3. Přednáška Orální histologie a embryologie DEHY 5. 10. 2022 Dutina ústní RTY, PATRO, JAZYK Orofaciální systém Součásti orofaciálního systému jsou: • Skeleton faciei - kostra obličeje (mandibula, maxilla, ossa zygomatica, os ethmoides, ossa nasalia et lacrimalia, vomer, ossa palatina, os hyoides) • Cavitas oris s obsahem - lingua (jazyk), dentes, parodont, slinné žlázy (glandulae salivariae) • Art. Temporomandibularis • Žvýkací a mimické svalstvo • Měkké struktury (tkáně) obličeje - rty, tváře, brada • Tvrdé a měkké patro (palatum durum a palatum molle) • Hltanová úžina (isthmus faucium) • Patrové mandle a mandle jazyková Orofaciální systém • Základní anatomie dutiny ústní • Orální sliznice a její typy (členění) • sliznice krycího typu • sliznice mastikačního typu • specializovaná orální sliznice • Stavba chuťových pohárků • Rty • Jazyk Dutina ústní (cavitas oris) vestibulum oris / cavitas oris propria Stěny (kosti splanchnokrania, přilehlé měkké struktury) Rty, tváře, tvrdé a měkké patro a ústní přepážka (tzv. spodina ústní dutiny), vzadu skrz hltanovou úžinu (isthmus faucium) spojena s orofaryngem Obsah Jazyk, zuby + parodont, dáseň, patrové mandle, jazyková mandle Velké slinné žlázy: podčelistní a podjazyková (příušní uložena vně) https://bonebroke.org/ https://inside.ucumberlands.edu Dutina ústní (cavitas oris) Cook, Sarah et al. A food perspective. Food Hydrocolloids. 2017. Orální sliznice Kromě zubů kryje všechny stěny Orální sliznice má 2 vrstvy: epitel + lamina propria mucosae Na některých místech je mezi sliznici a podklad stěny vloženo podslizniční vazivo - tela submucosa Funkce orální sliznice: • Protektivní - odolná vůči mechanickým zásahům nebo účinkům bakteriální mikroflóry • Sekreční - účast v produkci sliny (malé slinné žlázky) • Senzorická - sídlem receptorů snímajících teplo a chlad, bolest, hmat, chuť • Zpracování potravy • Tvoří přechod mezi kůží a sliznicí trávicí trubice (začíná v hltanu) Sliznice dutiny ústní (orální sliznice) Regenerace orální sliznice Doba obnovy epitelu: 4 - 24 dnů Výrazné místní rozdíly Epitelový úpon (Gottliebova manž.) 4-6 dnů Epitel gingiva affixa (mastikační sliznice) 10 dnů Chuťové pohárky 10 - 14 dnů Krycí epitel sliznice rtů a tváří 14 dnů Krycí epitel sliznice spodiny ústní 20 dnů Mastikační epitel sliznice tvrdého patra 24 dnů Epidermis obličeje a přední strany krku 7 dnů Epidermis ostatní kůže 30 dnů Krycího typu (65 %) vnitřní plocha rtů a tváří, měkké patro, spodní stranu jazyka, spodinu dutiny ústní a alveolární výběžky lamina propria je z řídkého kolagenního vaziva, mezi sliznici a podklad se vsouvá tela submucosa, sliznice je proti podkladu v omezené míře posunlivá Mastikačního typu (25 %) tvrdé patro a dáseň epitel je zrohovatělý tela submucosa většinou chybí lamina propria z hustého kolagenního vaziva neuspořádaného typu a pevně srůstá s periostem (mukoperiost) Specializovaná (10 %) hřbet jazyka členěna v papily, epitel částečně zrohovělý, chybí tela submucosa – lamina propria přirostlá k aponeurosis linguae Klasifikace orální sliznice B, In histologic sections, the gingival epithelium is seen to be tightly bound to bone by a dense fibrous connective tissue (CT), whereas the epithelium of the lip (C) is supported by a much looser connective tissue. Gingiva Ret • Lamina propria z hustého kolagenního vaziva neuspořádaného • Pevně srůstá s periostem (mukoperiost) • Lamina propria z řídkého kolagenního vaziva • Mezi sliznici a podklad vsouvá tela submucosa • Sliznice je proti podkladu v omezené míře posunlivá Orální sliznice krycího typuOrální sliznice mastikačního typu Epitel Lamina propria Mukóza (sliznice) Tela submucosa ( ) epitel vrstevnatý dlaždicový • mastikační typ sliznice • specializovaná sliznice Orální sliznice nerohovějící rohovějící • krycí typ sliznice Lamina propria mucosae Obsahuje četné melanocyty nebo melanofágy Proti epitelu vysílá papily, jejichž tvar, výška a hustota závisejí na mechanickém namáhání sliznice Rozdíl mezi: Melanofágy, melanocyty, (melanofory), melanosomy a melaninem !! Lamina epithelialis: tlustý vrstevnatý dlaždicový epitel Squid skin https://youtu.be/0wtLrlIKvJE?t=12 (Yadav et al., 2012) lamina propria tela submucosa Orální sliznice krycího typu klin. termín: mukoperiost gingiva Orální sliznice mastikačního typu palatum durum palatum mole Patro tuková zóna žlázová zóna raphe palati (slizniční řasa ve střední čáře patra dutiny ústní) Tvrdé patro (palatum durum) Mastikační sliznice: • Epitel vrstevnatý dlaždicový rohovějící, • Tela submucosa chybí • Velká regionální variabilita Člení se v následující oblasti: Raphe palati • Oblast střední čáry od papilla incisiva k měkkému patru, sliznice raphe palati bez žlázek a adipocytů • Vzniká fúzí maxilárních výběžků (rozštěpy) Foramen incisivum • Lokace na papilla incisiva (event. v její těsné blízkosti) • Ve fetálním období spojení dutiny nosní a ústní • Před porodem nebo krátce po porodu spojení zanikne Tuková zóna • Párový útvar • Mediální ohraničení tvoří papilla incisiva a přední část raphe palati, laterální dáseň a premoláry • Sliznice je složena ve 3-5 příčně postavených řas – plicae palatinae transversae, jejichž podklad tvoří nakupení a proužky hustého kolagenního vaziva, mezi nimi jsou tukové buňky, někdy i tukové lalůčky Žlázová zóna • Párový útvar • Dorzální pokračování tukové zóny, hladká sliznice, obsahuje četné čistě mucinózní glandulae palatinae Místní rozdíly ve skladbě sliznice tvrdého patra Tvrdé patro – žlázová zóna (frontální řez) glandulae palatinae nazální strana orální strana aponeuroza Víceřadý cylindrický (pseudostratified) Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící Měkké patro (palatum molle) uvula Přechod epitelů na nazofaryngové straně Smíšené gll. nasales (nasální strana) Tela submucosa orální sliznice krycí typ gll. palatinae Měkké patro (palatum molle) • pohyblivá slizniční řasa, zakončená čípkem – uvula (ř. staphylos) • směřuje distálně mezi nazální a orální část hltanu Podklad - aponeurosis palatina, složená ze šlachových úponů svalových a snopců příčně pruhovaných vláken (hlavně m. tensor veli palatini) - nazální strana - sliznice dýchacích cest + submukóza se smíšenými žlázkami (glandulae nasales) - orální strana - krycí typ orální sliznice, přesah na krátkou vzdálenost přes okraj uvuly na nazální stranu, mezi sliznicí a aponeurózou podslizniční vazivo s čistě mucinózními žlázkami (glandulae palatinae) Ret Na sagitálním řezu: ventrální kožní strana dorzální slizniční strana podklad m. orbicularis oris přechodová zóna - červený lem rtu Vermilion zone Proč mají rty červenou barvu? glandulae labiales (smíšené žlázy) Ret (slizniční strana) lamina propria tela submucosa mazové žlázy vlasový folikul Ret (kožní strana) ? Dospělec Kojenec pars villosa pars glabra pars mucosa PG - pars glabra (Glabra = hladké) PV - pars villosa (Villosa = vilózní, klkovité) (PM - pars mucosa) U novorozenců se červená zóna rtu dělí na: Červená zóna rtů u novorozenců ventrální (kožní) a dorzální (slizniční) strana přecházejí jedna ve druhou v rozsahu červeného lemu rtů u NOVOROZENCŮ dělení na: pars glabra (2 mm) užší ventrální pars villosa (asi 4 mm) širší dorzální Pars glabra • Vrstevnatý dlaždicový epitel s keratohylainovými zrny v buňkách, • Papily lamina propria proti epitelu jsou delší než papily kůže • V 50 % případů obsahuje malé mazové žlázy Pars villosa • Velmi tlustý vrstevnatý dlaždicový epitel • Četné a štíhlé papily slizničního vaziva (podmiňují tzv. retní val - torus labialis) • Papily jsou vysoce vaskularizované s četnými senzitivními nervovými zakončeními • Po zvlhčení umožňuje pevné obemknutí bradavky při sání strukturní rozdíl mezi pars villosa a pars glabra postupně vymizí s věkem dítěte Vermilion zone Jazyk Lingua (lat.) Glossa (gr.) radix Strukturní základ: intra- a extraglosální příčně pruhované svaly Evolučně se jazyk vyvinul u suchozemských obratlovců a obojživelníků (tetrapoda) ze svalů spodiny ústní Povrch jazyka Hřbet (dorsum linguae) specializovaná orální sliznice Spodní strana orální sliznice krycího typu Vazivové části aponeurosis linguae - tuhá vazivová blána septum linguae z hustého kolagenního vaziva a perimysium Dorsum lingue Specializovaná orální sliznice • pevně srostlá s aponeurosis linguae • nerovný až drsný povrch • slizniční výrůstky - jazykové papily • až na nitkovité papily jsou kryty nerohovějícím vrstevnatým dlaždicovým epitelem Žlázy jazyka mucous serous mixed Glandula apicis linguae (gl. Blandini) složená smíšená Ebnerovy serózní žlázky (SŽ) se sekrečními oddíly tubulárního charakteru (VS-vazivové septum) Ebnerovy žlázy - gll. gustatoriae serózní Vyústění vývodu (V) Ebnerových žlázek (SŽ) na dně papilární brázdy (PB). Weberova mucinózní žláza MT – mucinózní tubuly, V-vývod. Weberovy žlázky - gll. linguales post mucinózní Ebnerovy žlázky - gll. Gustatoriae serózní Weberovy žlázky - gll. linguales post mucinózní Specializovaná orální sliznice • Pevně srostlá s aponeurosis linguae • Nerovný až drsný povrch • Slizniční výrůstky - jazykové papily • Až na nitkovité papily jsou kryty nerohovějícím vrstevnatým dlaždicovým epitelem Dorsum linguae Papillae fungiformes Apex, Houbovité útvary (výška 0,5 - 1,5 mm, šířka 0,5 - 1,0 mm) V epitelu bývají chuťové pohárky Papillae filiformes Nejpočetnější, po celé dorzální ploše (od apex lingualis po sulcus terminalis) Štětečkům podobné útvary (výška 0,5 - 1,0 mm, šířka 0,2 - 0,3 mm) Epitel rohovatí - při váznoucím odlupování tzv. „povleklý jazyk“ Papillae filiformes vs. Papillae fungiformes chuťový pohárek Rozdíly v keratinizaci Papillae foliatae • Počet: 3 - 8 • Svisle postavené slizniční řasy • Rudimentární, laterálně na rozhraní těla a kořene jazyka • Obsahují chuťové pohárky Papillae vallatae Největší (výška 1-4 mm, šířka 1-3 mm), Počet: 7–12 těsně před sulcus terminalis, do sliznice zanořeny - od prominujícího valu papilu odděluje hluboká cirkumpapilární brázda, chuťové pohárky Papilla vallata von Ebnerovy žlázyCirkumpapilární brázda (caliculi gustatorii) Intraepitelové útvary Najdeme je: • V epitelu na bocích hrazených papil a v epitelu cirkumpapilárního valu • Na vrcholu houbovitých papil • U papillae foliatae a vzácně i jinde Počet: u mladého jedince cca 2000 - 2500, snížení počtu až na 1/3 ve stáří Chuťové pohárky Porus gustatorius Podpůrné buňky Chuťové buňky Základní chutě: Sladká Slaná Kyselá Hořká Umami Další (diskutované): Tuk Kov ? Temporomandibulární kloub Čelistní kloub (art. temporomandibularis, TMJ) Složený kloub – spojení mezi dolní čelistí a fixní spánkovou kostí lebeční báze Fossa mandibularis na šupině os temporale + Tuberculum art. spánkové kosti Caput mandibulae (condylus mandibulae) Discus articularis – vazivová ploténka Caput mandibulae (condylus mandibulae) – protáhlý elipsoidní tvar, podlouhlá osa orientována horizontálně na povrchu kondylu - tenká ploténka kompakty Uvnitř spongióza – trámečky se rozbíhají z centra kondylu radiálně k povrchu V dětství trámečky mohou obsahovat i ostrůvky hyalinní chrupavky Mikroskopická stavba kloubu Fossa mandibularis • Ploténka kompaktní kosti • Přední ohraničení jamky tvoří tuberculum articulare – má podobnou stavbu jako caput mandibulae Kloubní plošky - vazivová chrupavka • Je zesílena na zadní straně tuberculum articulare • Chrupavka lépe odolává degeneraci a má dobrou schopnost regenerace Discus articularis • Vazivová ploténka tloušťky 3 – 4 mm • Její okraje uchyceny v kloubním pouzdře • Uprostřed tenčí – intermediální zóna (1 – 1,5 mm) • Jde o husté kolagenní vazivo neuspořádaného typu • V dospělosti může obsahovat i ostrůvky hyalinní chrupavky • Stabilizační a tlumící funkce (otřesy a vibrace) A: Articular layer B: Proliferative layer C: Chondrogenic layer D: Hypertrophic layer Mandibular condyle Složitá vnitřní struktura Zadní oddíl rozdělen ve 2 lamely: Horní retrodisková - z elastických vláken, která se upínají k zadnímu okraji jamky Dolní retrodisková - je fixována k zadnímu okraji kondylu Mezi lamelami je Zenkerův retroaurikulární polštář z řídkého kolagenního vaziva prostoupený žilní pletení: při otevírání čelistí je do ní nasávána krev z plexus pterygoideus Přední oddíl zesílen a končí úpony na m. pterygoideus lateralis zesílené oddíly působí jako klíny a stabilizují condylus v jamce Zadní oddíl Přední oddíl Discus articularis Zenkerův retroaurikulární polštář Kloubní pouzdro – volné, zvláště na mediální straně zevně zesíleno lig. laterale, mediálně lig. mediale 2 vrstvy: stratum fibrosum a stratum synoviale Kloubní dutina s trochou synoviální tekutiny rozdělena ve dva oddíly: horní - diskotemporální dolní - diskomandibulární Biomechanika kloubu: Horní (diskotemporální) patro – translační posuvné pohyby – protrakce, retrakce Dolní/diskomandibulární patro - rotační pohyby kolem příčné osy – elevace a deprese Pohyby do stran - lateropulze (laterotruze) Čelistní kloub (art. temporomandibularis, TMJ) TMJ (articular disc) movements: https://www.youtube.com/watch?v=mB468Jh9aAY&ab_channel=AlilaMedicalMedia MRI: https://www.youtube.com/watch?v=ZnNgMnSfAws&ab_channel=SpringerVideos Definitivní podobu nabývá mezi 20. – 25. rokem věku Adaptabilita kloubu – schopnost přizpůsobovat se novým funkčním požadavkům Velmi dobrá u kloubní chrupavky Minimální u discus articularis a) Degenerativní změny na discus articularis (praskliny nebo trhliny) b) Perforace centrální části disku a propojení obou oddílů kloubní dutiny - po 5. deceniu Věkové změny čelistního kloubu TMJ clicking: https://www.youtube.com/watch?v=Opgz2EUyI0w&ab_channel=WellingtonVillageOrthodonticsOttawa Preparáty: • labium oris (1) • palatum molle (5) • apex linguae (2) • papilla vallata (3) • Temporomandibulární kloub