Epidemiologická problematika TBC


Charakteristika:

·         TBC je chronické infekční onemocnění s mnohotvárným klinickým obrazem.

·         Nejčastěji bývají primárně napadeny plíce, kde probíhá pod obrazem primárního TBC
komplexu. Ten je tvořen primárním afektem v plicním parenchymu, peribronchiální a perivaskulární
tuberkulózní lymfangoitidou a regionální tuberkulózní lymfadenopatií bronchopulmonálních a
tracheobronchiálních mízních uzlin.

·         Primární afekt se téměř vždy zhojí, avšak v tracheobronchiálních uzlinách mohou
perzistovat mykobakteria TBC dlouhá léta. Z těchto ložisek, které se mohou vytvořit i v kostní
dřeni, slezině, adnexech, játrech, ledvinách a jinde, může po letech latence TBC proces znova
exacerbovat.



Podle předpokladů WHO dekáda 1990 – 1999 kalkuluje přinejmenším se 30 miliony obyvatel země, kteří
zemřou na tuberkulózu. V roce 2000 bude dosaženo ročního průměru úmrtí 3,5 milionu. Z 93.
ženevského zasedání WHO vyplynulo, že ve zbývajících létech do roku 2000 se vyskytne více než 90
milionů nových případů onemocnění.

Zhoršující se situaci výrazně potencuje překotně se šířící infekce virem HIV. Zatímco v roce 1990
se HIV vyskytoval pouze ve 4 % všech případů TBC, do roku 2000 se předpokládá jeho zastoupení ve 14
%. (oportunní infekce)

Další komplikující skutečností je zvyšující se výskyt onemocnění TBC rezistentních na
antituberkulotika.


Původce:

·         různé typy mykobakterií. U člověka mykobakterium tuberculosis.

-          nepohyblivé, nesporulující, acidorezistentní tyčinky, aerobně pomalu rostoucí.

·         rezistentní k zevnímu prostředí

-          V zaschlém bílkovinném ochranném obalu (zaschlé čočky sputa) vydrží aktivní, týdny i
měsíce. Rozvířením se dostanou do ovzduší (úklid podlah na sucho, při manipulaci s ložním prádlem).

·         Přímé sluneční záření hubí mykobakteria za 20 - 30 minut.

·         Vůči desinfekčním prostředkům jsou rovněž odolné účinný je Persteril, chlorové a jodové
přípravky, formaldehyd, fenoly a kresoly.


Zdroj původce:

·         Nejvýznamnějším zdrojem pro člověka je nemocný s otevřenou plicní formou TBC.

·         Pacienti s mimoplicní formou TBC se uplatňují  jako zdroj nákazy zřídka (TBC ledvin,
fistulující forma kostní TBC a j.).

·         Zdrojem patogenních typů pro člověka mohou být  i některá domácí zvířata, zvláště skot a
drůbež.


Inkubační doba:

·         Nejčastěji se uvádí v rozmezí 6 - 8 týdnů.

·         Doba  latence od primoinfekce do klinické manifestace bývá zvl. dlouhá zejména u
některých  mimoplicních  forem. (5 – 25 let)


Mechanizmus přenosu:

·         Je dán různými možnostmi vylučování původce ze zdroje. V popředí přenosu z člověka na
člověka je přímá cesta:

-          aerogenní infekce kapénkami sekretu nebo prachu

-          přenos močí při postižení močových cest a ledvin

-          hnisem při perforaci abscesu (např. při fistulující formě   kostní TBC)

V obou případech nedochází ke vzniku aerosolu proto jsou epidemiologicky méně závažné pro nižší
infekčnost.

·         přenos kontaminovanými předměty denní potřeby je ojedinělý.

·         V úvahu přichází ve zdrav. zařízeních inokulace např. při   poranění při pitvě.

·         z nemocných zvířat se nákaza může přenést na člověka především  mlékem a mléčnými
produkty, příležitostně kontaktem. Její výskyt je však nižší pro vyšší odolnost trávicího traktu.

·         Při práci s tuberkulózním skotem může vzniknout pro zaměstnance  riziko aerogenní nákazy.


Vnímavost:

·         Je značně rozdílná, závisí na řadě faktorů:

-          imunologický stav organizmu (může být deprimován chronickým   onemocněním - diabetes,
vředová choroba, HIV pozitivita a j.)

·         věk : Nejvnímavější jsou děti do 2 let, potom vnímavost klesá a stoupá opět v pubertě a v
období dospívání. Vyšší  vnímavost je potom rovněž u starších osob (souvisí i s celkovým imunitním
stavem organizmu)

·         pohlaví : úmrtnost je zřetelně vyšší u mužů

·         kolektivní stav imunity - proočkovanost

·         sociální vlivy: prostředí (romská populace, alkoholici), výživa


Laboratorní diagnostika:

a) mikroskopická: Hrubá metoda zaměřená na přítomnost  acidorezistentních tyček ve vzorcích
biologického materiálu


b) kultivační: Kultivace na umělých živných půdách je významná i z hlediska diferenciace  bovinního
typu TBC popř. atypických  mykobakterióz


c) biologický pokus na morčeti


d) kožní alergický test: Tuberkulinová reakce je indikátor  proběhlé infekce mykobakteriem TBC nebo
mykobakter. bovis, nebo postvakcinační alergie. Její diagnostický význam je proto omezený.


Provedení testu:


U tuberkulínové zkoušky aplikujeme 0,1 ml MANTOUX II do dorsální strany levého předloktí přísně
intradermálně. Výsledek se odečítá za 72 hodin. Při hodnocení se zaměříme na velikost indurace
palpací a změříme velikost indurace průhledným pravítkem, které přikládáme kolmo na osu končetiny.


NEGAT.: Indurace menší než 6 mm.

NORM. : Indurace v rozmezí 6 - 12 mm.

POSTINF. ALERGIE: Indurace větší než 12 mm.


Preventivní opatření:

 Boj proti tuberkulóze vyžaduje velmi důsledný a komplexní přístup, jehož  základem je:

·         Aktivní vyhledávání nemocných a podezřelých z nákazy.

·         Aktivní imunizace novorozenců a osob vysoce exponovaných nákaze, pokud jsou TBC
negativní.

·         Ochrana dětských a mládežnických kolektivů formou stálé zdrav. kontroly a předepsaných
periodických prohlídek.

·         Zákaz práce mladistvým v TBC léčebnách.

·         Veterinárně zdravotnická opatření u skotu.

·         Pasterizace mléka.


Represivní opatření:

·         Výskyt onemocnění podléhá hlášení.

·         Izolace a léčba nemocných.

·         Aktivní vyhledávání kontaktů, jejich vyšetření a zařazení do dispenzární skupiny s
pravidelnými kontrolami. Dispenzarizace se vztahuje i na osoby po prodělaném onemocnění.

·         Průběžná desinfekce sekretů, prádla, věcí osobní potřeby a místností spolu s terminální a
profylaktickou desinfekcí. Vzhledem na vysokou rezistenci mykobakterií vyžadují osobitou
pozornost.

·         Zdravotní výchova hraje v prevenci TBC nezanedbatelnou roli.