Nátěr krve na skle
Bourková L., OKH FN Brno
Zhotovení nátěru krve
• řídí se hodnotou hematokritu
(pro manuální i přístrojové provedení preparátu)
• potřeby:
podložní sklíčko, roztírací sklíško
– sklíčka musí být čistá (z důvodu falešné kontaminace cizími buněčnými
elementy, bakteriemi atd.)
• roztírací sklíčko položit před kapku krve na
podložním skle pod úhlem cca 30 - 40° (nikdy ne do
kapky krve); po doteku krve a roztíracího skla se krev
rozlije podél hrany skla; po té rychle krev rozetřít po
podložním skle
• sílu nátěru zvažovat – čím větší úhel, tím silnější
nátěr
• nátěr musí být: rovnoměrný, přiměřeně tenký, dlouhé
okraje musí být rovné, na konci přechází „do
ztracena“ (alespoň 1 – 2 cm)
Provedení nátěru
Barvení
• Nesprávné barvení způsobuje artefakty a chybné
hodnocení morfologie buněk.
• Nejběžnější metoda barvení:
May-Grűnwald / Giemsa-Romanowski
„MGG“(Pappenheimova metoda), nejlepší obarvení a
zobrazení morfologie buněk
• Další metody např.:
Wrightova (jednoduchá), Leishmanova (rychlá,
orientační)
• Správný immerzní olej
• kontroly nabarvených nátěrů
Barvení - MGG
• Základní složky barvení:
– fixace: roztok May-Grűnwald (metanol + barviva)
– barvení: Giemsa-Romanowski
(metanol +glycerin + fosfátové pufry + barviva)
• pH 6,8 – 7,0
ₓ artefakty:
pH < 6,8 růžové zbarvení nátěru (nálezy falešně vyzrálých buněk)
pH > 7,0 modré zbarvení nátěru (nálezy falešně nezralých buněk)
• Kationtové (zásadité) barvy, jako je např. azur B, se váží na
aniontovou složku a dávají modrošedá zbarvení nukleových
kyselin (DNA nebo RNA), nukleoproteinů, granulí bazofilů a
slabě barví granula neutrofilů.
• Aniontové (kyselé) barvy, jako je např. eosin Y, se váží na
kationtovou složku proteinů a dávají oranžovočervená zbarvení
hemoglobinu a eozinofilním granulím
• Celkové barvení se skládá z řady různých kombinací
těchto barev, které nakonec dávají výsledný vzhled
nabarveného nátěru.
Poznámka: preparáty lze také připravovat na nátěrových a
barvících automatech.
Hodnocení
• komplexně celý nátěr (WBC, RBC, PLT)
• v rovnoměrně rozetřeném místě
• zvětšení 1000x, 200x (100x)
• hodnotit buňku v kontextu s celým nátěrem
• hodnotit periferní nátěr v souvislosti s přístrojovým KO
a přístrojovým hlášením
• minimální běžný počet hodnocených buněk:
– periferní krev: 100 leukocytů
– kostní dřeň: 500 jaderných elementů
• vydávané výsledky pro nátěr periferní krve i KD: [%]
Hodnocení nátěru
☻
☻
Místa pro hodnocení nátěrů
špatné místo na skle !!!správné místo na skle ☺
☺
X
X
X
Leukocyty
• Velikost buněk: malé, střední, velké
• Charakteristika jádra: jaderné stíny, holá jádra, poměr
jádra k cytoplazmě, jaderný chromatin, jadérka
(přítomnost, nepřítomnost, počet, velikost), členitost a tvar
jádra (variantní lymfocyty, reaktivní lymfocyty), velikost
jádra (tyče, metamyelocyty), hypo-,hyper segmentace NE
• Charakteristika cytoplazmy: granulace, bez granulace,
specifická, nespecifická, toxická granulace, barevný odstín
cytoplazmy (zralost buňky, reaktivní lymfocyty),
vakuolizace, barevné inkluze, Auerovy tyče, okraje
cytoplazmy (členité, hladké, vlasaté)
Velké granulované lymfocyty – LGL (large granular
lymphocytes)
Poznámka
Granulocytární elementy (segmentované leukocyty):
• primární granulace (nespecifická):
- od promyelocytu
• azurofilní
• sekundární granulace (specifická):
- od myelocytu až po segment
• neutrofily
• eozinofily
• bazofily
Erytrocyty
• Velikost (MCV, RDW, distribuční křivka)
• Barevné odchylky (MCH, MCHC)
• Tvarové odchylky
• Buněčné inkluze
• Shluky
• Rozložení
• Jaderné elementy (NRBC)
Trombocyty
• Velikost (MPV, PDW, distribuční křivka)
• Granulace
• Shluky (satelitóza)
• Fragmenty (RBC, WBC)
• MGK, holá jádra MGK
• Kontrola mikroskopicky při početních a
morfologických anomáliích
• Odběr do hořčíku (citrátu)
• Imunologické vyšetření PLT s CD61
Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)