Mgr. Jan Krása, Ph.D. Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU 1.Jaký je rozdíl mezi broukáním a žvatláním? 2.Co to je „kategorická percepce řeči“? 3.Vymyslete dvě otázky, které vás o osvojování řeči napadly. 4. ¡ ¡Co to je a k čemu to slouží? ¡ ¡Rozdíly mezi reflexy a pudy? ¡ ¡Pudy (zdroje cílesměrného chování): ¡sebezáchovný: oobživný (hlad, žízeň, dech… opozita?) oagresivní (boj, útěk) oattachment ¡zachování rodu: opohlavní opečovatelský = epimeletický (komplement attachmentu) ¡Sociální: sdružovací, kooperační, attachment… ¡Evoluční pud = pud se vyvíjet. ¡Další? ¡Co to je? Co o attachmentu víte? ¡Je to základní prosociální pud savců (a snad i ptáků). Každý sociální tvor musí být hnán k tomu být s ostatními. ¡Teorie attachmentu se snaží vysvětlit dynamiku lidských dlouhodobých i krátkodobých vztahů. ¡Zabývá se ale vlastně hlavně tím (alespoň díky Testu cizí situace), jak se lidé chovají ve vztahu, když jsou raněni nebo odděleni od milovaných osob. ¡Attachment, tak jak jej nalézáme u člověka, je patrný u všech primátů. ¡DEF: Dítě se přimyká k pečovateli, resp. k hlavní attachmentové osobě, vyhledává jeho blízkost hlavně ve chvílích nebezpečí nebo nepohody – hledajíc a očekávajíc útěchu a pomoc. ¡Pokud dítě od attachmentové osoby oddělíme, dítě cítí separační úzkost a strach. ¡Od 3-4 let dokáže dítě separační úzkost překonat (role transitorních objektů). ¡Existuje kritické období pro získání attachmentu (Bowlby: 0,5 až 2-3 roky). ¡Rodiče předpokládají, že dítě bude po 1 roce samostatnější, ale opak je pravdou a je to tak v pořádku. (Thorová, 2015, s. 149) Je to právě tím, že navázaly citovou vazbu k objektu. ¡ ¡ ¡V západních společnostech je objektem attachmentu téměř výhradně matka, u lovecko-sběračských kultur je to od počátku celá řada osob, čímž dítě zvyšuje svůj fitness, neboť tak poznává lidi z více úhlů. ¡Existuje silný sklon (bias) preferovat jednu osobu! ¡Dítě si po prvním roce většinou vybuduje hierarchický systém tzv. blízkých osob, k nimž má vazbu. Attachment žáka a učitel. ¡ ¡Attachmentové chování (= ch., které se spustí, když dítě cítí strach, úzkost , je nemocné či unavené): ¡Nechuť se oddělit od HAO (=hlavní attachmentové osoby) ¡Jásání při příchodu HAO, ¡Věšení se na HAO, ¡Následování HAO kamkoli. ¡V relaxovaném klidu, dítě A. ch. neprojevuje. Je-li dítě nejisté, projevuje jej více. ¡Kojenec od 5-6 měsíců rozeznává AO a déle a více s ní interaguje než s ostatními. ¡Do dvou let osamocené dítě projevuje ACh silně. ¡Od dvou let si dítě buduje mnohem komplexnější vztahy (s HAO a jinými) než předtím. ¡Hlavním pečovatelem (HAO) se může stát kdokoli, kdo dítěti věnuje nejvíce pozornosti a péče, kdo ho chová, laská, umývá, obléká a krmí. ¡Alespoň jedna pečující osoba je nutná k tomu, aby se dítě vyvíjelo správně v sociální a emocionální oblasti. ¡ ¡ ¡Dítě se snaží připoutat k pečovateli za všech okolností (hledá blízkost a bezpečí). Podle typu osobnosti pečovatele tato snaha vede k různým typům citové vazby. ¡Objímání, hlazení, krmení, mluvení apod. naplňuje dětskou potřebu vazby (vzniká jistá vazba). Pokud se HAO chová jinak vznikají nejisté typy vazby. ¡Pečovatel nemusí být vždy stoprocentní, může „ujet“ (měl by to sám poznat navzdory obranným mechanismům), ale vždy pak musí situaci „opravit“ (omluvit se, vysvětlit to atd.). Pak je zachována jistá vazba. ¡ ¡ ¡Roku 1945 provedl výzkum, kdy během 2 let srovnával vývoj dětí v kojeneckých ústavech a dětí delikventních matek, které měly přeci jen více sociálního a fyzického kontaktu. ¡Děti z KÚ, ač bylo o jejich biologické potřeby dobře postaráno, zaostávaly ve fyzickém a psychickém vývoji a ve 3 letech byly na úrovni 18měsíčních batolat. ¡1. fází je anaklitická deprese (marasmus) – je ještě reverzibilní. ¡2. fáze (separace delší než 5 měsíců) – hospitalismus. ¡ ¡Psychoanalytik. Pudy pomáhají jedinci přežít. Jedním z pudů je i tvorba citové vazby (attachment), která vzbuzuje epimeletické chování (láskyplnou péči) u rodiče. „Sociální pud“, chápal jako evolučně daný. ¡Bowlby, Spitz, Matějček (1963) a další psychologové a psychiatři přispěli k zvýšené pozornosti a péči o odložené a jinak znevýhodněné děti, resp. o jejich raný vývoj. ¡https://www.youtube.com/watch?v=kwxjfuPlArY ¡ ¡ ¡ ¡ http://www.khironhouse.com/wp-content/uploads/2014/10/John-Bowlby.jpg ¡Za 2.sv.v. pracoval jako psychiatr na dětském oddělení, zkoumal raný vývoj dětí. Zkoumal 44 delikventních dětí (krádeže): ¡17 z nich zažilo do 5 let odloučení od rodičů delší než 6 měsíců (jen 2 ze 44 zdravých dětí zažilo totéž). ¡12 ze 14 dětí klasifikovaných jako emočně oploštělých (affectionless) prožilo kompletní a dlouhodobou separaci od rodičů. ¡Zásluhou Bowlbyho byla citová vazba „uznána za primárně daný vzorec, jehož funkcí je navození blízkosti. Primární vzorec se aktivuje v případě ohrožení, nebo pokud dítě cítí, že není zajištěna dostupnost významné pečující osoby. Za těchto okolností je mnoho ostatních vzorců chování potlačeno a cílem je obnovení blízkosti. Jakmile je obnoven stav bezpečí, vzorec se deaktivuje a dítě se věnuje jiným činnostem.“ (Mentzos, 2012, s. 54) - neopsychoanalýza ¡V souladu s Freudem byla potřeba vazby dítěte na matku chápána jako utlumený nebo sublimovaný sexuální pud. ¡Dollard & Miller (1950) vysvětlovali attachment tak, že matka naplňuje dítěti základní potřeby hladu a žízně. Děti si asociují (zákony asociací) matku s naplněním těchto základních potřeb. Tak prý vzniká attachment k matce. ¡Nicméně tuto behavioristickou teorii vyvrátil Harry Harlow (1958) svými pokusy s makaky. ¡1958 a dále publikoval výsledky svých experimentů o roli lásky v péči o dítě ¡1959 pokus s makaky (drátěná a plyšová matka). ¡https://www.youtube.com/watch?v=OrNBEhzjg8I ¡ ¡https://www.youtube.com/watch?v=_O60TYAIgC4 ¡Harlow experimentálně dokázal, že potřeba výživy a attachment jsou odlišné: mládě makaka trávilo většinu času s hebkou froté atrapou a k drátěné se chodilo jen nakrmit. ¡Harlow zjistil, že mládě potřebuje bezpečný přístav v matce (froté atrapa), aby se po vystrašení uklidnilo a začalo prozkoumávat svět. Drátěná atrapa vystrašenému mláděti nepomohla a bylo možno pozorovat závažný stres (stupor, dezorientované chování ad.). ¡Harlow zjistil, že mláďata „vychovávaná“ drátěnou atrapou měli častější zažívací problémy (role stresu). Navíc v dospělosti projevovaly agresivitu k ostatním a nebyly schopny reprodukce (chovaly se agresivně k mláďatům apod.). ¡Harlow vyvrátil populární výchovný názor, že děti se nemají rozmazlovat. Naopak láskyplná péče malým dětem nesmírně pomáhá. ¡ http://www.psychology.sunysb.edu/attachment/mount_john_bowlby/mountains_bowlby_ainsworth.jpg ¡vytvořila test Test cizí situace (Strange Situation Procedure): 3 + 1 typy citové vazby: ¡ ¡A – nejistá vyhýbavá vazba (anxious-avoidant): odmítající matka; dítě neprojevuje negativní emoce (křikem, pláčem). ¡B – Jistá vazba ¡C – nejistá ambivalentní vazba (anxious-ambivalent resistant): nepředvídatelná matka; negativní emoce jsou přehnané. ¡ ¡+D – desorganizovaná vazba: matka je zdrojem bezpečí i nebezpečí; úzkostnost a dezorganizované chování. ¡ ¡Jistá vazba: 60-70%; nejisté vazby: 30-40% v populaci ¡Experimentálně zkoumaná mezi 12-18 měsíci. http://www.patcrittenden.com/include/images/jpgs/mary_ainsworth_300x338.jpg ¡https://www.youtube.com/watch?v=DRejV6f-Y3c ¡ ¡Ainsworthová zjistila , že schopnost rodiče vnímat různé náznaky dítěte a reagovat na ně tvoří základ citové vazby. ¡Děti, na jejichž pláč rodiče v prvních 6 měsících reagují rychle a citlivě, v jednom roce a dále pláčou méně, než děti, u kterých to tak nebylo. ¡ ¡Děti s jistou vazbou projevují více interpersonální obratnosti, rychlejší kognitivní vývoj, více si hrají s hračkami, mají lepší orientaci ve světě a intenzivněji se učí (Durkin, 2005, s. 85) ¡ ¡https://www.youtube.com/watch?v=2s9ACDMcpjA ¡Role výchovného prostředí ¡Role temperamentu dítěte ¡Role temperamentu matky ¡ ¡ ¡Film Děti bez lásky (Matějček a Goldberg): ¡https://www.youtube.com/watch?v=iLjHAP9Cho4&ab_channel=LucieSulovsk%C3%A1 ¡Můžeme způsob, jakým se navazujeme na ostatní lidi upravit v průběhu našeho života? Jde styl attachmentu změnit zcela? ¡Myslíte, že ve spokojeném dospělém romantickém vztahu mohou být pouze lidé s bezpečnou vazbou? Mohl by vztah fungovat například páru s vazbami úzkostná-vyhýbavá? ¡Co vede rodiče k tomu, aby své děti týrali, či jinak jim ubližovali a udělali z nich „vlčí děti“?? ¡Může toto citové navázání proběhnout i na více osob najednou? Např. na oba rodiče nebo se jedná vždy jen o jednu osobu? ¡Jak moc může ovlivnit attachment v dětství naši psychologii v dospělosti? ¡Jak se nejlépe chovat k dítěti aby bylo co nejvíce spokojené? ¡Jsou udržitelné vztahy mezi lidi s odlišným attachmentem a dochází k ovlivnění attachmentu u druhé osoby? ¡Jsou vlčí děti schopné se zařadit do společnosti? ¡Jak velký vliv může mít porucha attachmentu na rozvoj delikventního chování u dítěte? ¡Stojí za poruchami učení poruchy attachmentu? ¡Je možné attachment nějaké osoby ovlivnit i v dospělosti? ¡Pokud u dítěte pozorujeme chování vykazující abnormální vazbu, jak bychom měli změnit své chování k němu, aby se u něj vytvořila vazba bezpečná? ¡Jak postupovat u dětí, které jsou např. hned po narození umístěny do babyboxu? Kdo může nahradit matku v tomto případě? ¡Může k problémům s attachmentem mezi matkou a dítětem dojít i v případě, kdy matka trpí poporodními depresemi, příp. laktační psychózou? ¡Týkají se problémy se vztahy jen vztahů milostných nebo i těch přátelských či pracovních? ¡Ve kterých zemích (jestli se takové vyskytují) převažuje jiná vazba nad jistou? ¡ ¡Ako sa líši pojem attachment a bonding? ¡Myslíte, že sú prípady kedy sa citové puto medzi matkou a dieťaťom nevytvorí aj napriek snahy a láskavému prístupu matky? ¡Sú v dnešnej dobe zaznamenané prípady vlčích detí? ¡Sú poruchy attachmentu častejšie u detí v ústavnej starostlivosti (v sirotincoch)? Existujú účinné metódy, ktorými sa dá diagnostikovať porucha attachmentu u takýchto detí? ¡Je možné pozorovat specifické projevy přítomnosti blízké osoby (pocit bezpečí, větší tendence k interakci s neznámými osobami) i u dospělého člověka (konkrétne například u úzkostných osob)? ¡Musí být attachment v dětském věku vždy vázán na rodiče/pečující osobu, nebo je možné nějakou obdobu attachementu pozorovat například i u vlčích dětí ke zvířeti? ¡ ¡Může dospělý člověk zároveň patřit do několika typů attachmentu? ¡Jak moc se dá citové pouto zformovat? Pokud dítě má jeden z nejistého attachmentu, lze docílit, aby získalo jistý? ¡Jak je velká pravděpodobnost, že se dítě bude v budoucím životě chovat jako jeho rodiče? ¡Může nadměrné pečování negativně ovlivnit další vývoj dítěte? ¡Uvádí se, že tato citová vazba vzniká mezi dítětem a matkou. Je to tedy myšleno tak, ze se nemůže vytvořit u více osob, tedy k matce a otci zároveň, nebo tak, že se pouto vytvoří pouze k jedné osobě, která o dítě nejvíce pečovala? ¡Ako vplýva bezpečná citová väzba na psychický vývin dieťaťa? ¡Jaký typ attachmentu si vytvoří děti k biologickým rodičům, kterýmž byly z různých důvodů odebrány jako malé, a postupně se s nimi po letech sejdou? Je možné zde navázat jistý typ attachmentu i po dlouhém odloučení? ¡Může vzniknout jistý attachment u vlčích dětí ke zvířecí matce v jejíž společnosti vyrůstali? ¡Mění se typ attachmentu v průběhu dětství, i když chování rodičů se po celou dobu vývoje nemění? ¡Existují metody, jak poruchy attachmentu diagnostikovat a poté i řešit? ¡Proč by nemohly mít tzv. vlčí děti lepší typ attachmentu než děti zanedbávané v běžné rodině ? ¡Co tento pojem vůbec znamená pro děti, které si projdou kojeneckým ústavem, dětským domovem, popř. několika pěstounskými rodinami ? ¡Jaká je možná pomoc pro děti s poruchou attachmentu v jejich pozdějším/dospělém věku? Pomůžou jim např. určité psychoterapeutické postupy? Nebo již náprava není možná? ¡Jak moc může konkrétně pěstounská péče na přechodnou dobu ovlivnit attachment dítěte? Dokáže si dítě už během relativně krátké doby (např. 3 až 4 měsíců trvání tohoto typu pěstounské péče) vypěstovat ke svému pěstounovi/pěstounům tak silné citové pouto, které lze označit attachmentem? ¡ ¡Psychoanalytik. Z Vídně 1932 emigroval do Paříže a odtud 1939 do USA (Denver). ¡Zkoumal dopad rané deprivace na další vývoj. Ztráta milovaného objektu od 2-5 měsíců se relativně rychle napraví, oddělení delší vede ke stále větší deterioraci. Tento stav nazval hospitalismus (anakliktická deprese). https://www.youtube.com/watch?v=VvdOe10vrs4 ¡1) Sociální úsměv, který se objevuje okolo 2-3 měsíce v přítomnosti jiné osoby ¡2) Separační úzkost v přítomnosti cizí osoby, okolo 7.-8. měsíce ¡ https://christthekingparish.files.wordpress.com/2015/05/rene-spitz.jpg ¡Psychoanalytička (směr: egopsychologie). Maďarka, 1938 emigrovala do New Yorku. Zkoumala děti a dopad rané deprivace. ¡Dětský vývoj má podle ní tři zásadní fáze: ¡normální autismus – tuto fázi později zamítla (není podstatná) ¡symbiotická fáze – spojení s matkou ¡separačně-individuační proces – proces oddělování od matky k vzniku ega (self). ¡ http://www.depressaoansiedade.com/wp-content/uploads/2011/10/Margaret-Sch%C3%B6nberger-Mahler.jpg ¡Nejprve (0-2 měsíce) dítě neodlišuje sebe a svět. ¡René Spitz (1958) hovoří o preobjektálním období – nerozlišuje objekt (resp. matku). ¡Margaret Mahlerová (1975) nazývá toto období autistickou fází – dítě je soustředěno především na sebe a není schopno odlišit aktivitu, která je jeho vlastní, od aktivity, kterou provádějí jiné osoby (s výjimkou sebedotyku). ¡ ¡ ¡Dítě dokáže navázat oční kontakt + „sociální úsměv“ ¡2.-3. měsíc dítě začíná projevovat zájem i o okolí. Z hmatové percepce se pozornost přesunuje také k zrakové a sluchové percepci. Nejvíce dítě zajímají živé objekty (vzniká specifická kategorie prvků světa?). ¡Spitz (1958) je označuje jako předběžné objekty. ¡Období mezi 3. a 5. měsícem nazvala Mahlerová symbiotickou fází, neboť dítě se cítí být s matkou úzce spojeno (symbiotický vztah). ¡Spolu s uvědoměním objektu matky si dítě uvědomí i samostatnost existence matky a musí přijmout fakt, že není součástí matky (separační proces a separační úzkost). ¡Tak vzniká separace na psychické úrovni v rámci uvědomování sebe sama jako samostatné bytosti. Dítě dovede lépe odlišovat i svoje pocity a procesy. Vnímá rozdíl mezi tím, co pochází z těla a co z vnějšku. Vytváří si teorii mysli (druhých). ¡Mahlerová nazývá pochopení vlastní samostatné existence jako psychické narození. ¡6.-9. měsíc – dítě je schopno odlišit známé a neznámé osoby. ¡René Spitz (1958) nazval tuto fázi jako stádium specifického objektu, jímž se stává matka. V přítomnosti matky bývá dítě sociálně odvážnější. ¡Doklad vývoje pojetí mateřského objektu: do cca 7. měsíce děti často neprotestují, když jsou odloučeny od matky, je-li zachován jejich komfort. Po 7. měsíci dítě pociťuje separační úzkost, v nepřítomnosti matky pláčou a hledají ji (attachmentové chování). ¡ ¡Test: namalujete nepozorovaně dítěti na čelo či nos tečku a dáte jej před zrcadlo. ¡Do cca 20 měsíců si dítě hraje se zrcadlem a maximálně se snaží dotknout tečky na zrcadle. Později si děti sahají na vlastní čelo (to se bere jako důkaz znalosti vnějšího já). ¡+ většina dětí, které si sahají na čelo, jeví rozpaky. ¡První orientované poznávaní má orální charakter (srov. Freudovo orální stádium). ¡V 2. měsíci se rozvíjí poznávací funkce ruky. ¡Dítě musí být stimulováno (přiměřeně). ¡J. Piaget tvrdil: ¡…podobně jako zažívací soustava novorozence dokáže trávit pouze mléko, ač později dokáže zpracovávat i pevnou stravu, i dětský intelekt dokáže přijímat a zužitkovat jen jednoduché prožitky, ale jak je jimi živen, dokáže zpracovat mnohem složitější… (Hunt, 2000, s. 341) ¡