Poruchy imunitních reakcí. Alergie. Autoimunitní choroby. Markéta Hermanová nNespecifická imunita: -Mechanické bariéry (mukociliární aparát dýchacích cest,…) -Sekretorické faktory (HCl, hlen,…) n nVrozená (innate) imunita, neadaptibilní – nespecifická: -Buněčné faktory: fagocytující buňky (leukocyty, makrofágy), dendritické buňky (produkující antivirové cytokiny), NK -Humorální faktory: komplement, interferony + jiné sérové proteiny - nSpecifická imunita: -Humorální (zprostředkovaná protilátkami) -Buněčná (zprostředkovaná T lymfocyty) Komponenty imunitního systému nBuňky -B lymfocyty (produkce protilátek) -T lymfocyty n - CD4+ T (helper): produkce cytokinů→aktivace makrofágů, stimulace B lymfocytů n - CD8 + T (cytotoxické): zabití infikované buňky -dendritické buňky (antigen prezentující buňky – APCs) -NK -makrofágy n nTkáně -Centrální (primární) lymfatické orgány – kostní dřeň a thymus -Periferní (sekundární) lymfatické orgány - nNěkteré molekuly Buňky zánětu: T- a B- lymfocyty obr 3 B- a T- a makrof.gif obr 2 - T-makrofágy.jpg •interakce makrofágů s pomocnými T-ly •aktivace T-ly (cytotoxických) → buněčná imunita •aktivace B-ly → humorální imunita (protilátky) •vzájemná stimulace makrofágů a T-ly •makrofágy: IL-12 •aktivované T-ly: IFNγ Strukturální organizace imunitního systému nVývoj lymfocytů z pluripotentní kmenové buňky kostní dřeně (prekurzorové T a B buňky) n nCentrální (primární) lymfatické orgány: n thymus (vyzrávání T lymfocytů) a kostní dřeň (vývoj B lymfocytů) nPeriferní (sekundární) lymfatické orgány: n lymfatické uzliny, tonzily, bílá pulpa sleziny, MALT (mucosa n associated lymphoid tissue) n nPeriferní B a T lymfocyty, cirkulující periferními lymfatickými orgány n n nIgG, IgM: aktivace komplementu nIgG1-IgG4, sekundární imunitní odpověď nIgM: pentamer; primární imunitní odpověď nIgA: secernována plazmocyty sliznic respiračního a trávicího traktu; dimer nIgD: fce povrchového receptoru pro Ag nIgE: vazba na žírné buňky a bazofily; alergické rce, infekce parazity n n Immunoglobulins 0404fig1 Stavba lymfatické uzliny n nB oblast lymfatické uzliny: korové folikly n(APC: folikulární dendritické buňky) n nT oblast lymfatické uzliny: parakortex n(APC: interdigitující retikulární buňky) n nDřeň: provazce lymfatické tkáně (plazmocyty, lymfocyty) a dřeňové sinusy n n lymph_node Funkční organizace imunitní odpovědi nAntigen prezentující buňky: „zpracování“ antigenu a prezentace lymfocytům n nProdukce protilátek B-buňkami – plazmocyty n (spolupráce APC, B lymfocytů a Th): -Selekce klonů silně antigen afinitních -Diferenciace směrem k paměťovým buňkám a plazmocytům -Rozmnožení B-buněk schopných vytvářet specifické protilátky n nBuněčná imunita zprostředkovaná T buňkami (cytotoxicita, opožděná hypersenzitivita) n n - n Diferenciace B lymfocytu B dif leukocyty, makrofágy Rearanže IgH leukocyty, makrofágy Rearanže IgL Kompletní receptor pro Ag (IgM+/IgD+ B) Diferenciace T lymfocytu T Nespecifické efektorové mechanismy nKomplement (vrozená (innate) imunita, komplex proteinů produkovaných játry, tkáňovými/cirkulujícími makrofágy, epiteliemi GIT a genitourinálního traktu) n aktivace: klasicky (Ag/Ig) n lektinovou cestou (při 1. setkání s infekcí, bez Ig, spuštění vazbou lektinu na infekční agens) n alternativně (nezávisle na Ig a na vazbě na povrchové struktury infekčního agens) n funkce: opsonizace (navázání opsoninů na Ag, umožnění fagocytózy), chemotaxe, lýza buňky) n nMakrofágy/monocyty -Mononukleární fagocytární systém (cirkulující/tkáňové makrofágy) -Fagocytóza (lysosomální granula) n nNeutrofilní leukocyty (polymorfonukleáry) -Produkce adhezních receptorů (indukce chemokiny, lymfokiny, složkami komplementu) -Fagocytóza n nADCC (antibody dependent cell-mediated cytotoxicity) -Schopnost NK buněk lyzovat cílovou buňku s navázanou IgG n n nNatural killers (NK) -Nespecificky aktivovány -Minimální specificita, nemají paměť -Zabití infikované buňky, nádorové buňky n n Imunodeficience nSerious, persistent, unusual or recurrent infection („SPUR“) nPrimární a sekundární n nNedostatečná tvorba protilátek n (bakteriální infekce respiračního traktu) nDefekt buněčné imunity n (virové, mykotické a oportunní infekce) nDefekt fagocytózy nDeficit komponent komplementu n n n imunita specifická nespecifická protilátková buněčná komplement fagocytóza agens pyogenní bakterie Stafylokok Pneumokok Hemofilus inf. viry CMV Herpes zoster Papilomy Spalničky pyogenní bakterie bakterie Stafylokok Gram- Viry Enteroviry: ECHO polio plísně Candida alb. Aspergillus Pneumocystis Neisserie plísně Candida alb. Aspergillus bakterie Mykobakteria Listeria protozoa Cryptosporidium Infekce u imunodeficitů Imunodeficit primární sekundární specifická imunita nespecifická imunita specifická imunita nespecifická imunita Ig buněčná Ig buněčná fagocytóza komplement fagocytóza komplement XLA Selektivní deficit IgA (IgG) CVID Hyper IgM sy (X-linked) SCID Di Georgeův sy CGD C6 deficit aj. Hereditární angioedém (↓C1inh, AD) Nefrotický sy Enteropatie se ztrátami proteinů Popáleniny Malnutrice Poléková Postradiční Maligní lymfoproliferace AIDS neutropenie SLE XLA: X-vázaná agamaglobulinémie (Brutonova nemoc) SCID: těžká kombinovaná imunodeficience CGD: chronická granulomatózní choroba (X-vázaná enzymopatie) SLE: systémový lupus erytematodes CVID: common variable immunodeficiency Selektivní deficit IgA – klinické asociace nRekurentní infekce n nAutoimunní choroby -Revmatoidní artritida (revmatoidní faktor) -Systémový lupus erytematodes (antinukleární protilátky) -Céliakie (TG, EMA, ARA) n nAlergie nWiskot-Aldrichův syndrom -X-vázaný kombinovaný imunodeficit -Ekzém, trombocytopenie, náchylnost k bakteriálním infekcím (Hemofilus inf., pneumokok), vyšší riziko maligních lymfomů -Léčba: transplantace kostní dřeně n nAtaxia teleangiectasia -AR; kombinovaný imunodeficit (T i B lymfocyty) -Cerebelární ataxie (ageneze Purkyňových buněk), svalová atrofie, kožní a sklerální telengietázie, vyšší riziko malignit) -Defekt v DNA reparaci n+ obdobný Nijmegen syndrom - n+ sy zvýšené lomivosti chromosomů: Bloomův sy, Fanconiho anémie, xeroderma pigmentosum - Hemofagocytární syndromy nDysregulace polyklonální aktivace a proliferace T lymfocytů s nadměrnou tvorbou interferonu γ a aktivací makrofágů n nFagocytóza krevních elementů v kostní dřeni, játrech a slezině nHepatosplenomegalie, horečka n nGeneticky podmíněné nReaktivní (při infekcích) npři Kawasakiho chorobě (histiocytární nekrotizující lymfadenitida) nu lymfomů (T) n n n AIDS (acquired immune deficiency syndrome) nHIV typ 1 a 2 (retrovirus); 1981; 2007: 33 milionů HIV+; 2,7 milionů nově nakažených (z toho 1,7 milionů v subsaharské Africe, 40 % žen a lidí mezi 5-24 lety) nCesty nákazy: sexuální styk, krví, spermatem, transplantovanými orgány, vertikální přenos z matky na dítě, kojení nCD4+ T lymfocty nStádia HIV infekce: -Akutní retrovirový syndrom (glandular fever-like illness) -Bezpříznakové stádium -Perzistující generalizovaná lymfadenopatie, časné symptomatické stádium (moučnivka, opary, průjmy, ztráta váhy, noční pocení,…) -AIDS, pozdní symtomatické stádium (oportunní infekce a nádory: pneumocytová pneumonie, CMV, herpetické infekce, cerebrální toxoplazmóza, atypické mykobakteriózy, systémové mykotické infekce, cryptokokózy, parazitární infekce GIT,…., Kaposiho sarkom (HHV typ 8), non-Hodgkinovy lymfomy (EBV)) n n Hypersenzitivní reakce (alergie) nTyp I: anafylaktická n(vazba IgE na žírné buňky a bazofily) nTyp II: cytotoxická n(komplexy protilátek s Ag vázanými na buňky) nTyp III: imunokomplexová n(depozice imunokomplexů ve tkáni (kůže, klouby, ledviny) – aktivace komplementu) n(I-III zprostředkované protilátkami) n nTyp IV: opožděná - oddálený typ hypersenzitivity/T lymfocyty zprostředkovaný typ hypersenzitivity n(IV zprostředkovaná buňkami) n n Alergická reakce typu I - anafylaktická n Topic25NotesImage3 APC, antigen- presenting cell; GM- CSF, granulocyte- macrophage colony-stimulating factor; TCR, T-cell receptor; TH2 cell, CD4+ helper T cell. Mediátory alergické reakce typu I nPreformované (rychle působící): nHistamin nChemokiny nKalikrein-kininový systém n nNově systetizované: nProstaglandiny nLeukotrieny nAtopie: tendence k anafylaktické reakci na genetickém podkladě bez předchozí senzibilizace n nPříklady anafylaktických reakcí: -lokálně: senná rýma, astma bronchiale, urtikaria, atopický ekzém, … -systémově: anafylaktický šok, Quinkeho edém - Alergická reakce I. typu se nevyskytuje u autoimunitních chorob! n nReakce závislá na komplementu/aktivace komplementu a lýza n(transfúze inkompatibilní krve, erytroblastosis fetalis…AI hemolytická anémie, ITP, polékové reakce, Goodpastureův (pulmorenální) syndrom, revmatická horečka) nReakce závislá na protilátkách a zprostředkovaná buňkami n (Antibody dependent cell-mediated cytotoxicity (ADCC)) n(Hashimotova tyreoiditida) nProtilátkami zprostředkovaná dysfunkce buněk/protilátky proti receptorům n(myastenia gravis, Graves-Basedowova choroba,…) n type2 Alergická reakce typu II - cytotoxická Alergická reakce typu III - imunokomplexová n nSérová nemoc n (systémové postižení) nGlomerulonefritida nSLE nPolyarteritis nodosa nFarmářská plíce nArthusův fenomén n (lokální postižení) type3 Tvorba imunokomplexů: - Antigeny exogenní (proteiny (sérové), bakterie, viry, paraziti… - Antigeny endogenní (jaderné Ag, Ig, nádorové Ag,… - Imunokomplexy v ledvinách, na endotelu, v synoviích - Glomerulonefritidy, vaskulitidy, artritidy Alergická reakce typu IV - opožděná nCytokiny zprostředkovaný zánět nOddálený typ hypersenzitivity/zprostředkovaný CD4+ T lymfocyty aktivující makrofágy/ n(tuberkulinová reakce, kontaktní dermatitida, chronické granulomatózní reakce (tbc, lepra, syfilis, sarkoidóza,…)) n nPřímá buněčná cytotoxicita zprostředkovaná CD8+ lymfocyty nT-lymfocyty zprostředkovaný typ hypersenzitivity/lýza buněk CD8+ cytotoxickými T lymfocyty a NK n(rejekce při transplantaci, protinádorová imunita…) n n Alergická reakce typu IV IV typ hypersenzitivity Autoimunní choroby. nImunitní odpověď proti vlastním antigenům; porucha tolerance vůči vlastním antigenům n nGenetická predispozice (genetické polymorfismy, HLA alely (př. HLA-B27),…)* + environmentální faktory n nNásledek: poškození tkáně nebo porucha funkce n nOrgánově-specifické (endokrinní orgány) n nOrgánově nespecifické/systémové (autoantigeny v celém organismu) n nČastější postižení žen n n * raritně monogenetická onemocnění s rozvojem fulminantní autoimunity n Antigen Onemocnění Hormonální receptory: TSH receptor Inzulinový receptor Hyper (m. Graves-Basedow) nebo hypotyreóza Hyper nebo hypoglykémie Receptory pro neurotransmitery: Acetylcholinový receptor Myastenia gravis Adhezní molekuly: Epidermální adhezní molekuly Puchýřnatá kožní onemocnění (Pemphigus vulgaris) Proteiny plazmy, fosfolipidy buněčných membrán: Faktor VIII Beta-2 glykoprotein a jiné antikoagulační proteiny Získaná hemofilie Antifosfolipidový syndrom Jiné povrchové antigeny: Červené krvinky Krevní destičky Hemolytická anémie Trombocytopenická purpura Antigen Onemocnění Intracelulární enzymy Tyreoperoxidáza 21-hydroxyláza steroidů Glutamát dekarboxyláza (beta-buňky endokrinního pankreatu) Lysozomální enzymy Mitochondriální enzymy (pyruvát dehydrogenáza) Ag cytoplazmy neutrofilů (ANCA): pANCA cANCA Thyreoiditida (Hashimotova, hypotyreóza) Hypokortisolismus (Addisonova nemoc) Autoimunní diabetes mellitus Systémová vaskulitida Primární biliární cirhóza Mikroskopická polyangitida, eosinofilní granulomatózou s polyangiitidou (Churg-Straussův sy), primární sklerozující cholangoitida, polyarteritis nodosa, ulcerózní kolitida Granulomatózou s polyangiitidou (Wegenerova granulomatóza) Intracelulární molekuly (transkripční, translační) dsDNA Histony Topoizomeráza I Amino-acyl t-RNA syntáza Centromerické proteiny Systémový lupus ertematodes (SLE) SLE Difúzní sklerodermie Polymyositida Sklerodermie (systémová nebo lokalizovaná) n+ onemocnění s předpokládaných autoimunním podkladem: n - sclerosis multiplex n - revmatoidní artritida n - atrofická gastritida n - insulin dependentní diabetes mellitus (typ I) n - ankylozující spondylitida n - některé typy glomerulonefritid n - IBD n - Sjögrenův syndrom/sicca syndrom n - IgG4 asociovaná choroba (autoimunitní pankreatitida, retroperitoneální fibróza,….) n n n nAutoprotilátky zodpovědné za patogenezi onemocnění (např. proti acetylcholinovému receptoru u myastenia gravis) n nAutoprotilátky diagnostickým markerem, ale nepatogenní (anti-mitochondriální u primární biliární cirhózy) nOrgánově specifická autoimunní onemocnění n(obvykle postižení 1 či více endokrinních orgánů) n nOrgánově nespecifická/systémová autoimunní onemocnění n(vlastní antigeny v celém organismu – obvykle intracelulární transkripční a translační molekuly) Imunologická tolerance Zdravý imunitní systém tolerantní vůči vlastní Ag nCentrální kontrola (centrální tolerance) -v thymu pro T lymfocyty -v kostní dření pro B lymfocyty - nPeriferní kontrola (periferní tolerance) -Klonální delece (eliminace autoreaktivních zralých lymfocytů apoptózou) -Klonální ignoranci (neschopnost lymfocytů rozpoznat autoantigeny exprimované na vlastních tkáních podprahově) -Suprese (potlačení autoreaktivních lymfocytů jinými imunokompetentními buňkami a jejich produkty) -Anergie (funkční inaktivace lymfocytů při absenci kostimulace) Porušení tolerance nPorušení imunologické tolerance n (zdravý imunitní systém tolerantní vůči vlastní Ag; n autoimunitní odpověď na vlastní Ag podobná imunitní odpovědi na cizorodé Ag (stejné buněčné typy, poškození tkáně…)) n nMikrobiální mimikry (antigenní podobnost proteinů vlastní tkáně a některých mikrobiálních struktur – zkřížená reaktivita) nKryptické antigeny (infekce může odkrýt autoAg imunitnímu systému skryté) nŠíření epitopů (poškozená tkáň uvolňuje Ag, splavené do LU s následnou imunitní odpovědí) n n n Mikrobiální antigen Podobný Ag vlastní Onemocnění M protein streptokoku A Ag myokardiální Revmatická horečka Bakteriální heat-shock protein Vlastní heat-shock protein Vztah k řadě AI nemocí Jaderný protein Coxackie B4 Glutamátdekarboxyláza buněk endokrinního pankreatu Inzulín dependentní diabetes mellitus Glykoproteiny Campylobacter jejuni S myelinem asoc. gangliosidy a glykolipidy Guillain-Barre syndrom - polyradikuloneuritida Etiologie autoimunních onemocnění nGenetické faktory nFaktory prostřední -Hormonální n(estrogeny – postižení žen) -Infekce n(molekulární mimikry, upregulace ko-stimulačních molekul, …) -Léky n(léky indukovaná autoimunita, v.s. geneticky determinovaná: př. penicilaminem indukovaná myastenia gravis u HLA-DR2+, resp. nefritis u DR3+; léky indukovaný SLE; autoimunní thyreoiditidy indukované interferonem-alfa) -UV záření n(modifikace vlastních Ag - autoimunní záněty kůže, SLE) n Nejčastější asociace HLA a autoimunních onemocnění HLA onemocnění Relativní riziko B27 Ankylozující spondylitida Reiterův syndrom 85 37 DR2 Goodpastureův syndrom 16 DR3 „Sicca“ syndrom Addisonova nemoc Hashimotova thyreoiditida Myastenia gravis 10 9 3 3 DR4 Insulin dependentní DM 6 nMechanismus tkáňového poškození: -Zprostředkovaný protilátkami, imunokomplexový -Zprostředkovaný T buňkami (CD4+ T lymfocyty, makrofágy, CD8+ T lymfocyty) -Kombinace obou mechanismů - nLéčba autoimunních onemocnění: -Náhrada funkce postiženého orgánu (hormonální substituce u autoimunních endokrinopatií) -Imunosupresivní léčba n n Děkuji za pozornost…