Prevalenční studie nozokomiálních infekcí v
České republice v r. 2009
na odděleních ARO a JIP s invazivní umělou
plicní ventilací
Na podzim 2009 byla v ČR provedena pilotní prevalenční studie s cílem zjistit
prevalenci nozokomiálních infekcí
(NI) ve zdravotnických zařízeních (ZZ) na vybraných odděleních.
Cílovou skupinou byli pacienti na odděleních ARO a JIP,
které poskytují tzv. invazivní umělou plicní ventilaci u pacientů s tracheální intubací nebo tracheostomií
s vyloučením oddělení chronické resuscitační péče.
Ze sledovaných údajů se zaměřila na:
➢nejčastější místa vzniku NI,
➢zátěž rizikovými faktory,
➢nejčastější původce NI
➢jejich rezistenci.
Riziko vzniku NI je několikanásobně vyšší u pacientů, kteří jsou
hospitalizováni ARO a na JIP, než na ostatních.
Riziko vyplývá z náročnosti provozu:
 vysoké zátěže pacientů invazivními zákroky (UPV, CŽK MPK)
 z expozice pacientů velkému množství antibiotik a chemoterapeutik,
 - úzce souvisí se vznikem a kolonizací pacientů rezistentními až
polyrezistentními mikroorganismy.
 často oslabení základním těžkým onemocněním, pro který jsou hospitalizováni
(infarkt myokardu, CMP – cévní mozková příhoda, CHOPN – chronická plicní
obstrukce, karcinom, diabetes mellitus atd.), nebo polytraumatem.
Ke sběru dat o pacientech na sledovaných odděleních sloužil
lékařský chorobopis a sesterská dokumentace.
Údaje byly zapsány depistážními pracovníky hygienické
služby ve spolupráci s ústavním epidemiologem do
papírového formuláře pacienta a validovány určeným lékařem
a sestrou oddělení, kde se prevalenční studie uskutečnila.
DEFINICE NI
 Infekce byla považována za nemocniční:
a) pokud vznikla v příčinné souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení
b) pokud nebyla přítomná při příjmu a nepokrývala inkubační dobu.
Pokud není inkubační doba stanovena, je
 rozhodující doba 48 hodin po příjmu;
 infekce vzniklé po této lhůtě jsou považovány za nemocniční.
Graf 2 je názorným vyjádřením vztahu mezi dnem přijetí pacienta do zdravotnického zařízení
a dnem stanovení diagnózy NI.
Výsledkem je stoupající křivka s vrcholem kolem 5. dne po příjmu a
prudce klesající ke 30 dni hospitalizace.
Nejvyšší relativní riziko (dále jen RR) se ukázalo:
 u pacientů katetrizovaných močovým katétrem v den studie (RR = 5,1)
 nebo v předchozích sedmi dnech (RR = 5,02)
 a pacientů s cévním katétrem (RR = 4,04).
 Vysoké relativní riziko bylo zjištěno:
i u pacientů intubovaných a/nebo s tracheostomií (RR = 3,67).
(SOFA skóre (Sepsis related Organ Failure Assessment) je součet hodnot šesti biometricky měřitelných veličin závažnosti postižení životně důležitých
orgánů (respirace, koagulace, jaterní hodnoty, TK, CNS, renální funkce) vyjádřených vzestupně podle závažnosti každé z nich v pěti stupních 0–4.
SOFA tak nabývá celkových hodnot 0–24.)
Vyšší SOFA skóre než 20 se v souboru sledovaných pacientů nevyskytlo.
U pacientů, kteří měli součet SOFA skóre z intervalu (14–20) je relativní riziko 2,39,
se součtem SOFA skóre z intervalu (7–13) je relativní riziko 2,20 .
Mezi rizikové faktory s nižším relativním rizikem v rozmezí 1,26–1,43 patřilo:
pohlaví,
věk,
imunosuprese
a chirurgický zákrok.
ZÁVĚR
U 1615 hospitalizovaných pacientů bylo zjištěno 369 pacientů s NI (prevalence 22,8 %).
Prevalence NI u mužů 25,0 %, u žen 19,8 %.
Nejvyšší prevalence byla u osob starších 75 let (26,7 %).
Prevalence na odděleních ARO byla dvojnásobně vyšší (35,4 %) než na odděleních JIP (17,1 %).
Celkem bylo zjištěno 493 NI (u některých pacientů více než jedna NI), to znamená 30,5 NI na 100 pacientů.
Nejčastější NI byla: pneumonie (33,9 %),
močová infekce (18,3 %)
infekce krevního řečiště (14,2 %).
Nejvyšší relativní riziko bylo zjištěno: u cévního a močového katétru
a intubace/tracheostomie.
Nejčastějším etiologickým agens byla Pseudomonas aeruginosa (16,2 %),
Klebsiella pneumoniae (14,4 %)
Escherichia coli (9,2 %).
Protiinfekční terapie byla podána pacientům s NI v 99,5 %.