Zdraví a jeho
determinanty
Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.
Ústav veřejného zdraví LF MU, UKB A21
Kamenice 5, 625 00 Brno
Zdraví
• Čistota půl zdraví, zdraví jako synonymum síly, krásy, výkonnosti…
• Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost
nemoci nebo vady (WHO, 1948)
• Model zdraví
• Zjednodušená představa zdraví zahrnující jeho základní determinanty a
charakteristiky
• Biomedicínský (referenční hodnoty)
• Celostní, behaviorální, ekologicko-sociální
• Nemoc: porucha zdraví, obvykle zjistitelná objektivně, bývá vnímána
nemocnou osobou a stává se předmětem zdravotnických služeb.
• Individuální a veřejné zdraví
• Veřejné zdraví obyvatelstva a jeho skupin, ale i chráněný veřejný zájem
Zdraví znamená bohatství (Zdraví 2020)
Determinanty zdraví I.
• Faktory, které mají nejsilnější vliv na zdraví (ve smyslu pozitivním i
negativním)
• Somatické a genetické předpoklady
• Zdravý životní styl: výživa, nekouření, pohybová aktivita
• Prostředí, v němž člověk žije
• infekce, spotřební výrobky, aditiva, pesticidy, nadužívání lěčiv, pesticidy,
herbicidy, záření, hluk
• Psychologické a socioekonomické
Determinanty zdraví (II.)
• Socioekonomický status (SES) je zřejmě nejsilnější determinantou zdraví. SES lze
měřit podle finanční situace jednotlivců. Osoby s horší finanční situací častěji
kouří, nadměrně konzumují alkohol, mají nezdravou výživu a trpí obezitou.
• vliv vzdělávání
• vliv prostředí, v němž člověk žije na utváření společenských norem uvnitř
sociálních skupin
Měření zdraví
• Pomocí validních indikátorů
• Úmrtnost
• Nemocnost: diabetes mellitus, zhoubné novotvary, alergická
onemocnění…
• S využitím epidemiologické metody práce
• Deskriptivní studie – popisný design
• Distribuce podle věku,pohlaví, území
• Jsou základem pro studie analytického typu
• Incidence: počet nových případů
• Prevalence: počet existujících případů (žijící)
Indikátor zdraví: celková
úmrtnost (muži, ženy)
Prevence
• „Zdraví nevzniká v nemocnicích, ale všude tam, kde lidé žijí a pracují,
odpočívají a stárnou“ (Zdraví 2020). Základem prevence je představa, že
aktivním ovlivňovánímdeterminant zdraví lze dosáhnout zlepšení zdraví
u jednotlivců i komunit (snížení incidence i prevalence nemocí).
• Typy prevence
• Primární: předcházení expozice determinantám nemocí (chování, prostředí,
genetika)
• Úloha státu, hodnocenía řízení rizik
• Výchovake zdraví, změna životního stylu
• Sekundární: detekce pre-symptomatických stádií nemocí (screening)
• Lékař, zdravotnictví
• Terciární: znovunastolení zdraví, pokud již nemoc propukla, redukce komplikací
• Lékař, zdravotnictví, sociální služby
Nebezpečí vs. riziko
• Nebezpečí
• Charakterizuje vlastnosti
agens
• Patogenita, toxicita...
•Riziko
• Určuje pravděpodobnost
nepříznivé změny zdravotního
stavu
• Je mat. funkcí nebezpečí
• P = 0 … 1
• P = 0 % … 100 %
… MŮŽE…
Hodnocení zdravotních rizik (Risk Assessment)
1. Identifikace nebezpečí: může agens (též činitel, aktivní původce)
poškodit zdraví?
2. Vztah dávka – účinek: jaký je numerický vztah mezi velikostí
expozice a následkem na zdraví?
3. Hodnocení expozice: jak významný je kontakt jedince/populace s
agens?
4. Charakterizace rizika: lze potvrdit předpoklad nepříznivého účinku
agens na zdraví?
Zdroje vědeckých informací
• Experimenty a laboratorní studie
• Výsledky známých lidských expozic
• Life Span Study (LSS, 1950):dlouhodobé následky výbuchu atomových bomb v
Hirošimě a Nagasaki v srpnu 1945
• Londýn (UK), 1952:toxický účinek smogu, odhad až12.000úmrtí, hlavně osob s
chronickým onemocněním kardiovaskulárníhoa respiračního systému
• Sveso (Itálie), 1976:exploze reaktoru s dioxiny, kontaminacepotravních řetězců,
lékařskou pomoc vyhledalo vice než 400 osob
• Bhopál (Indie), 1984:exploze reaktoru s methyisokyanátem,4.000 akutních a
nejméně 50.000chronických otrav
• Černobyl (Ukrajina), 1986: haváriejaderného reaktoru, 41 smrtelných úrazů,
nejasný počet chronických následků
• A mnohé jiné
Současné problémy životního prostředí
• Podle WHO v evropském regionu způsobuje životní prostředí až 19 %
všech onemocnění
• kardivoaskulární a metabolická onemocnění (nadměrný hluk, rušivé světlo)
• alergie: outdoor a indoor alergeny
• vývojové a reprodukční poruchy: látky s repordukční toxicitou
• nádorová onemocnění: karcinogeny v ovzduší
• Velká dávka působící krátkodobě: účinek bývá specifický, nákazy a
otravy, někdy (ještě také) průmyslové expozice
• Nízká dávka působící dlouhodobě: účinek nespecifický, v klinické praxi
je onemocnění označováno jako multifaktoriální a idiopatické
• doprava, suspendované čásice, nakládání s odpady
Typy nebezpečí
• Biologická agens
• Patogenní mikroorganismy
• Nepatogenní mikroorganismymající vztah ke zdraví
• Toxiny jako vedlejší produkty činnosti dekompozitorní a primárně nepatogenní mikroflóry
(plísně a aflatoxiny)
• Chemické látky
• Účinky Iritační, toxické, mutagenní, teratogenní a karcinogenní
• Fyzikální faktory
• Hluk, vibrace
• Neionizující a ionizující záření: Zvláštnosti terapeutického využití: poměr prospěchu a
rizika
• Mikroklima,jednostranná zátěž svalových skupin aj.
Typy vztahu dávka-účinek
• Agens prahovým účinkem
• Existence bezpečné dávky
• No Observed Adverse Effect Level
• Těžjké kovy, svým způsoben I léčiva
• Agens s bezprahovým účinkem
• Neexistence bezpečné dávky, zvyšuje
se pravděpodobnost nepříznivého
účinku na zdravÍ
• Mutageny, karcinogeny, teratogeny
• Esenciální prvky
• Rozmezi příznivého účinku
Závěry
• Ztracenézdraví lze obnovit
lékařsky.
• Tvorbazdraví,ochranazdravía
podporazdravísvým způsobem
možnostiklinickémedicíny
přesahují.
• Východiskemochranya podpory
zdravíje hodnocenízdravotních
rizik, proces vystavěnýnavědecké
bázi.
• Principyhodnocení zdravotních
rizik jsou velmidobřevyužitelnéi v
klinicképraxi.