Ošetřovatelská péče v resuscitační a intenzivní medicíně I - cvičení

Komplikace enterální výživy

Komplikace enterální výživy můžeme rozdělit na komplikace gastrointestinální, infekční, metabolické a mechanické. Můžeme je však dělit i na lehké, těžké a život ohrožující, dále podle toho, zda se týkají aplikace výživy, či komplikace aplikačních metod. Jednotlivé projevy se mohou překrývat a patřit do různých okruhů, např. průjem se může řadit jak do gastrointestinálních, tak do infekčních komplikací, může vyvolávat dehydrataci, to znamená metabolickou komplikaci.

Gastrointestinální komplikace

Gastrointestinální komplikace zahrnují poruchy motility střeva – ať už se jedná o průjem, zácpu, nauzeu či zvracení, nadýmání, případně dále nechutenství, bolesti břicha. K nejzávažnějším patří gastroezofageální reflux enterální výživy a aspirace. Před výběrem vhodné aplikační metody je proto nutné brát v úvahu tato rizika a snažit se jim předejít – pokud nalezneme hiátovou hernii či refluxní ezofagitidu, je nutné provést opatření, aby se zabránilo aspiraci – viz dále. Vždy je také nutné vyloučit iatrogenní příčinu komplikací – tedy například bolusovou aplikaci enterální výživy do tenkého střeva, která může vyvolat bolesti břicha, nadýmání i průjem, stejně jako příliš chladná výživa (např. vytažená z lednice). Prevencí poruch pasáže je využití přípravků s vlákninou, která brání především vzniku zácpy 

Aspirace

Nejzávažnější komplikací enterální výživy je aspirace, která nejvýrazněji zvyšuje mortalitu nemocných. Je tedy vždy nutné pečlivě zvážit, zda enterální výživu aplikovat do žaludku, nebo do dalších partií trávicí trubice, nejlépe do první kličky jejuna za Treitzovu řasu, jak rychle navyšovat dávku enterální výživy, a kontrolovat, zda u pacienta k možnému zvracení a aspiraci nedochází 

Infekční komplikace

K infekčním komplikacím patří infekční průjem, aspirační pneumonie (nejčastěji pravostranná), infekce horních cest dýchacích, případně sinusitida u nazoenterálních sond, dále infekční komplikace související s PEG, jako je infekce místa vpichu, absces, flegmóna či akutní peritonitida. Poslední tři jmenované jsou však komplikacemi velmi vzácnými.


Mechanické komplikace

Mechanické komplikace zahrnují vytažení či ucpání nazoenterální sondy či PEG, dále vřed v nosních průduších, nosohltanu, jícnu či žaludku, případně vřed pod diskem PEG či tzv. burried bumper syndrom.  Do kategorie  mechanických komplikací je možné zařadit také  neschopnost/nemožnost zavedení sondy v důsledku celkového stavu pacienta (traumata, stp. operacích, úrazech v oblasti obličeje, horní části trávícího traktu, vrozené vývojové anomálie, nespolupráce pacientů nebo také nesprávné zavedení sondy (do dýchacích cest) s následnou hrozící asfyxií.

Metabolické komplikace

K metabolickým komplikacím řadíme hyperhydrataci a dehydrataci, minerálové dysbalance, nejčastěji hypo- či hyperkalemii, hypofosfatemii, hyper- či hypoglykemii a tzv. dumping syndrom (komplikace vznikající někdy po resekčních operacích žaludku – podstatou je zmenšená kapacita žaludku a jeho rychlé vyprazdňování do střeva).


Buried bumper syndrom 

Specifickou komplikací související s perkutánní endoskopickou gastrostomiií je tzv. Buried bumper syndrom (syndrom zanořeného disku), tento stav je indikací k úplnému odstranění zavedené stomie. Buried bumper syndrom se klinicky projevuje bolestmi břicha, únikem stravy nebo tekutin do okolí stomie, nemožností aplikace stravy, ucpání stomie aj.