Zdraví a jeho determinanty Zdravotní rizika Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav veřejnéhozdraví LF MU, UKB A21 Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví • Čistota půl zdraví, zdraví jako synonymum síly, krásy, výkonnosti… • Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady (WHO, 1948) • Model zdraví • Zjednodušená představa zdraví zahrnující jeho základní determinanty a charakteristiky • Biomedicínský (referenční hodnoty) • Celostní, behaviorální, ekologicko-sociální • Nemoc: porucha zdraví, obvykle zjistitelná objektivně, bývá vnímána nemocnou osobou a stává se předmětem zdravotnických služeb. • Individuální a veřejné zdraví • Veřejné zdraví obyvatelstva a jeho skupin, ale i chráněný veřejný zájem Veřejné zdraví • Zdravotní stav skupin obyvatelstva ve statistickémpojetí. • Zájem společnosti a prospěch z něho plynoucí, který se vždy nutně nemusí nutně překrývat s potřebami každého individua. Realizuje se v určitém kontextu politické orientace a společenského rozvoje a směřuje k řešení aktuálních problémů společnosti • Zdraví je individuální hodnotalidí, veřejné zdraví je bohatstvím společnosti. • Existence norem je projevem angažovanosti na veřejném zájmu ze strany státu, orgánů, institucí i samospráv. • Normy obsahují povinnosti v chování, zejména zákazya omezení (povinnost adresátů něco trpět, konat nebo se něčeho zdržet), jak vyplývá z dikce právní normy, pod nebezpečím sankce. • Vyšší formou uplatňování veřejného zájmu jsou nepovinné aktivity, např. v podobě akreditací a certifikací výrobků a služeb, zde však již s přidaným cílem získání např. konkurenčníchvýhod. Historie • Zákon č. 4/1952 Sb. o hygienické a protiepidemické péči • K plnění úkolů v péči o zdravé životní a pracovní podmínky, výživu lidí, zdravý vývoj mládeže a v boji proti přenosným nemocem se zřizují orgány hygienické služby • Hlavní hygienik (dosud) • Krajský hygienik • Okresní hygienik • Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu • Zdraví získává statutnejvyšší společenské hodnoty. Současnost • Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů • V reakci na společenský vývoj upravuje práva a povinnosti osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví • Stanoví soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc • Veřejné zdraví definuje jako souhrn přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobu života. • Odpovědnost se zde ve větší míře přenáší na subjekty (od závazných posudků a stanovisek HS směrem k návrhu vlastních postupů, jako např. provozních řádů jednotlivých oddělení zdrav. zařízení). Zdraví znamená bohatství (Zdraví 2020) Determinanty zdraví I. • Faktory, které mají vliv na zdraví (ve smyslu pozitivním i negativním) • Somatické a genetické předpoklady • Zdravý životní styl: výživa, nekouření, pohybová aktivita • Prostředí, v němž člověk žije • infekce, spotřební výrobky, aditiva, pesticidy, nadužívání lěčiv, pesticidy, herbicidy, záření, hluk • Psychologické a socioekonomické podmínky Determinanty zdraví (II.) • Socioekonomickýstatus(SES) je zřejmě nejsilnější determinantou zdraví. SES lze měřit podle finanční situace jednotlivců. Osoby s horší finanční situací častěji kouří, nadměrně konzumujíalkohol, mají nezdravou výživu a trpí obezitou. • vliv vzdělávání • vliv prostředí, v němž člověk žije na utváření společenských norem uvnitř sociálních skupin Měření zdraví • Pomocí validních indikátorů • Porodnost • Nemocnost • diabetes mellitus, zhoubné novotvary, alergická onemocnění… • Úmrtnost • S využitím epidemiologické metody práce • Deskriptivní studie – popisný design • Distribuce podle věku, pohlaví, území • Jsou základem pro studie analytického typu • Incidence: počet nových případů • Prevalence: počet existujících případů (žijící) Indikátor zdraví: celková úmrtnost (muži, ženy) Prevence • „Zdraví nevzniká v nemocnicích, ale všude tam, kde lidé žijí a pracují, odpočívají a stárnou“ (Zdraví 2020). Základem prevence je představa, že aktivním ovlivňováním determinant zdraví lze dosáhnout zlepšení zdraví u jednotlivců i komunit (snížení incidence i prevalence nemocí). • Typy prevence • Primární: předcházení expozice determinantám nemocí (chování, prostředí, genetika) • Úloha státu, hodnocení a řízení rizik • Výchova ke zdraví, změna životního stylu • Sekundární: detekce pre-symptomatickýchstádií nemocí (screening) • Lékař, zdravotnictví (primární péče) • Terciární: znovunastolení zdraví, pokud již nemoc propukla, redukce komplikací • Lékař, zdravotnictví, sociální služby Nebezpečí vs. riziko • Nebezpečí • Charakterizuje vlastnosti agens • Patogenita, toxicita... •Riziko • Určuje pravděpodobnost nepříznivé změny zdravotního stavu • Je mat. funkcí nebezpečí • P = 0 … 1 • P = 0 % … 100 % … MŮŽE… Hodnocení zdravotních rizik (Risk Assessment) 1. Identifikace nebezpečí: může agens (též činitel, aktivní původce) poškodit zdraví? 2. Vztah dávka – účinek: jaký je numerický vztah mezi velikostí expozice a následkem na zdraví? 3. Hodnocení expozice: jak významný je kontakt jedince/populace s agens v daném místě a čase? 4. Charakterizace rizika: lze potvrdit předpoklad nepříznivého účinku agens na zdraví? Zdroje vědeckých informací • Experimenty a laboratorní studie • Výsledky známých lidských expozic • Life Span Study (LSS, 1950): dlouhodobé následky výbuchu atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki v srpnu 1945 • Londýn (UK), 1952: toxický účinek smogu, odhad až12.000 úmrtí, hlavně osob s chronickým onemocněním kardiovaskulárního a respiračního systému • Sveso (Itálie), 1976: exploze reaktoru s dioxiny, kontaminace potravních řetězců, lékařskou pomoc vyhledalo vice než 400 osob • Bhopál (Indie), 1984: exploze reaktoru s methylisokyanátem, 4.000 akutních a nejméně 50.000 chronických otrav • Černobyl (Ukrajina), 1986: havárie jaderného reaktoru, 41 smrtelných úrazů, nejasný počet chronických následků • A mnohé jiné Současné problémy životního prostředí • Podle WHO v evropském regionu způsobuje životní prostředí až 19 % všech onemocnění • kardiovaskulární a metabolická onemocnění(nadměrný hluk, rušivé světlo) • alergie: outdoor a indoor alergeny • vývojové a reprodukční poruchy: látky s reprodukční toxicitou • nádorová onemocnění: karcinogeny v ovzduší • Velká dávka působící krátkodobě: účinek bývá specifický, nákazy a otravy, někdy (ještě také) průmyslové expozice • Nízká dávka působící dlouhodobě: účinek nespecifický, v klinické praxi je onemocnění označováno jako multifaktoriální a idiopatické • doprava, suspendované částice, nakládání s odpady Typy nebezpečí • Biologická agens • Patogenní mikroorganismy • Nepatogenní mikroorganismy mající vztah ke zdraví • Toxiny jako vedlejší produkty činnosti dekompozitorní a primárně nepatogenní mikroflóry (plísně a aflatoxiny) • Chemické látky • Účinky Iritační, toxické, mutagenní, teratogenní a karcinogenní • Fyzikální faktory • Hluk, vibrace • Neionizující a ionizující záření: Zvláštnosti terapeutického využití: poměr prospěchu a rizika • Mikroklima, jednostranná zátěž svalových skupin aj. Typy vztahu dávka-účinek • Agens prahovým účinkem • Existence bezpečné dávky • No Observed Adverse Effect Level • Těžké kovy, svým způsobem i léčiva • Agens s bezprahovým účinkem • Neexistencebezpečné dávky, zvyšuje se pravděpodobnost nepříznivého účinku na zdraví • Mutageny, karcinogeny, teratogeny • Esenciální prvky • Rozmezí příznivého účinku Závěry • Ztracené zdraví lze obnovit lékařsky. • Tvorba zdraví, ochranazdraví a podpora zdraví svým způsobem možnosti klinické medicíny přesahují. • Východiskem ochrany a podpory zdraví je hodnocení zdravotních rizik, proces vystavěný na vědecké bázi. • Principy hodnocení zdravotních rizik jsou velmi dobře využitelné i v klinické praxi.