Zvuk a hluk
MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D.
Fyziologie slyšení
Fyzikální podstata hluku
Zvuk
◦ mechanické kmitání pružného prostředí
◦ Hz (Hertz): počet kmitů za sekundu
◦ Frekvenční rozsah slyšení u člověka: 16 Hz - 16 kHz
◦ Infrazvuk: 1 až 16 Hz
◦ Ultrazvuk: > 8 kHz
Hluk
◦ každý zvuk, který působí škodlivě, rušivě nebo nepříjemně
"Musím se přiznat, že ani já jsem tomu nevěřil,“ říká Jiráska. Výsledky
měření jsou ale podle něj jednoznačné. Nutno ale říci, že všechny
naměřené hodnoty jsou podlimitní. To znamená, že žádné hlukové
normy nepřekračují. I proto prý hučení slyší málokdo. V populaci je
prý totiž jen asi 6 procent lidí, kteří dokáží toto hučení vnímat.“
[TN.CZ, 17. 4. 2009]
Zdravotní účinky hluku
Na sluchový orgán (přímo úměrně absorbované energii)
◦ Akutní akustické trauma
◦ Dočasné zvýšení sluchového prahu → chronická porucha sluchu z hluku
Systémové účinky (u hluků s emoční složkou nelze stanovit
bezpečnou intenzitu)
◦ Rušení spánku : poruchy usínání, zkracování REM-fáze, u osob spících v hlučném prostředí
vazokonstrikce, vyšší tepová frekvence a krevní tlak
◦ Zvýšené riziko kardiovaskulárních nemocí: Osoby exponované hladinám hluku nad 65 dB
(A) mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, ICHS), experimentálně ověřeno.
Zdravotní účinky hluku
Systémové účinky II.
◦ Psychická onemocnění: Není prokázáno, že by hluk způsoboval psychická onemocnění, avšak u
predisponovaných osob může expozice nadměrnému hluku onemocnění spustit nebo zhoršit.
◦ Snížení kognitivních funkcí
◦ Poruchy chování: Hněv, pocity zklamání, nespokojenost, odcizení, neochota pomoci, depresivní a úzkostné stavy,
roztržitost, agitovanost, vyčerpání
Jiné: Imunitní systém, onemocnění zažívacího traktu, nižší porodní hmotnost, opožděné
osvojování řeči u dětí
◦ Synergické účinky chemických látek (VOCs, ETS aj.)
Vnímavé skupiny osob: děti, nemocné osoby, staří lidé
Infrazvuk: zřejmě psychické účinky (tlak v uších, na hrudi, úzkosti, deprese)
Zdroje a jednotky
EMISE HLUKU
Zdroje: příroda, doprava,
průmysl, činnost člověka
Šíření v pružném prostředí
schopném přenášet
mechanické kmity
IMISE HLUKU
Principem měření hluku je
porovnávání naměřené intenzity
s mezinárodně uznanou
referenční intenzitou
Měříme v decibelech: dB(A) s
korekcí na lidské ucho váhovým
filtrem A: potlačení frekvencí blízkých
infrazvuku
Váhový filtr hlukoměru „A“ [dB(A)]
16,0 31,5 63 125 250 500 1 000 2 000 4 000 8 000 16 000
Korekce -56,7 -39,4 -26,2 -16,1 -8,6 -3,2 0 1,2 1 -1,1 -6,6
-60
-50
-40
-30
-20
-10
0
10
Korekceanalyzátoru(dB)
Kmitočet (Hz)
Ekvivalentní („typická“) hladina
akustického tlaku
©cffet.net/noise/
© ZU Brno
Příklady hlukových expozic
Zdroj Zvukový
výkon [Watt]
L(A) [dB] v místě
pozorovatele
Práh slyšení u zdravého člověka při frekvenci 1 kHz 0
Šum listí 10
Noční ticho 30
Běžná konverzace, zpěv ptáků 10-5 60
Osobní automobil 80
Tramvaj (60 km.h-1) 90
Reproduktory na rockovém koncertě 100 110
Start tryskového letadla 104 120
Práh bolesti 130
Objektivizace
Fyzikálním měřením (nejčastěji jako LAEq)
◦ Kalibrovaný hlukoměr
Výpočtem (hlukové mapy)
◦ Konstantní hodnoty podle ČSN
Terénní zjišťování (statistické metody)
◦ Dotazníky na míru obtěžování obyvatelstva hlukem
Hygienické limity hluku
NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Životní prostředí
◦ Chráněný vnitřní prostor staveb: 40 dB(A) + korekce
Stará dopravní zátěž (komunikace do 1. 1. 2001) + 20 dB
Hotelové pokoje + 10 dB
Přednáškové síně + 5 dB
Lékařské vyšetřovny - 5 dB
Obytné prostory (noc; 22 – 06 hod.) - 10 dB
Nemocniční pokoje (noc; 22 – 06 hod.) - 15 dB
Hygienické limity hluku
NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky
hluku a vibrací
Pracovní prostředí
◦ Rozhoduje absorbovaná energie (LAEq 8 h)
◦ Prostory pro výrobu a skladování: 85 dB(A)
◦ > 85 dB(A)  OOPP povinné!; pozor na nebezpečí maskování výstražných
signálů.
◦ Pracoviště se zvýšené. nároky na duševní činnost: 50 dB(A)
Prevence
Technická opatření
◦ Omezování emisí ze zdrojů (odhlučnění)
◦ Odstranění zdroje, změna výrobní technologie
Urbanistická opatření
◦ Organizace dopravy, zřizování klidných zón
Individuální opatření
◦ Pracovní prostředí: ochrana sluchu (OOPP: vložky do zvukovodu, chrániče,
přilby), preventivní prohlídky (audiometrie)
◦ Životní prostředí – obtěžující hluk: psychoterapeutická změna postoje k hluku
Závěr
Nadměrný hluk poškozuje zdraví. Působí na sluchový
orgán i systémově, systémový účinek ruší spánek, má
nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém a
psychosociální prožívání. Vstupuje do interakcí s
každodenními činnostmi lidí při práci i trávení
volného času. Je třeba identifikovat potřeby
zranitelných skupin osob a tomu přizpůsobovat
preventivní opatření.