PŘESTÁVKA: Zejména když se druhá osoba chová agresivně nebo manipulativně. Přestávka poskytně čas na ujasnění si situace a uvolnění vlastního napětí. Zhluboka se nadechněte a velmi pomalu vydechněte.

UJASNĚTE SI POTŘEBY DRUHÉ OSOBY: Ptejte se otevřeně, klidně, bez ironie, bez podsouvání úmyslu. Užijte negativní dotazování. Dávejte pozor na to, abyste nevyvolali nedůvěru.

OBJASNĚTE DRUHÉ STRANĚ SVOJE POTŘEBY: Řekněte je jednoduše, klidně, krátce, přímo a čestně. Vyhýbavý přístup, zamlžování a nekonečné vysvětlování podpoří rozvoj konfliktu. Na druhé straně pozor na přílišnou ráznost a energičnost-jsou vnímány jako agrese. 

SHRŇTE (SUMARIZUJTE) KONFLIKT: Při sumarizaci často můžete najít společný základ a dokonce se vám může stát, že zjistíte, že žádný reálný konflikt v zájmech neexistuje. 

DOHODA (KOMPROMIS): Dohodněte se, kteřé řešení by bylo nejpřijatelnější. nebo nejméně bolestné pro obě strany. Je důležité, aby žádná strana neprohrála, ale naopak obě zvítězily.

Otázka "Co chci změnit?", nemusí mít jednoduchou odpověď. Lidé někdy říkají:"Jsem se sebou spokojený a chci být konečně šťastný!" nebo "Nevěřím si a chci být sebevědomý!" To všechno zní rozumně, ale špatně se to hodnotí. Když už jsem dost šťastný? Jak se to pozná? Je cílem být šťastný pořád? Je to vůbec možné? Jak se pozná, že jsem už dost sebevědomý? Podle čeho? Abychom mohli vůbec něco řešit, mělo by to být konkrétní a měli bychom být schopni to hodnotit i objektivně, nejen podle toho, jak se cítíme. Když si ujasním, že se hádáme s partnerkou v průměru třikrát za týden, tématy jsou nejčastěji trávení volného času a kdo co bude doma dělat, a vím že hádka trvá vždy kolem 1,5 hodiny, mám problém stanovený konkrétněji. Konkretizovat problém znamená pozorovat a rozebrat základní údaje problematického chování:"Jak je to ve skutečnosti s tím, co chci změnit?" Při konkretizaci se snažíme problém vyjádřit pokud možno co nejpřesněji. Analyzujeme jednotlivé součásti, zjišťujeme souvislosti tak, abychom věděli o problému co nejvíce. 

Potřebujeme: 

• zmapovat, co problém spouští a jaké jsou jeho okolnosti; 
• popsat konkrétně vlastní problémové chování; 
• zmapovat, co problém modifikuje, za jakých okolností je to horší, kdy lepší, a jaké má problémové chování důsledky
  

Spouštěč= to, co se stane předtím, než se vzorec chování objeví (např. kritická poznámka druhé osoby)

Důsledek= to, co po určitém chování následuje (odměna, trest, úleva)

Cíle si stanovíme jak v obecné rovině, tak v konkrétních detailech. Má smysl si dávat cíle, které jsou reálné  a v daném čase možné, formulovat je spíše pozitivně. Při určování jednotlivých součástí cíle, kterému chci dojít, je vhodné jít od všeobecného určení cíle ke specifickému. U složitějších problémů je nutné stanovit si postupné cíle. 

Definice možných strategií pomocí brainstormingu vám nabídla mnoho variant, které mohou změnit problémové chování. Potřebujete každou z nich zvážit, nakolik je výhodná, vhodná a jaké může mít důsledky, jak pozitivní, tak negativní. V této fázi nejdříve vyloučíme zcela zjevně nereálná a absurdní řešení. Pak systematicky projdeme všechna navržená řešení jedno po druhém. U každého řešení napíšeme do jednoho sloupce jeho pozitivní důsledky a do druhého negativní.