Problematika bolesti je v seniorské populaci neuspokojivě řešena. Starší nemocní považují za běžný průvodní jev vyššího věku a ne vždy se o ní dostatečně důrazně vyjádří. Bolestí přitom trpí podle statistik 50% seniorů žijících ve vlastním prostředí a 80% seniorů žijících v institucích. Vnímání bolesti může být zhoršeno nepříznivými zevními faktory, jako je osamělost, tíživá ekonomická situace, neuspokojivé vztahy v rodině apod. Přítomnost bolesti obvykle znamená významné snížení soběstačnosti, u osaměle žijících seniorů jsou vytvořeny podmínky pro vznik self – neglect syndromu – zanedbávání sebepéče. Celkově znamená přítomnost bolesti také negativní ovlivnění vztahu seniora ke svému okolí - až agresivita.

Vnímání bolesti je zabezpečeno tříneuronově - periferní neuron přenáší prvotní vjem do míchy, dále pokračuje spinotalamická dráha a uvědomění si bolesti a její lokalizace je možná až po průchodu vjemu talamokortikální dráhou.

Bolest obecně dělíme na

• akutní, která má jasně čitelnou, obvykle novou příčinu, má varovný a ochranný charakter, ale u seniorů může u některých onemocnění chybět – například u infarktu myokardu nebo náhlé příhody břišní, což může vést k podcenění závažnosti aktuální situace.
• chronickou, kdy je příčina nezjištěna nebo se naopak vyskytuje možných příčin několik, dalším rysem chronické bolesti je, že se může objevovat bez známek poškození a prakticky vždy se jedná o bolest neúčelnou. Typickými představiteli chronické bolesti je bolest neuropatická nebo psychogenní.