Radiology for stomatologists – plain Xray imaging – principles, patology Jakub stulík, prof. Karel Benda, Petr Nádeníček FN Brno_modra_obdelnik X-ray - attributes •Electromagnetic radiation of short wavelength produced when high-speed electrons strike a solid target •Ability to pass through tissues where is partially absorbed Radio-opacity (light) Radiolucency (dark) Plain X ray imaging •1) Imaging of skull – basic projections • • •2) Dental radiographs • –A) Intraoral imaging – –B) Extraoral imaging 1) Skull skiagrams - basic projections –Picture of the cranium – traumatic – –Projection of paranasal sinuses – –Orbits – –Os temporale – –Temporo-Mandibular Joint – • Nose and forehead touch the cassette • X-ray pass through the protuber. occipitalis perpendicularly to cassete Cranium – dorso-ventral and lateral projection 02 Cranium – dorso-ventral and lateral projection • Central beam goes through the acustic meatus • Perpendicular to the cassette scan0009 Cranium – lateral projection • 03 Cranium – lateral projection Paranasal sinuses – Water´s projection •orbito-meatal line 07 Orbito-meatal Line Orbits – dorso-ventral projection 09 09 • Orbits – lateral projection Skeleton Points Soft Tissue Points 14 sella 11 Os temporale – Stenver´s – semisagital pr. •http://rtg.misto.cz/_MAIL_/hlava/11.jpg 11 12 12 •http://rtg.misto.cz/_MAIL_/hlava/12.jpg Os temporale – Schüller´s – semilateral projection • legenda138 Os temporale – Schüller´s – semilateral projection Temporomandibular joint (TMJ) •Intracapsul. dissease = diskopathy- we can see calcifications • • • •Correct position of temporo mandible joint (TMJ) • • Temporomandibular joint - TMJ • x-ray beam pass vertical +25° to center of film • entering 6-7cm over meatus acusticus. scan0013 serial radiogram TMJ • condyl head • fossa glenoidalis • close mouth • open mouth 2a) Intraoral exposures •voltage of X-ray tube –50-90 kV •filtration of primary beam –1,5 mm Al - U<70 kV –2,5 mm Al - U > 70 kV •body tube –length of body tube = 10-30 cm • Intraoral X-ray device min RADIATION PROTECTION •Use of proper exposure and processing techniques •Patients should be shielded with lead aprons and thyroid shields. •These shields should have at least 0.5 mm of lead equivalent. •Film badges • IMAGE RECEPTORS •RADIOGRAPHIC FILM •DIGITAL RECEPTORS •indirect digital imaging Convenctional and digital technique •Digital: –CCD (charged coupled device) as a senzor Films for intraoral exposure •dental films • • plastic covering Lead filtr on the back paper covering on both sides of the film film SIZES •Various sizes available, although only three are usually used routinely: •For periapical & bitewings • 31 X 41 mm • 22 X 35 mm •For occlusal • 57 X 76 mm Film processing: Automatic processing machine dirts drop of water neil too fast taking film out of the cover Conventional film processing - artifacts correct temperature cold chemicals film is grainy fingerprint contact with other film too high temperature during developing Conventional film processing - artefacts Digital technique amount of radiation incident on the detector at any spot is coded by gray shade – with 256 different gray shades Digital technique - advantages •filmless performance •frendly inspecting and storage of pictures •repeated exposure without medium changing INTRA ORAL RADIOGRAPHS •Bitewing •Occlusal •Peri apical BITEWING •So called because patient closes the teeth together biting on a wing of card projecting from the tube side of the film •Demonstrates occlusal surfaces,inter proximal surfaces of enamel,enamel-dentine junction & the bone levels surrounding the tooth •Used for pre-molars,molars •indications: dental caries, assessment of fillings & crown,periodontology • PERIAPICAL •Shows usually 2-4 teeth,individual teeth & tissues around apices • • INDICATIONS •Detection of apical infection •Assessment of periodontal status •After trauma to teeth & associated alveolar bone •Assessment of root morphology before extraction •During endodontics •Detailed evaluation of apical cyst & other lesion within the bone •Evaluation of implants postoperatively • • • • • • OCCLUSAL •Utilize the largest intra oral film (6 X 8cm) •Various projections •Maxillary occlusal projections •-Upper standard •-Upper oblique standard •Mandibular occlusal projections •-lower 90 degree occlusal •-lower 45 degree occlusal •-lower oblique occlusal Indications • • 2b) Extraoral imaging OPG - Orthopantomography Single image of facial structures that includes maxillary and mandibular arches and their supporting structures. •X-ray tube goes around the head on the track of ideal teeth occlusion - parabola •There are 3 rotatory centra very next to the teeth occlusion • Ortopanthomography - principle •leyer thickness üfrom 9 mm (frontal part) ütill 20 mm (in the area of TMJ) –thinner leyer = less artefacts, higher radiation dose – •defocus •zoom •possibility of mesuring Ortopanthomography - technique Indications •Evaluation of trauma •Third molars •Large lesions •Tooth development •Developmental anomalies •Intolerant to intraoral procedures Advantages… •Broad anatomic coverage •Low patient radiation dose •Convenience of examination •Used in patients unable to open mouth Disadvantages •Does not show fine anatomic details •Magnification •Distortion •Overlapped image of teeth •Expensive pan1 Ext. Auditory meatus Mandibular condyle Articular eminence Coronoid process Zygomatic bone Ptregomaxillary Fissure Inf. orbital rim Floor of Maxillary sinus Ant. wall of Maxillary sinus Hard palate Nasal fossa Inf. Orbital canal and foramen Zyg. process of Maxilla Panoramic Innominate line (Infra temporal surface of Zyg. bone Lat. ptreg. plate Man. fossa Inf. border of Mandible C- Spine Mental foramen Hyoid bone Inf. Alveolar canal Ext. oblique ridge All this diagnostic information is missed in intraoral X-rays Hard Tissue pan3 Inf. nasal concha (turbinate) Inf. nasal meatus Dorsal surface of the tongue Post. Wall of the pharynx Soft palate Lower lip Upper lip Middle meatus Ghost image of opposite Man. Soft tissue (edentulous) All this diagnostic information is missed in intraoral X-rays Other imaging modalities: • • •Contrast studies •SIALOGRAPHY SIALOGRAPHY Basic pathologies on plain Xray images Basic pathologies on plain Xray images •1) Dental Retention •2) Calcifications, salivary stones •3) Parodonthopathies, inflammations, caries •4) Temporomandibular joint diseases •5) Jaw cysts •6) Tumors •7) Fractures 1 ) Retentio dentes • 2) Calcifications, salivary stones Tartar tartar is composed of mineralized tooth plaque + generalized bone reduction as a consequence of parodont pathology •origins in area of outfall of main salivary glands •calcium phosphate –x-ray opacity parodontitis marg. profunda sublingual tartar 2) Calcifications, salivary stones Concrements calcified cervical lymf. nodes calcification of gl. parotis as a consequence of parotitits epidemica (mumps) 3) Parodonthopathies, inflammations, caries 36 37 Marginal periodontopathy oversupply of root filling injury to the desmodont and mesodont of tooth root etiology: via falsa = interradicullar bone loss bone reducion between 35,37 as a consequence of amalgam overhang caries 34,37,38 11 mezial posttraumatic central granuloma apical periodontis, caries acuta • Marginal periodontopathy traumatic occlusion etiology: fixed bridgework massive bone reduction sclerotic reactive zone - apically (36,37) alveolar and mandible bone reduction old age Marginal periodontopathy Periapical abscess A periapical abscess is the result of a chronic, localized infection located at the tip, or apex, of the root of a tooth. •as a consequence of acute exacerbation of chronic apical parodotitis w, 57 y Sinusitis maxillaris Sinusitis maxillaris •w, 17 y •acute catarrhal etiology 4) Temporomandibular joint diseases •Anatomy Ultrasound \\fnbrno.cz\tree\Home\603\My Pictures\tmj.png Joint movement Related image Zavřená ústa - zadní zesílená část kloubního disku obklopuje horní část kondylu, intermediální část a přední zesílená část leží mezi kondylem a zadní částí eminence. Během otevření - intermediální zóna je artikulujícím povrchem mezi kondylem a eminencí. Maximální otevření - kondyl rotuje pod přední zesílenou část kloubního disku, vaskularizovaná zadní část se plní krví a vyplňuje prostor po kondylu v kloubní jamce. Během zavírání se krev opět vyprazdňuje. Na začátku otevírání dochází k rotaci mezi kloubním diskem a kloubní hlavicí, následně pak až do maximálního otevření provádí diskokondylární komplex pohyb translační. TMK umožňuje pohyb dolní čelisti ve všech třech rovinách. Hovoříme o protruzi (pohyb vpřed), retruzi (pohyb vzad), lateropulsi (pohyb do stran), depresi (abdukci, otevírání úst) a elevaci (addukci, zavírání úst). Pohyby dolní čelisti jsou umožněny žvýkacími svaly a hlídány a limitovány ligamenty. Kloubní pouzdro je silně zesílené laterálně temporomadibulárním ligamentem - ligamentum laterale (hluboká horizontální část limituje pohyb posteriorně, povrchová šikmá část limituje rotační otevírací pohyb). Dále je kloubní pouzdro zesíleno mediálně pomocí ligamentum mediale. Ligamentum stylomandibulare a ligamentum sphenomandibulare limitují pohyby ve smyslu protruze. Horní kompartment posuvné (translační) pohyby – retrakce, protrakce, ze strany na stranu Dolní kompartment: rotační pohyby – otevírání a zavírání úst Přítomnost kloubního disku umožňuje jak rotační pohyby, které se odehrávají v dolní části kloubu mezi hlavicí a spodní plochou disku, tak posuvné (translační) pohyby v horní části kloubu mezi diskem a kloubní jamkou. Rotační pohyb probíhá otáčivým pohybem hlavice kloubu kolem příčné osy. Pohyb translační vzniká aktivním posunem hlavice ze základního postavení šikmo dolů a dopředu až k ventrálnímu zakončení jamky na tuberculum articulare. Dráha, po které se posuvný pohyb vykonává se nazývá podélná kloubní dráha a její sklon je označován jako sklon kloubní dráhy. Průměrná hodnota sklonu kloubní dráhy je 33°. Za fyziologických podmínek se oba pohyby více nebo méně kombinují. Temporomandibulární kloub je kloub párový, což znamená že není možný pohyb na jedné straně bez souhybu v druhostranném kloubu. Na začátku otevírání úst se hlavice otáčí v jamce disku, který zůstává na svém místě v kloubní jamce. Následně se začne disk s hlavicí posouvat dopředu a to tím víc, čím víc se otevírají ústa. Při maximální depresi mandibuly se sune disk s hlavicí až na tuberculum articulare. Běžný otevírací a zavírací pohyb dolní čelisti je kombinací rotace a translace. Otevírání začíná rotací hlavice zhruba do postavení, kdy frontální úseky horní a dolní čelisti jsou od sebe vzdáleny 10 mm (měřeno mezi hranami řezáků). Při dalším otevírání dochází k translačnímu posunu hlavice po kloubní dráze. Rotaci způsobuje přední bříško musculus digastricus a další svaly suprahyoidní. Posuvný pohyb vykonává musculus pterygoideus lateralis. Zavírací fázi provádí adduktory mandibuly, které vyvinou největší sílu v konečné dorazové fázi do okluze. Pohyb dolní čelisti dopředu a dozadu – propulze a retropulze určují tři faktory: sklon kloubní dráhy, řezákové vedení a sklon molárů. Na začátku pohybu dopředu musí dojít k mírnému pootevření čelistí, aby se odstranila přirozená překážka propulze – překus horních řezáků. V kloubu dochází k translačnímu pohybu. Hlavice se posune vpřed a je vedená sklonem kloubní dráhy. Tento pohyb vykonává musculus pterygoideus lateralis. Opačný pohyb – retropulzi- vykonává musculus digastricus. Pohyby do stran vykonává musculus pterygoideus lateralis jednostrannou asymetrickou kontrakcí. Při sinistropulzi je v akci pravostranný musculus pterygoideus lateralis, který táhne hlavici po kloubní dráze. Druhostranná hlavice se posune jen nepatrně laterálně a ventrálně. Při dextropulzi se strany svalového působení a pohybu v kloubu vymění. Laterální posun hlavice na pracovní straně, který se uskutečňuje po příčném sklonu kloubní dráhy se nazývá Bennettův pohyb. Při luxaci v kloubu se hlavice dostává před tuberculum articulare do fossa infratemporalis, zpravidla při neporušeném volném kloubním pouzdru, to je při hypermobilním kloubu. Hlavice kloubu je na povrchu pokryta tenkou vrstvou vaziva a vazivové chrupavky, pod kterou je silná vrstva sekundární hyalinní chrupavky. Podle současných názorů je hlavní úlohou chrupavky adaptivní remodelace struktur, směřující k podpoře integrity čelistního kloubu. Tato remodelace může být považována za funkční adaptaci kloubu na změnu okluzních poměrů. Hlavním etiologickým faktorem v procesu remodelace kloubu jsou biomechanické faktory, přičemž může vzniknout situace, že se proces remodelace začne rozvíjet patologickým směrem k destruktivnímu poškození kloubu. V optimálním případě, zahrnujícím biomechanické síly v rámci fyziologických hranic, je remodelace kloubu charakterizována pomalými morfologickými změnami ve smyslu pozitivního, funkčně se formujícího vztahu. Remodelace bývá progresivní, nebo regresivní v důsledku resorpce subchondrální části hlavice. Sekundární chrupavka je výrazně disponována na stimulační působení do určitého věku. Všeobecně se udává, že remodelace kloubních tkání se po 30 roku věku značně zpomaluje. Růst a tvar čelistí závisí na funkční matrix, tj. na měkkých tkáních kolem čelistí. Tato matrix je zdrojem vývoje sekundární kosti. Spolu s růstem se celá kostra obličeje remodeluje. Jde o děj dynamický, sestávající z apozice kosti, z její resorpce a ze změny vnitřní architektoniky kostní, vyvolané měnícími se mechanickými nároky. Corpus a ramus mandibulae svírají u novorozence 150-160 stupňů, což je dáno tím, že ještě není vytvořen processus alveolaris. Další růst obou čelistí je součástí růstu celého splanchnokrania, v němž rozhodující roli hraje prořezávání zubů. Tento diferencovaný růst se označuje jako remodelace, protože kosti čelistního aparátu se růstem nejen zvětšují, ale mění i svůj tvar a proporce. Při remodelaci dochází na některých místech k resorpci již dříve vytvořené kosti a k tvorbě nové kosti pochodem, kterému se říká periostální apozice. Tímto mechanizmem přirůstá na dolní čelisti apozicí zadní část ramus mandibulae a tedy také zadní část processus coronoideus, zatímco přední hrana ramus mandibulae stejně jako přední plocha processus condylaris se resorbují. Tím se ramus jako celek posouvá dozadu a corpus, na němž je u dítěte zprvu místo jen pro pět dočasných zubů, se prodlužuje dozadu. Zároveň s prořezáváním zubů se vytváří processus alveolaris mandibulae, zatímco na spodní hraně corpus mandibulae přibývá kostní hmoty poměrně málo. V oblasti mezi kostí a chrupavkou v collum mandibulae roste processus condylaris vzhůru a tím se ramus mandibulae zvyšuje. Periostální apozicí na zevní straně corpus a ramus mandibulae, kombinovanou s resorpcí na jejich vitřní ploše, se mandibula rozevírá laterálně. Tím lze vysvětlit i průběh canalis mandibulae, který míří od svého začátku mediokaudálně. Processus alveolares se začínají vyvíjet s prořezáváním dočasných zubů a svůj vývoj dokončí s prořezáváním a vytvořením kořenů stálých zubů. Ve vyšším věku dochází i při přítomnosti zubů k ústupu dásně a ke snižování kostěného alveolárního výběžku a v důsledku toho i ke snižování alveolů. Resorpce probíhá především v oblasti kořenových hrotů, protože se kořeny jednak stárnutím částečně resorbují, jednak zuby jako celek poněkud vystupují z alveolu, aby při abrazi korunek zůstaly v kontaktu se svými antagonisty. Po ztrátě zubů dochází na ramus mandibulae k resorpci kosti až do úrovně svalových úponů, tedy např. až k linea mylohyoidea. Spina mentalis přitom zbytňuje. Resorpce kosti jde tedy hlouběji, než je dolní apikální baze, takže se na horní ploše těla mandibuly může objevit v určitém rozsahu canalis mandibulae jako otevřený žlábek. Velmi často se dostává na horní plochu stařecké mandibuly i foramen mentale. Všechna tato fakta představují komplikace při zhotovení a nošení totální zubní náhrady. Naproti tomu útvary, které souvisejí se svalovými úpony se i u stařeckých čelistí udrží v plném rozsahu. Úhel, který svírá ramus a corpus mandibulae se s přibývajícím věkem zvyšuje. Sekundární hyalinní chrupavka má význam pro růst dolní čelisti do šířky i do délky v růstovém období. Její poškození vede u dítěte k omezení růstu příslušné poloviny mandibuly. Růstová intenzita chondrogenní osifikace růstového centra je do určité míry ovlivnitelná zevními vlivy v pozitivním i negativním smyslu. Čelistní kloub je jediným kloubem, který má takovou schopnost. Tato skutečnost je důležitá pro pochopení vzniku odchylek, ale i jejich terapie. Čelistní kloub je párový kloub. Žvýkací svaly jsou tonizovány při každém vdechu, polknutí, mluvení i s nepohyblivou čelistí, takže ani po dlouhodobé imobilizaci mandibuly neatrofují. I když má čelistní kloub vazivovou chrupavku a ostatní klouby hyalinní chrupavku, při funkci kloubu platí stejná biologická pravidla jako u ostatních synoviálních kloubů. Za předpokladu, že jsou oba klouby volné, dochází v kloubu ke dvěma pohybům - k pohybu rotačnímu (otáčivému) a translačnímu (posuvnému) (1). Pohyb rotační se odehrává v dolním kloubním prostoru, kde se hlavice pohybuje ve vztahu k disku. Ten je při tomto pohybu stlačován. Pohyb translační se uskutečňuje naopak v horním kloubním prostoru a disk se posouvá společně s kloubní hlavicí ve vztahu k jamce a kloubnímu hrbolu (1, 4). Výsledkem pohybů v čelistním kloubu, kontrolovaných skupinou žvýkacích svalů, jsou základní pohyby mandibuly: deprese, elevace, protrakce a retrakce (1). Deprese (otevírání úst) je prováděna skupinou suprahyoidních svalů. Při otevíracím pohybu vykonává kloubní hlavice nejdříve rotační pohyb a to do postavení, kdy se hrany řezáků od sebe vzdálí asi na 10 mm. V další fázi pohybu dochází k posuvu kloubních hlavic s disky dopředu, až se při maximální depresi dostanou hlavice na kloubní hrbolek (1, 4). Elevace (zavírání úst) je proces opačný. Nejdříve tedy provádí kloubní hlavice translační pohyb s posuvem do jamky, po kterém následuje rotace při dovření úst. Elevaci zajišťují svaly žvýkací. Protrakce a retrakce jsou oboustranné translační pohyby obou kloubních hlavic vpřed nebo vzad. Na protrakci se podílejí m. pterygoideus lateralis et medialis, na retrakci m. temporalis. Při žvýkání se k výše uvedeným pohybům přidávají pohyby do stran – laterotruze. Ta představuje posun mandibuly ze základní polohy do strany. Jde o retrakci na jedné straně spojenou s protrakcí na straně opačné. K provedení výše popsaných pohybů slouží společně se samotnými klouby a svaly také vazy, které limitují nadměrné pohyy. Imaging modalities •Xray •Ultrasound •MRI RTG •OPG and plain Xray with open and closed mouth • N:\RDK\Ždánská\atm rtg2.jpg N:\RDK\Ždánská\atm rtg 3 zavřaná ústa.jpg N:\RDK\Ždánská\atm rtg 4 otevřená.jpg Rentgenové vyšetření (RTG), nejčastěji panoramatický snímek (ortopantomogram - OPG) a OPG projekce na čelistní kloub se zavřenými a maximálně otevřenými ústy, Fyziologický pohyb kloubní hlavice při otevírání úst je vpřed, mírně za vrcholek kloubního hrbolku. Anatomickou hranici pro tento pohyb tvoří úpon kloubního pouzdra na spánkové kosti. Snímek podle Schüllera se obvykle provádí při otevřených a zavřených ústech a pro srovnání se většinou snímkují oba klouby, nemocný i zdravý. U snímku s otevřenými ústy se hodnotí vzdálenost mezi kloubní hlavicí a tuberculum articulare, u snímku se zavřenými ústy je hodnocena šířka kloubní štěrbiny mezi hlavičkou a dnem jamky čelistního kloubu. Pokud je šířka štěrbiny menší, svědčí to pro degenerativní změny disku Projekce podle Schüllera je šikmou transkraniální projekci, při níž je sagitální rovina hlavy souběžná s rovinou filmu a bipupilární spojnice je kolmá na kazetu. Hlava se o kazetu opírá spánkem a uchem vyšetřované strany. Střed kazety by měl být v oblasti vyšetřovaného kloubu, do něhož vstupuje centrální paprsek v úhlu 25°. Centrální paprsek směřujeme asi 4 prsty nad protilehlým kloubem Pomocí této projekce lze přehledně zobrazit tvar a strukturu hlavice, jamky a kloubního hrbolku a vztah hlavice k jamce. Důležitou strukturou pro orientaci při hodnocení snímku je zevní zvukovod Clementschitschova projekce se používá zejména k zobrazení obou kloubních výběžků a těla dolní čelisti oboustranně. Na snímku jsou dále zobrazeny horní okraje obou kloubních hlavic, které nejsou při maximálním otevření úst překrývány stínem kloubních hrbolků .V traumatologii lze za použití této projekce dobře zhodnotit mediální či laterální dislokaci při zlomeninách kloubního výběžku Mandibuly. Při správně provedené projekci je sagitální rovina kolmá na film. Hlava se opírá o kazetu čelem a nosem, ústa jsou maximálně otevřená. Centrální paprsek prochází zátylkem podle linie spojující kloubní hrbolek s kořenem nosu 910700/9779 945701/4182 Tvar kloubního výběžku Symetrie kl.ploch Vzájemná poloha kl.výběžku vůči kl.jamce Vyloučení odontogenní příčiny Výsledek obrázku pro eminentia articularis •Plain X-ray: 1)Shape of joint 2)Position of the head relative to joint fossa 3)Maximal mobility of condyle •OPG – Odontogenic cause of joint pain • • N:\RDK\Ždánská\atm\st.p.aseptrické nekroze.jpg N:\RDK\Ždánská\idiop.juvenil.artritida.jpg C:\Users\603\Desktop\osteochodnrom atm.png Hypomobility Luxation RTG vyšetření poskytuje detailní zobrazení kloubních kostních struktur - tvar a symetrii kloubních ploch, polohu kloubní hlavice v jamce, u OPG projekce na TMK i určitou dynamiku pohybu při maximálním otevření úst a zavřených ústech. OPG zároveň slouží k diferenciální diagnostice vyloučením odontogenní příčiny Fyziologický pohyb kloubní hlavice při otevírání úst je vpřed, mírně za vrcholek kloubního hrbolku. Anatomickou hranici pro tento pohyb tvoří úpon kloubního pouzdra na spánkové kosti. Dostane-li se při otevření úst kloubní hlavice za tuto hranici, označujeme tento stav jako hypermobilita Hypermobilita se dále rozděluje na dva typy. Pokud se při zavírání úst kloubní hlavice spontánně reponuje, vrací se tedy zpět do kloubní jamky, hovoříme o subluxaci. Nedochází-li k repozici, jedná se o luxaci a pacient není schopen spontánně zavřít ústa Při otevření úst hodnotíme rovněž polohu hlavice vůči kl.jamce. Rozlišuje se luxace a subluxace. Při subluxacei dochází v konečné fázi otevíracího pohybu kloubu k přeskočení kondylu spolu s diskem přes eminentia articularis, což je provázeno typickým dutým lupnutím, obvykle bez bolesti, a při zavření úst se kondyl vrací zpět do jamky. Subluxace je podmíněna anatomickými poměry v kloubu a volností kloubního pouzdra. Morfologickou predispozicí pro tento stav je strmý a krátký zadní svah eminentia articularis. Při luxaci dochází k dislokaci kondylu spolu s diskem přes eminentia articularis, ale k repozici, návratu komplexu kondyl-disk do kloubní jamky, nedochází vlastní činností svalů. V klinickém obrazu dominuje neschopnost zavřít ústa spolu s bolestí z protažení vazivových struktur kloubu. Příčinou luxace může být úraz, ale u predisponovaných pacientů i široké otevření úst například při stomatologickém ošetření, zívání, při jídle. 906021/4108 Harásková lucie, artrotické změny+defigurace hlavičky MR,US, DX 5) Cysts •A) odontogenic • •B) non-odontogenic • •C) inflammatory 3 4 Cysts – odontogenic 1.primordial c. 2.keratocyst 3.folikular c. 4.lateral parodontal c. 2 1 3 4 Cysts – odontogenic 1.primordial c. 2.keratocyst 3.follicular c. 4.lateral periodontal c. 1 A primordial cyst is a devolepmental odontogenic cyst. It is found in an area where a tooth should have formed but is missing. Primordial cysts most commonly arise in the area of mandibular third molars. 3 4 Cysts – odontogenic 1.primordial c. 2.keratocyst 3.follicular c. 4.lateral periodontal c. 1 Keratocyst is a benign but locally aggressive developmental cystic neoplasm. It most often affects the posterior mandible. foto - istologický nález: ł łBenigní cysta vystlaná oploštělým nerohovatějícím dlaždicovým epitelem; ł łje přítomen mírný ložískový zánětlivý infiltrát a krystaly cholesterolu ł łve vazivu stěny. Hlenotvorný epitel není přítomen. ł łMůže se jednat o folikulární cystu s mírným sekundárním zánětem (diff. dg. ł łradikulární cysta). Závěr - odentogenní (folikulární) cysta. 3 4 Cysts – odontogenic 1.primordial c. 2.keratocyst 3.follicular c. 4.lateral periodontal c. 1 A follicular cyst is a cyst of dental follicle The dental follicle is a sac containing the developing tooth and arise from cemento enamel border and contains crown of tooth. Cysts – odontogenic 1.primordial c. 2.keratocyst 3.folikular c. 4.lateral parodontal c. 1 The lateral periodontal cyst is a cyst that arises from the rest cells of the dental lamina. It is more common in middle-aged adult males. Usually, there is no pain associated with it, and it usually appears as a unilocular radiolucency (dark area) on the side of a canine or premolar root. Microscopically, the lateral periodontal cyst appears the same as the gingival cyst of the adult. 3 4 Cysts – non-odontogenic 1.nasopalatine c. 2.nasolabial c. 1 Cysts – non-odontogenic 1.nasopalatine c. 2.nasolabial c. Nasopalatine cyst occurs in the median of the palate. 1 Cysts – non-odontogenic 1.nasopalatine c. 2.nasolabial c. 1 Nasolabial cyst is located superficially in the soft tissues of the upper lip. Unlike most of the other developmental cysts, the nasolabial cyst is an example of an extraosseous cyst. Cysts - inflammatory 1.apical radicular 2.lateral radicular 3.residual lateral 4.parodontal (Craig´s) - wisdom tooth 1 2 6)Tumors http://www.radiologyassistant.nl/en/p494e15cbf0d8d/bone-tumor-systematic-approach-and-differential- diagnosis.html Carcinoma Carcinoma Ewing sarcoma •children 10-20 y •high grade malignant •fast grow •soon metastatis •angle of mandible •painfull •X-ray: „slices of onion“ •Dif.dg. –osteosarcoma –endosteal hemangioma • gold diagnostic standard MRI Ewing sarcoma boy, 7 y difficulty clinics oedema of low jaw movement of teeth periost reaction Osteosarcoma •2. and 3. decennium •mesenchymal tumor •histologic –osteoblasts –chondroblasts –fibroblasts • – – • RTG - osteoblastic + osteolytic – various image Osteosarcoma w, 29 y Osteosarcoma • m, 40 y Metastasis •carcinomas of: –mamma –lung –gl. thyreoidea –prostate •blood spread •clinics: –pain in the bones –„reasonless“ teeth release –paresthesis of lower lip –pathological fracture •suspicion = scintigraphy Metastasis •m, 69 y •prostate carcinoma •transparency Metastasis •bowel carcinoma •spotted, blurred Odont. myxoma •age 10-50 y •w/m 1:1 •jaws (only) •most often in lower jaw - caput of mandible •growth –fast –endosteal –muscle infiltration (occasionally) •good bounded, irregular translucency •often relaps • Odont. myxoma w, 34 y structure - net dense, irregular septum Odont. myxoma boy, 13 y Odontoma •similar to the hamartomas •conglomerate of various teeth tissues –composite odontoma ücontains several developed teeth –complex odontoma ücontains basic teeth tissues in amorphous mass • complex composite Odontoma composite composite after 2,5 year incidental findings– susp. calc. odontogen. cyst Odontoma complex Fibroma •Fibromas (or fibroid tumors or fibroids) are benign tumors that are composed of fibrous or connective tissue. Faciomax_ameloblastic_fibroma_ct Faciomax_ameloblastic_fibroma_ct1_mri •The ameloblastic fibroma is an odontogenic tumor arising from the enamel organ or dental lamina •tumor with odontogennal epithelium and ectomesenchyma •benign •10-20 y, boys •in molar mandible region •dif.dg. –folicular cyst –ameloblastoma •don´t recidivate • Ameloblastic fibroma Ameloblastic fibroma • Ameloblastoma „honeycomb“ structure •is a rare, benign tumor of odontogenic epithelium •m/w 1:1 •in a region of caudal molars (80%) •long-term relaps = radical resection •variable histological image – many of variants •RTG –multilocular –multicystic –bubble transparency with septum around –compacta thin out •slow growth, painless •oedema, facial asymetry Ameloblastoma •dif.dg. –folicular cysts –keratocysts –ameloblastic fibroma –odontogennal myxoma –central eosinofil granuloma • Myeloma is a cancer of the white blood cells known as plasma cells. • Hypercalcemia (corrected calcium >2.75 mmol/L) • Renal insufficiency attributable to myeloma • Anemia (hemoglobin <10 g/dL) • Bone lesions (lytic lesions or osteoporosis with compression fractures) • Frequent severe infections (>2 a year) • Amyloidosis of other organs • Hyperviscosity syndrome 7) Fractures Mandible fractures 32-11 Fract. processus articul. mandibulae bilat. mandible angle - sutura 5A5C copy Body symphysis 5A5I copy L 5A5I copy bullet 5A5J copy 5A5L copy 5A5K copy 5A5K copy Pathological fracture apical cyst Maxillar fractures Le Forte •high energy trauma •Classification: Le-Forte I-III •all types Le Forte involve processus pterygoideus • Fractures of the maxilla are high energy injuries. An impact 100 times the force of gravity is required to break the midface. These patients often have significant multisystem trauma. Many require resuscitation and admission. The fractures of the maxilla are classified as LeFort Fractures. 235-A LeFort I •horizontal fracture •'floating palate •The fracture extends from the nasal septum travels horizontally above the teeth apices •crosses below the zygomaticomaxillary junction, and traverses the pterygomaxillary junction to interrupt the pterygoid plates. lefort1pic lefort1ct R LeFort I: Horizontal fracture of the maxilla at the level of the nasal fossa. Allows motion of the maxilla while the nasal bridge remains stable. The fracture is below the infraorbital nerve, so there is no hypesthesia. LeFort II • üMaxilla üMedial portion of orbits ünasal bones ü 239-B 1-14 L 5A6D copy LeFort II: Pyramidal fracture which includes a fracture through: Maxilla Nasal bones Medial aspect of the orbits 5A6E copy CT 3-D reconstruction 5A6F copy LeFort II lefort2ap Fraktury maxily 5A6G copy 5A6G copy LeFort II lefort2ap Fraktury maxily lefortap3 lefortlat3 LeFort III 1-15 5A6I copy • fractures (transverse) • known as craniofacial dissociation • involve the zygomatic arch • start at the nasofrontal and frontomaxillary sutures • extend posteriorly along the medial wall of the orbit through the nasolacrimal groove and ethmoid bones. Orbital fractures „Blow-out“ fraktura •Síla se přenáší přes tenké dno orbity, kde dochází k fraktuře v blízkosti infraorbitálního kanálu. •Měkké tkáně přesahují okraj orbity. •Afekce maxilárního sinu. •Dislokace dna orbity. •Polypoidní denzita při horním okraji maxil. sinu při herniaci obsahu orbity. •Parestezie tváře. 5A8B copy Trauma Orbita orbit 5A8C copy „Blow-out“ fract. Water’s projection. 5A8C copy 5A2A copy Subluxation. 5A2A copy 5A3D copy 5A3D copy Alveolar fract.