Při aplikaci enterální výživy do střeva je nutné podávat pouze farmakologicky vyrobené přípravky určené k enterálnímu podávání. V případě, že je nemocný ohrožený rizikem aspirace žaludečního obsahu je doporučováno zavádět sondy nasoduodenální a nasojejunální. Vzhledem k tomu, že obcházíme žaludek, vyhýbáme se přirozené ochraně organismu působením kyselých žaludečních šťáv. Výživa podávána tímto způsobem vyžaduje pouze kontinuální aplikaci menšího množství přípravku, abychom předešli distenzi střeva a možným subjektivním (bolesti) i objektivním (zvracení, průjmy) obtížím pacientů. K enterálnímu podávání výživy do střeva se využívají sondy o malém vnitřním průměru (5-8 F). Enterální sondy jsou rentgen kontrastní, což umožňuje kontrolovat správnost jejich uložení a eventuálně poskytnout informaci o možné dislokaci katétru.

Nasoduodenální sonda je využívána přednostně u pacientů po operaci v horní části trávicího traktu, u nemocných s onemocněním horní části trávicího traktu, u nemocných s pankreatitidou, u nemocných s pomalým vyprazdňováním žaludku, při dlouhodobém podávání výživy aj. Při aplikaci výživy za tzv. Treitzovu řasu dochází ke snížení rizika refluxu nebo dilatace žaludku s následným potenciálním rizikem aspirace.

Perkutánní endoskopická jejunostomie (PEJ) je využívaná v případech, kdy není možné podávat výživu do žaludku. Výživa aplikována tímto způsobem je podávána kontinuálně přes výživovou pumpu. Při podávání výživy tímto způsobem je nutné dodržovat aseptické postupy. Velikost sondy je 6 F.

Chirurgická jejunostomie je indikována v případech, kdy není možné provést perkutánní endoskopickou jejunostomii nebo v případech, kdy je u pacientů prováděn elektivní operační výkon např. na slinivce břišní a předpokládá se nutnost dlouhodobého podávání výživy do střeva.

Zásady podávání enterální výživy
Způsob aplikace, typ enterálního přípravku, množství a rychlost aplikace ordinuje lékař na základě důkladného kompletního zhodnocení celkového stavu pacienta. Samotnou aplikaci výživy provádí sestra, která současně sleduje a hodnotí toleranci podávané výživy a celkový stav pacienta. Současně sestry provádí pravidelné kontroly zavedené sondy. Důležité je sledovat funkčnost fixace sond, délku zavedené sondy, průchodnost, provádět pravidelné proplachy a vše zaznamenávat do dokumentace v pravidelných intervalech (dle zvyklosti pracoviště).

Kontrola správnosti zavedení sond se provádí skiaskopicky, poslechem rychle infundovaného vzduchu do sondy se současným poslechem zvukové vlny fonendoskopem a především odběrem sekrece ze sondy se současným změřením pH (kyselé pH svědčí o zavedení do žaludku, neutrální až alkalické pH může svědčit o umístění sondy v duodenu nebo jejunu).

 K enterálnímu podávání výživy se využívají různé typy výživy, které se liší svým složením (specifické pro diabetiky, s vyšším obsahem vlákniny, s vyšším obsahem bílkovin apod.) a množstvím (různé velikosti sklenic, vaků např. 500 ml, 1000 ml apod.).

Bolusové podání enterální výživy

V případě, že aplikujeme výživu do žaludku bolusovým způsobem, je nutné vždy uložit pacienta do adekvátní polohy (v polosedě), informovat pacienta o výkonu, odtáhnout žaludeční obsah (v případě návratu vyššího než 200 ml je nutné informovat lékaře, neboť může dojít ke změně ordinace), změřit pH odebraného sekretu, aplikovat výživu prostřednictvím Janettovy stříkačky (při aplikaci je nutné sledovat toleranci aplikovaného přípravku pacientem a postupovat při samotné aplikaci pomalu), propláchnout sondu dostatečným množstvím tekutiny (dle zvyklosti pracoviště), poté uzavřít sondu a ponechat pacienta ve zvýšené poloze. Množství výživy a časové intervaly, ve kterých se aplikuje výživa vychází z aktuálního stavu pacientů a dle zvyklostí (standardů, doporučených postupů apod.) na konkrétních pracovištích. 

Kontinální podávání enterální výživy

V případě, že je výživa podávána kontinuálně prostřednictvím enterálních pump, je nutné zvolit správnou enterální soupravu (enterální set). Při manipulaci s přípravky určenými k enterálnímu podávání do střeva je nutné postupovat asepticky a proplachy sondy provádět sterilními roztoky (doporučuje většina autorů). V závislosti na celkovém stavu pacienta, individuálních odlišnostech a zvyklostech pracovišť se v klinické praxi můžeme setkat i tzv. noční pauzou, kdy se výživa na určitý čas vypíná a ponechává se pro organismus fyziologická pauza. Opakem, především u pacientů v domácím prostředí (u pac. s nespecifickými střevními záněty apod.), je podávání výživy přes noc tak, aby byl zajištěn vyšší sociální komfort pacientů, kteří jsou např. nadále v pracovním poměru. I v průběhu kontinuálního podávání výživy je nutné provádět pravidelné proplachy sond, dle doporučení výrobce (jak sond, tak přípravku určených pro enterální výživu), event. lékařů. Výhodou některých nových enterálních pump jsou přídatné vaky (které lze naplnit sterilními roztoky) a prostřednictvím rozdvojené enterální soupravy je možné nastavit na enterální pumpě, požadované množství i čas, kdy se má vřadit proplach. Tato varianta je optimální, neboť není nutné narušovat či rozpojovat celý systém a dále je výhodou i nízké časové zatížení pro sestry. Obrázek Klokan Enterální sety se doporučují vyměňovat po 24 hodinách (Zadák, 2008, s. 303) a dále jsou tyto výměny prováděné dle zvyklosti pracoviště (standardů oš. péče) a dle doporučení výrobců.