VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. ÚSTAV OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ Lékařská fakulta MU •Pavilon A21 •Kamenice 5, 625 00 Brno STUDIJNÍ LITERATURA •Prezentace z přednášek v ISu • •Holčík, J., Žáček, A., Koupilová, I.: Sociální lékařství, Brno, Masarykova univerzita 2011 (můžete mít i starší vydání těchto skript, po r. 1995), 137 s. • •Holčík, J.: Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, Brno, MU a MSD 2010, 293 s. VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ aneb „PUBLIC HEALTH“ PUBLIC HEALTH •Obtíže s překladem •V ČR - několik relativně samostatných lékařských disciplín: •Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví •Preventivní lékařství •Epidemiologie infekčních nemocí •Hygiena •Navazující obory jako: sociální farmakologie, organizace a řízení zdr. systému, ekonomie zdravotnictví, sociologie zdraví a nemoci, sociální psychologie, zdravotnické právo, zdravotnická informatika …. • – •PUBLIC HEALTH • •organizované úsilí společnosti s cílem •chránit, •rozvíjet •a navracet zdraví lidí. • Co je Public Health? Proč ho máme studovat? Máme definici …. Ale co to vlastně znamená? Infekční nemoci Chemikálie a jedy Radiace Environmentální rizika Ekvita ve zdraví Vzdělání Bydlení Zaměstnání Rodina/komunita Životní styl Determinanty zdraví Medicínská účinnost Efektivita léčby Zdravotní potřeby obyv. Plánování ZS Hodnocení ZS Ekvita v poskytování ZS Podpora zdraví (Health Promotion) Ochrana zdraví Zdravotnické služby (ZS) PUBLIC HEALTH V SOUSTAVĚ LÉKAŘSKÝCH VĚD •Základní biomedicínské obory –zákonitosti živé hmoty na úrovní molekul, buněk, tkání, orgánů, jednotlivých soustav apod. •Klinické biomedicínské obory –stanovení diagnózy a léčba –uspokojení zdravotních potřeb jednotlivých lidí •Sociomedicínské obory (PUBLIC HEALTH) –zdravotní problémy humánních skupin a možnosti jejich zvládání –Jde o problémy bio-psycho-sociální, přesahují rámec biomedicínského přístupu SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE Vznik WHO •7. dubna 1948 •základní dokumenty podepsal 26. členský stát = den vzniku WHO = Mezinárodní den zdraví •Funguje v rámci OSN, ale není jí podřízena •Sídlo v Ženevě •Členy WHO jsou vlády jednotlivých států, které poskytují prostředky pro činnost WHO •Každý člen má jeden hlas bez ohledu na výši příspěvků Vnitřní organizace WHO •Světové zdravotnické shromáždění •Výkonný výbor •Sekretariát včele s generálním ředitelem •Tedros Adhanom Ghebreyesus •Oblastní úřady •Evropa (sídlo v Kodani) •Amerika (Jižní, Střední, Severní) •Afrika (mimo arabské země) •Východní Středomoří •Jihovýchodní Asie •Západní Tichomoří • • • Základní cíl WHO •Dosažení co nejvyšší možné úrovně zdraví pro všechny lidi na celém světě. •Zdraví 2020 •Hodnoty: zdraví, péče o zdraví, ekvita ve zdraví, solidarita, bezpečí, spravedlivé financování, udržitelný rozvoj systému péče o zdraví, zdravotní gramotnost Základní úkoly WHO 1.Obecná koncepce evropské (světové) zdravotní politiky, pomoc při vypracování národních zdravotních strategií 2.Konzultační činnost dle potřeb členských států 3.Hodnocení zdravotního stavu populace 4.Hodnocení zdravotnických systémů jednotlivých států 5.Rozvoj a testování nových technologií a postupů pro kontrolu nemocí 6.Rozvoj metod řízení zdravotní péče 7.Snižování výskytu infekčních onemocnění (eradikace 8.Zabývá se riziky spojenými s bioterorismem 9.Navrhuje postupy a řešení při různých krizových událostech 10.Organizuje humanitární pomoc •… a úkol pro Vás … projít si webové stránky WHO: www.who.int • • • • • • • • • • • VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ • •Veřejné zdravotnictví •INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR • •zdraví (populační přístup) •péče o zdraví •zdravotnictví • •Integrace poznatků a metod různých vědních oborů s cílem přispět ke zlepšení zdraví lidí. • • •Veřejné zdravotnictví •VÝCHODISKA • •Hlavním teoretickým základem VZ je Sociální lékařství. •Vychází zejména z těchto disciplín: •epidemiologie, •hygiena, •preventivní lékařství, •zdravotní výchova a podpora zdraví, •vědy o řízení a zdravotnický management, •ekonomie, •právo, •zdravotnická legislativa, •statistika a medicínská informatika, •sociologie, •sociální psychologie, •filosofie a lékařská etika, •historie medicíny apod. • • SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ •Teoretické zaměření oboru: •Historie SL •Vývoj zdravotnictví a péče o zdraví •Teorie zdraví a nemoci (determinanty zdraví, zdraví a společnost, základní zdravotní problémy, zdravotní potřeby) •Teorie péče o zdraví a zdravotnictví (systémový přístup) •Teorie řízení • •Teoretické zaměření oboru: •Etické problémy zdravotní péče •Ekonomické aspekty zdravotní péče •Role práva v péči o zdraví •Teorie zdravotní politiky •Mezinárodní spolupráce v péči o zdraví SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ •Základní metody oboru: •Epidemiologické metody •Statistika •Demografie •Sociologické metody •Základy zdravotnického managementu •Metody ekonomické analýzy SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ: TŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY POPIS 2. PROČ JE TAKOVÉ ? ANALÝZA DETERMINANTY ZDRAVÍ ZDRAVÍ ŽIVOTNÍ STYL 40% ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 35% PÉČE O ZDRAVÍ 15% BIOLOGICKÝ (GENETICKÝ) ZÁKLAD 10% ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ POPIS ANALÝZA 3. CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? PÉČE O ZDRAVÍ POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ 3. CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? VŠE, CO SE DĚLÁ PRO ZDRAVÍ LIDÍ SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ (Není totéž, co zdravotnictví !!!) •je široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. • ZDRAVOTNICTVÍ (Není totéž, co systém péče o zdraví!!!) •resortní systém •soustava odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami) •cílem je poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. •Zdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví. PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ •V užším smyslu: řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví • POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ: HODNOTY •ZDRAVÍ A PÉČE O ZDRAVÍ INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Je úzce podmíněna pudem sebezáchovy. •Důležitá, nikoliv nutně nejdůležitější hodnota •Mnoho lidí hodnotu zdraví podceňuje, –z nevědomosti nebo pohodlnosti, a význam zdraví pochopí, až když onemocní. •Je proto důležité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, když jsou ještě zdraví, aby si zdraví vážili a naučili se je účinně chránit. SOCIÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Historicky: –vojenské hledisko – armáda potřebovala zdravé muže. –ekonomické hledisko - výrobní organizace potřebovaly zdravé pracovníky – •Sociální hodnota zdraví je ovšem mnohem bohatší –jde o bezpečnost a spokojenost lidí, –o právo žít ve zdravém prostředí a ve zdravé společnosti. • HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE - ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR • HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • 1.Zdravotní stav 2.Životní styl 3.Životní prostředí 4.Systém péče o zdraví a zdravotnictví •1. ZDRAVOTNÍ STAV • •Úmrtnost •Nemocnost •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA • STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA •V posledních 20 letech SDŽ roste. •V r. 2018 byla SDŽ při narození pro muže 76,1 let a pro ženy 81,9 let. •SDŽ se zvyšuje zejm. v souvislosti s poklesem úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. •ČR má nejlepší SDŽ ze zemí S a V Evropy, za západní Evropou však zaostává. • •ZDRAVOTNÍ STAV • •V ČR je vysoký výskyt chorob –kardiovaskulárních, –nádorových onemocnění, –úrazů, –psychických nemocí. – •I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. •Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech. • 2. ŽIVOTNÍ STYL • •K závažným rizikovým faktorům, jejichž vliv roste, patří zejména •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • KOUŘENÍ •V ČR kouří 30 % populace a převažují muži a lidé se základním vzděláním. •Největší podíl kuřáků je ve věk. sk. 15-24 let (téměř 45 %). •V ČR je velkým problémem velký podíl dětských kuřáků –mezi nimi převažují dívky •Protikuřácká opatření – legislativa, prevence, pomoc při odvykání, zákazy kouření. DŮSLEDKY KOUŘENÍ •V ČR umírá v důsledku kouření každý rok přibližně 18.000 – 20.000 lidí. • •Pravidelní kuřáci mají: –3x vyšší riziko vzniku rakoviny, –1,6x vyšší riziko úmrtí na NOS –14x vyšší riziko CHOPN • •Pasivní kouření ALKOHOL •V ČR se v r. 2013 spotřebovalo 12,5 l čistého alkoholu na osobu 15+. •Je to nejvíce v Evropě (průměr EU je 10l) •Rizikoví konzumenti – 26 % mužů a 13 % žen •Škodlivé pití -12,5 % mužů a 2,7 % žen •Mezi českými dospívajícími je vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků •Celospolečenské náklady konzumace alkoholu: 59 mld. • • •3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ • •Dílčí zlepšení • •Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizaci zemědělství a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. • •4. SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ • •Péče o zdraví je dosud pojímána •resortně, •s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví • a na primární zdravotní péči. • •V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. •Nesnáze se projevují v oblasti •zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), •činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) •i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a uspokojování zdravotnických potřeb). • SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU • kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 2012 22 roků 20 roků DŮVODY ROZDÍLŮ VE ZDRAVÍ MEZI ČR A ŠVÉDSKEM Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 1980 1990 2000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace (2) PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 24,7 10 26,2 11,9 0 5 10 15 20 25 30 MUŽI ŽENY ČR Švédsko •Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem – dvojnásobnou spotřebu cigaret – dvojnásobnou spotřebu alkoholu – dvojnásobný výskyt obezity – poloviční spotřebu zeleniny, •nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku. KRIZE MEDICÍNY A ZÁKLADNÍ MODELY SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ • KRIZE MEDICÍNY ? •víme toho víc •umíme toho víc •je víc pacientů • (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) •stojí to čím dál tím víc peněz. • •Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům. PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH NEMOCÍ NESTAČÍ •Zjišťovat nemoc co nejdříve •Oddalovat úmrtí pacienta •Posilovat prevenci jednotlivých nemocí. JE ŽÁDOUCÍ PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT.