je mikroskopické určení typu nádoru. Z hlediska biologického chování se rozdělují na

- benigní nádory – nezhoubné, jejich chování je biologicky příznivé 

- maligní nádory – zhoubné, jejich chování je biologicky nepříznivé. 

-  semimaligní, border-line nádory, jedná se o nádory nejistého biologického chování,

- premalignita, prekanceróza je označován stav, který není nádorem, ale má vyšší riziko zvratu v maligní nádor.

- topicky maligní nádory jsou označovány nádory svým chováním benigní, ovšem vyrůstající v místech, kde již sama jejich expanze ohrožuje život nemocného; typicky se jedná o nitrolební tumory

Některé benigní nádory se mohou časem vyvinou v nádory maligní, např. střevní polypy představují místa s rizikem rozvoje střevního karcinomu, jiné benigní nádory mají riziko zvratu v malignitu stejné jako zdravá tkáň, např. děložní leiomyomy. Nakonec řada maligních nádorů může vznikat ve zdravé tkáni. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že benigní nádor je předstupněm nádoru maligního, byť tomu tak někdy bývá.