3.Ekonomie a vedení obchodu Ing. Hana Pospíšková Klíčová slova:  Podnik, vstupy, výstupy, náklady a jejich členění , výnosy a jejich členění, tržby, výsledek hospodaření, bod zvratu, funkce podniku, členění podniku, znaky podniku, sanace, zrušení a zánik podniku Podnik  Instituce zabývající se podnikáním. Dle OZ můžeme definovat jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání.  Podnikem rozumíme:  věci hmotné (stroje, materiál)  Věci nehmotné (goodwill, know-how, licence)  Zaměstnanci  Podnik je celek, ve kterém se vstupy přeměňují na výstupy.  Vstupy: suroviny, materiál, práce, stroje  Výstupy: statky a služby Náklady, výnosy podniku  Náklady – spotřebované vstupy vyjádřené v penězích  Výnosy – vyprodukované a prodané výstupy pro uspokojení lidských potřeb Význam nákladů  znalost nákladů umožňuje analyzovat a hodnotit hospodárnost a efektivnost jednotlivých výrob podniku  východisko pro zjišťování hospodářského výsledku  informace pro řízení podniku i vnitropodnikových útvarů  rozhodování o budoucím podnikovém dění  informace o možnosti uplatnění na trhu dosažením konkurenceschopných nákladů  podklad pro stanovení optimální ceny  prostor pro vytváření motivačních vazeb pracovníků Náklady podniku  Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů  jsou spotřebované vstupy (tj. výrobní zdroje) vyjádřené v peněžních jednotkách  Základní členění:  podle nákladových druhů (hledisko účetní)  podle vztahu a závislosti na objemu výroby  podle vztahu k finálním výkonům 1. Podle druhů (tzv. druhové členění nákladů)  Při členění nákladů podle druhů se zajímáme o to, co podnik spotřeboval. Základními nákladovými druhy jsou: spotřeba materiálu, energie, opravy a udržování, cestovné, mzdy, zdravotní a sociální pojištění, odpisy, úroky, pokuty a penále, manka a škody.  provozní náklady, tj. náklady vztahující se k provozní činnosti podniku  finanční náklady, tj. náklady vztahující se k finanční činnosti podniku (např.: placené úroky, pojistné,…)  mimořádné náklady – manka a škody 2.Náklady - Podle vztahu a závislosti na objemu výroby 1. 1. Fixní náklady (fn) nezávisí na objemu výroby v krátkém časovém období jsou neměnné  například odpisy, nájemné, pojistné, část nákladů na spotřebovaný materiál, energii a část mzdových nákladů, úroky z úvěrů, leasingové poplatky apod. 1.2.Variabilní náklady (vn)  závisí na objemu výroby  Variabilní náklady jsou takové náklady, které v závislosti na vzrůstajícím objemu výroby ve svém úhrnu rostou  Dělení nákladů:  nadproporcionální (progresivní) - náklady rostou rychleji než objem produkce Dělení variabilních nákladů  proporcionální (lineární) - náklady rostou stejně s objem produkce  podproporcionální (degresivní) - náklady rostou pomaleji než objem produkce Průběh nákladů CELKOVÉ NÁKLADY  Celkové náklady vzniknou součtem variabilních a fixních nákladů. Nákladová rovnice má následující tvar:  = fixní náklady (fn) + variabilní náklady (vn)  Celkové náklady sice stoupají s rostoucím objemem výroby, avšak při nulovém objemu výroby neklesají na nulu, ale na hodnotu fixních nákladů. 3.Dělení nákladů podle vztahu k finálním výkonům (kalkulační členění) Přímé náklady a Nepřímé náklady Přímé náklady  Přímé náklady přímo souvisejí s výrobou určitého druhu výrobku. Jejich výši připadající na výrobu jedné kalkulační jednice můžeme přímo a přesně stanovit.  Přímý materiál zahrnuje suroviny, základní materiál, polotovary, pomocný a ostatní materiál, výrobní obaly. Jde o materiál, který se zpravidla stává trvalou součástí výrobku nebo přispívá k vytvoření jeho potřebných vlastností.  Přímé mzdy představují základní mzdy (úkolové, časové), příplatky a doplatky ke mzdě a prémie výrobních dělníků, které přímo souvisí s kalkulovanými výkony.  Ostatní přímé náklady zpravidla zahrnují technologické palivo a energie, odpisy, opravy a udržování. Nepřímé (režijní) náklady  jsou náklady společně vynakládané na celé kalkulované množství výrobků, více druhů výrobků nebo zajištění chodu celého podniku, které není možné stanovit na kalkulační jednici Dělení:  Výrobní režie zahrnuje nákladové položky, které mají přímou souvislost s obsluhou výroby. Patří sem např. režijní mzdy, opotřebení nástrojů, odpisy dlouhodobého majetku, spotřeba energie, náklady na opravy, spotřeba režijního materiálu.  Správní režie zahrnuje nákladové položky, které se týkají řízení podniku, závodu nebo obdobného organizačního útvaru jako celku (např. odpisy správních budov, platy manažerů, telekomunikační poplatky).  Odbytové náklady obsahují náklady spojené s odbytovou činností, jako jsou náklady na skladování, propagaci, prodej a expedici výrobků.  Režijní náklady představují značnou část celkových nákladů. Jejich řízení a usměrňování má proto z hlediska snižování nákladů velký význam. Možnosti snižování nákladů  Úspora materiálu, energie  Zrychlování obratu zásob  Předcházení vzniku nadnormativních zásob  Péče o investiční majetek  Efektivní využití pracovní doby a pracovní síly Výnosy  jsou vyprodukované a prodané výstupy (statky a služby) vyjádřené v peněžních jednotkách (jedná se o tržby a ostatní výnosy)  jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě.  členění dle druhů (tzv. druhové členění):  provozní výnosy – získané z provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby z prodeje),  finanční výnosy – připsané úroky z bankovních účtů, výnosy z cenných papírů,  mimořádné výnosy – získané mimořádně (např. náhrada škody, přebytek zásob peněz). Tržby  Hlavní složkou výnosů jsou tržby. Tržeb podnik dosáhne prodejem svých výrobků, zboží a služeb v daném období (měsíci, roku). Tržby slouží především k úhradě nákladů podniku, daní a také k rozšiřování činností podniku. Jsou tudíž významným zdrojem financování.  jednotlivými složkami tržeb jsou:  tržby za prodej zboží,  tržby z prodeje vyrobených výrobků a poskytnutých služeb (výkony),  tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu,  tržby z prodeje cenných papírů.  Pro podnik jsou rozhodující tržby z prodeje výrobků, resp. poskytnutých služeb (záleží na předmětu podnikání). Co má vliv na jejich výši? Nejen ceny jednotlivých výrobků a fyzický objem výroby, ale také sortiment prodeje, doba úhrady faktur a v případě exportu též kurz měny. výpočet celkových tržeb  celkové tržby = cena za 1 výkon x množství prodaných výkonů  Grafické znázornění výnosů Možnosti zvyšování výnosů  zvýšení prodejní ceny výkonů  prodej většího objemu výkonů  zlepšení kvality výrobků  zavádění nových výrobků Výsledek hospodaření Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří výsledek hospodaření podniku. Jaký je výsledek hospodaření, záleží na vztahu výnosů a nákladů. Pokud jsou výnosy vyšší než náklady, podnik vykazuje zisk. Jestliže jsou výnosy nižší než náklady, pak jde o ztrátu. Může také nastat rovnost výnosů a nákladů a výsledek hospodaření je v takovém případě nulový.  Přehled výnosů, nákladů a výsledku hospodaření podniku podává výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty - Výsledovka Zisk ve výkazu zisku a ztráty Ztráta ve výkazu zisku a ztráty Výnosy , náklady  Finanční výkaz zisku a ztráty, jak je zpracován dle pokynů Ministerstva financí, má mnohem složitější strukturu. Výsledek hospodaření je v něm zjišťován stupňovitě a výnosy i náklady jsou členěny následujícím způsobem.  Výnosy tvoří:  provozní výnosy – získané z provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby z prodeje),  finanční výnosy – připsané úroky z bankovních účtů, výnosy z cenných papírů,  mimořádné výnosy – získané mimořádně (např. náhrada škody).  Provozně-hospodářskou činností se rozumí činnost, která je hlavní činností podniku, tzn. u výrobního podniku je provozně-hospodářskou činností výroba.  Náklady tvoří:  provozní náklady – spotřeba materiálu a energie, osobní náklady, odpisy dlouhodobého majetku a ostatní provozní náklady,  finanční náklady – úroky z úvěrů a půjček, bankovní poplatky, kurzové ztráty a jiné finanční náklady,  mimořádné náklady – náklady vzniklé v souvislosti s mimořádnou škodou. Stupňovité zjišťování výsledku hospodaření  Rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady tvoří provozní výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta)  rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady se nazývá finanční výsledek hospodaření.  Ve výkazu zisku a ztráty se oba výsledky hospodaření sčítají a vytvářejí výsledek hospodaření za běžnou činnost, který je snížen o daň z příjmů za běžnou činnost.  Zbývá zjistit mimořádný výsledek hospodaření, který vznikne jako rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady. Stejně jako v případě výsledku hospodaření za běžnou činnost je od něj odečtena daň z příjmů. Grafické znázornění nákladů, výnosů a VH Procvičování -příklad  Vypočítejte výsledek hospodaření ve dvou stupních, znáte-li tyto informace:  spotřeba materiálu: 100.000,--Kč  spotřeba energie: 30.000,--Kč  úrokové náklady: 95.000,--Kč  tržby z prodeje zboží: 300.000,--Kč  tržby z prodeje služeb: 150.000,--Kč. Řešení:  1.provozní VH = 300.000 + 150.000 –100.000 –30.000 = +320.000, 2.finanční VH = 0 –95.000 =-95.000, hrubý VH= 320.000 –95.000 = +225.000,- Bod zvratu  Zisk je základním motivem podnikání, a tím i hlavním kritériem pro rozhodování. Zisk, výnosy a náklady jsou východiskem pro celou řadu ekonomických výpočtů, které slouží jako základ pro různá manažerská rozhodování. Souhrnně se označují jako analýza bodu zvratu. Mrtvý bod, kritické množství výroby  bod zvratu BZ(q) je tzv. mezní množství, kdy dosažené výnosy se rovnají vynaloženým nákladům  pokud by podnik vyráběl toto množství produkce, nedosahoval by ani zisku ani ztráty  Pokud bude podnik produkovat více výrobků, začne dosahovat zisku  Pokud by objem výroby snížil, skončilo by jeho hospodaření se ztrátou Analýza bodu zvratu Vysvětlivky: T celkové tržby N celkové náklady f fixní náklady p cena výrobku v variabilní náklady na 1 výrobek q objem výroby Výpočet bodu zvratu  bod zvratu je v bodě, kde tržby (T) = náklady (N)  T = cena (p) . množství produkce (q)  N = fn + (vn . q)  dosadíme do rovnice tržby (T) = náklady (N)  p . q = fn + (vn . q)  a odvodíme výpočet takového množství produkce (q), při kterém podnik nedosahuje ani zisku ani ztráty Procvičování –příklad  Výrobna polotovarů vyrábí listové těsto, jehož  prodejní cena je25,--Kč,  variabilní náklady jsou10,--Kč  a celkové fixní náklady 3.000,--Kč.  Vypočítejte bod zvratu a interpretujte výsledek Řešení:  bod zvratu je v bodě, kde tržby (T) = náklady (N)  T = cena 25,- . množství produkce (q)  N = 3.000,- + (10. q)  25 . q = 3.000 + (10 . q)  a odvodíme výpočet takového množství produkce (q), při kterém podnik nedosahuje ani zisku ani ztráty  BZ= 3.000 = 200  25-10  Kontrola  T = 25 x 200 = 5.000  N = 3000 + (10 x 200) = 5.000 Zisk - Funkce zisku  Jeden z nejdůležitějších ekonomických pojmů. Rozdíl mezi výnosy a náklady.  Kriteriální – zisk je kritériem pro rozhodování o budoucím vývoji podniku  Rozvojová–zisk je zdroj podnikání  Motivační–zisk je motivem pro podnikání i základem hmotné zainteresovanosti pro zaměstnance  Rozdělovací–zisk je základem pro rozdělování peněžních prostředků mezi podniky a stát Podnik  je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti (dle občanského zákoníku)  plní funkci  hlavní, tj. pro kterou byl obchodní závod zřízen (výrobní, obchodování, poskytování služeb)  vedlejší, tj. nesouvisí s předmětem činnosti  má určité cíle:  zisk  dlouhodobá prosperita  ochrana životního prostředí Podnik má vlastnosti:  A)ekonomickou samostatnost (subjektivitu)  –je vybaven majetkem  –volí si sám předmět činnosti  –má vnitřní organizační strukturu  –své náklady hradí z výnosů  b)právní (subjektivitu)  –způsobilost k právům a povinnostem a právo jednat svým jménem v právních vztazích  Podnik jedná pod obchodní firmou - zápis do obchodního rejstříku kritéria volby právní formy  počet zakladatelů a náročnost založení  nároky na počáteční kapitál  kompetence řízení a pravomoc  způsob a rozsah ručení  účast na zisku Založení a vznik obchodního závodu při založení je nutno odpovědět na otázky:  jaké služby poskytovat a co vyrábět  určit místo podnikání  jak služby poskytovat nebo jak vyrábět  kolik zdrojů vložit do podnikání, kde je získat a jak je použít  jakou právní formu pro svou činnost zvolit  vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku Druhy podniků (členění)  Nejčastěji se podniky člení:  1. Podle zaměření a způsobu hospodaření  2. Podle vlastnictví majetku  3. Podle výkonů  4. Podle velikosti  5. Podle příslušnosti k určitému odvětví 1.Druhy podniků podle zaměření a způsobu hospodaření  Třídění podle zaměření a způsobu hospodaření  Toto třídění se řídí hlavním cílem podniku. Je-li jím dosažení zisku, jsou tyto podniky nazývány ziskové. Jsou-li cíle jiné, hovoříme o neziskových organizacích.  Podniky ziskové  Podnik hospodaří s cílem dosáhnout kladného výsledku hospodaření, tedy zisku. Své činnosti řídí tak, aby dosahoval vyšších výnosů, než jsou vložené náklady.  Neziskové organizace  Jejich cílem je zlepšování celkové úrovně společnosti, vyšší kvalita uspokojování potřeb lidí s pomocí státu nebo nepodnikatelské sféry. Cíle se často nedají spočítat, kvantifikovat. 2.Podniky podle vlastnictví majetku  Podle vlastnictví majetku můžeme rozlišit podniky:  - soukromé  - družstevní  - státní  - církevní, politické strany, zájmová sdružení  - nadace 3.Podniky podle výkonů  1. podniky produkující statky:  těžební = zabývají se těžbou surovin (uhlí, železná ruda, kámen... ). Získávají statky z nalezišť v přírodě.  zemědělské = zabezpečují výrobu zemědělských produktů. Získávají statky z přírody, hlavní výrobní činitel je půda.  energetické = zabezpečují výrobu a produkce energií. Získávají statky z nalezišť v přírodě.  zpracovatelské = vyrábějí výrobní činitele pro další výrobu (stroje ...) a spotřební statky pro obyvatelstvo (oděvy, nábytek ..)  2. podniky poskytující služby:  poskytují služby pro jiné podniky nebo pro obyvatelstvo, pro majetek osob i podniků. Služby uspokojují lidské potřeby průběhem své činnosti, nedají se skladovat.  Služby se poskytují při:  rozdělování a směně hmotných statků,  zajišťování peněžních prostředků a hospodaření s nimi,  údržbě a opravách výrobků, ochraně majetku a osob, péči o zdraví, výchově a vzdělávání ........ 4.Podniky podle velikosti  Toto třídění je využito hlavně pro potřeby statistiky, jedná se například o členění podle počtu zaměstnanců:  nejmenší podniky - micro podniky(do 10 zaměstnanců)  malé podniky (desítky zaměstnanců)  střední podniky (stovky zaměstnanců)  velké podniky (více než 500 zaměstnanců). 5.Podniky podle odvětví  Podniky jsou shromážděny do skupin podle toho, že poskytují podobné výkony a využívají podobný majetek.  Odvětví jsou vymezena klasifikací ekonomických činností stanovenou Českým statistickým úřadem.  Například:  1) zemědělství, myslivost, lesní hospodářství  2) dobývání nerostných surovin  3) výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody  4) zdravotnictví, veterinární služby, sociální služby  5) pohostinství a ubytování .... Znaky úpadku podniku Podnikání je spojeno s rizikem úpadku - podnik se dostává do krize  a) podnik je dlouhodobě ztrátový a je dlouhodobě platebně neschopný  b) podnik se vyznačuje sice dílčími, avšak závažnými problémy, které při zanedbání jejich řešení mohou vést k likvidaci společnosti  c) podnik se zdánlivě jeví jako velmi úspěšný, avšak v důsledku extrémního růstu trvale naráží na nedostatek kapitálu Žádná z firem se nedostane do úpadku v krátkém čase natož třeba ze dne na den, ale jedná se o dlouhodobý proces, ve kterém lze problémy rozeznat  při přípravě a realizaci opatření směřující k ozdravení je nezbytné definovat:  a) příčiny krize  b) povaha krize  c) vývojové stádium krize Sanace podniku  pod pojmem sanace se rozumí soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy  Příčiny sanace:  interní - (špatně zorganizovaný výrobní proces) - dá se to do určité míry opravit  externí - (změna trhu, daňových či jiných sazeb Schéma postupu sanace Schéma postupu sanace - pokračování Zrušení a zánik obchodního závodu  Zánik podniku - podnik ani po sanačním programu nebyl ozdraven a řítí se ke konci - výmaz z obchodního rejstříku - likvidace či konkurzní řízením ke zrušení může dojít:  a)dobrovolným rozhodnutím (např. dosažením účelu, uplynutí doby, pro kterou byl zřízen, přeměnou, fúzí, úmrtím majitele)  b)nuceně (rozhodnutím soudu, prohlášením konkurzu)  Zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku Zánik podniku bez likvidace  Existuje také možnost zrušit společnost bez nutnosti likvidace, a to přechodem jejího jmění na jiného právního nástupce. Právním nástupcem může být jako již existující, tak i nově vzniklá společnost.  Bylo dosaženo úkolu, který měl být splněn  Dosažením účelu, pro který byl podnik zřízen,  Rozhodnutím společníků  Přeměnou (fúzí, změnou právní formy…)  Úmrtím Rušení podniku bez likvidace společnosti  Přeměny společností jsou v současnosti velmi diskutovaným tématem a ve většině případů se týkají velkých nadnárodních společností, ale není výjimkou, že pro fúzi či akvizici se rozhodnou i malé a střední podniky, které mají existenční problémy, avšak stále mají ve svém portfoliu co nabídnout. Fúze se může uskutečnit formou sloučení nebo splynutí. Sloučením přechází jmění zanikající společnosti a také práva a povinnosti vyplývající z pracovně právních vztahů na jinou existující společnost.  Splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností  Rozdělení se může uskutečnit formou rozdělení se založením nových společností nebo rozdělení sloučením.  Za přeměnu se považuje také změna právní formy společnosti, při které ale žádná společnost nezaniká ani nevzniká. Změní se často jen vnitřní uspořádání společnosti, což se promítne zejména do vztahů mezi společníky. Zrušení podniku s likvidací  Je-li společnost zrušena s likvidací, postupuje se podle § 70 obchodního zákoníku.  Podnikání obchodní společnosti končí tím, že nemá věcné, ekonomické ani právní pokračování. Aby společnost mohla zaniknout, musí předtím ukončit svoji hospodářskou činnost, vypořádat všechny své závazky vůči svým partnerům (státu, zaměstnancům, dodavatelům, věřitelům). Až potom mohou být vypořádáni i společníci  Společnost vstupuje do likvidace ke dni, ke kterému je zrušena. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Ke dni, který předchází dni vstupu do likvidace (den zrušení společnosti) se provede mimořádná účetní uzávěrka a sestavuje se také přiznání k dani z příjmů právnických osob.  Po dobu likvidace se užívá název společnosti s dovětkem „v likvidaci“. Formálně je existence společnosti ukončena výmazem z obchodního rejstříku, o který je povinen likvidátor požádat rejstříkový soud do 30ti dnů od skončení likvidace. Klíčové otázky k zopakování  Rozhodněte, které z uvedených nákladových položek představují variabilní náklady a které fixní: a) náklady na základní materiál, b) mzdy konstruktérů a technologů, c) náklady na osvětlení a vytápění, d) mzdy výrobních dělníků odměňovaných úkolovou mzdou, e) náklady na univerzální nástroje, f) mzdy manipulačních dělníků, g) náklady na propagaci podniku, h) odpisy budov a výrobního zařízení, i) pojistné, j) náklady na speciální nástroje.  Popište Bod zvratu  Uveďte funkce zisku  Vysvětlete pojem sanace Děkuji za pozornost