jsou druhotná ložiska nádoru tvořená buňkami oddělenými od primárního nádoru, které se dostaly do jiné tkáně, kde dále rostou.

Jako lokalizované onemocnění je hodnocen stav bez metastáz, nebo jsou metastaticky postiženy pouze regionální uzliny, na rozdíl od generalizovaného onemocnění.

Nádor se může po organismu šířit lymfatickým systémem, zakládá lymfatické metastázy nejprve v lokoregionálních a následně ve vzdálených lokalizacích, krevním řečištěm, popřípadě tvoří implantační metastázy, šíří se po přirozených dutinách (např. pleura, punkční bioptický kanál…).

Dle lokalizace lze metastázy dělit na

viscerální metastázy, kdy jsou ložiska v parenchymových orgánech (játra, plíce, mozek atd.)

non-viscerální - ložiska v jiných lokalizacích se souhrnně označují jako 

kostní metastázy - jsou častější u některých nádorů (karcinom prsu, karcinom prostaty). Ložiska v kosti mohou být osteolytická (kost se rozpouští) nebo osteoplastická (kost se zahušťuje) a 

metastázy v měkkých tkáních - např. v lymfatických uzlinách, v kůži, výjimečně např. ve svalu apod. 

Dle doby diagnostiky vzhledem k primárnímu nádoru se dělí na:

synchronní - jsou zjištěny současně s diagnózou primárního nádoru

metachronní - jsou zjištěny v kratším či delším časovém úseku (i několik let) od zjištění primárního nádoru)

Jako solitární metastáza je označeno jediné metastatické ložisko v celém organizmu (nikoli jediné ložisko v jednom orgánu při metastázách v jiných lokalizacích, což se někdy nesprávně používá). 

Mikrometastázy jsou drobná ložiska, která nelze detekovat klinicky (např. CT vyšetřením).