Výukové strategie ´Přehled výukových metod Vyučovací metoda = postup, cesta, způsob vyučování (řec. methodos). ´činnost učitele a žáka k dosažení stanovených vzdělávacích cílů. ´ Klasifikace metod podle: ´fází vyučovacího procesu (utváření, upevňování, prověřování vědomostí), ´způsobu prezentace (slovní, názorné, praktické), ´charakteru specifické činnosti (metody uplatňované v jednotlivých vyučovacích předmětech); ´způsobu interakce mezi učitelem a žáky: frontální, skupinové, individuální. I. Klasické výukové metody ´ ´Metody slovní: vyprávění,vysvětlování,přednáška,rozhovor ´ práce s textem, ´Metody názorně-demonstrační: ´ předvádění a pozorování, práce s obrazem, instruktáž ´Metody dovednostně-praktické ´ napodobování II. Aktivizující metody III. Komplexní výukové metody ´Frontální výuka ´Skupinová a kooperativní výuka ´Partnerská výuka ´Individuální a individualizovaná výuka, samostatná práce žáků ´Kritické myšlení ´Brainstorming Komplexní výukové metody Metody slovní ´ ´Vyprávění ´Vysvětlování ´Přednáška ´Práce s textem ´ Aplikace vyprávění do vyučování ´ ´motivace ´při výkladu nového učiva ´vyprávění podle osnovy (psané či kreslené) či klíčových slov ´převyprávění pohádky, příběhu Aplikace vyprávění do vyučování ´dokončení vyprávěného příběhu ´dramatizace vyprávění ´převyprávění děje v cizím jazyce (převedení do jiného času, atd.) ´vyprávění pohybově či mimicky vystihnout – nejdůležitější úseky ´ Vysvětlování či výklad ´ ´logický a systematický postup při zprostředkování učiva žákům, ´respektuje jejich věkové zvláštnosti, ´vychází z aktuálního stavu vědomostí a dovedností. Požadavky na vysvětlování ´postupnost vyvozování ´návaznost na předchozí znalosti ´srozumitelnost konkrétních příkladů ´využívání názorných pomůcek ´jasný, přesný, výstižný jazyk ´ Aplikace vyprávění do vyučování ´orientace na hlavní fakta od konkrétního k abstraktnímu ´logická stavba, analogie, zobecňování ´strukturování poznatků v systému navazování na jiné předměty, obory ´ Aplikace vysvětlování do vyučování ´při výkladu nového učiva ´vysvětlování jako forma zkoušení (totožného příkladu, analogického příkladu) ´forma práce s nadanými dětmi (referát, …) ´drobné testovací otázky na porozumění ´vysvětlení triviální látky slabším žákem – pocit úspěchu! ´vysvětlení látky schopnějším žákem pro snazší pochopení ostatních žáků … Práce s (didaktickým) textem ´metoda založená na zpracovávání textových informací, ´jejich využití směřuje k osvojení nových poznatků, jejich rozšíření a prohloubení. Práce s (didaktickým) textem ´verbální informace, instrukce, ´příklady ilustrující tyto informace ´otázky a učební úlohy ´klíčová slova (grafické zvýraznění) ´přílohy (mapky, schémata, rozšiřující informace) ´rejstříky ´ Žák dokáže: ´vyčlenit a označit v textu (podtržením, barevným zvýrazněním) klíčové informace a hlavní myšlenky ´stanovit vztah mezi těmito informacemi (pojmy) ´uspořádat klíčové informace podle určitého kritéria ´vyjádřit uspořádané informace graficky ´ Žák dokáže: ´prezentovat obsah textu vlastními slovy ´zaujmout k hlavním myšlenkám textu vlastní stanovisko ´zformulovat otázky k textu ´doplnit text vlastním hodnocením, komentářem ´ Vybrané metody práce s textem - SQ4R ´ ´S (survey – dělat přehled, odhadovat, prohlížet): rychlá, předběžná orientace v textu (nadpisy, záhlaví, různá členění textu) ´Q (questions – otázky): kladení si otázek, postihujících to, co již čtenář zná a co je pro něho doposud neznámé ´4R (read – číst, reflect – uvažovat, svědčit o, recite - vyjmenovat, opakovat si, review – zhodnotit, přezkoumat, posoudit): ´ Vybrané metody práce s textem - SQ4R ´Podrobnější čtení textu, pořizování stručných poznámek a záznam průběžných otázek, ´nalezení vztahů mezi informacemi, ´zapamatování si klíčových informací a jejich zpětné vybavení (na základě otázek vztahujících se k textu) ´přehledné shrnutí informací získaných z textu. ´ Vybrané metody kritického myšlení ´ ´Metoda I.N.S.E.R.T. ´Podvojný deník ´V-CH-D ´Zpřeházené věty ´Myšlenková mapa ´Volné psaní MPj04019660000[1] Metoda I. N. S. E. R. T. ´ ´ I interactive interaktivní ´ N noting poznámkový ´ S system for systém pro ´ E effective efektivní ´ R reading and čtení a ´ T thinking myšlení Co znamenají značky ´ „√“ - potvrzuje to, co již víme ´ - mínus tam, kde je informace, která je v rozporu s tím, co jsme si mysleli, že víme ´ + plus tam, kde v textu narazíme na zajímavou novou informaci ´ ? otazník tam, kde něčemu v textu nerozumíme nebo kde bychom rádi měli další informace Podvojný deník ´ ´působení textu na žáka - co na něj zapůsobilo (pozitivně, negativně) a proč? Nad textem přemýšlí a vytváří další otázky. ´Postup: ´Žáci si na papír nakreslí velké T. ´Na levou stranu píšíčást textu, která na ně silně zapůsobila nebo jim připomněla vlastní zážitek, nebo tvrzení, s nímž se neztotožňují. ´Na pravou stranu napíší komentář právě ke svým poznámkám na levé straně. ´ PROČ? Co je přimělo napsat právě ji? Co jim to připomnělo? Jakou další otázku to v nich vyvolalo? ´CO na mě zapůsobilo? S čím nesouhlasím. ´Komentář PROČ; Jaké otázky to ve mně vyvolalo ´ Podtrhávání klíčových pojmů/hlavních myšlenek ´ ´zachytit a podtrhnout (barevně si označit) nejdůležitější informace v psaném textu; ´z podtrhaných vět lze naučit žáky tvořit si vlastní poznámky. ´nejjednodušší varianta = přepsat podtrhané věty či hesla. ´náročnější varianta = převedení vět do sousloví a hesel (tj. přemýšlet o jejich významu a snažit se je slovně redukovat, ovšem nikoli na úkor smyslu). ´ ´ Metoda V-CH-D ´ ´V CH D ´ Víme Chceme vědět Dověděli jsme se ´ ´VÍME ´ - ptáme se žáků, co k danému tématu vědí oni sami (klíčová fakta) ´ ´CHCEME VĚDĚT ´ - co dalšího se žáci k danému tématu chtějí dozvědět – co je zajímá ´ ´CO JSME SE DOZVĚDĚLI ´ - když žáci dočtou text, zapíší hlavní informace, které se dozvěděli ´ Postup techniky V-CH-D: ´Žáci si rozdělí papír na tři sloupce: ´ Víme, Chceme vědět, Dověděli jsme se. ´ Na začátku si napíší vše, co k danému tématu vědí (sloupec V), ´ dále napíší své otázky, co by se chtěli dovědět (CH), ´ pak následuje čtení textu (během čtení si mohou tvořit poznámky – podtrhávat, vypisovat). Po přečtení textu doplní sloupeček D o nové informace. ´ ´ Zpřeházené věty/zpřeházené odstavce ´k porozumění textu; ´žáci seřazují jednotlivé informace podle určitých pravidel (tematických, časových). ´vhodné do motivační části vyučování, kdy se žáci aktivně zapojují do dešifrování nového tématu. ´ ´ Postup techniky: ´Jednotlivé lístky jsou zpřeházené. Žáci je musí nejprve přečíst samostatně. Následně se je skládají podle logické návaznosti. ´žáci vymýšlí pro jednotlivé odstavce nadpisy (hesla či věty, které nejlépe vystihují obsah odstavce). Návrh další práce ´pro mladší žáky - nakreslit osnovu děje namísto vymýšlení nadpisů pro odstavce. Poté text převyprávět. ´ Pro osvojení techniky zvolíme: ´známý text (pohádku, dětský příběh,…). ´kreslenou osnovu zpřeházíme. ´nejprve ji seřazujeme a pak slovně popisujeme (nakonec lze společně vymýšlet i stěžejní myšlenky). ´ Myšlenková = mentální mapa ´nejjednodušší metod práce s textem, žák píše asociace k určenému heslu; ´může sloužit k diagnostice, odhalení nesprávného uvažování žáka a k poznání jeho myšlenkových pochodů; ´užívá se v motivační části, ke zjišťování žákova prekonceptu; ´formulace „strohých koster“, kde se naprosto cíleně kombinují různé typy a velikosti písma, barvy, obrázky, čáry, jednoduché náčrty, neboť cílem je vytvořit maximálně sdělné a jasné schéma, ovšem také úsporné. Volné psaní ´prostor pro vyjádření znalostí a pocitů (fyzické potíže – bolest hlavy, únava,…) i emotivních postřehů (nezájem, radost, smutek…). ´Prioritně jde o obsahovou stránku textu (žákovy myšlenky, znalosti, postřehy, atd.). ´ Postup volného psaní: ´V počátcích nácviku je dobré žákům určit slova, která bude nebo které by měl text obsahovat. V dalším období už vše ponecháme na vlastním rozhodnutí. Nutné je vymezení času, který musí žáci vždy dodržet. ´ Druhy a formy otázek ´ 1. otázka zjišťovací – slouží pouze k vybavení faktů (např.: Kdy byla založena UK?) ´ 2. otázka otevřená – např.: Jak lze vysvětlit mořský příliv a odliv? ´ 3. otázka zavřená - Jak zní odborný název pro tvarosloví? ´ 4. otázka konvergentní a divergentní – v prvním případě se vyžaduje známá, jednoznačná odpověď(např.: Kolik je 4:2?), v druhém případě se očekává postižení nových souvislostí (např.: Kolik vymyslíš příkladů, aby výsledek byl 100? ) Druhy a formy otázek ´ 5. otázka na pozorování – např.: Co se stane s cukrem, který vsypete do vody? ´ 6. otázka problémová – např.: Proč se u nás ve střední Evropě střídají roční období? ´ 7. otázka na posouzení situace – např.: Co by se stalo, kdyby druhou světovou válku vyhrálo Německo? ´ 8. otázka rozhodovací – např.: Václavské náměstí najdete v Praze nebo v Plzni? ´ H. Gardner : teorie 7 rozmanitých typech inteligence ´jazyková inteligence ´citlivost k mluvenému a psanému jazykovému projevu, schopnost použít jazykových prostředků při realizaci úkolu. ´logicko-matematická inteligence ´logická analýza problémů, pružné používání matematických operací, prvky vědeckého myšlení. ´ H. Gardner : teorie 7 rozmanitých typech inteligence -hudební inteligence Øsmysl pro melodii a rytmus, hudební schopnosti různých stupňů (např.: chápání hudební kompozice). ´tělesně-pohybová inteligence ´schopnost užít vlastního těla či jeho části k řešení problémů nebo při pohybových produkcích (koordinace). ´ H. Gardner : teorie 7 rozmanitých typech inteligence ´prostorová inteligence ´ - funkční orientace v prostoru, flexibilní řešení problémů v prostoru. ´interpersonální inteligence ´ - porozumění záměrů, motivací a přání lidí a také schopnost účinně komunikovat s ostatními. ´intrapersonální inteligence ´ - schopnost rozumět sobě samému, reflektovat vlastní činnost a regulovat vlastní chování a emoce. ´ Studentky hledící do mikroskopu Hodně zdaru ´Ať se vám daří najít výukovou metodu, která přinese efekt a radost žákům i vám. ´ ´HH