Prevalence tyreopatie v České republice je přibližně 5 % populace. U žen středního a vyššího věku dokonce 10 – 15 %.            K vyšetření funkce štítné žlázy je často přistupováno až při klinických příznacích, které např. u hypotyreózy mohou být značně nespecifické. U pacientů se zvýšeným rizikem hypotyreózy je vhodné vyšetřování hladin TSH každé 2-4 roky.

Indikace k vyšetření štítné žlázy jsou:

• tyreopatie v RA či OA
• zvětšení štítné žlázy
• autoimunitní či imunopatologické onemocnění v OA,  např. diabetes mellitus 1. typu, celiakie, roztroušená skleróza
• při medikaci léků jako např. Amiodaron, cytokiny, Lithium
• nadbytek či nedostatek jodu v potravě
• předchozí léčba radiojódem
• ozáření krku a horní poloviny hrudníku
• ženy ve věku nad 50 let 
• těhotné ženy, u kterých je doporučeno screeningové vyšetření hladin TSH a TPOAb (protilátek proti tyreoidální peroxidáze) nejlépe ideálně ještě prekoncepčně, nebo v prvních týdnech gravidity

Anamnéza: Při odběru anamnézy hodnotíme zejména projevy onemocnění štítné žlázy:

• tepová frekvence, krevní tlak, teplota, hmotnost, stav kůže, kontrakce svalů
• struma - mechanická komprese s projevy útlaku okolích struktur. U retrosternálních strum útlak cév. Dechové a polykací potíže, chrapot, otoky víček, exoftalmus.
  

Fyzikální vyšetření: pokud je štítná žláza bez patologie, tak ji nelze vidět ani hmatat. Jakékoli zvětšení štítné žlázy označujeme jako strumu, tu lze vidět také pohledem během polykání. Rozhodující je však pohmat. Během palpace pacient lehce předkloní hlavu, aby se uvolnilo krční svalstvo. Palpujeme okraje štítné žlázy v klidu a při polykání. Zjišťujeme velikost, symetrii, asymetrii, povrch a konzistenci štítné žlázy, citlivost a v neposlední řadě také pohyblivost proti kůži i spodině.

Zobrazovací metody

• Ultrazvuk – je metodou první volby, nemá žádné kontraindikace ani rizika a můžeme pomocí něj určit: velikost, uložení a vztah k okolním strukturám, strukturu štítné žlázy a rozlišit ložiskové změny
  
• Scintigrafie – jedná se o radioizotopové vyšetření, u kterého hodnotíme rozložení radiofarmaka (jód-131, Technecium-99m). Zdravá štítná žláza vychytává radiofarmaka rovnoměrně, při patologii dochází ke změně kumulace radiofarmaka (rovnoměrné snížení kumulace je u hypotyreózy, rovnoměrné zvýšení je u hypertyreózy, dále rozlišujeme takzvané studené uzly, u kterých část štítné žlázy vychytává radiofarmakum omezeně, či vůbec (cysty, jizvy, afunkční adenomy, nediferencované karcinomy) a horké uzly, zde dochází ke zvýšené kumulaci (diferencované karcinomy, hyperfunkční adenomy)), scintigrafie se také používá k vyloučení metastáz, rezidua po operaci nebo recidivě
• RTG – prostý snímek horní hrudní apertury slouží k posouzení možné deviace jícnu či trachey
  
• CT – je indikováno u velkých strum s retrosternální propagací, můžeme také lépe hodnotit krční lymfatické uzliny
  
• MR – má stejné indikace jako CT, ale bez radiologické zátěže

FNAB (fine needle aspiration biopsy) – jedná se o napíchnutí štítné žlázy tenkou jehlou a odebrání vzorku na cytologické vyšetření. FNAB indikujeme tam, kde ultrazvukové vyšetření odhalilo jeden nebo více uzlů, k vyloučení možné rakoviny štítné žlázy. 

Bethesd klasifikace – slouží k vyhodnocení FNAC (tenkojehlová aspirační cytologie) a klasifikaci rizika malignity

I – III - opakujeme FNAC

II - sledujeme pomocí UZ růst uzlu a při signifikantním růstu opět FNAB (FNAC) - 

IV - je indikací k hemi- nebo totální tyroidektomii a histologickému ověření

V-VI -  je indikací k totální tyreoidektomii jakožto terapeutickému výkonu

Tab.1: Standardní mezinárodní klasifikace FNAC štítné žlázy – Bethesda 2010

Laboratoř:

• Anti-Tg (anti – thyreoglobulin), Anti-TPO (protilátky proti tyreoidální peroxidáze) jejich zvýšené hladiny svědčí pro autoimunitní onemocnění štítné žlázy
  
• TRAK (protilátky proti TSH receptoru) – jejich přítomnost svědčí pro Graves-Basedovu chorobu
  
• Thyreoglobulin – zvýšené hodnoty při tyreoitidě nebo nádorovém onemocnění, využívá se také k posouzení úspěšnosti léčby
  
• Trijódthyronin T3, thyroxin T4 – hypo/hypertyreóza