Základy lékařské terminologie
Úvod, Výslovnost, Lekce 1


Proč latina?



Latina a řečtina v lékařské terminologii
Anatomie: popis těla
Klinická terminologie: popis nemocí, úrazů, operací
➔lékařské zprávy, pitevní zprávy
Farmakologie, receptura: léky, léčiva
➔recept













Latinská výslovnost



Samohlásky a dvojhlásky
SAMOHLÁSKY
krátké: a, e, i, o, u, y
dlouhé: ā, ē, ī, ō, ū
DVOJHLÁSKY
ae, oe – [é] – vertebrae, oesophagus
pozor:
oē (na konci slova) – [oé] – dyspnoē

Souhlásky
c + [é] (ae, oe, e), i, y = c
➔caecum, cervīx, cystis
c + a, o, u, konec slova = k
➔caput, costa, crānium, lāc
s mezi samohláskami = z
➔nāsus
s po l, r, n = z
➔pulsus, morsus, mēnsis
s mezi samohláskou a m = z
➔plasma
s a ss v ostatním případech = s

Skupiny hlásek
i, y + samohláska = ij
➔artēria, thērapia
di, ti, ni = dy, ty, ny
➔digitus, tībia, minimus
ti + samohláska = ci
➔articulātiō
s, x + ti + samohláska = ty
➔ōstium
qu, gu + samohláska = kv, gv
➔oblīquus, lingua
ex + samohláska = egz
➔exitus
ph = f
➔raphē
rh, th = r, t
➔rhīnītis. thōrāx

Jak mluvíme o latině



Základní gramatické pojmy
SLOVNÍ DRUHY
substantiva: podstatná jména
adjektiva: přídavná jména
adverbia: příslovce
prepozice: předložky
ROD
maskulinum (m.): mužský rod
femininum (f.): ženský rod
neutrum (n.): střední rod
ČÍSLO
singulár (sg.): jednotné číslo
plurál (pl.): množné číslo

Úvod do skloňování
PÁD
nominativ (nom.) ~ 1. pád
genitiv (gen.)  ~ 2. pád
akuzativ (akuz.) ~ 4. pád
ablativ (abl.) ~ 6. pád
DEKLINACE (typ skloňování)
1.deklinace: -ae
2.deklinace: -ī
3.deklinace: -is
4.deklinace: -ūs
5.deklinace: -ēī
SLOVNÍKOVÉ HESLO
nominativ, koncovka gen. sg., rod
artēria, ae, f.
předložkové pády

Slovníkové heslo se vždy učíme celé! Každá část nám poskytuje důležitou informaci:
1.část: základní tvar
2.část: deklinace, kmen
3.část: shoda s adjektivy
nom. sg.
gen. sg.
deklinace
mamma
mamm-ae
1.
gramma
grammat-is
3.
nervus
nerv-ī
2.
vulnus
vulner-is
3.
status
stat-ūs
4.

I.deklinace (A-KMENY)



Latinská substantiva
vzor: vēna, ae, f.
nom. sg.: -a; gen. sg.: -ae
rod: feminina, zřídka maskulinum
sg.
pl.
nom.
vēn-a
vēn-ae
gen.
vēn-ae
vēn-ārum

Řecká substantiva
vzor: raphē, ēs, f.
nominativ: -ē; genitiv: -ēs
rod: femininum
vzor: diabētēs, ae, m.
nominativ: -ēs; genitiv: -ae
rod: maskulinum
sg.
pl.
nom.
raph-ē
diabēt-ēs
raph-ae
diabēt-ae
gen.
raph-ēs
diabēt-ae
raph-ārum
diabēt-ārum

Adjektiva
Adjektiva I. a II. deklinace se skloňují jako I. a II. deklinace substantiv.
slovníkový tvar (m., f., n.):
➔medius, a, um
➔dexter, tra, trum
příklad:
tuba uterina, gen. tubae uterinae
prīmus, a, um
první
secundus, a, um
druhý, á, é
tertius, a, um
třetí
quartus, a, um
čtvrtý, á, é
quintus, a, um
pátý, á, é
sextus, a, um
šestý, á, é
septimus, a, um
sedmý, á, é
octavus, a, um
osmý, á, é
nonus, a, um
devátý, á, é
decimus, a, um
desátý, á, é
undecimus, a, um
jedenáctý, á, é
duodecimus, a, um
dvanáctý, á, é

Shodný a neshodný přívlastek



Pozice adjektiva a přívlastky
Adjektiva jsou téměř vždy za substantivem (v tzv. postpozici).
Shodný přívlastek = je ve stejném pádě, čísle a rodě jako jeho substantivum
vertebra thoracica – hrudní obratel
Neshodný přívlastek = kombinace dvou substantiv, z nichž druhé je v genitivu
incisura mandibulae – zářez dolní čelisti

fractura vertebrae thoracicae complicata
komplikovaná zlomenina hrudního obratle
neshodný přívlastek
neshodný přívlastek
shodný přívlastek
shodný přívlastek
shodný přívlastek
shodný přívlastek