Seznam výzkumných témat pro studenty 1. r. P-PooL v AR 2020-21
Ústav /
klinika
Č. Téma Anotace Školitel
AnatomickýústavLFMU
1 Reakce ependymálních buněk
na poškození nervové soustavy
Ependymální buňky vystýlající mozkové komory jsou významné elementy pro signalizaci mezi mozkomíšním
mokem a mozkovou tkání. Bylo prokázáno, že ependymální buňky jsou antigen prezentující buňky a mohou
reagovat na poškození nervové soustavy, mezi které se řadí traumatická poranění míchy a mozku, cévní
mozkové příhody a zánětlivá onemocnění mozku. Sudent se zapojí do výzkumné činnosti Anatomického ústavu
a vypracuje kritickou rešerši o vlivu poškození nervové soustavy na molekulární změny v ependymálních
buňkách. Výsledná práce bude založena na výsledcích experimentů na zvířecích modelech, kde bude
studována reakce ependymálních buněk na poškození periferního nervu a míchy.
MUDr. Marek Joukal, PhD.
(mjoukal@med.muni.cz)
2 Involvement of choroid plexus
in Alzheimer's disease
development and progression
Alzheimer's disease (AD) is a progressive neurodegenerative disease where dementia gradually worsens over a
number of years and becomes completely debilitating at later stages. There are 7 million new Alzheimer's
disease cases each year worldwide (WHO), and there is no treatment. Pathogenesis consists of amyloid-β
peptide (Aβ) accumulation and tau protein clusters, leading to neuronal death. Aβ interferes with the
signalling pathways that regulate the phosphorylation of the microtubule-associated protein tau. Such
abnormal phosphorylation of the tau protein results in tau clusters, as phosphorylated tau detaches from
microtubules due to its lowered binding affinity. The blood-cerebrospinal fluid (B-CSF) barrier located in the
choroid plexus plays a vital role in the clearance of Aβ from the brain and can inhibit Aβ aggregation and
toxicity. Thus one of the possible mechanisms involved in Aβ-induced neuronal damage is B-CSF barrier
dysfunction. On the other hand, neuroinflammatory responses have been directly implicated in the Aβ and tau
clusters dynamics, as inflammatory cytokines released locally have been shown to alleviate and aggravate the
cluster formations. Moreover, early during the development of AD, alteration in B-CSF barrier integrity has
been shown to enhance neuroinflammation and complications of AD. However, the exact underlying
mechanisms of the involvement of the B-CSF barrier in AD is yet unclear. The student will prepare a literature
review providing an overview of current knowledge regarding the relationship between the B-CSF barrier, AD,
and Aβ toxicity. Furthermore, he will investigate the molecular and cellular mechanisms underlying the
dysregulated B-CSF barrier during AD focusing on Aβ toxicity. The study will be conducted mainly using
immunohistochemistry and western blot techniques.
Alemeh Zamani, Ph.D.
(zamani@med.muni.cz)
BiofyzikálníústavLFMU
3 Využití bezkontaktní
termografie osob v oblasti péče
o lidské zdraví
Bezkontaktní termografie je jednou z moderních a stále se dynamicky rozvíjejících neinvazivních zobrazovacích
metod. Svojí podstatou umožňuje kvalitativní i kvantitativní popis povrchových teplot studovaných objektů,
lidské tělo nevyjímaje. V rámci navrženého tématu by byla zájemci z řad studentů blíže zpřístupněna
termografická technika a byl by aktivně zapojen do experimentální práce termografické skupiny. Jedním z
recentních nosných témat výzkumu je studium možnosti využití bezkontaktní termografie v oblasti střevní
anastomózy a přidružených chirurgických zákroků. Bezkontaktní termografie se na základě pilotních studií jeví
jako možný nástroj pro vizualizaci prokrvení některých z vnitřních orgánů (v rámci otevřených operací). Cílem
další studie je nalézt limity této zobrazovací metody a optimalizaci postupu měření a vyhodnocení dat.
Doc. Mgr. Vladan Bernard, Ph.D.
(vbernard@med.muni.cz)
4 Vliv brýlí a ochrany obličeje na
výsledky termografických
měření obličeje
Při měření teploty odhalených částí těla, konkrétně obličeje pomocí bezkontaktní termografické techniky je
věnována poměrně malá pozornost stabilizaci povrchové teploty po sejmutí ochrany obličeje nebo brýlí. V
práci by byla u skupiny dobrovolníků zjištěna doba, během které se za definovaných podmínek obličej vrátí ke
své "rovnovážné" teplotní mapě po sejmutí uvedených pomůcek a případné nalezení teplotních parametrů,
které by mohly být mírou návratu k uvedené rovnováze. Problematika je významná v souvislosti se skríninkem
osob s horečnatými infekčními onemocněními na veřejných místech a ve zdravotnických zařízeních.
prof. RNDr. Vojtěch Mornstein,
CSc.
(vmornst@med.muni.cz)
ÚOPZLF
MU
5 Kawasaki disease in the Czech
Republic
Kawasaki Disease (KD) is an acute pediatric vasculitis of unknown aetiology that may cause coronary artery
aneurysms in up to 25% of the affected children requiring lifelong cardiac care. KD was described for the first
time by the Japanese physician, Tomisaku Kawasaki in 1967, and since that time it gained wide recognition due
to its fatal consequences including mortality, and the lack of diagnostic biomarkers. Since KD is one of the rare
Michal Koscik, PhD
(koscik@med.muni.cz)
consultant Abanoub Riad, DDS
diseases, it is characteristically complicated by misdiagnosis and late treatment due to unfamiliarity of
healthcare professionals. The prevalence of KD ranges between 8 and 67 per 100,000 children (under five
years) in most of the countries, although it affects 124 per 100,000 in Japan and it is the primary cause of
acquired heart disease in children in North America. However, the incidence of KD in the Czech Republic is
unclear currently, the incidence in Poland and other EU members has increased significantly during the
previous years with a highlight of the recent outbreak of Pediatric Multisystem Inflammatory Syndrome –
Temporally associated with SARS-CoV-2 (PIMS-TS) which resembles clinically and epidemiologically the KD.
The primary objective of this project is to evaluate the incidence and prevalence of KD in the Czech Republic
through the previous five years through retrospective analysis of central disease registries of UZIS. The
secondary objective is to evaluate the knowledge and attitudes of healthcare students (general medicine,
dentistry, and nursing) of Czech universities regarding KD.
BiologickýústavLFMU
Hledání látek schopných
blokovat P-glykoprotein
Mnohočetná léková resistence (multidrug resistance, MDR) je zcela zásadní komplikací léčby nádorových ale i
infekčních onemocnění. Mezi příčiny MDR patří zvýšená exprese integrálních membránových proteinů, ABCtransportérů
(ATP-binding cassette transporter). P-glykoprotein (P-gp) je jeden z nejvýznamnějších a nejlépe
prozkoumaných ABC transportérů, jehož nadprodukce vede k resistenci nádorů různého původu k terapii
většinou běžně užívaných cytostatik. Hledání látek, které by snižovaly aktivitu tohoto transportéru, mohly se
podávat v kombinaci s cytostatiky a tím umožnily jejich nižší dávkování a zmírnily nežádoucí účinky této
poměrně drastické léčby, je aktuálním tématem medicínského výzkumu. Předmětem práce bude studium
účinku látek na nádorovou buněčnou linii nadprodukující P-gp (buněčná linie HL60). Látky pro testování, např.
přírodní látky (lignany, alkaloidy, flavonoidy), ale i dostupná léčiva budou vytipovány na základě modelování
jejich interakcí s modelem P-gp in silico. V první fázi bude studována schopnost těchto látek ovlivnit efflux
cytostatika doxorubicinu z rezistentních buněk. Látky, které budou vykazovat schopnost P-gp blokovat budou
studovány z hlediska účinku na nádorové buňky podrobněji a bude studována jejich schopnost potencovat
účinek doxorubicinu, popřípadě dalších cytostatik.
Doc. MUDr. Iva Slaninová, Ph.D
(ipokorna@med.muni.cz)
Diagnostika cílových antigenů u
autoimunitních puchýřnatých
onemocnění kůže a sliznice, se
zaměřením na antigeny u
jizvícího slizničního pemfigoidu
Autoimunitní puchýřnatá onemocnění jsou vzácná onemocnění s incidencí od 0,5-5 pacientů na milion
obyvatel za rok. Do skupiny chorob s tvorbou subepidermálního puchýře patří bulózní pemfigoid, jizvící
pemfigoid, IgA lineární dermatóza a epidermolysis bullosa acquisita (EBA). Ačkoliv většina cílových antigenů je
u těchto chorob již známa, diagnostiku je možno provádět pouze u bulózního pemfigoidu a nově u EBA.
Detekce protilátek u jizvícího pemfigoidu, který má závažnou oční formu, je vyhrazena pouze specializovaným
výzkumným laboratořím. Cílem práce je vypracování vlastního diagnostického postupu přípravou imunoblotu k
detekci protilátek proti antigenům jizvícího pemfigoidu - integrinů a lamininu, s využitím pro potřeby
specializovaného centra pro léčbu těchto chorob na LF MU.
Doc. MUDr. Iva Slaninová, Ph.D
(ipokorna@med.muni.cz) ve
spolupráci s
Doc. MUDr. Hana Jedličková,
Ph.D. (1. Dermatovenerologická
klinika LF MU a FNUSA)
(hana.jedlickova@fnusa.cz)
ÚstavhistologieaembryologieLFMU
7 Buněčné interakce a signální
dráhy ve vývoji mléčné žlázy a
rakovině prsu
Buněčné interakce a signální dráhy hrají zásadní roli v regulaci vývoje epitelu mléčné žlázy i ve vzniku a rozvoji
rakoviny prsu. V této práci se student/ka zapojí do probíhajícího výzkumu buněk stromatu mléčné žlázy –
fibroblastů. Bude zkoumat procesy a signální dráhy, kterými tyto buňky řídí vývoj mléčné žlázy, a patologickou
aktivitu těchto buněk v nádorech prsu, kde tvoři až 80% nádorové masy. Získané poznatky mohou přispět ke
vzniku nových terapeutických přístupů v léčbě rakoviny prsu. Student/ka se naučí a bude ve své práci používat
metody izolace buněk ze živých tkání (z myších modelů i vzorků pacientů – klinická spolupráce s FNUSA a
MOU), kultivaci buněk a mini-orgánů – organoidů, molekulárně-biologické metody (qPCR, Western blot…),
histologické a imunobarvící metody, pokročilé zobrazovací metody (např. fluorescenční, konfokální a
časosběrnou mikroskopii). Dále se student/ka může v případě zájmu naučit pracovat s genetickými myšími
modely, včetně metod genové indukce in vivo a transplantačních technik.
Mgr. Zuzana Koledová, Ph.D.
(koledova@med.muni.cz)
8 Modelování vývoje orgánů
pomocí kmenových buněk a
technologie miniorgánů -
organoidů
Technologie miniorgánů – organoidů umožňuje studovat procesy organogeneze a vzniku patologických stavů
in vitro na pokročilých, fyziologicky vysoce relevantních modelech vytvořených z kmenových buněk. V této
práci se student/ka zapojí do probíhajícího výzkumu mechanismů, které řídí vývoj orgánů (např. plíce, mléčná
žláza, kůže) a kterých deregulace vede ke vzniku vývojových poruch či rakoviny. Získané poznatky přispějí k
lepšímu pochopení regulačních mechanismů, které určují správný tvar a funkci orgánů, k tvorbě náhradních
tkání/orgánů, ale i k návrhu nových terapeutických přístupů v léčbě rakoviny. Student/ka se naučí a bude ve
své práci používat metody kultivace buněk (včetně kmenových) a tvorby mini-orgánů – organoidů,
molekulárně-biologické metody (qPCR, Western blot…), histologické a imunobarvící metody, pokročilé
zobrazovací metody (např. fluorescenční, konfokální a časosběrnou mikroskopii). Dále se student/ka může v
případě zájmu naučit pracovat s genetickými myšími modely.
9 Mechanismy aktivace
kmenových buněk v reakci na
poškození tkáně
Kmenové buňky jsou často skloňovaným pojmem na poli regenerativní medicíny. Jejich využití s sebou nese
obrovský potenciál, naději i obavy zároveň. Pro jejich účinnou a zodpovědnou aplikaci je nutné nejprve
detailně znát jejich přirozenou roli uvnitř živého organismu ve zdraví i při opravě poškozených tkání. Tato
práce bude zaměřena na sledování osudu dentálních kmenových buněk ve zdravém organismu i v reakci na
poškození tkáně, a to jak u modelových organismů, tak u člověka. Student si osvojí a bude využívat celou řadu
nejnovějších laboratorních metod a technik jako jsou trojrozměrná konfokální mikroskopie, skenovací
elektronová mikroskopie, práce s transgenními organismy (lineage tracing, genetic cell ablation, chirurgické
zákroky, implantace organoidů a další), transkriptomika na jednobuněčné úrovni, kultivace a cílená
diferenciace buněčných kultur a mnoho dalších. Cílem práce bude přispět k poznání přirozené funkce
kmenových buněk v živém organismu, což předpokládáme jako zásadní znalost nezbytnou pro úspěšné a
bezpečné aplikační postupy rychle se rozvíjejícího oboru regenerativní medicíny.
Mgr. Jan Křivánek, Ph.D.
(jan.krivanek@med.muni.cz)
ÚstavpatologickéfyziologieLFMU
10 Biologická odpověď buněčných
kultur na přítomnost těžkých
kovů
Artróza, jinak také zvaná osteoartróza (OA) či degenerativní artritida, je nejčastějším onemocněním periferních
kloubů. Při OA postupně dochází ke změně mechanických vlastností chrupavky a její destrukci, která se klinicky
projeví bolestivostí a zánětem, který postihuje okolní tkáně – kloubní pouzdro a subchondrální kost. Progrese
onemocnění vede k potřebě implantace kloubní náhrady. Projekt bude sledovat vliv těžkých kovů přítomných
v používaných implantátech (zejména titanu a niklu ve formě iontů a nanočástic) na buněčné kultury ve vztahu
k vybraným patofyziologickým změnám zahrnujícím např. zánětlivý a hojící proces jako analogii modelu reakce
tkání na aplikaci náhrad z různých slitin kovů. Pro studii budou využity základní molekulárně-biologické
metody, a to kultivace buněčných kultur, sledování exprese RNA a proteinů (např. RT-PCR, ELISA, Western
blot), mikroskopické metody (fluorescenční barvení).
Doc. RNDr. Monika Pávková
Goldbergová, Ph.D.
(goldberg@med.muni.cz)
11 Role proximálních tubulárních
epiteliálních buněk (PTECs) v
patogenezi diabetické choroby
ledvin (DKD)
PTECs představují kvantitativně velmi významnou buněčnou populaci v ledvině, která je zodpovědná – díky
expresi velkého množství transportérů - za celou řadu důležitých transportních procesů a endokrinních funkcí
jako např. reabsorpce cca dvou třetin filtrovaných elektrolytů a vody, veškerého bikarbonátu, tvorba aktivní
formy vitaminu D pomocí 1-α-hydroxylázy a syntéza erytropoetinu. Nově se ukazuje, že PTECs disponují také
potentními intrinsickými imunitními funkcemi a představují tak významný prvek „intrarenální komunikace“
mnoha buněčných typů. Např. megalin/cubilinem zprostředkovaná endocytóza filtrovaných proteinů v PTECs,
nepřiměřeně zvýšená při proteinurii u mnoha glomerulárních postižení, může evokovat buněčnou stresovou
odpověď v podobě pro-zánětových cytokinů a akcelerovat tubulointersticiální zánět a fibrózu. Cílem projektu
je (1) studovat in vitro PTECs v podmínkách simulujících diabetické mikroprostředí se zaměřením na expresi
senescence-associated secretory phenotype (SASP) a extracelulárních vezikul (EVs) po expozici různým látkám
s potenciálně renoprotektivním efektem, (yejm. SGLT2 inhibitorů – gliflozinů) a (2) in vivo pomocí observační
studie u T2DM pacientů indikovaných k léčbě glifloziny (k intenzifikaci anti-diabetické terapie první linie)
vybrané močové biomarkery renoprotektivity vč. vybraných exozomálních mRNA a proteinů (student se bude
podílet na vývoji a optimalizaci metody).
Prof. MUDr. Kateřina Kaňková,
Ph.D.
(kankov@med.muni.cz)
12 Predikce odpovědi na
imunoterapii nádorů
(téma rezervováno pro
konkrétního studenta)
Náplní práce je hledání nových biomarkerů určující imunitní odpověď u pacientů léčených terapeutickými
protilátkami proti regulátorům imunitní odpovědi PD-1 a CTLA-4. V rámci výzkumné činnosti bude analyzována
protilátková odpověď proti nádoru imunohistochemickými metodami, pomocí NGS bude hodnocena
přítomnost nádorových neoantigenů. Zjištěné parametry budou korelovány s klinicko-patologickými daty
pacientů.
MUDr. Petr Müller, Ph.D.
(muller@mou.cz)
13 Studium stresové odpovědi
nádorové buňky
(téma rezervováno pro
konkrétního studenta)
Udržování proteinové homeostázy a aktivace stresové odpovědi umožňuje nádorové buňce kompenzovat stres
způsobený genetickou nestabilitou a nadměrnou proteosyntézou. Cílem této práce je analyzovat mechanismy
vedoucí k aktivaci stresové odpovědi u nádorových buněk. V rámci výzkumné činnosti budou studovány
mechanismy aktivace transkripčního faktoru HSF1. Pomocí PCR a RNA sekvenování budou analyzovány geny
regulované prostřednictvím HSF1, pomocí proteomických přístupů a hmotnostní spektrometrie budou
analyzovány proteiny interagující s HSF1.
14 Efekt stimulace nervus vagus na
tepovou frekvenci u
laboratorního potkana
Cílem projektu je zjistit, zda má stimulace cervikálního segmentu nervus vagus vpravo a vlevo odlišný efekt na
tepovou frekvenci, popřípadě na vznik arytmií u laboratorního potkana. Na základě současného stavu poznání
se udává, že pravý nervus vagus inervuje především SA uzel, zatímco levý nervus vagus zejména AV uzel.
Jednoznačný histologický důkaz však chybí a ani experimentálně nebylo jednoznačně prokázáno, zda stimulace
cervikálního segmentu nervus vagus vpravo a vlevo vykazuje odlišný efekt stran vlivu na srdeční frekvenci
event. na vznik arytmií. V klinické praxi se stimulace nervus vagus používá k potlačení epileptických projevů,
potlačení projevů schizofrenie a experimentálně se testuje k potlačení zánětu. Parametry stimulace potřebné k
dosažení výše popsaných efektů by měly být z hlediska kardiovaskulárního systému podprahové, přesto se
stimulační elektrody implantují vlevo, aby se předešlo případnému nežádoucímu efektu na SA uzel.
Ačkoliv nemusí být výše popsaná problematika zcela zásadní pro klinické použití stimulace nervus vagus, může
studium dané problematiky přinést zajímavé informace stran fyziologie autonomního nervového systému a
stran možností techniky stimulace jako takové. Daná problematika je vhodná pro studentský projekt, neboť je
z metodického hlediska plně proveditelná samotnými studenty. Přínos pro studenty spočívá v osvojení si
techniky celkové anestezie a intubace laboratorních zvířat, v nácviku mikrochirurgické techniky potřebné pro
nedestruktivní preparaci nervus vagus a také v hlubším pochopení patofyziologie kardiovaskulárního systému
a hodnocení EKG.Prakticky bude činnost spočívat v mikrochirurgické preparaci cervikálního segmentu nervus
vagus u laboratorního potkana, který bude udržován v celkové anestezii na umělé plicní ventilaci. Po preparaci
a mobilizaci nervů na obou stranách, budou tyto vyvěšeny na stimulační elektrody a po záznamu klidového
EKG bude postupně provedena stimulace vpravo a vlevo za současného pořizování EKG záznamu. Stimulace se
bude opakovat celkem třikrát, přičemž mezi jednotlivými stimulacemi bude vloženo období klidu, ze kterého
bude také pořízen EKG záznam za účelem hodnocení doby potřebné k obnovení bazální frekvence. EKG
záznamy budou posléze zhodnoceny stran tepové frekvence a výskytu arytmií. Za účelem komplexního
zhodnocení vlivu stimulace budou postupně použity různé stimulační parametry (např. stimulační proud,
frekvence pulzů, doba trvání stimulace). Vzhledem k charakteru očekávaných dat, bude hodnocení provedeno
jednoduchými statistickými postupy, které budou v silách samotných studentů.
MUDr. Kamil Ďuriš, Ph.D.
(kduris@med.muni.cz)
Ústavlékařskégenetikyagenomiky
LFMU
15 Lékařská genetika prekoncepční
vyšetřovací
projekt
Genetika má obrovský dopad na celou zdravotní péči. S vývojem novějších sofistikovaných technologií se tento
dopad rychle zvyšuje. Mnoho výzkumných pracovníků, vědců z klinických laboratoří a lékařů je nyní zapotřebí k
prozkoumání příčin (a zlepšení managementu) velmi vysokého (a rostoucího) počtu nemocí, o nichž je známo,
že mají významné genetické nebo genomické příčiny. Jejich spolupráce umožňuje aplikaci moderních
genetických a genomických technologií ve výzkumu a diagnostice lékařské genetiky a při poskytování vysoce
kvalitních genetických služeb pacientům i při navrhování cílených terapií. Cílem tohoto programu je poskytnout
studentovi praktické znalosti o principech a praxi lékařské genetiky a genomiky, které mu umožní vyhodnotit,
vybrat a interpretovat vhodné genetické vyšetřování pro jednotlivce a rodiny s genetickým onemocněním.
V programu bude zastoupeno celé spektrum genetických služeb, od poradenství pacientům a rodinám po
diagnostické testování jednotlivců a screening celé populace. Student se seznámí se současnými technikami
používanými v genetické laboratorní diagnostice a jejich recentním vývojem v diagnostice (včetně analýzy
mikročipů a použití masivně paralelního sekvenování „příští generace“). Bude rozvíjet své dovednosti v oblasti
řešení problémů, experimentálního designu, hodnocení a interpretace experimentálních dat, rešerší literatury,
vědeckého psaní, ústních prezentací, posterových prezentací a týmové práce. Získá praktické zkušenosti s
používáním softwarů a online zdrojů pro genetickou diagnostiku a pro hodnocení patogeneze DNA sekvenčních
variant. Po osvojení popsaných znalostí a dovedností se student zaměří na prediktivní genetické testování párů
před koncepcí.
Prekoncepční screening přítomnosti patologických variant spojovaných s autozomálně recesivními a X-vázanými
chorobami představuje efektivní strategii v reprodukčním zdraví a prevenci. V současné době se využívá několik
různých přístupů pro tento druh screeningu, přičemž metoda masivně paralelního sekvenování má největší
potenciál detekovat patologické genetické varianty. Student bude participovat při návrhu vhodného (z hlediska
RNDr. Iveta Valášková, Ph.D.
(Valaskova.Iveta@fnbrno.cz)
klinického a metodického) genetického prekoncepčního projektu, který umožní detekovat patologické varianty
v DNA, jež zapříčiňují častá genetická onemocnění nebo mají významný vliv na plodnost páru a úspěšný průběh
těhotenství. Student se bude účastnit celého procesu vyšetření (klinicko-genetické vyšetření – rozbor osobní a
rodinné anamnézy obou partnerů v rámci genetické konzultace, laboratorní vyšetření klasickými
cytogenetickými a molekulárními metodami, příprava sekvenační knihovny a následné masivně paralelní
sekvenování, bioinformatická analýza, analýza výsledků). Výstupem této práce bude klinicko-genetické
zhodnocení navrženého projektu z hlediska posouzení prekoncepčních rizik, návrhu optimálního postupu léčby,
realizace preventivních opatření a možnosti naplánovat péči o budoucí těhotenství.
Klinikaplastickéa
estetickéchirurgieLF
MUaFNUSA
16 Reanimace obličeje při obrně
lícního nervu: Zdvojená
inervace motorické jednotky v
experimentu in vivo
Obrna lícního nervu významným způsobem ovlivňuje kvalitu života nemocných. Klíčovým krokem pro dosažení
funkčního výsledku při reanimaci obličeje přenosem svalové jednotky je zajištění jeho inervace. Velmi
perspektivní je princip zdvojené inervace přenášené svalové jednotky, při které je motorický nerv jednotky
napojen prostřednictvím cross-face nervového štěpu na kontralaterální n. facialis, a současně na ipsilaterální n.
massetericus. I přes slibné výsledky metody není znám mechanismus nervové regenerace v motorickém nervu
přenášeného svalu. Cílem experimentální práce na laboratorním potkanovi je prokázat rozdíly v axonální
regeneraci ve smyslu kvantity motorických axonů a jejich příslušnosti k n. facialis a n. massetericus, a to v
závislosti na provedení nervových anastomóz a načasování cross-face nervového štěpu.
doc. MUDr. Libor Streit, Ph.D.
(streit@fnusa.cz)
Neurologická
klinikaLFMU
aFNUSA
17 Kortiko-subkortikální vztahy u
pacientů s Parkinsonovou
nemocí a hlubokou mozkovou
stimulací (téma rezervováno pro
konkrétního studenta)
Cílem studie je analýza EEG aktivity snímané z povrchu hlavy a hlubokých mozkových struktur u pacientů s
Parkinsonovou nemocí a hlubokou mozkovou stimulací. Práce bude řešena v rámci grantu GAČR (počínaje leden
2021) a bude probíhat na 1. neurologické klinice LF MU a FNUSA a na CEITEC v rámci neurovědního programu.
Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc,
FCMA, FANA, FEAN
(irektor@med.muni.cz)
NeurochirurgickáklinikaLFMUaFNB
18 Využití sofistikovaných modalit
MR pro indikaci a techniku
provedení operace mozkových
tumorů
Vyšetření magnetickou rezonancí (MR) je v současné době standardní a dominantní metodou v rámci
neurozobrazovacích metod používaných v neuroonkologii. Její význam ve smyslu podrobného morfologického
vyšetření se v poslední době velmi rozšířil zavedením funkčních modalit MR vyšetření (fMR) a spektroskopií
(MRS). Funkční MR nám umožnuje získat podrobnější anatomicko-fyziologické informace s jejich vizualizací
potřebné ke zhodnocení aktuálního nádoru a naplánování optimálního postupu operace a optimální léčebné
strategie. Cíl práce: zhodnocení funkčního výsledku operační léčby primárních mozkových nádorů s využitím
možností komplexních předoperačních modalit MR. Metodika: zhodnocení předoperačního neurologického
stavu s aktuálním stavem po operaci a po delším časovém úseku v korelaci s předoperačním MR vyšetřením
prof. MUDr. Martin Smrčka,
Ph.D., MBA
(Smrcka.Martin@fnbrno.cz)
19 Využití endoskopie při operaci
výhřezu bederní meziobratlové
ploténky
Neurochirurgická klinika FN Brno jako první v České republice zahájila operaci výhřezu bederní meziobratlové
ploténky pomocí speciálního endoskopického instrumentária. Tato metoda minimalizuje operační zátěž
pacienta, umožňuje zkrácení hospitalizace a rekonvalescence. Cíl práce: Zhodnocení dlouhodobých výsledků
endoskopické metody a porovnání se souborem pacientů operovaných klasickým mikrochirurgickým přístupem.
Metodika: Stanovení indikačních kritérií k endoskopické operaci, porovnání výsledků léčby souboru pacientů
operovaných endoskopicky a kontrolního souboru operovaného mikroskopicky v horizontu 3 let
20 Využití zevní lumbální drenáže v
testování pacientů s
idiopatickou nitrolební
hypertenzí
Idiopatická nitrolební hypertenze je onemocnění charakterizované zvýšenými hodnotami intrakraniálního tlaku
(ICP) bez prokazatelné příčiny. Klinickým projevem bývají bolesti hlavy a především porucha zraku, která je při
včasné diagnostice reverzibilní. V případě neléčeného nebo pozdě diagnostikovaného onemocnění dochází k
nevratnému postižení zrakových funkcí. Typickým nálezem na očním vyšetření je městnání na očním pozadí. Na
perimetru může být zpočátku normální nález, ale postupně většinou dochází k omezení zorného pole v různém
rozsahu, někdy až charakteru trubicového vidění. Cíl práce: zhodnocení přínosu lumbální drenáže v diagnostice
pacientů s idiopatickou nitrolební hypertenzí.Metodika: korelace dat získaných při lumbální drenáži s ostatními
klinickými daty a neurologickým stavem pacienta
MUDr. Václav Vybíhal, PhD.
(Vybihal.Vaclav@fnbrno.cz)
Psychiatrická
klinikaLFMU
aFNB
21 Repetitivní transkraniální
magnetická stimulace v dvojitě
zaslepené randomizované studii
u pacientů s ADHD v dospělosti
Projekt se zabývá efektivitou využití prefrontální repetitivní magnetické stimulace (rTMS) u pacientů s poruchou
pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). rTMS je bezpečná a dobře snášená metoda neinvazivní stimulace mozku,
která je běžně využívána například pro léčbu deprese. Porucha pozornosti s hyperaktivitou se jeví jako vhodná
právě pro aplikace rTMS, protože jedním z klíčových neurálních mechanismů poruchy jsou hypofunkční
katecholaminové projekce z oblasti bazálních ganglií do prefrontálního kortexu, který je dobře dosažitelný
Mgr. Tomáš Svěrák, Ph.D.
(tomas.sverak@mail.muni.cz)
- měření neurofyziologických
parametrů
pomocí TMS cívek. Přesto dosud existuje pouze deset studií, které zkoumaly využití této metody u pacientů s
ADHD. Na našem pracovišti jsme v rámci předchozího grantového projektu zahájili pilotní studii rTMS pravého
dorzolaterálního prefrontálního kortexu u pacientů s ADHD. Předchozí studie i naše pilotní data naznačují, že se
jedná o velmi slibnou metodu pro redukci jednotlivých příznaků ADHD. Současná studie je proto
randomizovanou shamovou stimulací kontrolovanou studií účinků prefrontální rTMS u pacientů s ADHD. Do
aktivní i shamové větve bude zařazeno 15 pacientů, kteří podstoupí třítýdenní stimulační protokol zahrnující 15
sezení. Měřeny budou efekty stimulaci na klinické i neurální úrovni, k čemuž bude využito simultánní měření
pomocí magnetické rezonance a EEG. Sledován bude jak bezprostřední efekt rTMS, tak také jeho udržitelnost v
odstupu dvou měsíců. Práce pro p-pool studenta bude provést s pacienty jednotlivé testy (jak subjektivní škály,
tak i neuropsychologické testy), současně vypomoci při měření neurofyziologie pomocí krátko-intervalové
kortikální inhibice (SICI).
GPKFNBaLFMU
22 Vliv poklesu frekvence
antepartálního monitorování
pomocí kardiotokografie u
těhotných s nízkým rizikem na
perinatální výsledky
V současné době dochází ke snížení frekvence antepartálního monitorování pomocí kardiotokografie. Cílem
práce je zjistit, zda změna v systému poskytování prepartální péče povede ke změně perinatálních výsledků,
především mrtvorozenosti, výskytu peripartální hypoxie, časné novorozenecké úmrtnosti a neonatální
morbidity. V průběhu studie budou analyzovány CTG monitory a další data prepartální ambulance GPK FN
Brno a porovnávány s výsledky porodnické péče. Na základě změn v doporučených postupech je předpoklad,
že bude docházet k zásadnímu omezení frekvence monitorování pomocí kardiotokografie u nízce rizikové
populace těhotných. Výsledkem práce bude zhodnotit, zda změna systému antepartální péče bude mít na
perinatologické výsledky.
MUDr. Petr Janků, PhD.
(Janku.Petr@fnbrno.cz)
KlinikadětskéonkologieLFMUaFNB
23 Personalizovaná léčba v dětské
onkologii
Personalizovaná medicína představuje moderní směr současné medicíny zejména v oblasti onkologie. Zvláště
pak v dětské onkologii. Někdy se v tomto smyslu mluví o cílené léčbě. Postupy personalizované léčby jsou
založeny za komplexním vyšetření biologické tkáně pacienta, které zahrnují technologie sekvenování nové
generace, expresní profilování, vyšetření fosforylace kináz, metylační analýza, genové podpisy, tekuté biopsie a
jiné. Výsledky jsou spolu s klinickými faktory hodnoceny na tzv. „molecular boardech“, tedy expertních
panelech složených jak z lékařů kliniků, tak laboratorních expertů různého zaměření. Výsledkem takového
expertního hodnocení je doporučení „na míru šitého“ léčebného doporučení pro pacienta. Mluvíme pak o
theranostickém principu, který zahrnuje komplexní diagnostické technologie a cíleně navrženou léčbu.
Spektrum pacientů v dětské onkologii zahrnuje zejména pacienty s vysoce rizikovým nádorovým
onemocněním, pro které neexistují standardní způsoby léčby. Na rozdíl od populační medicíny založené na
důkazech, ve které hrají nejvýznamnější roli randomizované klinické studie či Cochranovy meta-analýzy, nejsou
v řadě případů takové důkazní nástroje v oblasti personalizované léčby v dětské onkologii vůbec k dispozici pro
vzácnost onemocnění. Pro takové pacienty pak představuje personalizovaný přístup s cílenou léčbou jedinou,
ale přitom racionální možnost léčby. V komparativních analýzách se ukazuje, že tento způsob léčby má v řadě
případů příznivý vliv na kontrolu nemoci a přežívání jinak vysoce rizikových pacientů. Jedná se tedy o téma s
jednoznačně klinickým významem.
Personalizovaná léčba a výzkum v této oblasti jsou dlouhodobým záměrem Kliniky dětské onkologie již s řadou
publikací na toto téma. Jako taková se stala na jedné straně standardní součástí dětské onkologie na našem
pracovišti a na straně druhé představuje velmi dynamicky se měnící (rozvíjející) oblast.
Existují jednoznačná doporučení cílené léčby pro konkrétní molekulární znaky a onemocnění. V řadě případů
mohou ale výsledky ukázat alterace na různých úrovních signálních drah či molekulárně-biologické změny, pro
která nejsou stanovena jasná pravidla či doporučení, jakým způsobem je léčebně ovlivňovat, či zda vůbec mají
v patogenezi daného nádoru význam. To představuje otevřenou a dynamickou výzkumnou oblast s velkým
potenciálem, ve které se hledají stále nové poznatky.
Student se může realizovat v jakékoliv konkrétní oblasti theranostického algoritmu dle svého zájmu a
zaměření. Bude mít možnost se účastnit expertních panelů a pochopit tak praktickou realizaci personalizované
léčby. Jeho primární náplní práce bude vytváření znalostní báze, která by měla představovat určitou
standardizaci léčebných doporučení jako medicíny založené na důkazech. A to jednak na základě dostupné
literatury a jednak na základě vlastních dat a analýz, které jsou nedílnou součástí projektu. Na těchto datech
MUDr. Michal Kýr, Ph.D.
(kyr.michal2@fnbrno.cz)
pak budou prováděny komparativní analýzy účinnosti jednotlivých postupů. Student si osvojí „publikační a na
analýzách založené argumentační“ schopnosti, vyhledávání publikací, kombinování teoretických znalostí s
praktickými výsledky, provádění základních statistických analýz zaměřených na analýzu přežití a další.
Předpokládaným výstupem bude nejen deskriptivní soubor indikačních pravidel a doporučení, jejich případné
skórování, ale i metodický přístup jejich hodnocení či validace a komparativní analýzy. Student se může
zaměřit buď obecně nebo konkrétně v určité oblasti diagnóz či molekulárních změn. Jeho nápady a iniciativa
vedoucí k rozvoji této oblasti jsou vítány.
KlinikadětskéAR
24 Delirium v pediatrii Emergence delirium (ED) je závažnou komplikací perioperačního období v pediatrické anestezii, vyskytuje se u
20-60% pacientů. ED je definováno jako stav psychomotorického neklidu, percepční poruchy a excitace dítěte.
ED má negativní vliv na morbiditu i mortalitu pediatrických pacientů v pooperačním období. Mezi
identifikované potenciální rizikové faktory vzniku ED patří např. sevofluran, který je dominantním anestetikem
používaným u pediatrických pacientů, a který aktuálně představuje jediné inhalační anestetikum používané k
inhalačnímu úvodu. ED se vyskytuje v pooperačním období, např. na dospávacím pokoji (Post-anaesthesia Care
Unit – PACU) a je spojeno s psychomotorickým neklidem, agitací, rizikem nechtěné extrakce intravenózní
kanyly a s výskytem nauzey a zvracení. V terapii ED je používán propofol, midazolam a event. ketamin v
redukované dávce. V prospektivní observační studii na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace bude
hodnocen výskyt emergence deliria na dospávacím pokoji. Současně dojde k implementaci hodnocení deliria u
všech pacientů na lůžkové části kliniky, kde bude 2x denně hodnocen výskyt deliria a následně efektivita jeho
potenciální terapie.
MUDr. Eva Klabusayová
(klabusayova.eva@fnbrno.cz)
25 Ultrazvuk v pediatrické
anestezii a intenzivní péči
Část A: Centrální žilní katetry v pediatrické anestezii a intenzivní péči: prospektivní observační studie
Anotace: Zajištění žilní řečiště patří mezi základní intervence v pediatrické anestezii a intenzivní péči. Pro
dlouhodobou intenzivní péči, v případě aplikaci parenterální výživy, oběhové nestability, nutnosti
vazopresorické podpory, aplikace koncentrovaných roztoků iontů je nutno vzhledem na vysoké riziko flebitidy
(při osmolaritě >850 mosmol/l) zavést centrální venózní katetr (CVK). V dnešní době se CVK standardně zavádí
metodou dle Seldingera (po vodiči) a je doporučeno zavedení pod real-time USG kontrolou. Daná metoda,
nicméně vyžaduje dosažení určité hladiny zkušenosti a tréningu, co může být jednou z podstatných důvodů,
proč jsou CVK zaváděny stále i bez USG kontroly. Po schválení Etickou komisi FN Brno a registraci na
clinicaltirals.gov budou do studie zařazeni pacienti splňující vstupní kritéria, u kterých bude indikováno
zavedení CVK na úseku anestezie, nebo v intenzivní péči. Vzhledem na observační charakter studie bude CVK
zavedená pod real-time USG kontrolou, nebo „naslepo“ – dle anatomických orientačních bodů (anatomická
metoda) dle uvážení a indikace jednotlivého lékaře. Bude sledována indikace zavedení CVK, plán místa
zavedení CVK, použití USG včetně USG zobrazení žíly (event. proč USG nebyl použít), definitivní zajištění místa
CVK a asociované komplikace. Jako primární cíl studie bude sledovaná úspěšnost zavedení CVK pod USG
kontrolou vs. bez USG kontroly, úspěšnost první perkutánní punkce. Mezi sekundární cíle bude výskyt
asociovaných komplikací a čas potřebný k punkci (od 1. perkutánního vpichu po poslední steh).
Hypotéza: Kanylace pod USG kontrolou má vyšší celkovou úspěšnost, vyšší úspěšnost první perkutánní punkce,
kratší dobu punkce a vede k redukci asociovaných komplikací.
Část B: Kanylace arteriálního řečiště pediatrické intenzivní péči: prospektivní observační studie
Kanylace arteriálního řečiště je v podmínkách pediatrické intenzivní péče indikovaná s cílem přímého
invazivního měření krevního tlaku (+ event. hodnocení srdečního výdej) a/nebo potřeby analýzy arteriálních
krevních plynů (respirační selhání). U pediatrických pacientů je vzhledem na anatomické odlišnosti kanylace
arteriálního řečiště technicky obtížnější (menší průsvit, tenší medie, částečně kompresibilní lumen) a současně
může být následně spojena s vyšším výskytem nežádoucích komplikací (poranění cévní stěny, porucha
distálního prokrvení, trofické změny). Ultrazvukem navigované techniky kanylace umožnují minimalizovat
počet punkcí, zvýšit bezpečnost dané metody a potenciálně můžou redukovat výskyt komplikací. Primárním
cílem studie bude srovnat čas efektivitu (počet perkutánních punkcí, interval punkce – malfunkce) ultrazvukem
navigované punkce arteriálního řečiště dle jednotlivých anatomických lokalit (a. radialis, a. femoralis, a.dorsalis
pedis, a.femoralis superficialis, a. brachialis.).
Doc. MUDr. Josef Klučka
(klucka.jozef@fnbrno.cz)
26 Časová náročnost inhalačního
versus intravenózního úvodu do
anestezie u pediatrických
pacientů: prospektivní
observační studie
Intravenózní úvod do anestezie je aktuálně považován za zlatý standard, především díky možnosti případné
rychlé terapeutické intervence při zajištěném intravenózním vstupu. U pediatrických pacientů je kromě
intravenózního úvodu do anestezie možno ve specifických situacích použít inhalační úvod do anestezie
sevofluranem (v nosné směsi O2 + vzduch, nebo O2 + N2O) a intravenózní vstup zajistit až v takto navozené
inhalační anestezii. Tato metoda je, vzhledem ke strachu z potenciálně bolestivé venepunkce, v pediatrické
populaci v současnosti preferována. Inhalační úvod do anestezie je možný pouze u pacientů bez rizika
aspirace/regurgitace žaludečního obsahu (lačný pacient bez rizikových faktorů), a u pacientů bez
předpokládaného obtížného zajištění dýchacích cest. V případě inhalačního úvodu je i přes sedativní
premedikaci variabilně vyjádřeno excitační stádium celkové anestezie, při kterém dochází k hemodynamické
sympatoadrenální odpovědi a k mimovolným pohybům končetin. Při prohloubení anestezie dochází k progresi
do chirurgického stádia a k nástupu automatického dýchání, což umožňuje následné zajištění intravenózního
vstupu, bez kterého není možno, kromě situace krajní nouze (resuscitace), zajistit dýchací cesty. V prospektivní
observační studii na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace bude hodnocena délka intravenózního a
inhalačního úvodu do anestezie a současně budou sledovány asociované komplikace.
27 Vliv oligomerní enterální výživy
ve srovnání s polymérní
enterální výživou na toleranci
na nutriční stav pediatrických
pacientů v intenzivní péči
Je prokázáno, že malnutrice může vést ke špatným výstupům léčby kriticky nemocných pacientů. Anorexie je
běžná u pacientů v kritické nemoci. Proto je u pacientů neschopných perorálního příjmu indikována nutriční
podpora. Doporučovanou cestou výživy u pacientů je enterální, která je oproti parenterální výživě
fyziologičtější, levnější a vede k lepším výsledkům. U kriticky nemocných pacientů je častá intolerance
enterální výživy, která vede k nedostatečnému příjmu energie a může vést k nežádoucím účinkům, jako
aspirace a zvýšená incidence pneumonie. Hledání způsobů zvýšení tolerance enterální výživy je proto prioritou
jejího výzkumu. Je prokázána efektivita využití protokolů ke zlepšení tolerance enterální výživy. Enterální
výživu je možno podávat jako polymerní, nebo tzv. oligomerní nutričně definovanou formu. U pacientů v
pediatrické intenzivní péči je předpoklad lepší tolerance (rychlejšího dosažení nutričního cíle, menší incidenci
průjmu) oligomerní výživy. Cílem studie bude zhodnotit toleranci oligomerní versus polymerní izokalorické
výživy v podmínkách pediatrické intenzivní péče.
MUDr. Milan Kratochvíl, EDIC
(kratochvil.milan@fnbrno.cz)