Hodnocení ve škole HANA HORKÁ Hodnocení formativní a sumativní, normativní a kriteriální, autonomní a heteronomní hodnocení … Co se vám vybaví, když se řekne hodnocení aneb Jak vás ovlivnilo školní hodnocení? Popíšeme „cestu“ k hodnocení učebních výsledků (legislativní požadavky - zákon, vyhláška, RVP) Funkce hodnocení Typy hodnocení z hlediska zaměřenosti a připravenosti ◦a) hodnocení bezděčné: povšechné, spontánní, citové. ◦( „líbí“, „nelíbí“, „výborně“, „to je krásný obrázek“; „je to pěkné“ atd… ). ◦b) hodnocení záměrné, operativní: v konkrétní situaci, co nás na jeho výsledku zaujalo. c) hodnocení záměrné, formalizované: znamenává se, uchovává, zpracovává. Je analytické, neposuzuje pouze celek, ale i dílčí jevy. Základní pilíře Hodnocení z hlediska procesu učení Z hlediska času: Assessment learning Hodnocení žáky neohrožuje - budování žákovy sebedůvěry, pomoc žákovi v učení. Obavy - potřeba vyhnout se hodnocení, tendenci podvádět. Nesnažit se žáka nachytat a nesoustředit jen na chyby (slovo chyba vypustit ze svého slovníku), ale hovořit se žákem, co je napříště možné dělat tak, jak už to žák dobře umí, co by žák mohl dělat odlišně, aby svou práci odvedl lépe. Hodnocení po učení - forma kontroly, nakolik splnil zadané úkoly, tzv. „hodnocení učení“, jen malý dopad na zlepšování výsledků žáků v učení (Stiggins, 2002). Učitel se tomu nevyhne čas od času postupům, které hodnotí učení až po učení (zkoušení, testy), Převaha hodnocení - charakter hodnocení formativního neboli „hodnocení pro učení“. učitel sahá spíše k postupům poskytování zpětné vazby. „Hodnocení a zpětná vazba jsou chvíle, kdy žák a učitel spolupracují nejtěsněji.“ Formativní hodnocení § Průběžné, korektivní, zpětnovazební - průběžně reflektuje jeho učení a přispívá k jeho seberozvoji. § Přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka. § Žák se dozvídá, v čem je jeho práce vyhovující či méně vyhovující (kvalitativní složka –kritérium), do jaké míry je vyhovující (kvantitativní složka) a jak svůj výkon zlepšit (Starý a Laufková et al. (2016, s. 12) § Hlavním úkolem - změna strategií výuky učitele, která má pomoci lepším výsledkům žáků. § Podávání zpětné vazby žákovi, ale i učiteli a tím pomoc při hledání cesty k plnění stanovených cílů. (Průcha) § Hodnocení z hlediska vztahové normy Normativní hodnocení (hodnocení relativního výkonu): § ve vztahu k sociální normě; porovnávání s ostatními žáky (žebříček, pořadí žáků – kdo je první, poslední; jedničkáři, trojkaři apod. ). Kriteriální hodnocení (hodnocení absolutního výkonu): § ve vztahu k zvolenému kritériu nebo sadě kritérií, stanovených učitelem, žáky, společně učitelem a žáky či formulovány autoritativně. Hodnocení podle individuální vztahové normy Popisný jazyk při hodnocení žáků Posuzující jazyk - tzv. nálepkové hodnocení Kritéria hodnocení žáka Příklad „Vaším úkolem bylo prodiskutovat, zda pojedeme na výlet na kola nebo na vodu.“ Jasně jsi vyjádřil svoje stanovisko, že by bylo lepší jet na vodu, a argumentoval jsi tím, že na kolech jsme byli už dvakrát a lodě jsme si ještě nezkusili.(= popisná část ZV) Jaké další argumenty bys mohl uvést, abys podpořil svůj návrh jet na vodu? Uvedl některý spolužák nějaký protiargument, který bys měl zvážit?“ (= korektivní část ZV) Učitel žákovi potvrdil, že dobře zvládl formulovat vlastní stanovisko a že ho opřel o argument. V korektivní části zpětné vazby ho upozornil na to, že je dobré nespokojit se s prvním a jediným argumentem pro vlastní tvrzení, a také na to, že žák nezvážil protiargumenty. Pokud učitel stanoví jako cíl „samostatné vyhledávání informací“ a pak jako způsob ověření volí test, v němž žádá opakovat ty informace, které za důležité považuje učitel, rozcházejí se proklamované cíle učení s prováděným hodnocením. Zpětná vazba při online výuce 1 Neznámkujte Používejte formativní zpětnou vazbu. Řeknete žákům, co mají udalat, aby se zlepšili. 2 Definujte jasné cíle Když budete vědět, čeho mají žáci dosáhnout, víte, na jaké aktivity se zaměrit. 3 Vytvořte týdenní plán Nechte žáky plnit úlohy dle zájmu a schopností, vlastního rozvržení, tempa ci prístupu k internetu. 4 Oceňujte pokroky Popište, co se žákům povedlo. Vyvažujte ocenění a kritiku. 5 Neporovnávejte žáky mezi sebou Poskytujte zpětnou vazbu individuálně, průběžně a cíleně. 6 Kombinujte způsoby vyhodnocování Využívejte automatické vyhodnocování online cvicení a doplnte svuj komentár. 7 Neopravujte všechny chyby Zaměřte se na jednu chybu a k ní dejte doporučení. Na základe chyb žáku plánujte jejich další práci. 8 Ponechte cas na opravu Dejte žákům čas na opravu a přepracování úkolu za pomoci vaší zpětné vazby. Zdroj: www.edukacnilaborator.cz www.pedf. 9 Podporujte spolupráci Nemusíte být u všeho, propojte žáky mezi sebou, aby si pomáhali s rešením úkolu. 10 Chtějte zpětnou vazbu Zajímejte se, jak žáci rozumí zadání úloh, hodnocení a kolik času nad vypracováním úkolu tráví. 11 Určete čas pro konzultace Vymezte si dobu, kdy budete k dispozici, žákum, kolegům nebo rodičům. 12 Důvěřujte žákům Nesnažte se kontrolovat úplně vše a přenechejte více zodpovědnosti žákům. Literatura Kratochvílová, J. (2011). Systém hodnocení a sebehodnocení žáků: Zkušenosti z České republiky i Evropských škol. Brno: MSD. Lukášová, H. (2010). Kvalita života dětí a didaktika. Praha: Portál. Slavík, J. (2003). Autonomní a heteronomní pojetí školního hodnocení – aktuální problém pedagogické teorie a praxe. Pedagogika, (1), 5-25. Laufková, V., Starý, K. a kol. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál. Earl, L., M. (2013). Reconfirud Assesment Pyramid. ( p. 32). Skolni_pedagogika_podklady_ke_studiu.pdf (muni.cz)