ANATOMIE A FYZIOLOGIE OKA Oční klinika LF MU voko art kopie Anatomie zrakového ústrojí •Periferní část (oční bulby s přídatnými orgány = víčka, slzné ústrojí a okohybné svaly) … uloženy v očnici •Zraková dráha •Zrakové ústředí Oční koule (bulbus oculi) anatomie oka Oční koule – orientace •Přední a zadní pól - rovník (equátor) poledníky (meridiány) spojují po povrchu přední a zadní pól •Označují se čísly jako na ciferníku hodin Výsledek pro obrázky Oční koule (bulbus oculi) •Stěna oka má 3 vrstvy: • povrchová – vazivová • střední – cévnatá • vnitřní – nervová Oční koule •Axiální délka – 24 mm (1 mm – 3D) •Optická mohutnost 63 D (rohovka 43 D, čočka 20D) Nalezený obrázek pro eye model Oční koule (bulbus oculi) POVRCHOVÁ VRSTVA • • •Rohovka – vpředu •Bělima - vzadu Bez názvu 1 Rohovka (cornea) povrchová vrstva •Hladká, lesklá, průhledná, bezcévná •Tvoří stěnu předního očního segmentu •Polokulovitý tvar o průměru 11 mm •Nejtenčí ve středu 0,5 mm •Nejtlustší při okraji až 1 mm •Nejcitlivější tkáň lidského těla – bohaté nervové zásobení •Senzitivní inervace – 1. větev trigeminu •Okraj rohovky přechází v bělimu = limbus Rohovka (cornea) povrchová vrstva •Epitel – 5 vrstev buněk, obměna 6 dní •Bowmanova membrána •Stroma •Descemetova membrána •Endothel – 1 vrstva šestibokých buněk, nedělí se, počet u novorozence 5000/mm², věkem pokles, v 60 letech 2000/mm² •Průhlednost – zajištěna uspořádáním kolagenních vláken a hydratací (endothel – pumpa – stav deturgescence) •Nejsilnější čočka optického aparátu oka 43D (3/4 celkové optické mohutnosti oka) • Rohovka (cornea) povrchová vrstva endotel Rohovkový endothel Rohovka (cornea) povrchová vrstva rohovka foto Bělima (skléra, sclera) povrchová vrstva •Ohraničení zadního očního segmentu •Bílá a neprůhledná, obsahuje malé množství cév •Tloušťka 0,5-1,5 mm, nejsilnější vzadu, nejtenčí v oblasti úponů okohybných svalů •Na bělimu se upínají všechny okohybné svaly •Na zadním pólu, lehce vnitřně, vystupuje z oka zrakový nerv Bělima (skléra, sclera) povrchová vrstva •Pevná, chrání nitrooční struktury a pomáhá udržovat nitrooční tlak •V přední části je kryta spojivkou a episklérou anatomie oka • Nalezený obrázek pro sklera Oční koule (bulbus oculi) STŘEDNÍ VRSTVA •Je tvořena cévnatkou, řasnatým tělesem a duhovkou = ŽIVNATKA (uvea) ______ ______ ________ _ Duhovka (iris) střední vrstva •Tvar mezikruží s otvorem uprostřed, tvoří přepážku mezi přední a zadní oční komorou •M. sphincter pupilae (parasympatikus – včetně akomodace) •M. dilatator pupilae (sympatikus) • iris Duhovka (iris) střední vrstva •Vnitřní okraj = zornicový, zevní okraj = kořen duhovky •Uprostřed duhovky je otvor = zornice (pupilla) •Zornice reguluje množství světla procházejícího do nitra oka. Její šíři ovládají 2 hladké svaly inervované autonomním nervovým systémem: cirkulární svěrač (musculus sphincter pupillae) a radiální rozvěrač (musculus dilatator pupilae) •Množství pigmentu určuje „barvu očí“ Duhovka (iris) střední vrstva Řasnaté tělísko (corpus ciliare) střední vrstva •Na průřezu má trojúhelníkovitý prstenec a tvoří přechod mezi duhovkou vpředu a cévnatkou vzadu •Do nitra oka jsou na povrchu výběžky a dále vlákna na nichž je zavěšena nitrooční čočka lens Řasnaté tělísko (corpus ciliare) střední vrstva •Obsahuje hladký ciliární sval (musculus ciliaris), který svou funkcí mění zakřivení (oploštění či vklenutí) nitrooční čočky a tím mění její dioptrickou sílu (optickou mohutnost), tzn. umožňuje zaostřování na různou vzdálenost (akomodaci) •V řasnatém tělísku se tvoří komorový mok (nitrooční tekutina), která udržuje nitrooční tlak a vyživuje bezcévné nitrooční struktury (čočku a rohovku) Akomodace • Nalezený obrázek pro akomodace Nalezený obrázek pro presbyopia Presbyopie Cévnatka (chorioidea) střední vrstva •Obsahuje množství cév (odtud název) a pigmentu, vpředu přechází v řasnaté těleso •Hlavní funkce = výživa oka (sítnice) •Zevně je bělima, vnitřně je sítnice Cévnatka (chorioidea) střední vrstva Oční koule (bulbus oculi) VNITŘNÍ VRSTVA •Je tvořena SÍTNICÍ (retina) • •Jemná průhledná blanka, vznikla odštěpením z mozkového základu •Naléhá zevně na cévnatku, vnitřně od ní je sklivec •S mozkem je spojena zrakovou dráhou • Sítnice (retina) vnitřní vrstva •Rozlišujeme 10 základních vrstev sítnice •Zraková dráha začíná fotoreceptory (zanořenými do retinálního pigmentového epitelu) •Důležitá je vrstva tyčinek a čípků (fotoreceptorů), jejichž podrážděním začíná proces vidění •Fotoreceptory - bipolární buňky - gangliové buňky - jejich axony tvoří zrakový nerv •Výživa vnější části je z cévnatky, vnitřní části z retinální tepny (a. centralis retinae – a. ophtalmica – a. carotis interna) 5months[1] Sítnice (retina) vnitřní vrstva Fotoreceptory - čípky •nakupeny v oblasti žluté skvrny (makuly), do periferie jich již výrazně ubývá, •3 typy, 7 milionů čípků •umožňují rozlišování barev, detailů a tvarů za dobrého osvětlení Fotoreceptory - tyčinky •soustředěny hlavně v periferii sítnice •130 miliónů, zrakový purpur (rhodopsin) •rozlišení pohybu, tvarů, světla a tmy za šera Sítnice - barevný snímek vnitřní vrstva zdrave Které je to oko ? Pravé nebo levé ? Žlutá a slepá skvrna •Žlutá skvrna (macula lutea) •Obsahuje čípky •Oblast nejostřejšího a barevného vidění •Slepá skvrna •Místo na sítnici, kde nelze zobrazit žádný obraz •V místě odstupu zrakového nervu – nejsou žádné senzorické buňky (fotoreceptory) – Nitrooční prostor •PŘEDNÍ OČNÍ KOMORA (camera anterior oculi) = prostor mezi zadní plochou rohovky a přední plochou duhovky (stýkají se v tzv. komorovém úhlu) Nitrooční prostor •ZADNÍ OČNÍ KOMORA (camera posterior oculi) = prostor mezi zadní plochou duhovky a přední plochou čočky a řasnatého tělíska • •Obě oční komory jsou spojeny zornicí a jsou vyplněny komorovou tekutinou (nitroočním mokem), který udržuje nitrooční tlak a vyživuje bezcévné nitrooční struktury (čočku a rohovku) Nitrooční prostor Komorová tekutina •Tvořena v ciliárním tělísku •Prochází ze zadní oční komory zornicí do přední oční komory, omývá zadní plochu rohovky a přední plochu čočky •Vstřebává se v rohovko-duhovkovém úhlu do Schlemmova kanálu a dál přes vodní žíly do episklerálních žil •Důležitá pro výživu rohovky a čočky •Udržuje nitrooční tlak Nitrooční prostor Komorová tekutina anatomie_komora-400 Nitrooční prostor •ČOČKA (lens cristallina) • •Průhledná bikonvexní struktura za duhovkou •Skládá se z pouzdra, kory a jádra •Ve své poloze držena závěsným aparátem, který se účastní i akomodace •Optická mohutnost cca 20 D • Nitrooční prostor •ČOČKA (lens cristallina) •Změnou zakřivení se podílí na zaostřování (akomodaci) čočka2 intum katarakta Nitrooční prostor •SKLIVEC (corpus vitreum) • •Čirá rosolovitá hmota, optické medium •Vyplňuje prostor mezi čočkou a zadním pólem oka, slouží k udržení formy bulbu •Objem cca 4,5 ml, 80% obsahu oka •Fyziologicky se pevně upínám pouze se na papilu zrakového nervu a oblast za řasnatým tělískem (ora serrata) •Věkem dochází k přestavbě a ke kolapsu a tzv. k zadnímu odloučení sklivce • Sklivec (corpus vitreum) sklivec Přídatné oční orgány •Oční víčka •Spojivka •Slzné ústrojí •Okohybné svaly Oční víčka (palpebrae) •Horní a dolní (p. superior et inferior) •V podkoží očních víček je sval – svěrač víček (musculus orbicularis oculi – n. facialis) •Na zadní ploše víček je víčková spojivka •Kostru víčka tvoří zpevnění ve formě vazivové ploténky (tarsus) Nalezený obrázek pro fornix conjunctiva http://www.bartleby.com/107/Images/small/image894.jpg Nalezený obrázek pro tarsus eyelid Oční víčka (palpebrae) •Na horní okraj tarsu se upíná sval – zvedač víčka (musculus levator palpabrae superioris- n. oculomotorius) •Mazové žlázky (tuková část slzného filmu) •Z okrajů víčka vyrůstají řasy oční víčka 1 Spojivka (conjunctiva) •Tenká průhledná blána, bohatě cévně a nervově zásobená •Kryje zadní plochu víček a v tzv. přechodní řase (fornix) přechází na bělimu a upíná se na limbu rohovky •Prostor mezi přední částí oka a víčky krytý spojivkou se nazývá spojivkový vak •Ochranná a sekreční funkce (hlenovitá část slzného filmu) Spojivka (conjunctiva) Spojivka (conjunctiva) Slzný aparát •Část slzotvorná (slzné žlázy) a část slzovodná (odvodné slzné kanálky) Slzné žlázy (glandulae lacrimales) •2 exokrinní žlázy, po jedné v horní zevní části každé očnice •Vylučují vodnatou tekutinu (soli, protibakteriální enzymy) na sliznici horního víčka slzne žlazy ě Slzné odvodné cesty •Slzné cesty začínají na okraji obou víček slznými body (1) , pokračují jako kanálky (2) do slzného vaku (3) a slzovodem (4) ústí do dutiny nosní (5). •Zabezpečují drenáž obsahu oční štěrbiny do nosu. slzne Slzný film Okohybné svaly •Umožňují dokonalou souhru pohybů očí •Při poruše vzniká šilhání (strabismus) •Šest svalů na každém oku – 4 přímé a 2 šikmé •Všechny přímé svaly a horní šikmý sval mají začátek ve vazivovém prstenci v hrotu očnice a upínají se na bělimu (anulus tendineus) •Dolní šikmý sval začíná od kostěné očnice (crista lacrimalis) Okohybné svaly •Horní přímý sval (m. rectus superior) •Vnitřní přímý sval (m. rectus internus) •Dolní přímý sval (m. rectus inferior) •Zevní přímý sval (m. rectus externus) •Horní šikmý sval (m. obliquus superior) •Dolní šikmý sval (m. obliquus inferior) Okohybné svaly Eye_orbit_anatomy_superior Eye_orbit_anatomy_anterior2 Okohybné svaly – nervové zásobení •N. trochlearis = IV. mozkový nerv … horní šikmý sval •N. abducens = VI. mozkový nerv … zevní přímý sval •N. oculomotorius = III. mozkový nerv … ostatní 4 okohybné svaly Zraková dráha •Převod podráždění z oka do mozkové kůry •Spojení tyčinek a čípků se zrakovou kůrou v týlním mozkovém laloku •Je tříneuronová •Přibližně ½ vláken s kříží v tzv. chiasma opticum Zraková dráha zraková dráha Očnice (orbita) Orbital_bones Kost čelní (os frontale) • žlutá Kost slzní (os lacrimale) • zelená Kost čichová (os ethmoidale) • hnědá Kost jařmová (os zygomaticum) • modrá Horní čelist (maxilla) • fialová Kost patrová (os palatinum) • tyrkysová Kost klínová (os sphenoidale) • červená Očnice (orbita) •Horní stěna odděluje očnici od dutiny lební, zevní stěna od tzv. spánkové jámy, dolní stěna (dno) od dutiny čelistní, vnitřní stěna od dutiny nosní •Výška, šířka i hloubka u dospělého cca 40 mm •Spojení s okolními dutinami – kostěné kanály •Nejtenčí stěna – mediální lamina papyracea Očnice (orbita) •Optický kanál (canalis opticus): hrot očnice – střední jáma lební. Průchod zrakového nervu (nervus opticus) a zrakové tepny (arteria ophthalmica) •Horní očnicová štěrbina (fissura orbitalis superior): mezi velkým a malým křídlem kosti klínové. Průchod okohybných nervů n.III., n.IV., n. VI. (nervus oculomotorius, trochlearis, abducens), I. větev n.V.(n. trigeminus, trojklanný nerv), horní oční žíla (vena ophthalmica) •Dolní očnicová štěrbina (fissura orbitalis inferior). Průchod dolní očnicová žíla (vena ophthalmica inferior), nervus infraorbitalis a n. zygomaticus •Canalis nasolascimalis: prochází jím slzovod (ductus nasolacrimalis) odvádějící slzy ze slzného vaku do dutiny nosní. fish_eyes Děkuji za pozornost!