCH SESTER: I.  Nemocnému je po přijetí na oddělení „přidělena primární sestra“  Její povinností je zajišťování a plánování komplexní oš.péče za pomoci dalších spolupracovníků v týmu  Pacient svou “primární sestru“ zná SYSTÉM PRIMÁRNÍCH SESTER: II.  Primární sestra o pacienta pečuje po celou dobu hospitalizace  Po přijetí zakládá oš.dokumentaci a je odpovědná za její vedení  Oš.péči ve spolupráci s pacientem plánuje a zajišťuje  Spolupracuje s pacientem a rodinou, připravuje je na jeho propuštění, informuje terénní sestru  1 primární sestra má více pacientů  Sleduje změny ve stavu svěřených pacientů, jejím plánem péče se řídí tzv. zástupné-sekundární sestry  Primární sestry „prezentuje své pacienty na poradách oš.týmu  Systém vyžaduje odpovědné a kvalitní předávání informací 21.01.2021 3 1.Fáze ošetřovatelského procesu ZHODNOCENÍ STAVU PACIENTA STANOVENÍ CÍLŮPLÁNOVÁNÍ OŠ. ČINNOSTÍ REALIZACE OŠ. PÉČE HODNOCENÍ OŠ. PÉČE SBĚR INFORMACÍ STANOVENÍ OŠ. DIAGNÓZ Zdroje informací  Pacient sám  Jeho rodina  Členové zdravotnického týmu  Zdravotnická dokumentace  Další osoby: spolupacienti, sousedé, … METODY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ  POZOROVÁNÍM  VYŠETŘENÍM  ROZHOVOREM POZOROVÁNÍ  MUSÍ BÝT SYSTEMATICKÉ  NENÁPADNÉ  OBJEKTIVNÍ (nevnášet osobní postoje, sympatie a antipatie)  VÝSLEDKY IHNED ZAZNAMENAT NA CO SE ZAMĚŘIT  CELKOVÝ STAV  CHOVÁNÍ, STAV VĚDOMÍ  SOBĚSTAČNOST  FUNKCE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ  OBJEKTIVNÍ PŘÍZNAKY  REAKCE NA TERAPII  PROSTŘEDÍ PACIENTA ROZHOVOR DIAGNOSTICKÝ  Zjišťuje anamnestické údaje, odhaluje specifika zdravotních problémů, posuzuje schopnosti pacienta TERAPEUTICKÝ  Je veden s cílem pomoci pacientovi při řešení pro něj náročných situací, ovlivňuje jeho prožitky (povzbuzuje, uklidňuje,…)  Je veden s ochotou naslouchat druhému, projevit empatii a pochopení 21.01.2021 4 ZÁSADY PRO VEDENÍ ROZHOVORU  Rozhovor prochází fází: přípravy, úvodu, pracovní a závěrem  Vždy se představit, zvolit vhodnou vzdálenost od nemocného, domluvit se na oslovování, informovat o účelu a délce trvání, zajistit vhodnou polohu pacientovi  Sestra musí vnímat: co pacient říká, co sama vidí, jak se pacient cítí  V závěru: provést reflexi toho, co se dozvíme, vyzvat pacienta k doplnění, opravení získaných informací, dát prostor na dotazy,… FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ  Mělo by probíhat v soukromí, v klidné místnosti, za využití běžných pomůcek  Sledujeme všechny parametry požadované používanou dokumentací  Vše přímo zapisujeme do dokumentace! 2.Fáze ošetřovatelského procesu ZHODNOCENÍ STAVU PACIENTA STANOVENÍ CÍLŮPLÁNOVÁNÍ OŠ. ČINNOSTÍ REALIZACE OŠ. PÉČE HODNOCENÍ OŠ. PÉČE SBĚR INFORMACÍ STANOVENÍ OŠ. DIAGNÓZ Zhodnocení celkového stavu pacienta  Identifikační údaje  Lékařská diagnóza Sepsání ošetřovatelské anamnézy  Získání informaci o biologických, psychických, sociálních a duchovních potřebách, ale i aktuálních problémech pacienta  Při získávání informací lze vycházet z různých oš.modelů, např. Hendersonové,Roperové,Gordonové a dalších  Komplexní vyhodnocení současného stavu pacienta 21.01.2021 5 OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE – I.  Slouží jako zdroj informací  Zajišťuje kontinuitu ošetřovatelské péče  Umožní předávání informací  Je důležitá pro kontrolu kvality prováděné ošetřovatelské péče  Poskytuje spolehlivé údaje, které mohou být využity pro oš.výzkum  Je důležitá z hlediska forenzního  Jejím účelem není prodlužování času věnovaného administrativě! OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE – II. Ošetřovatelská dokumentace musí:  Vyhovovat potřebám oddělení  Být jednoduchá  Být dobře přístupná  Sloužit jako zdroj informací všem, kteří a pacienta pečují OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE – III. Ošetřovatelská dokumentace obsahuje:  Vstupní oš.záznam (anamnézu)  Plán ošetřovatelské péče  Záznam o vývoji stavu pacienta, o průběhu jeho ošetřování  Výstupní oš.záznam (překladová nebo propouštěcí zpráva,…) 3.Fáze ošetřovatelského procesu ZHODNOCENÍ STAVU PACIENTA STANOVENÍ CÍLŮPLÁNOVÁNÍ OŠ. ČINNOSTÍ REALIZACE OŠ. PÉČE HODNOCENÍ OŠ. PÉČE SBĚR INFORMACÍ STANOVENÍ OŠ. DIAGNÓZ Ošetřovatelská diagnóza  Je závěr provedený sestrou na základě sběru informací  Zahrnuje pouze ty oblasti, které je sestra schopna a kompetentní ovlivnit  Je formulací potřeb pacienta, které jsou narušeny onemocněním, nebo vyvolány poruchou zdraví  Je aktuální x potenciální 21.01.2021 6 ROZDÍLNOST OŠ.DG. A DG.LÉKAŘE  Popisuje problém související s onemocněním  Orientuje se na jedince  Mění se se změnami zdrav.stavu  Provází ji nezávislé oš.aktivity  Má mezinárodně přijatý systém (NANDA)  Popisuje specifický chorobný proces  Orientuje se na patofyziologii nemoci  Je stejná po celou dobu nemoci  Je provázena lékařskými ordinacemi  Má dobře fingující klasifikační systém SPRÁVNĚ FORMULOVANÁ OŠ.DG. OBSAHUJE:  PACIENTŮV PROBLÉM (P)  PŘÍČINU (E)tiologie  PROJEVY (S)ymptomatologie PŘÍKLADY OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ  Porucha celistvosti kůže z důvodu imobility  Nespavost v souvislosti se změnou prostředí  Pocity beznaděje z důvodu zhoršení zdravotního stavu  Nedostatek informací souvisejících s chorobou (léč.režimem)  Sociální izolace v důsledku zhoršené komunikace způsobené poruchou sluchu  Potenciální riziko infekce močových cest při permanentní katetrizaci moč.měchýře ZNAKY OŠ.DIAGNÓZY  Individuální orientace, připojením příčiny a místa se stává individuální pro daného jedince  Měnlivost, lék.dg. se obvykle nemění, ošetřovatelská se mění se změnou stavu a tím i potřeb jedince  Mnohočetnost, k jedné lékařské diagnóze se obvykle váže více ošetřovatelských ETIKA DIAGNOSTIKY Lidská práva, práva pacientů, práva hospitalizovaných dětí, práva psychiatrických pacientů, těhotných, nenarozených dětí,… kodex sestry  Pravidlo č.1: zájem nemocného je nejvyšším zákonem  Pravidlo č.2: především neškodit  Pravidlo č.3: přiměřená diagnostika, nezatěžování zbytečným vyšetřením (typické pro lékaře)  Pravidlo č.4: realizace možného, ne vždy lze použít vše dostupné (náklady!)  Pravidlo č.5: využití techniky odlidšťuje a na pacienta působí nepříjemně. Přiměřenost je diskutabilní, řada pacientů se s ní naopak cítí bezpečněji, dodává jim pocit přesnosti a jistoty.  Pravidlo č.6: sdělování pravdy se řídí pravidlem jednotlivých situací = individuální přístup! Kompetence!