Magdaléna Hladíková
NK LF MU a FN Brno
TRAUMATA
Dělení dle lokalizace
CNS - kraniocerebrální trauma (KCT)
všechna poranění hlavy a/nebo mozku
- poranění míchy
PNS - poranění periferních nervů (n.radialis - fraktura humeru, komprese špatným
užíváním vysokých berlí, n.ulnaris – poranění lokte, n.medianus – řezná poranění zápěstí,…..)
- poranění míšních kořenů ( C - avulze nárazem na rameno či tahem za končetinu,…..)
- poranění plexů (brachiální plexus - iatrogenně při CA hyperabdukcí HK, poporodní
parézy při těžkém porodu, zlomeniny a luxace ramenního kloubu, LS plexus – při luxacích a
frakturách pánve….)
NEJ………………. u KCT
 NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINA SMRTI DĚTÍ A MLADÝCH DOSPĚLÝCH (do 40 let)
Incidence 100-300/100 000/rok (ve skutečnosti až 600/100 000)
 NEJČASTĚJI 95% lehká KCT 0,04 – 0,3 % mortalita x vzácně střelná poranění NEJVYŠŠÍ
smrtnost 90% smrtnost
 NEJČASTĚJŠÍ příčinou smrti u lehkých KCT je nitrolební krvácení
 NEJČASTĚJI postižené skupiny : děti do 4 let (pády, týrání - shaking baby), muži oproti
ženám 2-3: 1, dospívající a mladí dospělí (15-25 let), senioři (poruchy stability a chůze –
pády), osoby se sy závislosti na alkoholu a drogách
 NEJČASTĚJŠÍ příčiny : autonehody 50%, pády 20-30%, sport, pracovní úrazy,….
AŽ 40% KCT VZNIKÁ V SOUVISLOSTI S KONZUMACÍ ALKOHOLU !!!
Dělení KCT
 Podle rozsahu : fokální x difúzní
 Podle porušení kožního krytu lbi: zavřená x otevřená
(porušení dura mater = poranění penetrující)
 Podle patofyziologie: primární x sekundární
 Podle tíže klinické symptomatiky : ! Nejméně 3, nikoli 0 !
GCS lehká (13-15) x střední (9-12) x těžká(3-8)
GCS < 8 ……INTUBACE sledovat vývoj v čase GCS – E,V,M
Zhodnocení stavu a rozsahu poranění
 Posouzení stavu vědomí + zhodnocení přidružených poranění, TF, TK,
DF
 A – Airways, B – breathing, C - circulation
 Anamnéza : toxikologická, způsob poranění, přechodné poruchy
vědomí, amnézie, zmatenost, bolestivost C páteře, parestezie HKK,
synkopy, epi, antikoagulancia, antiagregační medikace
 Aspekce – zevní známky poranění hlavy - krvácení, oděrky,
hematomy, deformace, likvorhea (ucho, nos), brýlový hematom,
ekchymoza proc.mastoideus
 Imobilizace C páteře u pac. s podezřením na její poranění
 Základní neurologické vyšetření
 Zobrazovací vyšetření , základní laboratoř
 Léčba – chirurgická x konzervativní
!!! U pacientů s podezřením na poranění krční páteře je, do doby než bude provedeno zobrazovací
vyšetření, nutné zajistit imobilizaci C páteře. Nevyšetřujeme horní meningeální jevy, dynamiku C páteře !!!
Slepice Vejce
???
NEBO
Trauma hlavy
bezvědomí
Bezvědomí
pád
trauma hlavy
Pád s
komocí?
Kardiogenní
synkopa?EPI?
CMP?
Primární mozková poranění
fokální difúzní
 Hematom
o Epidurální
o Subdurální -akutní
-chronický
o Subarachnoideální
o Intracerebrální
 Kontuze
➢Lehké mozkové poranění (mTBI)
➢Difúzní axonální poranění (DAP)
Primární mozková poranění difúzní
Lehké mozkové poranění - mTBI
Nahrazuje stále ještě v klinické praxi bežně užívaný pojem KOMOCE MOZKOVÉ.
mTBI (mild traumatic brain injury) řadíme mezi uzavřené KCT, které vzniká v důsledku
úrazového děje vedoucího k nárazu hlavy nebo její náhlé akceleraci/deceleraci.
Představuje traumaticky navozenou poruchu mozkových funkcí, která se projeví
krátkodobou
 ztrátou vědomí (do 30 min) a/nebo
 posttraumatickou amnézií netrvající déle než 24 h a/nebo
 zmateností/desorientací (do 24hod) a/nebo
 epi záchvatem a/nebo
 přechodným neurologickým deficitem
a současně má pacient vstupní GCS (13)14-15
Lehké mozkové poranění - mTBI
 90% všech mozkových traumat
 Incidence 100-300/100 000/rok (16-19 let, nad 65 let)
 10% pozitivní nález na CT mozku (viz. fokální mozková poranění)
 1% NCH intervence
 0,1% fatální (nejčastěji při extracerebrálním krvácení)
 Nejčastější příčiny: pády – motonehody – úrazy na kole
 1/3 nějaké obtíže přetrvávající déle než 6m
 Až 50% v souvislosti s požitím alkoholu
mTBI – indikace CT mozku
Alespoň jedno z následujících kritérií
 GCS pod 15 za 2h od úrazu
 Podezření na frakturu lbi
 Epileptický záchvat – akutní symptomatický
 Ložiskový neurologický nález i transitorní
 Opakované zvracení ( více než 1x)
 Příznaky fraktury baze lební – brýlový hematom, hemotympanon, rhinorhea,
otorhea, ekchymoza /hematom v obl. proc. mastoideus
 Koagulační porucha, duální antiagregace, antikoagulační léčba
 Věk nad 65
 Retrográdní amnézie nad 30 min nebo trvající anterográdní amnézie
 Nebezpečný mechanismus úrazu (pád 1m, 5 schodů, chodec či cyklista a
vozidlo, vymrštění z vozu,..)
mTBI – indikace observace
při negativním CT mozku
 GCS pod 15
 Trvající anterográdní amnézie
 Fokální neurol.deficit
 Cefalea nereagující na analgetika
 Přetrvávající zvracení
 Likvorhea
 Meningeální syndrom
 Poranění C páteře
 Koagulopatie (pokud CT po 8hod od úrazu není norm.)
 Intoxikace bránící neurol.vyšetření
mTBI - léčba
 Při indikaci hospitalizace monitorace alespoň 24 hod na lůžku u GCS 15
• á 30 min v prvních 2 hod
• á 1 hod další 4hod
• á 2 hod následně
 Klid na lůžku alespoň 3 dny, spánková hygiena, analgetika, triptany, SSRI
 Pozvolný návrat k běžným činnostem, ev. sportu
 Vyvarovat se opakovaným traumatům hlavy (omezení kontaktních sportů)
 Prevence CTE (chronická traumatická encefalopatie)
 Pacient v ebrietě s neg. CT – záchytná stanice
 Těžká intoxikace – JIP interny
 Neurologický deficit a pozit CT - NCH
Primární mozková poranění difúzní
Difúzní axonální poranění - DAP
 Mnohočetné poškození axonů vznikající na podkladě výrazných akceleračnědeceleračních
a rotačních sil (vysokoenergetické úrazy)
 Natažení axonů biochemické změny zánik axonů + porušení drobných
cév a přímé poškození axonů …..střižný mechanismus
 Vícečetné mikroskopické léze na rozhraní bílé a šedé hmoty F+T, corpus callosum,
mesencephalon
 Bezvědomí nevysvětlitelné jinak
 Dopravní nehody, střet s chodcem a cyklistou, pád z velké výšky
Difúzní axonální poranění - DAP
 Porucha vědomí vznikající v okamžiku úrazu, která přetrvává dny, týdny či trvale
většinou na úrovni komatu
 GCS 12 a méně, většinou však pod 8
 CT mozku s min.nálezem, edém mozku
 MRI (FLAIR) drobné léze a krvácení
 Terapie: GCS pod 8 – intubace, umělá plicní ventilace + monitorace intrakraniálního
tlaku a prevence rozvoje sekundárního poškození
 Prognóza nepříznivá: přechod do vegetativního stavu
 Permanentní/perzistentní vegetativní stav = apalický sy – nad 12 měsíců
dýchá, střídá spánek a bdění, cirkuluje krev,
přítomné některé jednoduché reflexy,
nekomunikuje, mrká, ale nesleduje, otevřené oči /vigilní koma/,
dekortikace či decerebrace
Primární mozková
poranění fokální
 Hematom
➢ Epidurální
➢ Subdurální akutní
chronický
➢ Subarachnoideální
➢ Intracerebrální
 Kontuze
 Subdurální hygrom
Epidurální hematom
 Podkladem je nejčastěji natržení a.meningea media (50%), meningeální žíly (30%), žilní
splavy (10%). Nepřesahuje hranice švů.
 Nejčastěji u mladých, projeví se u 85% do 24 hod od úrazu
 Krev mezi kostí a dura mater – obraz čočky, nejčastěji T (70%)
 U 90% na RTG či CT fraktura lbi
 Rozlišení morfologické méně výrazné než klinické
 Porucha vědomí, zmatenost, cefalea, fokální příznaky, anizokorie z útlaku okulomotoriu
(mydriaza ipsilat.), kardiovaskul.dysfce (bradykardie, výkyvy TF a TK), epi, herniace
 Terapie: okamžitá evakuace – dobrá prognóza
x
při min.nálezu konzervativně s opakovanými kontrolami CT – dle rozhodnutí NCH
 Bez léčby – herniace – komprese kmene - smrt
Epidurální hematom
Porucha vědomí je iniciální
příznakem.
1. Trvalé bezvědomí
2. Trvale při vědomí
3. V úvodu bezvědomí, následně lucidní
4. V úvodu lucidní, následně porucha
vědomí
5. V úvodu bezvědomí, následně zlepšení a
opět porucha vědomí = LUCIDNÍ INTERVAL
( u méně než 1/3)
Subdurální hematom (SDH) - akutní
 Krvácení mezi tvrdou plenu a arachnoideu z poškození přemosťujících
kortikálních cév. Přesahuje hranice lebečních švů.
 U starých s atrofií mozku, kojenci a batolata, současně často s kontuzí
 Obecně častější než epidurální, až u 30% těžkých KCT
 Manifestace do 3 dnů
 Fokální příznaky – kontralat.hemiparéza (u 10-40% ipsilat. + mydriáza
kontralatarálně), anizokorie, epi, afázie, léze hlavových nervů, sy nitrolební
hypertenze
 CT srpkovitá hyperdenzita nad mozkovou hemisférou + kontuzní změny - přetlak
středočárových struktur – herniace
 Terapie: akutní evakuace hematomu, odstranění nevratně poškozené mozkové
tkáně, případně dekompresní kraniectomie x konzeravtivně jen hematomy do
tloušťky 3mm
 Prognóza: horší než epidurál.hematom
Subdurální hematom chronický
 Iniciální poškození přemosťujících cév následováno zvýšenou permeabilitou cév
v pouzdře hematomu
 Projeví se často za déle než 20 dní od úrazu
 Rizika: staří, antikoagulace, atrofie, alkohol
 Úraz často anamnesticky nezjistitelný, lehké poranění
 Bolesti hlavy, psychické změny, zmatenost, apatie, abulie, poruchy paměti a
pozornosti, poruchy chůze
 Vývoj CT : hypertenzní (do týdne) x izodenzní (1.-3. týden) x hypodenzní (nad
4.týdny), několk stádií současně u opakovaných pádů
 MRI citlivější
 Terapie: drenáž, kraniotomie odstranění i s pouzdrem(septa) – dle kliniky a u
mladých cca nad 5mm /7mm, u starších s atrofií i více
 Časté pooperační komplikace až u 20% - epi, hygrom, empyém
Chronický SDH - CAVE
Subdurální hygrom – již se nepoužívá
Nahromadění likvoru v subdurálním prostoru
nebo značení pro odbarvený subdurální
Odlišení od SDH při neznalosti mechanismu vzniku není
možné
Terapie: evakuace, permanentní drenáž - shunt
U starších osob s poruchami chůze, u pacientů na antikoagulační terapii a u lidí s anamnézou
abusus alkoholu se subakutně se rozvíjející zmateností a změnami chování bychom vždy měli
myslet na možnost SDH.
Indikace k CT či MRI mozku.
Nelze spoléhat na negativní anamnézu traumatu x často chybí údaj o úraze.
Traumatické subarachnoideální
krvácení
 Porušením cév pia mater s nahromaděním krve v subarachnoideálním
prostoru
 Součástí středně těžkých a těžkých KCT (60%)
 V kombinaci s SDH, kontuzí, difúzním axon.poraněním
 Cefaea, nauzea, vomitus
 CT – hlavně v obl.konvexity
 CAVE aneurysma – ruptura – SAK (Willis. okruh)– porucha vědomí – KCT
 Přítomnost SAK zhoršuje prognózu u KCT
 Komplikace 10% vasospasmy – ischemie
 Observace
nebo
Kontuze
 Nejčastější trauma mozkového parenchymu
 Coup – contrecoup
 Často malé vícečetná nebo bilaterální poranění korové
 Příznaky: asymptomatická x fokální x celkové
 Póly laloků F dolní část a T (delirium, poruchy chování,
zmatenost), korové fokální příznaky – epi
 Sekundární poškození – edém, nitrolební hypertenze, herniace
 Prokrvácením vzniká:
intracerebrální hematom
 CT bezprostředně po úrazu často negativní, kontuze s odstupem
hypodenzní, po prokrvácení hypertenzní
 Terapie konzervativní, výjimečně operace – expanzivní chování
Sekundární poškození mozku
 Edém
 Ischemie
 Intrakraniální hypertenze
 Herniace
 Hydrocefalus (ex vacuo – atrofie, normotenzní, obstrukční)
 Disekce cév, karoticko-kavernozní píštěle
 Trombóza splavů
 Infekce (meningitida a absces u otevřených poranění nejčastěji 2.- 8.den)
 Pneumocefalus
 Epilepsie
 Encephalopatie, psychické změny, posttraumatická stresová porucha
Mozkové herniace
Kraniokaudální deteriorace
1. Prohlubování poruchy vědomí
2. Zornicové reakce a postavení bulbů
3. Svalový tonus (dekortikace-decerebrace-atonie)
4. Poruchy vegetativních fcí (TF, TK, dýchání)
DIENCEPHALON
MESENCEPHALON
PONS
PRODLOUŽENÁ MÍCHA
!!! Prohlubení poruchy vědomí u fokálního poranění mozku je vždy podezřelé z mozkové herniace !!! .
Potraumatická epilepsie
 U 5% KCT – u 53% penetrujích poranění x 2-5% uzavřených poranění
 Typy:
• akutní symptomatické epileptické paroxysmy až status do týdne po inzultu
• potraumatická epilepsie po 3 měsících (1/2 se manifestuje do 1. roku)
 Rizikové faktory:
• věk nad 65 let
• porucha vědomí a amnézie nad 24 hod
• kontuze, SDH, fraktura
 Léčba: antiepileptika, chirurgické odstranění poškozené tkáně
!!! Není indikováno profylaktické podávání antiepileptik k zabránění rozvoje poúrazové epilepsie !!!
CTE - chronická traumatická
encephalopatie, psychické změny
 CPE: behaviorální (agresivita, iritabilita, poruchy chování) a
kognitivní forma (porucha pozornosti, paměti, demence)
• Opakovaná mTBI, sportovci (box, fotbal, ragby, hokej,..), vojáci
 Posttraumatická stresová porucha
• Ženy, vyšší věk, dopravní nehody, násilné trestné činy
• Tenzní bolesti hlavy, závratě, poruchy pozornosti, paměti,
soustředění, spánku, anxieta, deprese
• Cca u 10% po 3 měsících od úrazu
• SSRI
• Po lehčích KCT
KCT v základních bodech
 Potenciálně vždy život ohrožující stav
 Nejčastější příčina úmrtí a trvalé invalidity mladých dospělých a dětí
 Dopravní nehody – pády - sport
 Rizika : alkohol (až u 40%), antikoagulace, vysoký věk – SDH !!!
 Metodou volby CT mozku (rychlé, dostupné)
 Nemanipulovat C páteří před provedením zobrazovacího vyšetření
 KCT – těžká porucha vědomí – min.nález CT mozku = DAP
 Progrese poruchy vědomí u fokálního poranění – sekundární
poškození – herniace – CT mozku
 Prevence sekundárního poškození a jeho léčba určuje prognózu
pacienta.
Akutní míšní poranění
 Přechodná nebo trvalá poruchy funkce motoriky, senze,
autonomních funkcí a reflexních odpovědí pod místem léze vzniklá
důsledkem úrazu.
 Incidence ČR 3-4/100 000/ročně
 V akutní fázi zemře 10%
 Mladí muži do 25ti let, motonehody (50%), sport, pády, prac.úrazy
 Zvýšené riziko: ženy po menopauze, chronická kortikoterapie, meta,
primárně úzký páteřní kanál (SCM, LSS), alkohol (až u ¼ úrazů)
 Nejčastěji 50% C úsek (C4-6), L a Th (Th11- L2) – INTUMESCENCE !
 Kompletní x nekompletní míšní léze
 Fraktury a luxace obratle, traumatická hernie ploténky, whiplash ,
rotace, poškození ligament
 Poranění míchy se vyskytuje u ½ KCT – fixace, RTG C páteře!!!
Whiplash syndrom
„opěrkový sy“, „sy prásknutí bičem“
 Autonehody – náraz do automobilu zezadu, sport, pád
 Hyperflexe s následnou hyperextenzí s možným poškozením
vazů v okolí obratlů, mikrotrhlinami ve svalech, posunem
obratlů a plotének, otokem okolních měkkých struktur,
vytvořením reflexních změn v záhlaví
 RTG C páteře : blokové postavení, napřímení C páteře
 Spojeno často s mTBI
 Klinicky : bolesti a ztuhlost C páteře s iradiací do HKK horšené
pohybem, parestezie HKK, závratě, cefalea, únava, poruchy
zraku, tinnitus, psychické a kognitivní poruchy, neurastenie s
rozvojem až po 24 hod od úrazu
 Rizikové faktory: recidivující whiplash, starší věk, chronické
bolesti páteře, vysokorychlostní zranění
 Analgetika + rhb
Akutní míšní poranění - dělení
primární
 Komoce - přechodná porucha míšních fcí s úpravou do
24 h, sportovci , „sy pálivých rukou“
 Kontuze - způsobena přímo dislokovanou frakturou,
fragmentem, ploténkou či subluxací s následnou
repozicí (RTG v normě), sečná a bodná
poranění či nepřímo krvácením
 Komprese - kostí, ploténkou, /spinálním epidurálním/
hematomem
 Hematomyelie - krvácení do míchy
 Kombinované poškození
sekundární
 Edém vazogenní
 Ischemie, trombóza
 Nekróza - myelomalacie
 Zánět
Pozdní změny
 Syringomyelie nad i
místem léze, i 20
segmentů, u 3-5%
 Spinální arachnoitida –
fibróza – progresivní
strangulace míchy –
nepříznivá prognóza
Vertebromedulární topografie
Chippaultovo pravidlo
Trny horní C páteře = stejné míšní segmenty
Trny dolní C páteře = míšní segment + 1
Trny horní Th páteře = míšní segment + 2
Trny dolní Th páteře = míšní segment + 3
Trny obratle Th 10-12 = bederní segmenty
Trny obratle Th 12 – L 1 = epiconus
Trny obratle L1 = conus
Trny bedeních obratlů = cauda equina
Kompletní transverzální léze míšní =
úplné funkční /ne anatomické/ porušení míchy
1. Stádium míšního šoku
Plný výpadek senze, motoriky, autonomních fcí včetně sfinkterů a porucha reflexních fcí pod
úrovní léze v trvání hod, dní, týdnů
ČÍM VÝŠE, TÍM DÉLE.
Horní hranice léze je určena segmentem, který má ještě plně zachovanou fci motorickou,
senzitivní a autonomní.
 Motorika: pseudochabá plegie - úplná ztráta volní hybnosti, svalová
atonie, areflexie
 Senze: anestezie pro všechny kvality
 Autonomní dysfce: atonie detruzoru – retence – ischiuria paradoxa (obraz
inkontinence), hypotenze, bradykardie dif.dg. hypovolémie - tachykardie , kožní
hyperemie
Kompletní transverzální léze míšní
Po odeznění stádia míšního šoku postupně dochází k
 Zvyšování svalového tonu
 Hypereflexie, pozitivní iritační py jevy
 Míšní automatismy
 Spastický reflexní měchýř – dyssynergie detruzor/sfinkter - zvýšené postmikční
reziduum – infekce, poškození ledvin – katetrizace, epicystostomie
 Trvá plná ztráta hybnosti
 Anestezie
Hodnocení tíže postižení, naplánování rhb a odhadnutí předběžné prognózy až po
odezenění míšního šoku.
Postižení dle topiky léze
 Nad C5 – paréza bránice, spastická kvadruplegie - UPV
 C5-C7 spastická paraplegie + periferní parézy HKK
 Th – spastická paraplegie DKK
 Th-L – paraplegie/paréza DKK periferní, trvalá areflexie
Inkompletní léze míšní
 Ve většině případů
 Částečně reverzibilní
 Částečné zachování motoriky a/nebo senze pod místem léze
A. TRANSVERZÁLNÍ MÍŠNÍ LÉZE = para- (kvadru-) paréza spastická pod
místem léze + chabá v místě léze (postižení motoneuronů - význam zejm.
při lézích cervikální intumescence) + dle úrovně porucha dýchání (C4
=paréza bránice) +porucha čití (1-2 segm.pod místem léze)
B. SYNDROM HEMISEKCE MÍŠNÍ (Brown-Séquard) ipsilaterální spastická
mono-/ di- paréza + porucha čítí
C. SYRINGOMYELICKÝ SYNDROM (sy.centrální míšní šedi, přední
komissura) – porucha term. čití (comissura anterior) + event. chabá
paréza s atrofiemi a fascikulacemi v přísluš. segmentu (léze
motoneuronů)
E. PŘEDNÍ MÍŠNÍ SYNDROM oboustranná léze tr.spinothalamicus (bez léze
zad.provazců) + motorické symptomy: přední rohy míšní v přísluš.
segmentu (perif. paréza) +kortikospinální trakty distálněji (centrální
paréza)
F. SYNDROM MÍŠNÍHO KONU (S3-5)– porucha cítivosti perianogenitálně
(+ inkontinence moče a stolice – paréza sfinkterů)
G SYNDROM ZADNÍCH PROVAZCŮ – para /kvadruplegie, ztráta
propriocepce a vibrace pod místem léze
Akutní míšní poranění - postup
 Imobilizace C , ev. i Th páteře – omezení dalšího poškození úlomky, pevná nosítka,
asistence 4 osob pro přemístění - Traumacentrum
!!! C límec sundávám u pac. při vědomí s neg.RTG a norm.neurol.nálezem !!!
 Cílené neurologické vyšetření –AIS skore
 Anamnesticky odlišit i jinou etiologii při nejasných informacích o úrazovém ději –
AIDP
 RTG (fra + luxace obratle – 90%), spirální CT – ale větší radiačná zátěž, cílené CT
(podrobně obratle), MRI (mícha), elektrofyziologie
 Monitorace základních vit.fcí, léze nad C5 – UPV
 Urgentní operace u nestabilních obratlových fraktur, výhřezu disku či jejího úlomku
 Vysokodávkové kortikoidy až 20g jen u mladých zdravých s výrazným edémem
 Spinální jednotka – multidisciplinární
 Časná rhb, péče o stolici a močení, prevence TEN, dekubitů, myorelaxantia, BTX
ASIA skore
American Spinal Cord Injury
Association Impairment
Scale
A. Úplné poškození (pod
hranicí léze zcela bez
hybnosti a čití
B. Částečné poškození (pod
hranicí léze je plná ztráta
hybnosti, ale alespoň
částečně zachováno čití)
C. Částečné poškození (pod
hranicí je částečně
zachována hybnost, ale
více než polovina
klíčových svalů má sílu
menší než 3=nepřekonají
gravitaci)
D. Částečné poškození (pod
hranicí léze je částečně
zachovaná hybnost, kdy
nejméně polovina
klíčových svalů má sílu
větší než 3 = překonají
gravitaci
E. Normální funkce hynosti a
čití
Akutní míšní poranění – následky,
prognóza
 Kompletní míšní léze s výpadkem fcí déle než
72 hod většinou trvalá
 Inkompletní léze se senzitivním výpadkem 50%
šance na obnovení lokomoce
 Spasticita a svalové spasmy, chronická
neuropatická bolest, otoky DKK, kožní defekty,
osteoporóza z inaktivity – další fraktury,
sfinter.dysfce - uroinfekty, sexuální dysfce,
hluboká žilní trombóza, posturální hypotenze
Zdroje
 Ambler Z. Neuropatie a myopatie, Triton 1999
 Bednařík J, Ambler Z, Růžička E. Klinická neurologie – část speciální I,
Triton 2010
 Kalita M. Akutní neurologie, Triton 2000
 Lewis ED, Mayer SA, Rowland LP. Merritt's Neurology, LWW 2015
 Růžička E. Neurologie, Triton 2019
 Seidl Z, Vaněčková M, Diagnostická radiologie: Neuroradiologie,
Grada 2014
 Lehká mozková poranění – konsenzuální odborné stanovisko ČNS
ČLS JEP 2019
 https://www.mayoclinic.org/diseases