Hodnocení stavu výživy u pacientů v intenzivní a resuscitační péči
1. výživová anamnéza
Anamnestické údaje týkající se výživy pacientů jsou významné nejen při plánování způsobu aplikace výživy, ale i při volbě konkrétních přípravků či stravy. Anamnézu v nejlepším případě získáváme o samotného pacienta, pokud to není možné, pak využíváme jako zdroj informací např. rodinné příslušníky. Z hlediska dietní anamnézy se zaměřujeme např. na úbytek tělesné hmotnosti, dlouhodobá dietní omezení, preferenci některých typů potravin, příjem tekutin/výdej tekutin a vyprazdňování stolice. Na pracovištích intenzivní a resuscitační medicíny, kde je využíván koncept bazální stimulace, získáváme informace o pacientovi pomocí tzv. autobiografické anamnézy pacienta, která mimo jiné zahrnuje i složku výživy. Dalšími zdroji využívanými k hodnocení stavu výživy jsou některé součásti zdravotnické dokumentace, jako např. výsledky laboratorních výsledků, záznamy s uvedenými výsledky fyzikálního vyšetření lékařem, zprávy ze specializovaných ambulancí apod. V rámci zdravotnických zařízení probíhá na různých pracovištích tzv. nutriční screening, na kterém participují všeobecné sestry, nutriční terapeuti a lékaři. Prostřednictvím dlouhodobého sledování můžeme reagovat na aktuální změny, provádět různá vyšetření, informovat lékaře o nově zjištěných problémech. Výhodou je sledování stavu výživy u pacientů v dlouhodobém časovém horizontu (rehospitalizace, interní překlady v rámci zdravotnických zařízení apod.). Křemen a Brodská (2009, s. 17) uvádí, že prostřednictvím sceeningového dotazníku hodnotíme současný stav výživy, dynamiku jeho změny, schopnost samostatného příjmu potravy a závažnost celkového stavu nemocného.
2. hodnocení stavu výživy
a) antropometrické parametry
- tělesná hmotnost
- nutné uvést skutečnou tělesnou hmotnost, nikoliv pacientem uvedenou (zvážení, využití lůžek s možností měření tělesné hmotnosti apod.).
- BMI – body mass index
- hmotnost (kg) děleno/výška2 (m2)
- Kožní řasa nad bicepsem či tricepsem – Zadák (2008, s. 196) uvádí, že tukové zásoby mohou být odhadovány stiskem kožní řasy nad bicepsem či tricepsem mezi palcem a ukazovákem vyšetřujícího. Pokud cítíme pouze kůži, je tuková zásoba menší než 10% tělesné hmotnosti. K objektivizaci tohoto měření lze využít kaliperu a vyjádření normální hodnoty procentem standardu.
- Obvod svalové hmoty paže (Zadák a kol., 2007, s. 134) – vypočítaná hodnota se uvádí v centimetrech. K výpočtu se využívá vzorce: OSP = OP – 0,314 x TKŘ
- OSP – obvod svaloviny paže v cm OP – obvod paže měřený páskovou mírou v poloviční vzdálenosti mezi akromion a olekranon TKŘ – tloušťka kožní řasy v mm v stejném místě, jako byl naměřen obvod paže
- Kreatin-výškový index (KVI) – s využívá ke stanovení svalové hmoty. Hodnota 90-100 % odpovídá normální svalové hmotě. Méně než 80 % se pokládá za snížení svalové hmoty, 60-80 % středně velký deficit svalové hmoty a méně než 60 % je těžký deficit svalové hmoty s výraznými funkčními poruchami (Zadák, 2008, s. 206).
- KVI = KN (mg/24 h) : KT (mg/24 h) x 100
- KN – naměřená hodnota odpadu kreatininu do moči za 24 hodin
- KT – kreatinin odečtený z tabulek pro zdravého jedince stejné výšky
b) laboratorní vyšetření
sérové proteiny (albumin, prealbumin, transferin) - koncentrace sérových proteinů jsou ovlivněny systémovou zánětlivou odpovědí organismu. Zadák (2008, s. 201) uvádí, že hypoalbuminemie se vyskytuje přibližně u 25 % hospitalizovaných pacientů v důsledku nedostatečného příjmu proteinů, ze zvýšených ztrát, změnou hydratace nemocného atd.
Mezi další laboratorní ukazatelé využívané k diagnostice, sledování účinnosti terapie základního onemocnění a stavu výživy lze zařadit:
CRP, PCT, feritin, urea, kreatinin, cholesterol, lipoproteidy, hormony štítné žlázy fibrinogen, krevní obraz (anemie, lymfopenie), imunoglobuliny, Protein vázající retinol (RBP), Fibronektin, Somatomedin C, 3-metyl-histidin v moči aj.
c) klinické známky
Sestra provádí orientační vyšetření stavu výživy (normální stav výživy, obezita, kachexie atd.), sleduje varovné příznaky malnutrice, které vznikají v důsledku nedostatku základních živin, vitamínů a stopových prvků (stav kůže, otoky dolních končetin, ascites, fluidotorax, hypalbuminemie, vypadávání vlasů, suchá kůže, krvácení z dásní, hematomy, popraskání rtů, atd.); podrobněji viz Pokorná, 2012, s. 37.