MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ROČENKA/ \ YEARBOOK 2020 r _ st st r í|tKULUblLKt Z.tntUtLb I VI V ČESKÉ REPUBLICE ORGANIC FARMING IN THE CZECH REPUBLIC ROČENKA 2020 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE MIN ISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Vozené čtenářky, vážení čtenáři, ročenka, do níž právě nahlížíte, je publikací, která každoročně přináší ucelený zdroj dat o vývoji i aktuálním stavu ekologického zemědělství a produkce biopotravin v České republice. Ekologické zemědělství má u nás již 31 letou historii. Rok 2020 ukázal, že sektor ekologické produkce se snaží reagovat na dynamický růst poptávky po biopotravinách a dalších bioproduktech. Ekologicky obhospodařované plochy již tvoří 15,3 % z celkové výměry zemědělské půdy, na kterých hospodaří 4 665 farem. V nadcházejícím období očekáváme oživení vývoje ekologického zemědělství, a to dvou procentní nárůst zemědělských ploch obhospodařovaných v tomto režimu za rok, ale i nárůst počtu nových farem. S ohledem na přechodné období Společné zemědělské politiky bude umožněn vstup do opatření ekologického zemědělství formou navazujících ročních závazků všem i zcela novým žadatelům. Na zájem spotřebitelů o biopotraviny reagovali výrobci biopotravin, jejichž počet se zvýšil o 4,8% tedy z 825 na 865 a distributoři (obchodníci), jejichž počet vzrostl na I 049, tedy o 2,8%. K hlavním strategickým cílům Ministerstva zemědělství patří podpora produkce kvalitních biopotravin a dalších bioproduktů a ekonomická životaschopnost ekologických farem. Zvýšení produkčního potenciálu ekologického zemědělství je celoevropským trendem. Podpora ekologického sektoru proto vyžaduje komplexní přístup. Ministerstvo v roce 2020 vyplatilo podpory v celkové výši přesahující 1,4 miliardy korun. To napomohlo ke zvýšení celkového obratu trhu s biopotravinami realizovaný českými subjekty na přibližně 8 miliard korun, přičemž do zahraničí byly vyvezeny biopotraviny v hodnotě 3 miliardy korun a obrat domácího biotrhu vzrostí o 19 % na 5,3 miliardy korun. Rok 2020 byl zaměřen nejen na pokračující tvorbu kvalitního legislativního rámce v souvislosti s novým evropským nařízením pro ekologickou produkci, které nabylo účinnosti I. 1.2022, nezbytného pro další rozvoj celého sektoru ekologického zemědělství, ale také na přípravu Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství vCRv letech 2021-2021. Aktuální vývoj potvrzuje, že spotřebitelé stále více vyhledávají kvalitní potraviny vyráběné šetrným způsobem k životnímu prostředí a těmi jsou právě biopotraviny. Jsem přesvědčen, že potenciál ekologického zemědělství stále není v ČR dostatečně využit a existuje obrovský prostor pro zvýšení produkce kvalitních biopotravin a zvyšování pozitivních dopadů ekologického zemědělství na životní prostředí, především na kvalitu vod a půdy. Zdeněk Nekula ministr zemědělství Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 OBSAH 1. Současný stav ekologického zemědělství v ČR 6 l.l Vývoj ekologického zemědělství 6 1.2 Struktura užití půdy v ekologickém zemědělství 8 1.3 Velikostní struktura podniků v ekologickém zemědělství 10 1.4 Vývoj ekologického zemědělství v krajích ČR II 1.5 Počet registrovaných subjektů v ekologickém zemědělství 14 2. Další informace o ekologických farmách 16 2.1 Data o hospodářském výsledku na ekofarmách (rok 2019) 16 2.2 Počet pracovníků na ekofarmách (rok 2019) 16 2.3 Přímý prodej bioproduktů a biopotravin na ekofarmách (rok 2019) 18 3. Struktura produkce na ekologických farmách 20 3.1 Rostlinná výroba a produkce 20 3.2 Živočišná výroba a produkce 25 3.3 Způsoby uplatnění produkce ekologikých farem v roce 2019 27 4. Výroba biopotravin 33 4.1 Počet výrobců biopotravin 33 4.2 Počet faremních zpracovatelů 35 5. Obchod s biopotravinami 36 5.1 Poptávka po biopotravinách 36 5.2 Způsob distribuce biopotravin 37 5.3 Mezinárodní srovnání 38 6. Podpora ekologického zemědělství a výroby biopotravin 40 6.1 Vývoj finančních podpor ze strany státu v EZ 40 6.2 Základní dotace na plochu 40 6.3 Další opatření PRV 43 6.4 Národní dotace 44 6.5 Podpora dalších vybraných aktivit 45 6.6 Finanční podpora činnosti NNO v sektoru ekologického zemědělství 46 4 Ministerstvo zemědělství Kontroly a certifikace 47 7.1 Základní statistika provedených kontrol v roce 2020 47 7.2 Nejčastější porušení pravidel ekologického zemědělství v roce 2019 48 8. Věda a výzkum EZ v ČR 49 8.1 Financování výzkumu v ČR 49 8.2 Mezinárodní projekty 52 8.3 Operační skupiny EIP-AGRI - inovace v ekologickém zemědělství 54 8.4 Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) 54 8.5 Organic Eprints 54 '• Propagace ekologického zemědělství H 9.1 Přehled vybraných propagačních akcí 56 10. Organizace a sdružení působící v sektoru EZ 58 1. The present state of organic farming in the Czech Republic 62 1.1 The development of organic farming 62 1.2 Pattern of land-use in organic farming 63 1.3 Size of establishment in organic farming 64 1.4 Development of organic farming in regions of the Czech Republic 65 1.5 Number of registered businesses in organic farming 67 2. Pattern of production on organic farms 69 2.1 Plant production 69 2.2 Livestock production 70 3. Organic food trade 74 «■ Support for organic farming and organic food production 75 4.1 Development of state support for organic farming 75 4.2 Acreage-based subsidies 75 4.3 Further RDP measures 77 4.4 National subsidies 77 5. Organisations and associations involved in the OF sector 79 5 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 I. SOUČASNY STAV EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR Kapitola prezentuje základní statistické údaje o ekologickém zemědělství (EZ) v České republice (tj. počet ekofa-rem a strukturu půdního fondu v EZ k 31. 12. 2020). Využity jsou výstupy šetření Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a údaje z Registru ekologických podnikatelů (REP) vedeného Ministerstvem zemědělství (MZe). Od roku 2019 je výměra celkové plochy v EZ vykazována pouze v rozsahu vedeném v LPIS, půda mimo LPIS není v přehledech zahrnována. Stejně tak podíl EZ je poměřován k celkovému zemědělskému půdnímu fondu (ZPF) evidovanému v LPIS (nikoli dle katastru nemovitostí). 1.1 Vývoj ekologického zemědělství Ke konci roku 2020 hospodařilo ekologicky 4 665 farem na celkové výměře 543 252 ha, což představuje 15,3% podíl na celkovém ZPF dle LPIS1 (viz Tab. I). Meziroční srovnání ukazuje stagnaci vývoje EZ v roce 2020. Celková výměra ploch v EZ vzrostla o pouhé 0,4 % (2 259 ha), počet ekologických farem dokonce mírně poklesl o 0,5 %. Zpomalení rozvoje EZ souvisí mimo jiné s dobíhajícími pětiletými závazky (2015 - 2019) a pozastavením příjmu žádostí o zařazení do EZ v roce 2020. Vzhledem ke zpoždění evropské legislativy byl v roce 2020 umožněn vstup do opatření EZ formou navazujících zkrácených závazků na 2 roky pouze pro farmy a plochy již dříve zařazené v EZ. Oživení vývoje EZ je očekáváno v roce 2021, odhadem okolo 2% nárůstu ploch i počtu nových farem, kdy s ohledem na přechodné období společné zemědělské politiky (SZP) bude umožněn vstup do opatření EZ formou navazujících zkrácených ročních závazků všem i zcela novým žadatelům. Vývoj počtu farem a ploch v EZ a podílu na celkové zemědělské výměře uvádí Graf I. Detailní strukturu užití půdy v EZ k 31. 12. 2020 zachycuje Tab. 2. Tab. I Vývoj celkové výměry a počtu farem v ekologickém zemědělství (1990-2020) Rok Počet farem hospodařících vEZ Celková výměra ploch v EZ (ha) Podíl z celkové výměry ZPF (%) Meziroční změna počtu farem v EZ (%) Meziroční změna výměry ploch v EZ (%) 1990 3 480 - - - 1995 181 14 982 0,35 -3,2 -5,3 2000 563 165 699 3,86 19,0 49,6 2005 829 254 982 5,98 -0,8 -3,2 2010 3 517 448 202 10,55 30,8 12,5 2015 4 115 494 661 1 1,74 5,9 0,1 2016 4 243 506 070 12,03 3,1 2,3 2017 4 399 520 032 12,37 3,7 2,8 2018 4 606 538 223 12,80 4,7 3,5 2019* 4 690 540 993 15,22 1,8 n.a. 2020 4 665 543 252 15,28 -0,5 0,4 Pozn.: Údaje o počtu farem a celkové výměře ploch vEZk 31. 12.2020 byly exportovány z REP k 8.2.2021. * Z důvodu úpravy metodiky není uvedena meziroční změna výměry ploch vEZv roce 20 i 9. Zdroj.MZe a REP (údaje vždy k 31. 12. daného roku);zpracovala CTPEZ. Celková výměra půdního fondu vedená v LPIS k 31. 12.2020 činila 3 555 247 ha. 6 Ministerstvo zemědělství Graf / Vývoj celkové výmery o počtu farem v EZ a podílu na celkovém ZPF (1990-2020) Výměra ploch již plně v EZ Výměra ploch v přechodném období Počet farem hospodařících v EZ Podíl z celkové výměry ZPF dle ČÚZK (%) Podíl z celkové výměry ZPF dle LPIS (%) llllll O — fNm^-Ln\Oř*-*ooo\o — fNm^-Ln\Oř*-*ooo\o — AWU = AnnualWork Unit = počet pracovníků přepočtených na plný úvazek. 2> Jedná se o farmy, které v roce 20 i 9 již hospodařily ekologicky a vyplnily v roce 2020 dotazník. Zdroj: Statistické šetření na ekologických farmách UZEI 2019 a 2020. Pro přepočet na plně zaměstnané (AWU) je použit roční fond pracovní doby ve výši I 800 hodin. Zdroj dat: Strukturální šetření v zemědělství 2016. 17 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 2.3 Přímý prodej bioproduktů a biopotravin na ekofarmách (rok 2019) Přímý prodej z ekofarem zahrnuje prodej přímo konečným spotřebitelům. Jedná se zejména o prodej na farmě bez obchodu nebo ve vlastním obchodě zemědělce, prodej v rámci agro-turistiky na ekofarmě, prodej bioproduktů na tržnicích nebo prostřednictvím zásilkové služby, donášky nebo přes internet. Z celkového počtu 4 650 respondentů odpovídaly na tuto otázku pouze ekofarmy, které již mohly v roce 2019 pro- dávat alespoň jeden svůj bioprodukt s certifikátem. Šlo celkem o 4 030 ekofarem, z nichž 176 v dotazníku uvedlo, že prodává své bioprodukty i přímo na farmě (tj. 4,4 %, viz Tab. 11). Pokud vezmeme v úvahu pouze ekofarmy, které v daném roce skutečně realizovaly prodej nějakého svého bioproduktů s certifikátem, pak zhruba každá sedmá prodala v roce 2019 alespoň jeden svůj bioprodukt ze dvora. Podíl prodeje „ze dvora" je pravděpodobně vyšší, protože zde nejsou zahrnuty farmy, které prodej realizují, ale svoje produkty prodávají bez certifikátu jako běžné konvenční produkty. Tab. 11 Počet ekofarem prodávajících bioprodukty a biopotraviny ze dvora (2012-2019) Položka 2012 2014 2016 2018 2019 Meziroční změna (%) abs. (%) abs. (%) abs. (%) abs. (%) abs. (%) Ekofarmy v šetření celkem 3 928 100 4 109 100 4 427 100 4 675 100 4 650 100 -0,5 Ekofarmy s možností prodeje bio 2 808 71,5 3 271 79,6 3 280 74,1 3 934 84,1 4 030 86,7 2,4 Ekofarmy s realizovaným prodejem bio ze dvora* 75 2,7 109 3,3 119 3,6 183 4,7 176 4,4 -3,8 * V tabulce je uveden u ekofarem s realizovaným prodejem bio ze dvora relativní podíl na počtu ekofarem, které již mohou prodávat certifikované bioprodukty. Zdroj: Statistická šetření na ekologických farmách ÚZEI 2013-2020. 18 Ministerstvo zemědělství K posouzení významu přímého prodeje byl dále zjišťován jeho podíl na celkovém obratu ekofarmy (viz Tab. 12). Z údajů je patrné, že podíl farem v jednotlivých kategoriích v roce 2019 se podobá vývoji v roce 2018 a pokračuje trend rostoucího významu přímého prodeje na ekonomiku farem. Klesá počet farem, u kterých podíl přímého prodeje na celkovém obratu ekofarmy je pod 25 % a naopak narůstá počet farem, u kterých má přímý prodej a s tím spojené faremní zpracování klíčovou roli. Z ekofarem, které realizovaly prodej ze dvora, byla necelá polovina ochotna sdělit také údaje o obratu přímého prodeje. Z údajů vyplývá, že 24 % farem mělo obrat do 100 tis. Kč, 34 % realizovalo obrat v hodnotě od 100 do 500 tis. Kč, 15 % uvedlo obrat v hodnotě od 500 tis. Kč do I mil. Kč, 21 % v hodnotě od I do 5 mil. Kč a zbylých 7 % mělo obrat z přímého prodeje nad 5 mil. Kč. Tab. f 2 Podíl přímého prodeje na celkovém obratu ekofarmy (2012-2019) Rok Podíl přímého prodeje na celkovém obratu ekofarmy činil Do kategorie „Skot" jsou dle metodiky Eurostat zařazeni také bizoni, buvoli, pratuři a zubři. Zdroj: Statistická šetření na ekologických farmách ÚZEI 2019 a 2020. Zahrnuje telata určená do chovu a jako zástav, býčky, jalovičky a plemenné býky 25 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 Celkem bylo na ekofarmách v roce 2020 chováno téměř 381 tis. kusů přežvýkavců a koní (viz Tab. 16), což představuje více než 245 tis. VDJ7. Stejně jako v předchozím roce zde zaujímá dominantní postavení chov skotu s podílem 73 % (resp. 90 % při přepočtu na VDJ). Průměrné zatížení travních porostů8 se v EZ při výměře 442 399 ha TTP v roce 2020 pohybovalo okolo hodnoty 0,55 VDJ/ha. Každým rokem se sledují data o živočišné produkci pocházející z ekologických chovů zvířat. Následující tabulka zahrnuje živočišnou produkci, která je certifikovatelná (tj. pochází ze zvířat chovaných dle zásad EZ) a kterou farmář plánuje prodat v daném roce, ať už jako BIO nebo konvenční produkt. Snahou je získat objem reálné bioprodukce z ekofarem (tj. produkce, která může být prodána v biokva-litě), a nikoli jen objem požadované certifikované produkce či jen části produkce, kterou se podařilo prodat jako bio-produkt. Produkce masa meziročně vzrostla o 4,2 % na 8 197 tun. Největším podílem je zastoupeno hovězí maso, jehož produkce každoročně narůstá (o téměř 5 % v roce 2020) a dlouhodobě tvoří okolo 90 % celkové produkce bio masa. Za posledních pět let produkce masa, především masa hovězího, vzrostla o pětinu a biohovězí představuje 10% podíl na celkové produkci hovězího masa v ČR. Zvýšení produkce bylo zaznamenáno také v případě kozího masa (o 6,5 %) a vepřového masa (o 4,5 %). Podíl masa pocházejícího z těchto druhů hospodářských zvířat je však ve srovnání s hovězím masem zanedbatelný (0,3% resp. 1,9% podíl na celkové bioprodukci). Produkce skopového masa naopak již pátým rokem klesá (meziročně o 4,7 %). Podíl na celkovém objemu vyprodukovaného bio masa dosáhl téměř 5 % a jedná se o druhý nej- častější druh masa produkovaný v biokvalitě. Mírný pokles (o 3 %), po výrazném nárůstu v letech 2018 a 2019, zaznamenala produkce drůbežího masa. Jeho podíl na celkové produkci bio masa činil 2,3 %. Kromě produkce masa je sledován také prodej živých zástavových zvířat u skotu a ovcí. Počet prodaného zástavu byl v roce 2020 téměř totožný s rokem předchozím. Prodáno bylo více než 64 tis. kusů telat a II tis. jehňat. Z dlouhodobého srovnání vyplývá, že oproti roku 2011 počet prodaných zástavových jehňat spíše stagnuje, zatímco počet prodaných zástavových telat se téměř zdvojnásobil. Mléčná produkce je pro přehlednost již tradičně rozdělena do několika kategorií. Jedná se o mléko čerstvé (směřující do mlékáren), dále mléko upravené (vhodné k přímé spotřebě) a sýry. Výrobky spadající mimo tyto tři hlavní kategorie jsou souhrnně označeny jako další mléčná produkce a patří sem např. kysané mléčné výrobky9, máslo, tvaroh či smetana. V roce 2020 došlo k navýšení objemu u většiny kategorií mléčné produkce. Výjimkou bylo pouze čerstvé kravské mléko s meziročním poklesem o 4,3 % na 32,0 mil. litrů a smetana, u které bylo výrazné téměř 36% snížení způsobeno ukončením její produkce u dvou výrobců. Největší meziroční navýšení produkce nastalo u ovčího mléka, upraveného k přímému prodeji konečným spotřebitelům. K navýšení došlo také u produkce sýra, a to o 10 % u kravského, 7 % kozího a 3 % ovčího sýra. Produkce se navýšila také u všech dalších mléčných výrobků, s výjimkou již zmíněné smetany. Produkce kysaných mléčných výrobků se meziročně zvýšila o téměř 7 %, produkce tvarohu o 4,3 % a produkce másla o 0,3 %. Tab. 16 Počet všech zvířat chovaných na ekofarmách v letech 2019 a 2020 Kategorie zvířat Počet ekofarem Počet všech zvířat (kusy) Meziroční změna počtu zvířat 2020 2019 2020 2020/19 (%) Skot celkem 3 069 275 893 278 273 0,9 Skot ve věku nad 1 měsíc do 6 měsíců 2 307 56 394 57 800 2,5 Skot ve věku nad 6 měsíců do 24 měsíců 2 582 56 266 56 505 0,4 Skot ve věku nad 24 měsíců 2 978 163 233 163 968 0,5 Ovce celkem 1 1 10 91 009 82 452 -9,4 Kozy celkem 391 10 120 9 571 -5,4 Koně celkem 1 137 10 544 10 500 -0,4 Přežvýkavci a koně celkem X 387 566 380 796 -1,7 Prasata celkem 40 2 748 2 260 -17,8 Zdroj: Statistická šetření na ekologických farmách ÚZEl 2019 a 2020. VDJ byly vypočítány dle přepočítávacích koeficientů z Nařízení vlády č. 76/2015 Sb. o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, tab. č. 7. Počet VDJ zvířat zkrmujících objemnou píci na jednotku plochy travního porostu. 26 Ministerstvo zemědělství Tab. 17 Živočišná bioprodukce na ekofarmách v letech 2019 a 2020 Produkty Jednotka Počet ekofarem Bioprodukce z BIO zvířat Meziroční změna 2020/19 (%) 2020 2019 2020 Maso Hovězí 1 000 kg 2 009 7 095,18 7441,16 4,9 Skopové/jehněčí 1 000 kg 663 397,73 378,98 -4,7 Kozí 1 000 kg 143 24,49 26,08 6,5 Vepřové* 1 000 kg 33 152,71 159,52 4,5 Drůbeží 1 000 kg 23 196,80 190,83 -3,0 Živá zvířata - prodej jako zástav Zástav - telata kusy 1 918 64 129 64 532 0,6 Zástav - ovce kusy 315 1 1 431 1 1 402 -0,3 Mléčná produkce Čerstvé mléko - kravské 1 000 1 1 10 33 459,05 32 034,69 -4,3 - ovčí 1 000 1 7 10,13 1 1,49 13,4 - kozí 1 000 1 37 109,02 120,73 10,7 Upravené mléko - kravské 1 000 1 21 206,46 224,61 8,8 - ovčí 1 000 1 4 10,10 28,50 182,2 - kozí 1 000 1 7 99,15 101,70 2,6 Sýr - kravský 1 000 kg 31 56,56 62,26 10,1 - ovčí 1 000 kg 9 17,71 18,26 3,1 - kozí 1 000 kg 25 41,37 44,27 7,0 Další mléčná produkce Kysané mléčné výrobky 1 000 kg 30 103,53 1 10,72 6,9 Tvaroh 1 000 kg 34 34,45 35,93 4,3 Máslo 1 000 kg 12 3,37 3,38 0,1 Smetana 1 000 1 7 5,63 3,62 -35,8 Vejce pro konzumaci 1 000 kg 41 291,05 231,58 -20,4 Med 1 000 kg 4 12,20 3,35 -72,5 ® Objem produkce u vepřového masa v roce 2019 byl opraven z 148,89 na 152,71 tun. Zdroj: Statistické šetření na ekologických farmách ÚZEl 2019 a 2020. Celková plánovaná produkce v roce 2020 byla u mléka kravského 35 300 277 litrů, mléka ovčího 207 790 litrů a mléka kozího 910 950 litrů. Produkce ovčího mléka od roku 2016 klesla o téměř pětinu, zatímco produkce kozího mléka naopak o téměř pětinu vzrostla. Produkce kravského mléka po nárůstu v roce 2018 na téměř 36,5 mil. litrů zaznamenala 3,5% meziroční pokles. Produkce konzumních vajec poklesla o více než 20 % v návaznosti na obnovu hal pro chov nosnic u jednoho z podniků, který se specializuje na produkci této komodity. Výrazně poklesla také produkce medu, a to o 72,5 %. Důvodem bylo chladné a deštivé počasí roku 2020 a také nákaza včelstev onemocněním varroáza. 3.3 Způsoby uplatnění produkce ekologických farem v roce 2019 Údaje o způsobu uplatnění produkce z ekofarem jsou zjišťovány zpětně (tj. v roce 2020 pro rok předchozí). Ověřován je skutečný celkový objem bioprodukce, podíl produkce prodané vůči objemu ponechanému na farmě (tzv. jiné užití zahrnující spotřebu ve formě vstupů, tj. krmiv a osiv, faremní zpracování anebo vlastní spotřebu zemědělce), dále podíl prodeje na domácím trhu vůči exportu a podíl prodeje v biokvalitě s certifikátem vůči prodeji na konvenčním trhu. 27 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 Jelikož prodej certifikovaných bioproduktů mohou realizovat farmy až po tzv. přechodném období, jsou níže prezentované údaje založeny na odpovědích pouze 4 030 z celkových 4 650 ekofarem. Z celkového počtu 4 030 ekofarem, které měly již možnost prodat v roce 2019 alespoň jeden produkt s certifikátem, zhruba 74 % uvedlo, že byly nuceny část nebo i veškerou svoji bioprodukci prodat na konvenčním trhu. Přičemž 52 % ekofarem uvedlo, že v roce 2019 realizovaly produkci výhradně na konvenčním trhu. Tato situace je dlouhodobě neměnná. Naopak prodej veškeré své bioprodukce s certifikátem uskutečnilo 376 ekofarem (tj. 9 % a o 4 farmy více než v roce 2018). Prodej jak na konvenčním trhu, tak na trhu bioproduktů realizovalo 22 % ekofarem a zbylých 16 % ekofarem uvedlo, že v daném roce nerealizovaly prodej vůbec a svoji produkci nejčastěji spotřebovaly přímo na farmě10. Nejčastěji pěstovanou tržní skupinou plodin v EZ jsou obiloviny. Z celkového množství 80,8 tis. tun vyprodukovaných obilovin bylo 75 % prodáno (60,5 tis. tun) a to ze 77 % v biokvalitě (78 % v roce 2018, 80 % v roce 2017). Z prodaného množství bylo 67 % obilovin uplatněno na domácím trhu a 33 % exportováno (viz Tab. 18), což ukazuje na pozvolný pokles podílu vývozu (ze 43 % v roce 2015). Exportovalo se především proso (88 %), kukuřice na zrno (82 %) a tradičně špalda (42 %). Na domácím trhu se naopak nejvíce uplatnil ječmen (84 %) a tritikále (83 %), dále žito a pšenice. U všech obilovin převládal prodej v biokvalitě (v rozmezí od 70 % u pšenice a pohanky do 100 % u kukuřice na zrno). Podíl neprodané produkce obilovin ve výši 25 % byl nejčastěji spotřebován jako krmivo, jedná se především o tritikále. Naopak u prosa, kukuřice na zrno a špaldy byla, stejně jako v předchozích letech, prodána téměř veškerá produkce. Dle počtu farem i množství produkce zůstaly oves a pšenice i nadále nejčastěji pěstovanými obilovinami a tvořily více než polovinu produkce obilovin v EZv roce 2019. U luskovin na zrno bylo z celkové produkce 4 746 tun uplatněno na domácím trhu 55 %, což představuje další zvýšení exportu na 45 % ze 17 % v roce 2017. Podíl prodeje v biokvalitě činil téměř 70 %, podobně jako v roce předchozím. Neprodaný objem luskovin, dlouhodobě okolo I 000 tun (21 %), byl využit přímo na farmách zejména jako krmivo. Stejně jako v předchozích letech byla téměř veškerá produkce brambor prodána (86 % z celkové produkce 4 517 tun), necelých 15 % bylo využito jiným způsobem, nejčastěji pro vlastní spotřebu zemědělce nebo jako krmivo. V roce 2019 došlo k dalšímu navýšení exportu, kdy 62 % produkce mířilo do zahraničí (2 408 tun). Brambory patří trvale ke komoditám, které se daří uplatnit v biokvalitě (80 %). To platí především u exportu, na domácím trhu činil podíl prodeje jako bioproduktů okolo 50%. 10 Spotřeba na farmě zahrnuje spotřebu ve formě vstupů (krmiva, osiva) nebo ve formě vlastní spotřeby farmáře. 28 Produkce olejnín dosáhla I 437 tun a byla, stejně jako v minulých letech, z převážné většiny prodána (91 %). Z tohoto množství se 35 % uplatnilo na trhu v ČR a 65 % šlo na export. Podíl prodeje v biokvalitě se zvyšuje (89 % v roce 2020), zbylých 11 % produkce bylo prodáno jako konvenční produkt. U bylin a koření byl zaznamenán další pokles produkce (o 24 % na 246 tun). Stejně jako v předchozích letech byla produkce uplatněna především v ČR (93 %) a dlouhodobě je významná část využita v konvenční výrobě (44 % v roce 2020). Produkce osiva a sadby dosáhla 434 tun. Většina produkce jde na prodej a stejně jako v minulých letech převládá uplatnění na domácím trhu (95 %). Podíl prodeje v biokvalitě se pohybuje okolo 80 % (78 % v roce 2020). Celkově bylo vypěstováno I 102 tun zeleniny, většina je prodána v čerstvém stavu, jen okolo 5 % je využito v rámci farmy k dalšímu zpracování. Úroda zeleniny je uplatněna především na domácím trhu, s výjimkou kořenové zeleniny (mrkve, cibule), která je dlouhodobě exportována do zahra- ničí (61 % v roce 2019). Převážná část vyprodukované a prodané zeleniny je uváděna na trh v biokvalitě. Výjimkou byly v roce 2019 luskoviny na zeleno, kdy téměř celá produkce byla uplatněna v konvenci. V roce 2019 dosáhla produkce ovoce 3 941 tun, z toho 73 % produkce bylo prodáno, a to převážně na domácím trhu. Na export míří dlouhodobě část produkce jablek (15 % v roce 2019) a bobulovin (30 %). Prodej v biokvalitě se nejvíce daří u jablek, následně hrušek (okolo 80 %, resp. 60 %). U pecko-vin byla v biokvalitě prodána necelá pětina produkce, u bobulovin třetina produkce. Neprodaná část ovoce (okolo 25 %) byla nejčastěji využita k přímé spotřebě a zpracování přímo na farmě. Celkem bylo v roce 2019 vyprodukováno 3 318 tun hroznů a převažovalo stejně jako v předchozích letech jiné využití (64 %) nad přímým prodejem. Produkce, která se neprodá, je zpracovávána na farmě k výrobě vína. Většina vína je pak na trhu uplatněna v biokvalitě (75 %). Hrozny, které jsou prodány, se uplatňují výhradně na domácím trhu a končí zhruba ve stejném poměru v bio a v konvenčních vínech. 29 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 Tab. 18 Způsob uplatnění rostlinné produkce ekofarem v roce 2019 Produkce RV Uplatnění rostlinné produkce roku 2019 Počet farem Celková produkce z ploch v ekol. režimu (tuny) Podíl prodaného množství (%) z toho prodej v biokvalitě (%) z toho prodej na domácím trhu (%) Podíl exportu na celkovém prodaném množství (%) Obiloviny 705 80 765 75 77 67 33 Pšenice 365 27 690 83 70 67 33 Špalda 93 8 397 94 78 58 42 Žito 138 7 875 79 84 80 20 Ječmen 205 6 925 62 76 84 16 Oves 343 15 488 73 80 66 34 Tritikále 202 10 485 40 79 83 17 Luskoviny 103 4 746 79 68 55 45 Brambory 182 4 517 86 80 38 62 Olejniny 37 1 437 91 89 35 65 By li ny/ koře ní 71 246 82 56 93 7 Osivo/sadba 38 434 87 78 95 5 Košťálová zelenina 21 21 94 83 100 0 z toho zelí 20 10 89 90 100 0 Listová zelenina 25 12 97 98 100 0 Plodová zelenina 63 152 90 44 88 12 Kořenová zelenina 65 838 97 99 39 61 z toho mrkev 40 643 100 100 43 57 z toho cibule 35 151 94 100 10 90 Jablka 277 2 460 73 80 85 15 Hrušky 119 289 51 56 100 0 Peckoviny 264 1 030 77 17 100 0 Hrozny 80 3 318 36 46 100 0 Zdroj: Statistické šetření na ekologických farmách ÚZEl 2020. U většiny hlavních produktů živočišné výroby (maso, ní prodeje v biokvalitě má dlouhodobě také maso hovězí mléko, vejce, med), vyprodukovaných v roce 2019 na čes- (41 %). Nejméně masa v kvalitě bio prodají chovatelé ovcí kých ekofarmách, dominoval prodej na domácím trhu. Do a koz (9 %, resp. 7% v roce 2019). zahraničí míří dlouhodobě část produkce hovězího a skopo- vého masa, kravské mléko a zástav telat a jehňat. Většina produkce masa byla prodána, stejně jako v minulých letech, na českém trhu. Část takto uplatněné produk- Produkce masa na českých ekofarmách dosáhla v roce ce však mohla být prodána v ČR přes zprostředkovatele 2019 hodnoty 8 921 tun, přičemž nejvíce bylo zastoupeno a druhotně využita na zahraničním trhu. Přímo do zahra- maso hovězí. V případě hovězího, skopového, vepřové- ničí mířila již tradičně část produkce hovězího a skopo- ho a drůbežího masa šla většina produkce na trh, zatímco vého masa. Export hovězího masa dosáhl 23 %, což je u masa kozího opět převažovalo jiné užití (55 %). Neprodá- podíl srovnatelný s předchozími roky a představuje objem né množství kozího masa bylo především využito pro vlast- okolo 1,7 tis. tun masa. U skopového masa bylo vyvezeno ní spotřebu zemědělce, necelá 2 % objemu produkce byla 16 % prodaného objemu (cca 50 tun), což je srovnatelný zpracována a dále prodána v kvalitě bio. údaj z let 2016 a 2017. Nejvíce se s certifikátem bio daří uplatnit drůbeží maso Na zahraničních trzích je uplatňována také část odchova- (94 %), dále pak maso vepřové (91 %). Vyšší zastoupe- ných živých zvířat - zástavová telata a jehňata. V roce 30 Ministerstvo zemědělství 2019 bylo vyvezeno cca 11 tis. kusů telat, což představuje 17 % z celkového počtu prodaného zástavu. Objem exportu z dlouhodobého pohledu klesá (z 22 tis. kusů v roce 2014), a to i přes narůstající počet telat prodaných z ekofarem. Vývoz zástavových jehňat se třetím rokem pohybuje okolo 2 tis. kusů, což představuje necelou pětinu z celkového počtu prodaných zástavových jehňat z ekofarem. Stejně jako v předchozím sledovaném období převažoval prodej zástavu do konvence. Bez certifikátu bio tak bylo v roce 2019 prodáno 83 % zástavových telat a 95 % zástavových jehňat. Reálná produkce mléka činila v roce 2019 celkem 34,7 mil. litrů, nejvíce je zastoupeno mléko kravské. Prodané biomléko je uplatňováno především na domácím trhu. U mléka kozího se jedná trvale o 100 % objemu, u mléka kravského bylo v roce 2019 uplatněno na domácím trhu 95 % prodaného objemu, což představuje návrat na hodnoty z let 2012 a 2013 po čtyřletém období exportu významné části produkce do Německa (až 41 % v roce 2016). Z celkového množství prodaného objemu kravského mléka byla většina (84 %) uplatněna s certifikátem bio, u kozího mléka se daří uplatnit v bio kvalitě zhruba polovina prodaného objemu. Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 U kozího a ovčího mléka však dlouhodobě převažuje jiný způsob užití produkce než je prodej suroviny. U kozího mléka se jednalo o 89 % vyprodukovaného objemu, u ovčího mléka pak, z důvodu ztráty významného zpracovatele, o veškerou realizovanou produkci. V rámci jiného užití dominuje faremní zpracování a následný prodej mléčných výrobků. Tyto jsou prodávány především jako biopotraviny, jako konvenční produkt byly prodány výrobky z 21 % kozího a 0,5 % ovčího mléka. Pro vlastní spotřebu farmáře či jako krmivo pro zvířata bylo využito 6,3 % produkce ovčího mléka a 4,3 % produkce kozího mléka. Veškerá vejce z ekologického zemědělství (4,2 mil. kusů) byla v roce 2019 tradičně prodána na domácím trhu a podíl prodeje v biokvalitě dosáhl 96 %. Vejce tak zůstávají vysoce žádanou komoditou ekologického zemědělství. Produkce medu byla převážně zpracována na farmě a dále prodána na domácím trhu především jako bioprodukt. Tab. 19 Způsob uplatnění živočišné produkce ekofarem v roce 2019 Uplatnění živočišné produkce roku 2019 Produkce ŽV Celková produkce Podíl prodaného množství (%) z toho prodej v biokvalitě (%) z toho prodej na domácím trhu (%) Podíl exportu na celkovém prodaném množství (%) Hovězí maso (t) 1 930 8 082 94 41 77 23 Skopové maso (t) 691 447 70 9 84 16 Kozí maso (t) 167 36 45 7 100 0 Vepřové maso (t) 30 172 81 91 100 0 Drůbeží maso (t) 27 185 96 94 99 1 Zástav-telata (ks) 1 867 65 576 100 17 83 17 Zástav-ovce (ks) 309 1 1 868 100 5 84 16 Mléko ovčí (tis. 1) 13 185 0 0 0 0 Mléko kozí (tis. 1) 53 933 1 1 46 100 0 Mléko kravské (tis. 1) 113 33 613 85 84 95 5 Vejce (tis. ks) 36 4 244 99 96 100 0 Med (kg) 3 2210 7 100 100 0 Zdroj: Statistické šetření na ekologických farmách ÚZEI 2020. 32 Ministerstvo zemědělství 4. VÝROBA BIOPOTRAVIN 4.1 Počet výrobců biopotravin Ke konci roku 2020 bylo v ČR registrováno 865 výrobců biopotravin, což představuje 5% meziroční navýšení a stabilní trend růstu (viz Tab. 20). V průběhu roku 2020 se nově registrovalo 99 subjektů, a 59 naopak svoji činnost ukončilo. K nejčastěji provozovaným činnostem patřily v roce 2020, stejně jako v předchozích letech, zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, zpracování a konzervování ovoce a zeleniny, výroba mléčných výrobků a výroba vína z vinných hroznů (viz Tab. 21). K největšímu meziročnímu nárůstu registrovaných subjektů došlo v oblasti výroby mlýnských výrobků (10.61) a zpracování masa (10.11), dále pak ve zpracování čajů a kávy (10.83). Největší relativní nárůst registrovaných výrobců nastal ve výrobě masných výrobků (jejich počet vzrostl dvojnásobně z původních 5 na 10 subjektů). Pokles výrobců byl naopak zaznamenán u výroby vína (snížení o 4 subjekty). Z pohledu struktury výrobců dle velikosti obratu za biopo-traviny je patrná dominance několika málo hlavních výrobců biopotravin. Téměř 70 % výrobců uvedlo, že v roce 2019 za biopotraviny utržily méně než 2 mil. Kč a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl pouhá 4 %. Naopak 33 firem s největ-ším obratem za biopotraviny (nad 20 mil. Kč) realizuje téměř 80 % celkové výroby biopotravin v ČR, přitom 7 nej-větších firem s obratem za bio nad 100 mil. Kč tvoří polovinu celkového obratu. Do výroby biopotravin se pouští jak „bio specialisté"", tak střední a velké potravinářské firmy. V roce 2019 uvedla třetina výrobců, že obrat za biopotraviny se podílí na jejich celkovém obratu do 10 % a téměř podobný podíl výrobců (26 %) naopak uvedl, že podíl za prodej biopotravin u nich činí téměř 100% jejich obratu. Nejčastější kategorií výrobců v roce 2019 byly podniky, u kterých prodej biopotravin představuje 99 až 100 % jejich celkového obratu. Tato kategorie je tvořena převážně fa-remními zpracovateli. Druhou nejpočetnější kategorií byly naopak podniky s podílem biovýroby od I do 10 % z celkového obratu. Tyto dvě kategorie představovaly 50 % výrobců biopotravin, přičemž jejich podíl na celkovém obratu výroby v ČR dosahoval 29 %. Největšího podílu na celkovém obratu výrobců (40 %) dosahovaly opět firmy, u nichž se prodej biopotravin podílel na jejich celkovém obratu mezi 75 až 99 %. Z celkového obratu výroby biopotravin v roce 2019 ve výši 4 478 mil. Kč se uplatnilo na českém trhu 2 307 mil. Kč, tj. 52 % (50 % v r. 2018, 48 % v r. 2017, 56 % v r. 2016). Do zahraničí vyvezli tedy čeští výrobci biopotraviny za téměř 2 171 mil. Kč. Vývoz biopotravin z ČR každoročně narůstá a směřuje převážně do zemí EU, přičemž největší objem biopotravin (836 mil. Kč) byl vyvezen do ostatních zemí EU nesousedících s ČR. Hlavním obchodním partnerem zůstává nadále Německo (782 mil. Kč), následuje Slovensko (196 mil. Kč). Do zemí mimo EU směřoval vývoz biopotravin v hodnotě zhruba 125 mil. Kč. Na českém trhu využívali výrobci k prodeji biopotravin nejčastěji maloobchodní řetězce (28 %), specializované prodejny zdravé výživy a biopotravin (19 %) a velkoobchody (15 %). Zhruba desetina biopotravin směřovala k dalšímu výrobci (např. vyrobené mouky / směsi, med, korenia bylinky, oleje, cukr). Zbylých 28 % objemu distribuovali výrobci prostřednictvím přímého prodeje a e-shopů, ostatních typů prodejen, v lékárnách či gastronomii. Tab. 20 Vývoj počtu registrovaných výrobců biopotravin (2010-2020) Ukazatel 2010 201 1 2012 2014 2015 2016 2018 2019 2020 Počet výrobců 404 422 448 471 506 542 607 674 750 825 865 Meziroční změna (%) 2,3 4,5 6,2 5,1 7,4 7,1 12,0 1 1,0 11,3 10,0 4,8 Počet (% podíl) skončených výrobců 56 (14,2) 55 (13,6) 43 (10,2) 40 (8,9) 37 (7,9) 40 (7,9) 32 (5,9) 42 (6,9) 30 (4,5) 58 (7,7) 59 (7,2) Počet (% podíl) nových výrobců 65 (16,1) 73 (17,3) 69 (15,4) 63 (13,4) 72 (14,2) 76 (14,0) 97 (16,0) 109 (16,2) 105 (14,0) 133 (16,1) 99 (H,4) Zdroj: MZe a REP (údaj k 31.12. daného roku); zpracovala CTPEZ. Bio specialista je zde míněn jako výrobce zaměřený převážně nebo výhradně na výrobu biopotravin. 33 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 Tab. 2 f Výrobci biopotravin dle druhu ekonomické aktivity v letech 2019 a 2020 Ekonomická aktivita (dle NACE)1' Počet výrobců biopotravin2' 2019 2020 10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobku 130 147 10.1 1 Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího 123 135 10.12 Zpracování a konzervování drůbežího masa 2 2 10.13 Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa 5 10 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 4 4 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 127 137 10.31 Zpracování a konzervování brambor 4 4 10.32 Výroba ovocných a zeleninových šťáv 33 38 10.39 Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 90 95 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 23 25 10.41 Výroba olejů a tuků 23 25 10.42 Výroba margarínu a podobných jedlých tuků 0 0 10.5 Výroba mléčných výrobků 89 92 10.51 Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů 86 89 10.52 Výroba zmrzliny 3 3 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 44 57 10.61 Výroba mlýnských výrobků 38 52 10.62 Výroba škrobárenských výrobků 6 5 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 30 31 10.71 Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých 13 14 10.72 Výroba sucharů a sušenek; výroba trvanlivých cukrářských výrobků 13 14 10.73 Výroba makarónů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků 4 3 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 189 202 10.81 Výroba cukru 9 1 1 10.82 Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek 13 14 10.83 Zpracování čaje a kávy 50 59 10.84 Výroba koření a aromatických výtažků 15 20 10.85 Výroba hotových pokrmů 6 5 10.86 Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin 3 2 10.89 Výroba ostatních potravinářských výrobků j. n. 93 91 1 1.0 Výroba nápojů 95 89 1 1.01 Destilace, rektifikace a míchání lihovin 2 2 1 1.02 Výroba vína z vinných hroznů 73 69 1 1.03 Výroba jablečného vína a jiných ovocných vín 3 2 11.04 Výroba ostatních nedestilovaných kvašených nápojů 0 0 11.05 Výroba piva 7 7 11.06 Výroba sladu 3 3 11.07 Výroba nealkohol. nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví 7 6 82.92 Balicí činnosti 14 x Bez certifikátu 80 69 Celkem 825 865 l} NACE - standardní klasifikace ekonomických činností pro statistické účely. 11 Počty subjektů jsou stanoveny na základě přiřazení jedné hlavní činnosti subjektu (dle velikosti obratu). Zdroj: REP a kontrolní organizace (ABCERT AG, B/otoní CZ Bureau Veritas, KEZ); zpracovala ČTPEZ. 34 Ministerstvo zemědělství 4.2 Počet faremních zpracovatelů Z oficiálních údajů REP ke konci roku 2020 vyplývá, že z celkového počtu 865 registrovaných výrobců biopotravin bylo 372 současně registrováno i v kategorii ekozemědělec. Jelikož ne každá ekofarma registrovaná zároveň jako výrobce realizuje zpracování vlastních bioproduktů nebo provozuje výrobnu biopotravin v místě farmy, je počet faremních zpracovatelů nižší. V roce 2020 realizovalo zpracování bioproduktů v místě jejich produkce 282 faremních zpracovatelů. Jinými slovy zhruba třetina výrobců jsou faremní zpracovatelé. Jejich podíl do roku 2014 každoročně vzrůstal (z 20 % v roce 2008 až na téměř 40 %), od té doby je naopak zaznamenán mírný pokles zejména díky rychlejšímu nárůstu počtu výrobců celkem. Z pohledu registrovaných ekozemědělců je rozsah zpracování vlastních výrobků přímo na farmě stále na nízké úrovni a stagnuje okolo 6 %. Vzhledem k tomu, že řada ekofarem má certifikovanú pouze zemědělskou produkci a již nikoli navazující zpracovatelské kapacity, lze předpokládat, že rozsah faremního zpracování na ekofarmách je vyšší. Naopak někteří certifikovaní faremní zpracovatelé svoji činnost ve skutečnosti vůbec neprovozují nebo jen v omezené míře dle poptávky spotřebitelů. Díky úpravám legislativy ve prospěch faremního zpracování a prodeje malých množství ze dvora, vzniku poradenské organizace a obecně většímu povědomí o povinnostech a možnostech, počet farem (ekologických i konvenčních) snažících se uplatnit svoje výrobky přímo na trhu každoročně roste. V průběhu roku 2020 začalo nově s faremním zpracováním 51 subjektů, zatímco 39 činnost ukončilo (z toho 12 subjektů skončilo s výrobou biopotravin zcela a 27 přerušilo zpracování a pokračují již jen jako certifikovaní zemědělci). Faremní zpracovatelé se soustředí výhradně na český trh a biovýrobky jsou kromě prodejů přímo z farmy nejčastěji nabízeny ve specializovaných prodejnách biopotravin či na trzích, a to jak v regionu výrobce, tak ve větších městech. Boom zažívá nově prodej faremních výrobků online skrze e-shopy, a to jak vlastní tak jiných obchodníků. Nejčastějším typem faremního zpracování zůstává zpraco-vánía prodej hovězího masa a dále výroba mléka a mléčných výrobků. Jako třetí typ zpracování na farmách dominuje výroba vína a každoročně narůstá také počet faremních zpra-coven ovoce a zeleniny, viz Tab. 22. Pokles počtu faremních zpracovatelů masa souvisí se zpřesněním evidence, kdy část ekofarem registrovaných jako výrobce biopotravin realizuje prodej masa z vlastního chovu zvířat zpracovaného ve službě jinou firmou, tedy bez vlastní provozovny (jatek, bourárny) na farmě. Tab. 22 Počet a zaměření faremních zpracovatelů bioproduktů v letech 2019 a 2020 Kód Ekonomická aktivita (dle NACE)'1 Počet faremních zpracovatelů 2019 2020 10.1 Zpracované a konzervované maso a výrobky z masa 74 67 10.2 Zpracované a konzervované ryby, korýši a měkkýši 0 0 10.3 Zpracované a konzervované ovoce a zelenina 50 59 10.4 Rostlinné a živočišné oleje a tuky 3 3 10.5 Mléčné výrobky a zmrzlina 64 67 10.6 Mlýnské a škrobárenské výrobky 6 8 10.7 Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky 2 3 10.8 Ostatní potravinářské výrobky 12 18 1 1.0 Nápoje 59 57 11.02 Víno z vinných hroznů 55 53 Celkem 270 282 l} NACE - standardní klasifikace ekonomických činností pro statistické účely. Zdroj: REP a kontrolní organizace (ABCERT AG, Biokont CZ, Bureau Veritas, KEZ); zpracovala ČTPEZ. 35 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 5. OBCHOD S BIOPOTRAVINAMI Celkový obrat s biopotravinami realizovaný českými subjekty dosáhl v roce 2019 zhruba 8,3 mld. Kč. Z toho do zahraničí byly vyvezeny biopotraviny v hodnotě zhruba 3,0 mld. Kč a obrat domácího biotrhu vzrostl meziročně o 19 % na 5,3 mld. Kč. Průměrná roční spotřeba na obyvatele vzrostla na 492 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl 1,52 % (viz Tab. 23). Za posledních pět let se biotrh více než zdvojnásobil a podobně dynamický růst je očekáván i v příštích letech. V EU průměrná roční spotřeba biopotravin na obyvatele dosáhla 84 EUR a biopotraviny na celkovém trhu potravin tvoří okolo 4 %. Objem dovozu finálních biopotravin je odhadován v roce 2019 na 2 976 mil. Kč12, což představuje 57% podíl na maloobchodním obratu v ČR. Významný podíl dovozu realizují přímo maloobchodní řetězce (odhadem I 074 mil. Kč). Dováží se biopotraviny běžné denní spotřeby, především hotové pokrmy (včetně dětských výživ), potravinové doplňky, koření, káva a čaj. Necelou třetinu dovozu pak tvoří ovoce a zelenina ze západní a jižní Evropy. Detailně je sledován dovoz biopotravin a bioproduktů ze třetích zemí. V roce 2019 bylo do ČR dovezeno více než 25 tis. tun biokomodit z celkem 56 zemí světa, což je zatím nejvyšší objem v historii sledování (meziroční 12% nárůst). Nejvíce zboží bylo dovezeno opět z Indie (7 595 tun), dále Argentiny (4 721 tun), Ukrajiny (3 387 tun) a Kazachstánu (2 756 tun). Mezi komoditami dominoval, stejně jako v předchozím roce, třtinový cukr s objemem téměř 15 tis. tun, který byl importován zejména z Indie a Argentiny. Druhý největší objem představoval dovoz olejnin (3 785 tun), především lněného semínka z Kazachstánu a Ruské federace. Třetí největší dovozovou kategorii tvořilo nezpracovaného ovoce a ořechy (3 671 tun), zejména dovoz mraženého bobulového ovoce z Ukrajiny. 5.1 Poptávka po biopotravinách Hlavní nakupovanou kategorií biopotravin jsou dlouhodobě „Ostatní zpracované potraviny" (43% podíl a 2 269 mil. Kč), druhou příčku obsadila kategorie „Ovoce a zelenina" (17 %, 906 mil. Kč) následovaná kategorií „Mléko a mléčné výrobky" (16%, 817 mil. Kč), viz Tab. 24. Při detailnějším rozčlenění kategorie „Ostatní zpracované potraviny" jsou nejvíce zastoupenými položkami Káva a čaj s obratem 526 mil. Kč, dále Hotové pokrmy (vč. dětských), Doplňky stravy, Kakao, čokoláda a cukroviny a Koření a aromatické výtažky. Obrat 721 mil. Kč zůstává pro Ostatní zpracované potraviny jinde neuvedené. Z tohoto detailnějšího rozčlenění je patrné, že nejčastěji nakupovanou biopotravinou je „Ovoce a zelenina", následuje „Mléko a mléčné výrobky", viz Graf 6. Tab. 23 Vývoj trhu biopotravin v CR (2007-2019) Ukazatel 2007 2009 201 1 2013 2015 2016 2017 2018 2019 Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu (mld. Kč) 1,39 1,98 2,24 2,72 3,73 4,19 5,70 7,02 8,26 Vývoz (mld. Kč) 0,10 0,37 0,57 0,77 1,48 1,64 2,37 2,59 3,00 Spotřeba biopotravin v ČR (mld. Kč) 1,29 1,61 1,67 1,95 2,25 2,55 3,33 4,43 5,26 Meziroční změna obratu biopotravin (%) 70 -10 4,6 9,5 1 1,4 13,5 30,5 33,0 18,7 Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%)* 0,55 0,65 0,65 0,71 0,81 0,90 1,05 1,31 1,52 Spotřeba na obyvatele a rok (Kč) 126 154 158 185 213 241 314 416 492 Podíl dovozu na obratu biopotravin (%) 62 n.d. 60 57 62 60 57 60 57 Podíl řetězců na obratu biopotravin (%) 68 68 64 64 61 62 58 51 50 * No zákbdě zveřejnění dat CSU o ročních výdajích za potraviny, byl údaj o podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v roce 2017 a 2018 zpětně aktualizován. Zdroj: Statistická šetření ÚZE/. Zahrnuty jsou údaje o dovozu finálních biopotravin a jen částečně zemědělských komodit, proto hodnota dovozu bude zřejmě vyšší. 36 Ministerstvo zemědělství Tab. 24 Podíl hlavních kategorií potravin na celkovém obratu biopotravin (2007-2019) Hlavní kategorie potravin 2007 2009 201 1 2013 2015 2016 2017 2018 2019 podíl kategorie potravin (%) Maso a masné výrobky 6,2 9,5 8,5 6,9 6,9 5,1 5,9 4,6 5,2 Ovoce a zelenina* 5,4 10,8 13,6 16,1 12,6 21,3 22,5 17,3 17,2 Oleje a tuky X 1,8 1,9 2,1 4,2 2,9 3,6 3,5 3,2 Mléko a mléčné výrobky 20,9 21,1 19,6 18,2 20,0 23,0 17,5 20,0 15,5 Mlýnské a škrobárenské výrobky 6,0 6,3 9,7 1 1,7 7,5 4,8 4,9 2,5 2,6 Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky 1,6 9,4 9,4 9,2 7,3 6,2 5,9 7,6 9,1 Ostatní zpracované potraviny 49,3 35,9 35,3 33,0 37,1 33,2 36,4 41,4 43,2 Nápoje* 10,6 5,2 2,0 2,7 4,2 3,4 3,3 3,1 3,8 Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 * Do roku 2008 jsou ovocné/zeleninové džusy a šťávy zahrnovány do kategorie Nápojů, od roku 2009 jsou součástí kategorie Ovoce a zelenina. Zdroj: Statistická šetření ÚZE. Graf 6 Podii hlavních kategorií potravin na celkovém obratu biopotravin (2007-2019) - 5 258 5 500 5 000 4 500 4 000 Z? 3 500 = 3 000 X 2 500 o 2 000 I 500 I 000 500 0 4 430 721 3 331 702" 179" -267 163 -441 i Q44 2 020 ■ --—847—^h-H-H- ŔŔ7 834 817 LA-, 66/ I QQL I 800 I 613 I 592 I 665 I 776 1290 - - - - 09_ 642_°°'_ -™-583-886- " 827 579 522 588 — — 8? ^ j ■ 636 _ ' 444 454 _ _ 906 - ~i00~340 — 395 — 326 — 7AQ lkk Nápoje Ostatní zpracované potraviny I- '•- Korenia aromatické výtažky Doplňky stravy Kakao, čokoláda a cukrovinky Hotové pokrmy (vč. dětských) Káva a čaj Pekařské a jiné moučné výrobky Mlýnské výrobky Mléko a mléčné výrobky Oleje a tuky Ovoce a zelenina Maso a masné výrobky 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Zdroj: Statistická šetření ÚZE; zpracovala ČTPEZ. 5.2 Způsob distribuce biopotravin Nejvíce biopotravin nakupují čeští spotřebitelé tradičně v maloobchodních řetězcích (35 %, tj. 1,8 mld. Kč v roce 2019), na druhém místě pak prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin (16 %, tj. 851 mil. Kč) a na třetím místě se s 15% podílem umístily nově e-shopy (801 mil. Kč) těsně před drogériemi (797 mil. Kč). Prodej přes e-shopy však využívají často farmy a výrobci k prodeji vlastních výrobků, v roce 2019 se jednalo o čtvrtinu obratu, proto byla částka ve výši 200 mil. Kč přesunuta do kategorie přímého prodeje. Odhadem pak prodej biopotravin prostřednictvím přímého prodeje dosahuje 502 mil. Kč a 9,6 %, obrat přes cizí e-shopy 604 mil. Kč a 11,4 %. Stabilně narůstá objem biopotravin v gastronomii (meziročně o 100 mil. Kč), viz Tab. 25. Export biopotravin V roce 2019 byly do zahraničí vyvezeny biopotravin v hodnotě téměř 3 mld. Kč (36 % jejich celkového obratu). Objem vývozu každoročně narůstá (meziročně o 16 % z 2 593 mil. Kč v roce 2018). Většinu biopotravin exportuje ČR v rámci EU, nejdůležitějším obchodním partnerem zůstává Německo. Mezi největší exportéry patřily E D & F Man Ingredients s. r. o., RACIO, s. r. o., SOLEX AGRO, s. r. o., Sonnentor, s. r. o., Lifefood Czech Republic s. r. o., HiPP Czech s. r. o. a nově Amylon a. s., kteří společně tvoří téměř 60 % celkového vývozu. 37 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 Tab. 25 Podii hlavních odbytových míst na celkovém obratu biopotravin (2007-2019) Odbytové místo v ČR 2007 2009 201 1 2013 2015 2016 2017 2018 2019 2019 podíl odbytového m sta v ČR (%) (mil. Kč) Supermarkety/ hypermarkety1' 67,5 69,2 67,8 67,0 60,9 61,8 58,0 51,1 50,2 2 635 z toho drogerie X 11,2 11,3 18,7 14,7 17,9 17,5 14,9 15,2 797 Prodejny zdravé výživy a biopotravin 22,5 17,7 19,8 16,6 14,3 14,3 12,6 16,9 16,2 851 Nezávislé prodejny potravin 2,5 2,4 1,4 1,6 4,2 2,9 3,0 2,1 1,8 93 Faremní a ostatní přímý prodej 2,0 3,9 5,2 8,9 7,0 7,3 5,4 9,5 9,6 302 / 502 E-shopy2) X X X X 7,8 6,7 14,1 8,0 1 1,4 801 / 601 Lékárny 5,0 6,0 5,2 4,5 2,6 3,6 3,9 7,7 5,2 274 Gastronomie 0,5 0,8 0,6 1,4 3,2 3,4 3,0 4,7 5,7 301 Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 5 258 Součástí kategorie „Supermarkety/ hypermarkety" jsou i drogistické řetězce (drogerie). 2> Z důvodu nárůstu prodejů přes e-shopy, které byly dříve součástí kategorie Faremní a ostatní přímý prodej, jsou údaje pro tuto kategorii uváděny od roku 20/4 odděleně. Vzhledem k tomu, že jsou e-shopy využívány k přímému prodeji biopotravin výrobci i farmami, byla v roce 20/9 příslušná část obratu přičtena k přímému prodeji (navýšeníz 302 na 502 mil. Kč) a odečtena v kategorii E-shopů. Zdroj: Statistická šetření ÚZE; zpracovala ČTPEZ. Graf 7 Podii hlavních odbytových míst na celkovém obratu biopotravin (2007-2019) 1 ■ Gastronomie Lékárny E-shopy E-shopy - přímý prodej Prodej z farem a další formy přímého prodeje Nezávislé prodejny potravin Prodejny zdravé výživy a biopotravin Drogistické řetězce Obchodní řetězce (supermarkety/hypermarkety) Obrat (mil. Kč) 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Pozn.: Od roku 2009 jsou samostatně uváděny údaje pro drogistické řetězce. Zdroj: Statistická šetření ÚZE; zpracovala ČTPEZ. 5.3 Mezinárodní srovnání13 Celosvětový trh s biopotravinami v roce 2019 překonal hranici 106 mld. EUR a vykázal 10% meziroční nárůst (97 mld. EUR v roce 2018). Nejvýznamnějším trhem jsou Spojené státy americké s 44,7 mld. EUR, následované Německem (12,0 mld. EUR), Francií (11,3 mld. EUR) a Čínou (8,5 mld. EUR). Evropský trh biopotravin vzrostl o 8 % a dosáhl 45,0 mld. EUR (41,1 mld. EUR tvoří trh EU). Některé z hlavních trhů zaznamenaly opětovně dvouciferné tempo růstu. Za posledních deset let se spotřeba biopotravin v Evropě zvýšila více než dvojnásobně, z původních 18,1 mld. EUR (viz Graf 8). Společnost Bionext odhaduje, že pokud bude současný růst pokračovat, evropský trh biopotravin překročí hranici 100 mld. EUR v roce 2025. V rámci Evropy je prodej biopotravin soustředěn zejména v západní Evropě. Největší trh biopotravin má Německo, které spolu s Francií, Itálií a Švýcarskem tvoří dvě třetiny celkového obratu. Podobně jako v předchozích letech byla nejvyšší spotřeba biopotravin na obyvatele v roce 2019 v Dánsku (344 EUR) a Švýcarsku (338 EUR), následovalo Lucembursko (265 EUR). V sedmi zemích překročila roční spotřeba biopotravin na osobu 100 EUR, viz Graf 9. Průměrná roční útrata v Evropě dosáhla 56 EUR na osobu (84 EUR v rámci EU, tj. cca 2 100 Kč). Zdroj Světová ročenka EZ:Willer, Helga, Jan Trávníček, Claudia Meier and Bernhard Schlatter (Eds.) (2021):The World of Organic Agriculture. Statistics and Emerging Trends 2021. Research Institute of Organic Agriculture FiBL, Frick, and IFOAM - Organics International, Bonn. 38 Ministerstvo zemědělství V zemích střední a východní Evropy jsou výdaje spotřebitelů za bio stále nízké. Jsou však patrné signály, že trhy se v současné době rychle rozvíjejí, a to zejména v pobaltských zemích. V ČR se spotřeba biopotravin na obyvatele a rok pohybuje okolo 19 EUR. Vhodnějším ukazatelem je hodnota podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů. V celosvětovém měřítku drží prvenství evropské země. Dánsko bylo první zemí, která překonala 10% hranici a má nejvyšší podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin na světě (12,1 %). Další v pořadí jsou Švýcarsko (10,4 %), Rakousko (9,3 %) a Švédsko (9,0 %), viz Graf 9. Z nových členských zemí dosahuje nejvyššího podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů Estonsko (3,7 %), které se dostalo nově mezi první desítku evropských zemí. Podíl spotřeby biopotravin v ČR dosáhl 1,5 %. Průměrný podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin v rámci EU je odhadován okolo 4 %. Graf 8 Vývoj trhu biopotravin ve světě, Evropě a EU (2000—2019) 120 9 Svět cn | 96,7 106,4 Evi oua EU 73,6 81,0 54,2 60,3 3T | 33,7 34,8 39,6 44,7 45,3 49,7 33 8 37,7 41,7 45,0 23,4 25,0 22 6 faí y J iní 22,4 26,5 -ft8- 13,9 16,1 17,4 18,1 19,4 21,3 22,7 24,2 26,3 30,1 ~277t- 30 9 34,6 38,4 41,4 - 6,5 i 7,6 , 8,6 , 9,4 10,2 1 1,0 13,1 15,2 16,3 16,9 18,0 19,6 20,9 22,1 23,9 100 K 80 3 ■o 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Zdroj: Světová ročenka EZ. Graf 9 Deset zemí Evropy s nejvyšším podílem biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů a nejvyšší roční spotřebou biopotravin na obyvatele (EUR), 2019 0 2 4 6 8 10 12 14 0 50 100 150 200 250 300 350 400 tržní podíl (%) spotřeba na obyvatele (EUR) Zdroj: Světová ročenka EZ Eurostat. 39 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 6. PODPORA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝROBY BIOPOTRAVIN 6.1 Vývoj finančních podpor ze strany státu v EZ První finanční prostředky na podporu vzniku ekologicky hospodařících podniku byly uvolněny již v letech 1990 až 1992. Výrazný rozvoj EZ nastal po roce 1998, především díky obnovení státní podpory, která byla až do roku 2003 poskytována na základě nařízení vlády, kterým se stanovily podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství. Od roku 2004 bylo EZ jedním z podporovaných titulů v rámci agroenvironmentálních opatření, čímž byla zajištěna finanční podpora ekologických zemědělců i po vstupu ČR do EU. Podmínky finanční podpory za strany státu jsou v členských zemích EU upraveny tzv. programovým dokumentem vždy na sedmileté období, v případně ČR se jednalo o Horizontální plán rozvoje venkova (2004-2006), Program rozvoje venkova PRV (2007-2013) a aktuálně platný PRV (2014-2020). V rámci stávajícího PRV je EZ s platností od roku 201514 podporováno samostatným opatřením (mimo agroenvironmentální a klimatická opatření). Zároveň jsou ekologičtí zemědělci od roku 2004 a nově i výrobci biopotravin od roku 2007 bodově zvýhodněni u dalších vybraných opatření v rámci PRV. Tím subjekty registrované v EZ mají často vyšší šanci na schválení a financování jejich projektů. Od roku 2004 je rozvoj EZ podporován také prostřednictvím akčního plánu. V roce 2020 byl v platnosti třetí Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016-2020 (schválený vládou v listopadu 2015), současně byl připravován nový akční plán na období 2021-2027. Tento základní strategický dokument rozvoje ekozemědělství je implementován ve většině členských států Evropské unie. 6.2 Základní dotace na plochu V roce 2020 měli registrovaní ekologičtí zemědělci možnost čerpat dotace z opatření EZ v rámci PRV (2014-2020). S ohledem na blížící se konec programového období byl však v roce 2020 ukončen příjem nových žádostí do pětiletého závazku (dle nařízení vlády č. 76/2015 Sb.). Připraven byl nový dotační program s možností vstupu do navazujících zkrácených dvouletých závazků opatření EZ dle nařízení vlády č. 331/2019 Sb. Možnost vstoupit do tohoto závazku však měli pouze ekologické farmy již dříve zařazené v opatření EZ a jen s pozemky, jejichž převážná část byla zařazena v závazku k 31. 12. 2019. Neboli vstup do závazku nebyl umožněn zcela novým žadatelům (farmám) a na nové pozemky. V roce 2021 bude umožněno uzavírat navazující závazky na jeden rok a podmínka předchozího zařazení v opatření EZ bude zrušena. Výše plateb pro stávající 5leté i navazující 2leté závazky je stanovena fixně v EUR na celé obdobia skutečná výše platby v Kč se každoročně vypočte dle platného směnném kurzu -pro rok 2020 platí směnný kurz 25,408 Kč/EUR. Platba je poskytována na plochu ekologicky obhospodařované půdy s diferenciací dle užití ploch (tj. pěstovaných kultur). Od roku 2015 jsou zavedeny mírně vyšší platby na plochy v přechodném období. Detailní podmínky poskytování dotací v EZ jsou specifikovány příslušným nařízením vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření EZ a nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření EZ. Cílem opatření EZ je podporovat systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí-zachovat a zlepšit půdní úrodnost, zajistit čistotu vod, posílit biodiverzitu a zvýšit ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny. Vývoj a změny v nastavení plateb Od roku 2004, kdy byla podpora EZ poskytována na 4 tituly (travní porosty, orná půda, zelenina a speciální byliny a trvalé kultury zahrnující vinice, sady a chmelnice), se nabídka v roce 2015 rozšířila o další 3 tituly na orné půdě: pěstování trav na semeno, dočasný travní porost na orné půdě a dočasný úhor; v rámci trvalých kultur vznikl samostatný titul pro vinice a chmelnice, nový titul pro krajinotvorný sad (jiná trvalá kultura) a zachovány byly oba tituly pro ovocné sady (intenzivní a ostatní) implementované od roku 2010. Naopak se zavedením podmínky podpory pouze pro uzavřené ekofarmy bez souběhu produkce v rostlinné výrobě byl zrušen titul podporující nižší sazbou travní porosty ekofarem se souběhem platný od roku 2008. K rozdělení platby u sadů došlo v roce 2010. Původní vyšší platba byla poskytována na tzv. intenzivně obhospodařované sady s minimálním počtem 200 ks/ha vyjmenovaných druhů stromů nebo 800 ks/ha vyjmenovaných druhů bobulovin. Nižší sazba platila pro sady, které nesplňovaly výše uvedenou limitní podmínku hustoty výsadby. Toto rozdělení zůstalo v rámci nového programového období zachováno, došlo pouze k úpravě kritérií pro minimální stanovenou hustotu druhů stromů/keřů (intenzivní sady: jádroviny - min. 500 ks/ha, peckoviny min. 200 ks/ha, ovocné keře - min. 2 000 ks/ha; ostatní sady: ovocné stromy - min. 100 ks/ha, ovocné keře - min. I 000 ks/ha). V roce 2016 byl doplněn titul pěstování jahodníku. V roce 2018 proběhla revize a mírné snížení výše plateb u titulu ovocné sady - ostatní z důvodu vypuštění podmínky ponechání 5-15 % plochy bez mechanické údržby v těchto sadech. V roce 2020 došlo k vypuštění podmínky provedení udržovacího řezu minimálně jednou za období trvání závazku u kultury jiná trvalá kultura (krajinotvorný sad) v navazujícím opatření EZ s dopadem na snížení platby. Mírně se také u zkrácených závazků zvýšily platby v přechodném období (viz Tab. 26). 14 Vzhledem ke zpoždění schvalování nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013, kterým se určují podmínky PRV (2014-2020), bylo nové PRV spuštěno až od roku 2015. Rok 2014 byl rokem přechodovým, kdy zůstaly v platnosti ještě podmínky původního PRV. 40 Ministerstvo zemědělství Tab. 26 Srovnání výše plateb na hektar v EZ dle PRV 2014-2020 a PRV 2007-2013 Opatření EZ Opatření EZ navazující Užití půdy Hospodaření/dotace (EUR/ha) přechodné období ekologická produkce přechodné období ekologická produkce 2014 Trvalý travní porost Trvalý travní porost* 84 83 86 83 71 /89 Zelenina nebo speciální byliny 536 466 537 466 564 Jahodník 669 583 670 583 X Orná půda Trávy na semeno 265 180 266 180 X Ostatní plodiny 245 180 247 180 155 Travní porost 79 69 81 69 X Úhor 34 29 35 29 X Ovocný sad - intenzivní 825 779 830 779 849 Ovocný sad - ostatní 419 417 420 417 510 Trvalá kultura Vinice 900 845 907 845 849 Chmelnice 900 845 907 845 849 Jiná trvalá kultura - s ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad 165 165 70 67 X * Vyšší platba na travní porosty v roce 2014 (89 EUR/ha) byla zavedena vletech 2008 až 2014 pro ekofarmy obhospodařující veškerou plochu v EZ, tedy bez souběhu s konvencí Zdroj: PRV 2007-2013 a PRV 2014-2020 pro rok 2020. V roce 2020 bylo zažádáno o podporu EZ na plochu téměř 526 tis. ha (tj. 97 % veškeré plochy zařazené v EZ ke konci roku 2019). Zažádáno bylo o I 425 mil. Kč, což představuje meziroční pokles o 3,2 % (tj. o 47 mil. Kč), viz Graf 10. Pokles byl způsoben více faktory: klesla výměra ploch s žádostí o dotace v EZ (o 5 268 ha), klesl směnný kurz pro přepočet EUR na Kč (o 1,2 %) a promítlo se i snížení plateb na hektar kraji-notvorných sadů u navazujících 2letých závazků. Za posledních deset let vzrostl objem dotací v opatření EZ o 23 % (o 262 mil. Kč) proti I 163 mil. Kč v roce 2010. Toto navýšení bylo způsobeno především nárůstem ploch v ekologickém režimu (o více než 100 tis. ha). Průměrná platba na hektar dlouhodobě stagnuje okolo 2 700 Kč (2 710 Kč/ha v roce 2020). Graf / 0 Vývoj dotací v EZ (1998-2020) I 600 I 400 I 200 I 000 1,472 1,391 , 1,425 -1,322, 1,278, ,,,1,272 ''332 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 201 I 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Pozn.: Celková podpora představuje objem zažádaných dotací v daném roce, nikoli vyplacených dotací, které jsou vypláceny vždy v průběhu následujícího roku. Zdroj: MZe; zpracovala ČTPEZ. 41 Tab. 2 7 Srovnání zažádané výměry a finančních prostředků v opatření EZ (2016-2020) Užití půdy/typ dotace Zažádaná výměra (ha) Zažádané finanční prostředky (v tis. Kč) 2016 2017 2018 2019 2020 2016 2017 2018 2019 2020 Trvalý travní porost 409 085 421 086 430 091 438 085 432 983 918 558 945 038 912059 935 874 913 397 OP - Pěstování zeleniny nebo speciálních bylin 2 460 3 847 4 022 3 968 4 303 32 064 50 626 50 218 49 650 52 586 OP - Pěstování jahodníku 1 1 2 4 5 12 1 1 33 56 64 OP - Pěstování trav na semeno 76 204 326 572 438 420 1 224 2011 3 333 2 357 OP - Pěstování ostatních plodin 56 849 59 576 68 453 79 055 78 989 294 176 305 913 336 211 396 153 375 589 OP -Travní porost 2 921 2 833 3 023 3 836 3 836 5 574 5 471 5 517 7 092 6 889 OP-Úhor 24 36 5 4 10 21 31 5 4 8 TK - Ovocný sad - intenzivní 1 783 1 805 1 766 1 831 1 737 37 999 38 638 35 382 36 934 34 737 TK - Ovocný sad - ostatní 1 762 1 782 1 698 1 716 1 595 20 188 20 432 18 102 18 422 16 921 TK-Vinice 814 825 872 909 878 18 782 19 026 18 931 19 915 19 028 TK - Chmelnice 5 5 6 7 7 1 12 1 12 142 144 166 TK -Jiná trvalá kultura -krajinotvorný sad 815 895 957 1 006 944 3 632 3 993 4 033 4 270 3 016 CELKEM 476 595 492 895 511 221 530 993 525 725 1 331 537 1 390 515 1 382 644 1 471 847 1 424 758 Zdroj: MZe; zpracovala ČTPEZ Ministerstvo zemědělství 6.3 Další opatření PRV S ohledem na nízkou produkci biopotravin v ČR se MZe rozhodlo od roku 2007 zvýhodnit výrobce biopotravin a ekologické zemědělce u vybraných opatření PRV při bodovém hodnocení podaných projektů. V rámci výzev pro rok 2020 se jednalo o podporu investic v následujících třech operacích: 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců, 6.4.1 Investice do nezemědělských činností a 6.4.2 Podpora ag-roturistiky. U dvou dříve zvýhodněných titulů byly body pro EZ v roce 2020 zrušeny, jednalo se o operaci 4.1.1 Investice do zemědělských podniků a 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. U první operace bylo doplněno zvýhodnění ekofarem ve formě vyšší míry čerpání dotace o 5 % (míra podpory 55 % namísto 50 % výdajů). U druhé operace bylo ponecháno bodové zvýhodnění alespoň pro subjekty, které získaly ocenění v soutěži Česká biopotravina. Stejné zvýhodnění je uplatněno také u operace 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů. S ohledem na počet oceněných subjektů se však jedná o zvýhodnění s minimálním dopadem. Podmínky výběru projektů a poskytnutí bodového zvýhodnění jsou každoročně upravovány a jsou stanoveny v tzv. „Pravidlech, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekt PRV 2014-2020". V rámci tří zvýhodněných operací byla v roce 2020 více než třetina (36,0 %) schválených žádostí podána subjekty registrovanými v EZ, a to s požadavkem o dotaci 250,8 mil. Kč, což představuje 39,0 % všech dotací (viz Tab. 28). Tab. 28 Počet schválených projektů a požadovaná výše dotace u bodově zvýhodněných opatření PRV v roce 2020 Operace PRV 2014-2020 Počet Požad ovan á Z toho subjekty uplatňující bodové zvýhodnění za EZ schválených žádostí výše dotace (tis. Kč)* Počet schválených žádostí Požadovaná výše dotace (abs.) (%) (tis. Kč) (%) Zahájení činnosti mladých zemědělců 170 204 000 40 23,5 48 000 23,5 Investice do nezemědělských činností 300 282 920 116 38,7 115 748 40,9 Podpora agroturistiky 61 155 541 35 57,4 87 012 55,9 Celkem 531 642 461 191 36,0 250 760 39,0 * Požadovaná výše dotace je chápána jako výše finančních prostředků požadovaných po síáíu (tj .jen část z celkové investice, protože dotace kryje jen určité % vynaložených nákladů). V tabulce se neptáme na skutečně vyplacené finanční prostředky, protože k jejich čerpání dochází po realizaci investice a v různých dobách. Zdroj: Odbor Řídící orgán PRV MZe; stav ke dni 31.5.2021. 43 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 Nejčastěji ekologické farmy žádaly o podporu agroturisti-ky (téměř 60 % z celkových podaných schválených žádostí). V absolutním vyjádření bylo nejvíce žádostí i nejvíce finančních prostředků zažádáno v rámci investic do nezemědělských činností. Celkový rozpočet na projektová opatření PRV v roce 2020 (9., 10. a II. kolo) byl stanoven ve výši 4 845 mil. Kč, z toho 70 % (3,4 mld. Kč) směřovalo na dvě opatření: 4.1.1 Investice do zemědělských podniků a 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. 6.4 Národní dotace V rámci národních dotací je, dle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě §1, §2 a §2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, poskytována podpora na činnost České technologické platformy pro ekologické zemědělství (dotační titul lO.E.c. v rámci Podpor technologických platforem v působnosti rezortu MZe). V roce 2020 byla činnost Platformy podpořena částkou 2 000 000 Kč. Účelem dotace je podpora činnosti Platformy zaměřená na podporu funkčnosti, budování vnitřní struktury, personálního zajištění a zapojení do národních i evropských struktur. Platforma se zaměřuje na informační a propagační činnost sloužící k propagaci cílů, aktivit a výsledků práce platformy, včetně zajištění přenosu informací mezi vědou, výzkumem a zemědělskou a podnikatelskou praxí z oblasti ekologického zemědělství a produkce (detail činnosti platformy viz kapitola 8.4). Od roku 2015 je v rámci opatření I0.D. Podpora evropské integrace nevládních organizací poskytována dotace umožňující českým zástupcům členství a účast na jednáních hlavní mezinárodní organizace pro EZ - IFOAM Organics Európe. V roce 2020 byla za tímto účelem vyplacena dotace PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců ve výši 143 880 Kč. Od roku 2015 je poskytována podpora dle titulu 9.A.b.4.i) Podpora zajištění samostatných odrůdových zkoušek registrovaných odrůd polních plodin, za účelem zajistit získání a šíření informací o pěstitelských vlastnostech registrovaných odrůd polních plodin, které jsou následně publikovány. Účelem dotace je podpora realizace odrůdových zkoušek pšenice ozimé a jarní a ječmene jarního nesladovnického v režimu ekologického zemědělství, a to do maximální výše 42 000 Kč na I odrůdu po předání výsledků zkoušek Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ). V rámci tohoto titulu byla v roce 2020 poskytnuta podpora ve výši 798 000 příjemci dotace PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Dále je z národních dotací poskytována vystavovatelům podpora účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí (opatření 9.H.). Dotace se vztahuje na úhradu pronájmu výstavní plochy, registračního poplatku, jedné zpáteční letenky do veletržní destinace a na výstavbu stánku v případě, že jde o veletrh bez oficiální účasti MZe. V roce 2020 se podpora týkala zejména účasti českých vystavovatelů na největším světovém veletrhu biopo-travin Biofach, a to v rámci dotačního podprogramu 9.H.a, kdy bylo vyplaceno celkem 977 100 Kč. Z důvodu pandemie COVID-19 nebyla poskytnuta žádná podpora z podprogramu 9.H.b. na jiné výstavy zaměřené na bioprodukty. V roce 2020 byly z národních dotací čerpány finanční prostředky v souvislosti s podporou ekologického zemědělství 44 Ministerstvo zemědělství také v oblasti poradenství a vzdělávání. V rámci dotačního programu 9.F.e. Regionální přenos informací bylo vyplaceno PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců I 790 532 Kč. V rámci dotačního programu 9.F.Í. Odborné konzultace byla příjemcem podpory Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a čerpala 124 000 Kč na konzultace v oblasti zemědělství a lesnictví. Podíl z této částky zaměřený pouze na ekologické zemědělství není znám. Od roku 2017 je v rámci národních dotací poskytována podpora na činnost Demonstračních farem - program 9.F.m. Podporován je přenos znalostí v zemědělství cílených na udržitelné způsoby hospodaření (např. postupy a technologie snižující vodní a větrnou erozi, nadměrné utužování půdy, postupy přispívající k zadržování vody v krajině, opatření k přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejich dopadů nebo integrovanou ochranu rostlin a ekologické zemědělství). Na farmách jsou celoročně pořádány kromě Dnů otevřených dveří také demonstrační akce skupinové a individuální. V roce 2020 byly v rámci 14 schválených demofarem podpořeny tři ekofarmy: VH Agroton s. r. o., JAVORNÍK - CZ s. r. o. a Ing. Lukáš Musil Olešenka v celkové částce I 531 tis. Kč. Od roku 2019 je podporován program I.V. Podpora restrukturalizace ovocných sadů v režimu ekologického zemědělství s cílem zlepšit zdravotní stav ovocných stromů a zlepšit kvalitu produkovaného ovoce. V roce 2020 byla z programu podpořena výsadba 13,2 ha s dotací v celkové výši 3 158 400 Kč. V rámci zásad jsou podporována opatření zlepšující welfare hospodářských zvířat - program 20. Zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat. V rámci programu 20.A. zaměřeného na chov dojnic bylo v roce 2020 vyplaceno 416 807 tis. Kč celkem 886 žadatelům, z toho 3 688 tis. Kč (0,9 %) připadlo 18 žadatelům s chovem dojnic v režimu EZ. V programu 20.B. cíleném na chov drůbeže bylo podpořeno 178 chovatelů celkovou částkou 314 188 tis. Kč, žádná ekofarma nebyla v programu zapojena. Program 20.C. pro zlepšení chovu prasat využilo 217 chovatelů při celkové dotaci 348 882 tis. Kč, z toho 94 tis. Kč (0,03 %) připadlo jedné ekofarmě. V posledním programu 20.D. zaměřeném na chov krav bez tržní produkce mléka byla vyplacena podpora celkem 962 chovatelům masného skotu ve výši 71 334 tis. Kč, z toho 38 525 tis. Kč (54,0 %) čerpalo 528 žadatelům hospodařících v režimu EZ. 6.5 Podpora dalších vybraných aktivit V rámci pravidelné podpory byly, prostřednictvím UZEI, poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 836 tis. Kč pro povinné shromažďování údajů o EZ pro Eurostat, sběr údajů o trhu biopotravin a pro sledování ekonomického stavu ekologických podniků v rámci Zemědělské účetní datové sítě (FADN). Z důvodu pandemie COVID-19 byly další osvětové a vzdělávací aktivity odloženy. Roční vzdělávací plán MZe nebyl v roce 2020 uskutečněn. Tradiční školení kontrolních organizací a státních dozorových orgánů (ÚKZÚZ, SZPI, SVS) proběhlo online až na začátku roku 2021. Tématem byla: evidence jehňat a kůzlat v EZ, značení biopotravin, kontroly v EZ po roce 2022 a evidence mezinárodního obchodu (systém TRACES). S ohledem na prioritní opaření Akčního plánu pro EZ pokračovala v roce 2020 osvěta veřejnosti o EZ formou národní propagační kampaně koordinované Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). Spuštěna byla tříletá kampaň 45 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 na podporu biopotravin a ekologického zemědělství v hodnote 60 mil. Kč, která plynule navázala na kampaň z období 2018-2019. Cílem kampaně je zvýšení všeobecných znalostí o biopotravinách a EZ, především znalost bio log. Zvyšování důvěry a informovanosti spotřebitelů o EZ je klíčovým faktorem dalšího rozvoje trhu s biopotravinami. V roce 2020, vzhledem k pandemii COVID-19, byla kampaň zaměřena především na PR aktivity a mediální kampaň v televizi, tisku a online prostoru. Na podzim se již uskutečnily akce a aktivity v místech prodeje a nechyběla tisková konference k Září - měsíci biopotravin a ekologického zemědělství. Na podporu bylo vyplaceno 36 577 tis. Kč. Tab. 29 Finanční podpora NNO v sektoru EZ v letech 2019 a 2020 Název organizace Název projektu Výše pod pory (Kč) 2019 2020 PRO-BIO Svaz ekologických Propagace ekologického zemědělství v regionech 525 227 701 100 zemědělců Bioakademie 363 150 347 680 PRO-BIO LIGA pobočný spolek Vzdělávání a osvěta o ekologickém zemědělství v ČR 761 900 652 960 Bioinstitut Bio v regionu - Propagace regionální bioprodukce a spolupráce 229 320 333 224 Veselá Biofarma Vzdělávání a propagace ekologického zemědělství na Veselé biofarmě ve Velkých Hostěrádkách 178 272 X Skutečně zdravá škola Vzdělávání o ekologickém zemědělství 479 027 379 600 Spolek Ekovín Mezinárodní konferenceVINOENVI 220 732 263 574 Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů Farmáři 461 470 X Ekumenická akademie Odpovědná a uvědomělá spotřeba ekologických potravin je cestou k udržitelnému rozvoji 43 850 X Celkem 3 262 948 2 678 138 Pozn.: Do přehledu finanční podpory NNO jsou zařazeny pouze projekty dlené na EZ. Zdroj: MZe. 6.6 Finanční podpora činnosti NNO v sektoru ekologického zemědělství Z národního rozpočtu je financována také činnost nevládních neziskových organizací (NNO) zaměřených na podporu rozvoje ekologického zemědělství a produkci biopotravin. V roce 2020 byla činnost NNO v sektoru EZ podpořena částkou 2 678 tis. Kč, což představuje meziroční pokles podpory o 18 % proti 3 263 tis. Kč v roce 2019. V roce 2020 byla podpořena činnost následujících organizací (viz Tab. 29). 46 Ministerstvo zemědělství 7. KONTROLY A CERTIFIKACE 7.1 Základní statistika provedených kontrol v roce 2020 Pravidla ekologického zemědělství a výroby biopotravin jsou stanovena národními i evropskými předpisy, zejména zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, nařízením Rady (ES) č. 834/2007 a jeho prováděcími nařízeními Komise (ES) č. 889/2008 a č. 1235/2008, ve znění pozdějších předpisů. V květnu roku 2018 bylo přijato nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Toto nařízení však vzhledem trvajícím úpravám prováděcích aktů upřesňujících detailní pravidla vstoupí v platnost až od 1. 1. 2022. Ministerstvo zemědělství na základě § 29 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství pověřuje kontrolou a certifikací registrovaných osob podnikajících v ekologickém zemědělství kontrolní organizace, které přímo na ekologických farmách a ve výrobnách biopotravin, ale i u obchodníků a všech dalších osob registrovaných v systému ekologického zemědělství pravidelně kontrolují dodržování příslušných právních předpisů. Pověřenými organizacemi byly v roce 2020: KEZ o. p. s., Chrudim, www.kez.cz ABCERT AG, organizační složka, Jihlava, www.abcert.cz Biokont CZ, s. r. o., Brno, www.biokont.cz BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r. o., Praha, www.ekozemedelstvi.cz Každý subjekt podnikající v ekologickém zemědělství je minimálně Ix ročně podroben komplexní ohlášené kontrole. Navíc přibližně 5 % registrovaných subjektů bylo kontrolováno také státní kontrolou, kterou provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Státní veterinární správa (SVS) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na základě analýzy rizik nebo z podnětu MZe. Všechny tyto státní kontrolní orgány vykonávají kontrolu EZ pouze v souladu s rozsahem svých kompetencí daných zákony. ÚKZÚZ, SVS i SZPI se tedy v rámci své činnosti mohou na základě veřejnoprávních dohod o provádění kontrol s MZe zaměřovat na kontrolu specifických pravidel EZ daných příslušnou legislativou. Od roku 2014 mají kontrolní organizace povinnost provádět namátkové neohlášené inspekce minimálně u 10 % klientů a u minimálně 5 % klientů odebrat vzorky bioproduktů nebo biopotravin k analýze na obsah reziduí - nepovolených látek v ekologickém zemědělství. Vyplývá to z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 392/2013, které dále upřesňuje definici, že je takto třeba kontrolovat celý proces, nikoli jen finální biopotraviny. V roce 2020 bylo v důsledku pandemie COVID-19 vydáno nové prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/977 stanovující odchylku od nařízení (ES) č. 889/2008 a (ES) č. 1235/2008, které umožnilo snížit minimální počet namátkových kontrol na 5 % a minimální počet analyzovaných vzorků na 2 % z celkového počtu kontrolovaných subjektů. V součinnosti s tímto nařízením platí na národní úrovni „Metodický pokyn č.7/2016, kterým se stanovují specifická pravidla pro odběr, analýzu a následné vyhodnocení vzorků z ekologického zemědělství." Společně se zapojením státních kontrolních orgánů (SZPI, SVS, ÚKZÚZ) do specifických kontrol ekologické produkce v rámci svých kompetencí, a Generálního ředitelství cel v rámci kontrol pravidel pro dovoz bioproduktů ze třetích zemí dle nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, směřují tyto aktivity k lepší ucelenosti, preciznosti a důslednosti kontrolních mechanismů. Provádění kontrol ekologických podnikatelů se řídí nad rámec povinných každoročních kontrol daných legislativou také analýzou rizik. Pravidla tvorby analýzy rizik jsou stanovena Metodickým pokynem Ministerstva zemědělství č. 8/2016. Při provádění analýzy rizik jsou zohledněny rizikové faktory jako velikost podniku, souběžné hospodaření ekologické a konvenční, spolupráce s dalšími subjekty, importy ze třetích zemí a další. Jako vysoké riziko jsou při analýze rizik vždy hodnoceny závažné nesoulady, jako je odepření vstupu inspektorovi do podniku, neposkytnutí součinnosti při kontrole, správní řízení vedené s MZe v posledních dvou letech, při němž byla udělena sankce, použití vstupů nepovolených v EZ, použití GMO a další vyjmenovaná závažná porušení ekologické legislativy. V roce 2020 pokračovaly kontroly v nastaveném trendu z minulých let a to především ve směru k užší vzájemné spolupráci mezi všemi kontrolními subjekty podílejícími se na kontrolním systému ekologické produkce. V roce 2020 bylo celkem provedeno 7 079 kontrol u 5 764 kontrolovaných subjektů. Z toho bylo 430 kontrol namátkových neohlášených. Oproti roku 2019 tak bylo provedeno o 760 úředních kontrol méně. Na jeden registrovaný subjekt připadá cca 1,23 úřední kontroly na rok, což je oproti minulému roku mírné snížení způsobené především pandemií viru COVID-19. SZPI provedla v roce 2020 při kontrolách ekologické produkce celkem 179 kontrolních vstupů u 120 kontrolovaných osob. Pochybení bylo zjištěno v 6 případech. Jednalo se převážně o e-shopy, které nebyly registrovány v kontrolním systému ekologické produkce. Dále šlo o neregistrovaný maloobchod a jednu soukromou osobu prodávající biopo-travinu přes internet. SVS uskutečnila za rok 2020 celkem 27 úředních kontrol u 15 schválených a 12 registrovaných subjektů. Celkem bylo při těchto kontrolách posouzeno 35 potravin živočišného původu (mléko a mléčné výrobky tvořily 45,7 %, maso 37,1 %, zbytek pak masné výrobky, syrové mléko a vejce). Při žádné kontrole nebylo zjištěno porušení legislativy. K laboratornímu vyšetření byly odebrány 3 vzorky s vyhovujícími výsledky. Nižší počet kontrol oproti roku 2019, kdy bylo provedeno 144 kontrol, souvisel s opatřeními v důsledku pandemie COVID-19. ÚKZÚZ provedl v roce 2020 úřední kontrolu ekologického zemědělství u 162 subjektů (celkem 168 kontrol). Porušení pravidel ekologické produkce bylo zjištěno u 3 kontrolovaných subjektů. O těchto případech bylo informováno 47 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 Ministerstvo zemědělství, jakožto příslušný orgán pro ekologickou produkci. Pokud jde o povahu zjištěných porušení, jednalo se o neaktuální, resp. chybějící popis jednotky, nedostatky v záznamech o krmení ekologicky chovaných zvířat a nedostatky v označování zvířat (chybějící ušní známky). Rezidua pesticidů nepovolených v ekologické produkci byla zjištěna v 15 vzorcích z celkově odebraných 84 vzorků na orné půdě, v sadech, chmelnicích a ve vinohradech, z toho jeden vzorek (ekologické krmivo) byl vyhodnocen jako nevyhovující (překročena hodnota 0,01 mg/kg se započtením 50% nejistoty měření). Následným šetřením bylo v tomto případě zjištěno, že šlo o kontaminaci nezaviněnou kontrolovaným subjektem. Všemi kontrolními subjekty bylo odebráno celkem 332 vzorků, z toho 2 vzorky svědčily o porušení nařízení (ES) č. 834/2007 a č. 1235/2008, což představuje 0,6 %. Je nutné ovšem zmínit, že se vždy nemusí jednat pouze o úmyslné porušení pravidel ekologické produkce, ale také o případy nezabránění kontaminace při pěstování, skladování, přepravě atp. Ze strany příslušného orgánu, kterým je Odbor environmentálni a ekologického zemědělství MZe, dochází také ke kontrolám pověřených kontrolních organizací prostřednictvím tzv. auditů (supervizí). V roce 2020 bylo provedeno 53 supervizí průběhu kontroly na podnicích (29 supervizí inspektorů) a dále kontrola na ústředí každé kontrolní organizace (4 kontroly). Při auditech nebylo zjištěno závažné porušení povinností u žádné z kontrolních organizací. Při zjištění neshody činnosti osob podnikajících v ekologickém zemědělství s pravidly stanovenými nařízením Rady (ES) č. 834/2007, nařízením Komise (ES) č. 889/2008, nařízením Komise (ES) č. 1235/2008 nebo zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, které nebyly ošetřeny povolenou výjimkou, byla uplatněna patřičná sankce (viz Tab. 30). V případě zjištění porušení evropské nebo národní legislativy o ekologické produkci zasílají kontrolní subjekty na MZe podnět na správní řízení, resp. řízení o přestupku. S účinností od I. 7. 2017 byly zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, překlasifikovány všechny dosavadní správní delikty na přestupky a od tohoto data jsou Ministerstvem zemědělství vedena ve věci porušení předpisů pro ekologickou produkci nikoli správní řízení, ale řízení o přestupcích. Pokud se jedná o menší neshodu, je uplatňován vlastní sankční systém kontrolních subjektů. V roce 2020 kontrolní organizace odepřely vydání certifikátu subjektům podnikajícím v ekologickém zemědělství v 17 případech z důvodu vážného porušení legislativních předpisů EZ. Celkem bylo na MZe zasláno 55 podnětů na řízení o přestupku. 7.2 Nejčastější porušení pravidel ekologického zemědělství v roce 2019 Upozornění ekologickým podnikatelům či bioproducentům byla zasílána, podobně jako v předchozích letech, zejména z důvodu drobných opomenutí, která nemají vliv na integritu bioprodukce, neúplné evidence nebo nesplnění oznamovací povinnosti na kontrolní organizaci. Certifikáty vydávají kontrolní organizace a také rozhodují o odepření vydání. Většinou se jedná o situaci, kdy byl vyprodukován nebo do oběhu uveden produkt, který nesplňoval požadavky ekologického zemědělství. Pokud byl již výrobek uveden na trh, musí být stažen z trhu a odstraněno označení bio, zároveň dojde k podání podnětu k zahájení řízení o přestupku. Vydaná rozhodnutí v řízení o přestupku jsou většinou z důvodu porušení právních předpisů při absenci výjimky k provádění zákroků na zvířatech, přivedení nepovoleného počtu konvenčních zvířat na ekofarmu při rozšiřování stáda, neověření certifikátu dodavatele, použití nepovolených přípravků na ochranu rostlin, nezabránění kontaminace nepovolených přípravků na ochranu rostlin, nedoložení povinných evidencí, krmení zvířat konvenčním krmivem, použití konvenčního osiva bez předem udělené výjimky, nedodržení pravidel při dovozu bioproduktů ze třetích zemí. Tab. 30 Přehled zjištění na kontrolách a přehled sankcí v letech 2018,2019 a 2020 Počty 2018 2019 2020 Kontroly celkem 7 480 7 839 7 079 z toho ohlášené 6 884 721 1 6 649 z toho neohlášené 596 628 430 Odepření vydání certifikátu 23 28 17 Podnět na zahájení řízení o přestupku (všechny kontrolní subjekty) 51 69 55 Počet zahájených řízení o přestupku 38 45 39 z toho počet vydaných rozhodnutí v řízení o přestupku 23 41 35 z toho počet zastavených řízení o přestupku 4 2 5 z toho počet řízení o přestupku neukončených v daném roce 7 14 6 Počet odebraných vzorků (kontrolní organizace, UKZUZ, SZPI, SVS) 753 571 332 Zdroj: MZe. 48 Ministerstvo zemědělství 8. VĚDA A VÝZKUM EZ V ČR 8.1 Financování výzkumu v CR Finanční zdroje určené k provádění výzkumu tvoří především státní rozpočet na výzkum, vývoj a inovace (VaVal), jehož návrh schvaluje vláda způsobem definovaným zákonem 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, ve znění pozdějších předpisů. Výše podpory je každoročně stanovena zákonem o státním rozpočtu, pro rok 2020 zákonem č. 355/2019 Sb. ze dne 4. prosince 2019 o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Podpora VaVal byla stanovena v celkové výši 46 822 505 tis. Kč (z toho 36 247 693 tis. Kč ze státního rozpočtu a 10 574 812 tis. Kč z rozpočtu EU), což představuje meziroční nárůst o 11,3 %, u národních výdajů ze státního rozpočtu o 0,8 %. Prostředky ze státního rozpočtu jsou z poloviny věnovány na podporu výzkumných institucí, druhá polovina směřuje na účelový výzkum. Výzkumné projekty věnující se problematice ekologického zemědělství byly v roce 2020, stejně jako v předchozích letech, podpořeny z finančních zdrojů zejména Ministerstva zemědělství (MZe) a Technologické agentury ČR (TA ČR). Dále jsou projekty s tématikou EZ podporovány také v rámci mezinárodních programů výzkumu a vývoje, zejména programu Horizont 2020 (viz Tab. 33). Z celkového objemu financí určených na VaVal v roce 2020 připadlo I 011 mil. Kč na MZe (2,2 %) a 4 102 mil. Kč na TA ČR (10,3 %), největší rozpočet má dlouhodobě MŠMT 20 958 mil. Kč (44,8 %), z toho téměř třetinu představovaly prostředky EU. Údaje o řešených i ukončených projektech jsou průběžně předávány do „Centrální evidence projektů" (Informační systém VaVal - CEP) a informace o výsledcích vzešlých ze státem podporovaných výzkumných aktivit jsou předávány do „Rejstříku informací o výsledcích" (Informační systém VaVal - RIV), vše je dostupné na webové stránce https://www.rvvi.cz/. Přehled projektů s vazbou na ekologické zemědělství a udržitelné hospodaření je průběžně doplňován také na webové stránce ČTPEZ „Výzkum a inovace", kde jsou k dispozici informace o jednotlivých projektech a kontakty na řešitele (https://www.ctpez.cz/cz/v-a-i). Na výzkumné projekty se zaměřením na EZ financované z prostředků MZe v roce 2020 bylo poskytnuto 23,1 mil. Kč (21,8 mil. Kč v roce 2019, 27,6 mil. Kč v roce 2018), což představuje 2,3% podíl na celkovém rozpočtu MZe pro VaV (resp. 4,7% podíl na rozpočtu MZe pro VaV bez institucionálních výdajů 20 rezortním výzkumným organizacím). Tématu EZ se věnovalo 6 projektů z celkových 146 běžících v roce 2020 v rámci Programu aplikovaného výzkumu MZe na období 2017-2025 „ZEMĚ" (4,1% podíl). Podíl prostředků na projekty EZ z rozpočtu VaV poskytovatele účelové výdaje výdaje celkem Tab. 3 I Přehled financování projektů VaV v roce 2020 Poskytovatel financí Název výzkumného programu Počet podpořených projektů* Výše finančních prostředků* (tis. Kč) MZe" QK ZEMĚ 6 23 084 TA ČR2» Programy 9 16 056 (EPSILON, ZÉTA) 4,7% 0,5 % 2,3 % 0,4% * Počet projektů cílených na EL a výše podpory ze státního rozpočtu v roce 2019. ^ V rámci MZe tvořily účelové výdaje na výzkum 490 mil. Kč (program Země NAZV), dalších 520 mil. Kč bylo poskytnuto 20 rezortním výzkumným organizacím (tzv institucionální výdaje). 1} V rámciTA CR tvoří účelové výdaje na výzkum 95 % rozpočtu, institucionální výdaje jsou minimální. 49 Tab. 32 Přehled národních výzkumných projektů probíhajících v roce 2020 dle zaměření hlavních oborů Hlavní obor Poskytovatel ID Název projektu Doba Název organizace - Výše podpory ze státního rozpočtu (tis. Kč) řešení koordinačního pracoviště celkem za projekt čerpáno v roce 2020 GB - Zemědělské stroje a stavby TA ČR TH02030467 Vývoj a ověření zařízení pro hloubkové zapravení organické hmoty do půdy ve vinicích a sadech 2017-2020 Zemědělský výzkum, spol. s r. o. 8 475 1 953 GF - Choroby, škůdci, plevely a ochrana rostlin MZe QK1710200 Ekologizace systémů ochrany ovoce proti škodlivým organismům se zvláštním zřetelem na invazní druhy 2017-2021 Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o. 16 932 3 652 TA ČR TH020I 1019 Využití biologického pesticidu pro ochranu plodin při skladování 2016-2020 BIOPREPARÁTY, spol. s r. o. 2 160 540 TA ČR TH02030620 Využití réví pro výzkum a vývoj pomocné látky pro ekologickou ochranu rostlin 2017-2020 MikroChem LKT spol. s r. o. 8 521 2 161 MZe QKI9I0046 Pěstování pšenice seté ve směsné kultuře za účelem optimalizace výživného stavu půdy, ochrany proti erozi, stabilizace výnosu a kvality produkce 2019-2023 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 18 836 4 023 MZe QKI9I0072 Nové možnosti environmentálne bezpečné ochrany chmele pomocí základních látek a botanických pesticidů v podmínkách ČR 2019-2023 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 15 340 3 277 40106 Agronomie, šlechtění rostlin a ochrana rostlin MZe QKI9I0296 Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství 2019-2023 Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o. 19 568 4 131 MZe QK 1920214 Inovace systémů pěstování brambor v ochranných pásmech vodních zdrojů s omezenými vstupy pesticidů a hnojiv vedoucí ke snížení znečištění vody a zachování konkurenceschopnosti pěstitelů brambor 2019-2021 Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o. 13 507 4 617 TA ČR TH04030258 Inovace postupů zakládání smíšených kultur vojtěšky seté za účelem zvýšení kvality půdy a výroby zdravotně bezpečné píce 2019-2022 Mendelova univerzita v Brně / Agronomická fakulta 8 340 2 080 TA ČR TJ04000490 Nové odrůdy jabloně UEB vhodné nejen pro ekologické pěstování 2020-2022 Ustav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. 3 860 647 21101 - Potraviny a nápoje TA ČR TH04030I09 Výzkum a vývoj pomocných látek pro výživu a vitalitu rostlin 2019-2022 Vysoká škola chemickotechnologická v Praze / Fakulta potravinářské a biochemické technologie 9 194 2 333 40401 - Zemědělská biotechnologie a biotechnologie potravin TA ČR TH040I00I4 Potraviny bez konzervantů 2019-2022 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 8 400 1 933 Hlavní obor Poskytovatel ID Název projektu Doba Název organizace - Výše podpory ze státního rozpočtu (tis. Kč) řešení koordinačního pracoviště celkem za projekt čerpáno v roce 2020 TA ČR TH03030009 Nové, bezpečné přípravky zlepšující půdní vlastnosti a zdraví pěstovaných rostlin 2018-2021 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 6 127 1 545 40101 Zemědělství TA ČR TJ02000I93 Vývoj alternativních přípravků na ochranu a podporu obranyschopnosti chmele 2019-2021 Česká zemědělská univerzita v Praze / Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů 5 760 2 864 40104 Věda o půdě MZe QK1810233 Kvantifikace dopadu hospodaření na erozi, kvalitu půd a výnosy pěstovaných plodin s návrhem pěstebních technologií šetrných k životnímu prostředí 2018-2022 Mendelova univerzita v Brně / Agronomická fakulta 31 558 3 384 Zdroj: IS VaVal; zpracovala ČTPEZ. Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 8.2 Mezinárodní projekty V oblasti mezinárodní spolupráce pokračovalo v roce 2020 řešení projektů v rámci mezinárodních programů výzkumu a vývoje. Hlavním nástrojem EU pro podporu VaVal se stal na období let 2014-2020 program Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace. Od roku 2021 jej nahradí devátý rámcový program Horizont Evropa s navrženým rozpočtem téměř 100 mld. EUR na období 2021-2027. Tab. 33 Přehled mezinárodních rámcových projektů s tématikou EZ ID> Název projektu Zapojené subjekty v ČR Doba trvání Celkové náklady / příspěvek EU (EUR) 774244 BRESOV - Breeding for Resilient, Efficient and Sustainable Organic Vegetable production / Šlechtění pro odolnou, účinnou a udržitelnou ekologickou produkci zeleniny Cílem je zvýšit odolnost 3 nejvýznamnějších druhů zeleniny (brokolice, fazolí a rajčat) vůči biotickým a abiotickým stresům, přizpůsobit odrůdy specifickým požadavkům ekologické produkce a produkce s nízkými vstupy a zvýšit kvalitu ekologického osiva. https://bresov.eu/ Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. 5/2018-4/2022 6 989 349 / 5 962 020 771367 ECOBREED - Increasing the efficiency and competitiveness of organic crop breeding / Zlepšení dostupnosti odrůd a osiva vhodných pro ekologické zemědělství a zemědělství s nízkými vstupy Cílem je pro 4 plodiny (pšenici obecnou, brambory, sóju a pohanku obecnou) vyvinout: a) metody, strategie a infrastrukturu pro ekologické šlechtění, b) odrůdy se zvýšenou odolností vůči stresu, účinnějším využíváním vstupů a kvalitou a c) zdokonalené metody produkce vysoce kvalitního bio osiva. http://ecobreed.eu/ Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., PRO-BIO s. r. o., Selgen a. s. 5/2018-4/2023 6 263 831 / 5 759 459 774124 SUPER-G - Developing SUstainable PERma-nent Grassland systems and policies / Návrh udržitelných systémů obhospodařování trvalých travních porostů https://www.su pe r-g.e u/ Mendelova univerzita v Brně 6/2018-5/2023 9 994 997/ 9 994 997 773901 UNISECO - Understanding and improving the sustainability of agro-ecological farming systems in the EU / Porozumění a zlepšení udržitelnosti agroekologických zemědělských systémů v EU https://uniseco-project.eu Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Bioinstitut, o. p. s. 5/2018-4/2021 4 924 771 / 4 924 771 862850 BIOFRIUTNET - Boosting Innovation in Organic FRUIT production through strong knowledge NETworks / Podpora inovací v produkci bio ovoce prostřednictvím silných znalostních sítí https://biofruitnet.eu/ Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o. 11/2019- 10/2022 1 999 302/ 1 999 302 727230 LIVESEED - Improve performance of organic agriculture by boosting organic seed and plant breeding efforts across Europe. Cílem je zvýšit konkurenceschopnost ekologického sektoru skrze zvýšení dostupnosti kvalitního ekologického osiva a podporu šlechtění. Snahou je harmonizovat legislativu a vyvinout databázi dostupných osiv pro celou EU, zavést nové parametry pro testování doporučených odrůd pro EZ, analyzovat nové šlechtitelské postupy, identifikovat bariéry na trhu s bio osivy, budovat kapacity a propojovat zájmové skupiny. https://www.liveseed.eu/ 6/2017- 5/2021 8 997 295 / 7 454 839 52 Ministerstvo zemědělství ID) Název projektu Zapojené subjekty v ČR Doba trvání Celkové náklady / příspěvek EU (EUR) 773911 OK-Net EcoFeed - Organic Knowledge Network on Monogastric Animal Feed. Další z tematických sítí financovaných prostřednictvím Evropského inovačního partnerství (EIP-AGRI). Smyslem je pomoci zemědělcům, chovatelům a výrobcům ekologických krmiv dosáhnout cíle 100% využití bio a lokálních krmiv pro monogastry, zejména prasata, brojlery a nosnice, https://ok-net-ecofeed.eu/ Napojením na výstupy projektu OK-Net Arable (ID: 652654, 2015-2018) vznikla společná webová platforma podporující výměnu znalostí mezi zemědělci, poradci a vědci: https://organic-farmknowledge.org/ 1/2018- 12/2020 1 990 369 / 1 990 369 774340 Organic-PLUS - Pathways to phase-out contentious inputs from organic agriculture in Europe. Cílem je minimalizovat, příp. vyloučit z používání sporné vstupy v EZ. Díky tomu budou ekologické potravinové systémy lépe naplňovat IFOAM principy „ekologie". Zvýší se kvalita ekologické produkce, dojde k dalšímu snížení dopadu na životní prostředí a posílí se důvěra spotřebitelů díky zpřesnění pravidel a předpisům. https://organic-plus.net/ 5/2018-4/2022 4 121 527/4 091 526 773431 RELACS - Replacement of Contentious Inputs in organic farming Systems. Projekt usiluje o podporu vývoje a přijetí ekologicky bezpečných a ekonomicky životaschopných nástrojů a technologií s cílem omezit využívání externích vstupů v systémech ekologického zemědělství, konkrétně: mědi a minerálních olejů pro ochranu rostlin, recyklovaných hnojiva konvenčních hnojiv v rostlinné výrobě, antibiotik, anthelmintik a syntetických vitaminů v živočišné výrobě. https://relacs-project.eu/ 5/2018-4/2022 3 999 675 / 3 999 675 770747 LIFT - Low-Input Farming and Territories - Integrating knowledge for improving ecosystem-based farming. Cílem projektu je identifikovat potenciální výhody přijetí ekologického zemědělství v EU a pochopit, jak sociálně-ekonomické a politické faktory ovlivňují přijetí, výkonnost a udržitelnost ekologického zemědělství v různých měřítcích, od úrovně farmy až po úroveň regionu. https://www.lift-h2020.eu/ 5/2018-4/2022 5 000 000/5 000 000 816172 PPILOW - Poultry and Pig Low-input and Organic production systems' Welfare. Projekt si klade za cíl společně vybudovat prostřednictvím přístupu více aktérů řešení pro zlepšení dobrých životních podmínek drůbeže a prasat chovaných v ekologickém zemědělství ave venkovních zemědělských systémech s nízkými vstupy. https://www.ppilow.eu/ 9/2019 -8/2024 9 999 611 / 9 999 580 ^ Projekty uvedené v tabulce mají buď přímou vazbu na EZ příp. se zabývají ekosystémovými službami či veřejnými statky s nepřímou vazbou na EZ. Zdroj: Zdroj: CORDIS https.llcordis.europa.eulprojectslen; zpracovala ČTPEZ. Přehled projektů s vazbou na EZ: https.llec.europa.eulinfolsitesldefaultlfileslfood-farming-fisherieslfarmingldocumentslfa CORE Organic je zkratka pro „Koordinaci evropského nadnárodního výzkumu pro ekologické potravinářské a zemědělské systémy". Jde o síť evropských ministerstev a výzkumných institucí, která byla založena v roce 2004 za účelem realizace a financování nadnárodních výzkumných projektů v sektoru EZ. Síť získává finance z programu H2020, přímo z Evropské komise a podmínkou je i národní kofinancování. Během 15 let společné spolupráce partneři ERA-NET CORE Organic (aktuálně 27 partnerů z 19 zemí) vyhlásili šest nadnárodních výzev v rámci programů CORE Organic I, CORE Organic II, CORE Organic Plus a CORE Organic Cofund za přibližně 48 milionů EUR. ČR není členem konsorcia a české výzkumné instituce tak nemohou na projektech participovat. V rámci šesté výzvy bylo vybráno 12 z 50 podaných projektů s celkovým rozpočtem téměř 14 mil. EUR. Vybrané pro- jekty odstartovaly na jaře 2018 a budou probíhat do roku 2021. Jsou rozděleny do čtyř tematických oblastí: Systémy rostlinné výroby, Krmiva pro zvířata, Systémy chovu hospodářských zvířat a Zpracování biopotravin. Mezi tématy 12 řešených projektů je např.: BioVine (rozmanitost rostlin ve vinici k regulaci škůdců révy vinné), Domino (inovativní způsoby obhospodařování bio sadů zajišťující zvýšení úrodnosti půdy, biologické rozmanitosti a ekonomické udržitel-nosti), FreeBirds (inovace v ekologickém chovu drůbeže), GreenResilient (implementace agroekologických postupů při ekologickém pěstování plodin ve skleníku), Mix-Enable (strategie udržitelného ekologického smíšeného chovu hospodářských zvířat), Power (posílení dobrých životních podmínek a odolnosti v ekologickém chovu prasat), Pro-Org (šetrné metody zpracování potravin), ProRefine (nové metody lokální produkce vysoce kvalitního krmiva) aj. Více: https://www.coreorganic.org/ 53 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 Poslední výzvu k předkládání projektů vyhlásilo konsorcium CORE Organic Cofund v lednu 2021 pod názvem „Systémy ekologického zemědělství pro zlepšení smíšené rostlinné a živočišné produkce". Z 24 podaných projektů bylo vybráno k financování 5 projektů s celkovým rozpočtem 5 mil. EUR a předpokládaným startem řešení na podzim 2021. V roce 2019 proběhla navíc společná výzva CORE Organic Cofund a SUSFOOD2 cílená na projekty v oblasti udržitelných a ekologických potravinových systémů s rozpočtem okolo 9,5 mil. EUR. Z podaných 60 projektů splnilo formální požadavky 43, z nich 29 postoupilo do druhého kola hodnocení a 12 projektů bylo vybráno k realizaci. Nejvíce projektů náleželo do první ze čtyř nastavených kategorií: Potravinové systémy účinně využívající zdroje, cirkulární a bezodpadové, Rozmanitost potravin od pole až na talíř, Šetrné zpracování potravin a Udržitelné a chytré obaly. Tématem projektů je např. Identifikace klíčových faktorů pro přechod na udržitelné a ekologické potravinové systémy (FOODLEVERS), Využití vedlejších produktů, výlisků z olejnatých semen a syrovátky, k fermentaci a zpracování nových potravin na míru (RERBLEND), Udržitelné systémy chovu hospodářských zvířat díky zvýšení výnosů vojtěšky (ALL--IN), Zhodnocování vedlejších produktů potravinářského průmyslu pro využitív pekárenské výrobě (PROVIDE), Udržitelná výroba inovativního šumivého vína (SPiwi) aj. Více: https://susfood-db-era.net/main/content/Joint-call-20l9 TP Organics je evropská technologická platforma pro výzkum v oblasti biopotravin a ekologického zemědělství podporující vědecký výzkum a inovace v ekologických a ag-roekologických přístupech, které přispívají k dlouhodobě udržitelným zemědělským a potravinovým systémům. Platforma, fungující od prosince 2008, identifikuje výzkumné potřeby ekologického a agroekologického sektoru a definuje výzkumné priority, které předává tvůrcům politik v Evropě i mimo ni. Dále informuje své členy o možnostech financování výzkumu a inovací a podporuje výměnu znalostí mezi zemědělci, výzkumnými pracovníky a soukromým sektorem. Platforma každoročně pořádá Organic Innovation Days, soutěž o nejlepší inovační projekty v sektoru EZ, a spravuje tzv. Organic Innovation Aréna, kde představuje inovace, které byly vyvinuty nejen v sektoru EZ, ale i v rámci širší agroekologic-ké komunity. Dále každoročně pořádá TP Organics Science Day - vědecký den ke sdílení výzkumných priorit v rámci kongresu veletrhu Biofach. Více: https://tporganics.eu/ 8.3 Operační skupiny EIP-AGRI - inovace v ekologickém zemědělství Ve snaze lépe využívat výsledky výzkumu v praxi a zvyšovat konkurenceschopnost a udržitelnost evropského zemědělství podporuje Evropská unie v rámci Programu rozvoje venkova nový koncept spolupráce mezi výzkumem a praxí-Evropské inovační partnerství pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost (EIP-AGRI). Principem této spolupráce je řešení konkrétního problému nebo inovativního podnětu z praxe v rámci tzv. operačních skupin. Cleny skupiny jsou zástupci výzkumu i praxe, kteří společně hledají vhodná řešení na základě výsledků již realizovaných výzkumů. Výsledky projektů jsou šířeny zejména prostřednictvím sítě EIP-AGRI, resp. Celostátní sítě pro venkov napříč EU. Tématu ekologického zemědělství (konkrétně optimalizaci výnosů na orné půdě) se navíc věnuje jedna ze zhruba 40 mezinárodních fokusních skupin EIP-AGRI. Více: https://ec.europa.eu/eip/agriculture/en/focus-groups V ČR proběhl výběr projektů ve dvou termínech (v roce 2016 a 2017). V prvním kole bylo z 15 přihlášených projektů schváleno 9 s celkovou dotací 62 mil. Kč, v druhém kole bylo schváleno 10 projektů ze 14 podaných s celkovou dotací64 mil. Kč. Tématu EZ se věnovaly tři projekty: Separace lístků a stonků leguminóz - Biofarma Sasov (2017-2019), Ekologické pěstování alternativních plodin v podmínkách aridního klimatu i erozního ohrožení - VH Agroton a Rodinový způsob chovu prasat se zapouštěním kojících prasnic - opět Biofarma Sasov (2019-2020). Více: https://www.ctpez.cz/cz/v-a-i/e-i-p 8.4 Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) ČTPEZ byla založena v roce 2009 v souladu s iniciativou TP Organics a iniciativou Evropské komise pro vytvářenítechno-logických platforem. Cílem ČTPEZ je budovat a podporovat rozvoj znalostního systému v oblasti ekologického zemědělství a produkce biopotravin s důrazem na přenos poznatků ve všech klíčových oblastech sektoru. Platforma sdružuje instituce, které pokrývají oblast vědy, výzkumu a vzdělávání, zemědělce a zpracovatele z praxe i svazy a sdružení zabývající se osvětou ekologického zemědělství. V roce 2020 sdružovala ČTPEZ celkem 27 členů. ČTPEZ je členem evropské platformy TP Organics a IFOAM Organics Europe. Získané informace o dění v sektoru EZ v zahraničí platforma předává prostřednictvím pravidelně vydávaného elektronického zpravodaje na svém webu www.ctpez.cz. ČTPEZ se věnuje publikování tematických článků v odborném tisku, vydávání tiskových zpráv, přípravě a distribuci pozvánek a avíz svých členů (např. akcí demonstračních farem v EZ), spolupořádá osvětové a vzdělávací akce, vydává poradenské příručky. ČTPEZ je národním správcem databáze OrganicEprints. 8.5 Organic Eprints Organic Eprints je otevřená mezinárodní databáze výstupů a výsledků výzkumů v oblasti ekologického zemědělství. Databáze vznikla v roce 2002 v Dánsku z iniciativy Mezinárodního centra pro výzkum ekologických potravinových systémů (ICROFS - International Centre for Research in Organic Food Systems) s cílem zkvalitnit vzájemnou komunikaci a zpřístupnit výsledky výzkumu odborné i široké veřejnosti a sdílet je. V roce 2003 se k projektu připojil FiBL (Výzkumný ústav pro EZ ve Švýcarsku), jako první mezinárodní partner databáze a garant výstupů v německém jazyce, a provoz databáze začal být podporován také německým Spolkovým programem pro ekologické zemědělství (BOEL). 54 Ministerstvo zemědělství V archivu Organic Eprints je možno nalézt kompletní dokumenty v elektronické podobě, bibliografické údaje, abstrakty odborných článku a další metadata. Lze zde ukládat a vyhledávat informace v rámci konkrétních výzkumů, organizací nebo projektů souvisejících s ekologickým zemědělstvím, a to zdar- ma. V současné době obsahuje databáze více než 28 000 záznamů, registrováno je přes 30 000 uživatelů a archív využívá okolo 200 000 návštěvníků měsíčně. Se správou databáze pomáhají tzv. národní správci fungující aktuálně v 28 zemích. Více: www.orgprints.org 55 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 9. PROPAGACE EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Významným nástrojem propagace ekologického zemědělství je národní kampaň na podporu biopotravin a produktů ekologického zemědělství koordinovaná Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) v rámci celostátní podpory kvalitních potravin a značek kvality. Propagační kampaň pro biopotraviny je schválena jako tříletá (2020-2022) s rozpočtem 60 mil. Kč, a plynule navázala na pilotní edukační kampaň z období 2018-2019. Cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o biopotravinách a ekologickém zemědělství, především zvýšit znalost evropské a národní značky pro biopotraviny a produkty EZ.V roce 2020 vynaložil SZIF, nad rámec kampaně, dalších téměř 6 mil. Kč na mediální propagaci biopotravin v tisku a online médiích.V rámci kampaně probíhají jak aktivity zcela nové, tak se součástí stala každoroční kampaň MZe Září - Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství. Propagaci EZ a biopotravin se dlouhodobě věnuje několik organizací, většinou nevládních, částečně díky pravidelné podpoře ze strany MZe a dalších veřejných i soukromých zdrojů. Mezi významné propagační aktivity pravidelně podporované ze zdrojů MZe patří: • kampaň MZe „Září - Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství" (od 2005), nově zastřešená národní kampaní na podporu biopotravin a produktů EZ • soutěž „Česká biopotravina" (od 2002) • ocenění „Nejlepší ekofarma roku" (od 2019) vzniklé spojením dvou původních ocenění „Nejlepší sedlák" PRO--BIO Svazu ekologických zemědělců (od 2011) a „Bartákův hrnec" pro nejlepšího ekozemědělce (od 1992) • provoz informačního a osvětového webu o EZ a biopotravinách www.lovime.bio včetně mapy českých biopotravin https://kde.lovime.bio/ • pražský Biojarmark - farmářský trh v Praze zaměřený výhradně na biopotraviny (od 1994-2012, obnoveno od 2017). Řada ekofarem a bioproduktů je prezentována také v rámci celostátních propagačních akcí nezaměřených přímo na ekologickou produkci, jakými jsou například soutěž Regionální potravina, projekt MZe „Poznej svého farmáře" nebo edukativní kampaň na podporu kvalitních potravin „Akademie kvality". 9.1 Přehled vybraných propagačních akcí Září - Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství Tradiční informační akce v měsíci září zaměřená na osvětu spotřebitelů v oblasti ekologického zemědělství a produkce biopotravin. V roce 2020 se konal 16. ročník pod heslem „Kupujte BIO srdcem". Cílem kampaně je zvýšení zájmu veřejnosti o bio výrobky z domácí produkce a edukace v otázce podpory lokální ekonomiky a krátkých dodavatelských řetězců. MZe touto kampaní podporuje zejména různé akce, kterých se pravidelně zúčastňují desítky aktérů z řad nevládních organizací, ekologických zemědělců, výrobců i prodejců biopotravin a jsou hojně navštěvovány veřejností, pro kterou je Měsíc biopotravin možností seznámit se na vlastní kůži s řadou domácích bioproduktů, s principy a benefity jejich produkce, ale i získat tipy na prodejce či producenty ve svém blízkém okolí. Veškeré dění kolem kampaně se odehrává na webu a na facebookovém profilu. Více: www.mesicbiopotravin.cz Soutěž Česká biopotravina Soutěž „Česká biopotravina" je pravidelně vyhlašována již od roku 2002 a pořádá ji PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Soutěž je pořádána pod záštitou ministra zemědělství a ústředního ředitele SZPI. O prestižní titul Česká biopotravina se každoročně uchází desítky českých biopotravin. Soutěž nabízí výrobcům biopotravin jedinečnou příležitost pro zviditelnění svých výrobků jak mezi obchodníky samotnými, tak pro zpopularizování mezi širokou veřejností. Soutěž probíhá od roku 2018 v pěti kategoriích - biovíno, biopotraviny živočišného původu, biopotraviny rostlinného původu, biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky, a steaková biomasa. Každý rok je vyhodnocován vítěz jednotlivé kategorie a celkový vítěz soutěže. V odborné porotě zasedají zástupci SZPI, MZe, odborníci z oblasti zemědělství i potravinářství, obchodu i médií. Kontrolu správného značení zajišťuje kontrolní a certifikační organizace KEZ o. p. s. Českou biopotravinou roku 2020 a zároveň vítězem kategorie biopotraviny živočišného původu se stalo sušené hovězí maso z Mitrovského dvora na Vysočině. Nejlepším steako-vým masem byl Jehněčí hřbet z farmy Rudimov, v kategorii biopotraviny rostlinného původu zabodovala lahůdková chilli pasta od Svobodného statku na soutoku, nejlepší biopotravinou v sekci pro gastronomii, pochutiny a ostatní byla kolekce Bio bylinných čajů Květomluva od manželů Fryzel-kových a nejlepším biovínem roku 2020 byl vyhlášen Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2017 od Víno Marcinčák. Přehled všech držitelů titulu Česká biopotravina je uveden na webu: https://pro-bio.cz/ceska-biopotravina/historie/ 56 Ministerstvo zemědělství Ekofarma roku (spojení Bartákova hrnce a Nejlepšího sedláka) Ocenění Nejlepší ekofarma roku, které od roku 2019 uděluje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a Nadační fond Richarda Bartáka vzniklo spojením dosavadních dvou ocenění: Nejlepší sedlák roku a Bartákův hrnec pro nejlepší ekofarmu. V roce 2020 titul Nejlepší ekofarma roku získala Biofarma pod Hájkem v Horné Branné v Libereckém kraji. Biofarma pod Hájkem manželů Řehořkových je krásnou ukázkou rodinné farmy, kde se spojuje chov skotu v režimu ekologického zemědělství se zpracováním a agroturistikou. Na farmě mohou zájemci nejen koupit bio hovězí maso a výrobky z místního chovu, ale také se zde skvěle najíst a zůstat přes noc. Více: https://biofarma-pod-hajkem-cz.webnode.cz/ Biojarmark V roce 2020 proběhl 4. ročník pražského Biojarmarku - farmářského trhu zaměřeného výhradně na biopotraviny. Kromě nákupu potravin a občerstvení v biokvalitě nechybí pestrý doprovodný program v podobě živé hudby, tančírny, výstav fotografií či vaření pod širým nebem. Součástí Biojarmarku bývají besedy, v roce 2020 se stalo tématem kompostování. Tradice pražského Biojarmarku sahá až do roku 1994, kdy proběhl první ročník, tehdy ještě v areálu ekocentra Toul-cův dvůr na okraji Prahy. Po zhruba čtyřleté pauze byla tato výroční akce ekologického zemědělství v Praze obnovena a od roku 2017 ji pořádá PRO-BIO LIGA na dvoře Národního zemědělského muzea. Více: https://biojarmark.info/ Projekt MZe „Poznej svého farmáře" V rámci 7. ročníku projektu „Poznej svého farmáře", a v souvislosti s kampaní na podporu biopotravin a kampaní Září - měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, byly na měsíc září naplánovány propagační akce na pěti ekologických farmách: Biofarma Pod Hájkem (Liberecký kraj), Ekostatek Vlkaneč (Středočeský kraj), Horňácká farma (Jihomoravský kraj), Miloš Kůrka - Kůrkový bedýnky (Zahrada Cerníkovice, Královéhradecký kraj) a Ekofarma Bošina (Královéhradecký kraj). Poslední dvě akce se z důvodu nepříznivé epidemiologické situace neuskutečnily, jsou však přesunuty na rok 2021. Cílem projektu je propojit spotřebitele s lokálními farmáři, nabídnout možnost ochutnat kvalitní výrobky přímo od zemědělců a ukázat, jakým způsobem produkty vznikají. Více: http://poznejsvehofarmare.cz/ 57 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 10. ORGANIZACE A SDRUŽENÍ PŮSOBÍCÍ V SEKTORU EZ Oborové organizace a sdružení PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Svaz PRO-BIO je nestátní nezisková organizace, která v České republice prosazuje a podporuje zájmy ekologických zemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Jeho hlavním posláním je prosazovat a aktivně podporovat ekologické zemědělství na území ČR. Jeho členy jsou ekologičtí zemědělci, zpracovatelé, výrobci a prodejci biopotravin, zemědělští poradci, spotřebitelé a přátelé ekologického zemědělství. www.pro-bio.cz • Regionální centra Svazu PRO-BIO: v rámci svazu funguje I I regionálních center, která v místě svého působení poskytují svým členům poradenství, organizují vzdělávací akce a podporují rozvoj ekologického zemědělství. • PRO-BIO Liga, pobočný spolek: pobočka Svazu PRO--BIO s celorepublikovou působností zaměřená na propagaci a osvětu biopotravin a systému ekologického zemědělství mezi spotřebitelskou veřejností, nově vystupující pod značkou Lovíme.bio. www.lovime.bio • Bioprodejny Svazu PRO-BIO: pobočka sdružující prodejny biopotravin v ČR, pro své členy realizuje aktivity na podporu prodeje a společnou propagaci. ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství ČTPEZ je sdružení významných aktérů z oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání, zemědělské a potravinářské produkce a obchodu a oborových nevládních organizací se zaměřením na ekologické zemědělství a produkci biopotravin. Cílem ČTPEZ je budovat a podporovat rozvoj znalostního systému v oblasti ekologického zemědělství a produkce biopotravin a posílit konkurenceschopnost ekozemědělského sektoru v ČR ve všech jeho klíčových oblastech. iviviv.ctpez.cz EKOVIN - Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, o. s. Občanské sdružení, které sdružuje právnické a fyzické osoby zabývající se integrovanou a ekologickou produkcí hroznů a vína, koordinuje jejich činnost a chrání jejich zájmy. Svaz se zabývá také vzdělávací a osvětovou činností v této oblasti zemědělské produkce. iviviv.ekovin.cz BioSad Občanské sdružení pro ekologickou produkci ovoce. Jeho posláním je podpora rozvoje ekologické produkce ovoce v České republice. Cílem je usnadnění komunikace mezi výzkumem a pěstiteli a podpora efektivního uplatňování výsledků výzkumu v praxi. iviviv.biosad.cz Kontrolní organizace a státní dozorové orgány ABCERT AG, organizační složka Pobočka německé certifikační organizace ABCert působí v České republice od roku 2006 jako akreditovaný kontrolní a certifikační orgán ekologického zemědělství. iviviv.abcert.cz Biokont CZ, s. r. o. Česká kontrolní organizace založená v roce 2005 a pověřená kontrolní a certifikační činností v ekologickém zemědělství v České republice i na Slovensku. iviviv.biokont.cz BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r. o. Společnost je součástí mezinárodní skupiny Bureau Veritas, jako akreditovaný kontrolní a certifikační orgán pro ekologické zemědělství působív České republice od roku 2013. iviviv.ekozemedefstvi.cz KEZ o. p. s. První česká akreditovaná kontrolní a certifikační organizace, která zajišťuje kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. Organizace byla založena v roce 1999, kromě certifikace ekologického zemědělství poskytuje služby také v oblasti privátní certifikace stravovacích zařízení či přírodní kosmetiky. iviviv.kez.cz ÚKZUZ - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Státní instituce pověřená od I. ledna 2010 k provádění úředních kontrol v ekologickém zemědělství za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiva potravin a pravidel o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat. ÚKZUZ dále vede databázi osiv a sadbových brambor pro EZ a registr prostředků na ochranu rostlin a hnojiv vhodných do EZ; vydává výjimky na použití konvenčního osiva a sadby, koordinuje ověřování odrůd v podmínkách EZ v ČR a zahájena byla i dlouhodobá pokusnická činnost v EZ. iviviv.ukzuz.cz SVS - Státní veterinární správa Státní instituce, která ze zákona vykonává dozor nad zdravím zvířat a nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu. Všechny povinnosti a práva SVS jsou vyjmenovány ve veterinárním zákoně č. 166/1999 Sb. Od roku 2016 SVS vykonává na základě veřejnoprávní dohody s MZe kontrolu ekologické produkce v rámci svých kompetencí daných zákonem. iviviv.svscr.cz SZPI - Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní instituce, která vykonává dozor nad dodržováním evropského a národního potravinového práva v ČR a je součástí celoevropského systému úřadů, které mají obdobné kompetence. Inspekce kontroluje především bezpečnost, 58 Ministerstvo zemědělství jakost a správné označování potravin, surovin pro jejich výrobu, zemědělských výrobků a tabákových výrobků. Od roku 2016, na základě veřejnoprávní dohody s MZe, vykonává kontrolu ekologické produkce v rámci svých kompetencí daných zákonem č. 110/1997 Sb. a souvisejícími předpisy. Jedná se zejména o kontroly určité části maloprodejen biopotravin, kteří jsou vyjmuti z působnosti předpisů pro ekologickou produkci a nepodléhají její kontrole. www. szpi.gov. cz Odbor environmentálni a ekologického zemědělství MZe Jedná se o příslušný orgán ve smyslu legislativy ekologické produkce, zejména nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a jeho prováděcích předpisů. Odbor zajišťuje funkčnost celého kontrolního systému EZ včetně nastavení postupů při porušení pravidel (tj. dohled nad čtyřmi kontrolními organizacemi), dále zajišťuje uplatňování evropské a národní legislativy pro EZ a výrobu biopotravin, používání státního loga „biozebry", vedení registru všech ekologických podnikatelů (zemědělců, výrobců, distributorů apod.) v ČR. http://eogri.cz/pub/ic/iveb/inze/ zemeefe/stvi/eko/ogicke-zemeefe/stvi/ Odbytové organizace PRODEJ-BIO s. r. o. Společnost založená v roce 2008 organizuje a koordinuje odbyt českých biosurovin (obilovin, luštěnin, krmiv, osiv, masa) s cílem umístit českou produkci na český trh. Nadbytečná produkce je vyvážena do zemí EU. www.prodejbio. cz Družstvo ČESKÉ BIOMLÉKO Družstvo vzniklo v roce 2012 jako sdružení producentů bio-mléka v ČR za účelem zajištění společného odbytu biomlé-ka a poskytování podpory členům při prodeji a uváděnízbo-ží na trh. http.V/ceskebiom/eko.cz/ Vzdělávací, výzkumné a poradenské organizace Bioinstitut, o. p. s. - Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny Organizace zaměřená na podporu rozvoje EZ v ČR formou poskytování poradenství, vzdělávání, přenosu poznatků z výzkumu do praxe, publikační činností, osvětou a propagací sektoru mezi odbornou i laickou veřejností a komunikací potřeb sektoru na úrovni státní správy. Bioinstitut je koordinátorem České technologické platformy pro ekologické zemědělství a členem FiBL International - Mezinárodního sdružení výzkumných institucí v oblasti EZ. iviviv.bioinstitut.cz Biocont Laboratory, spol. s r. o. Společnost poskytující ekologicky a integrovane hospodařícím zemědělcům a lesníkům co nejucelenější paletu prostředků a technologií biologické a biotechnické ochrany rostlin včetně informačního servisu a poradenství. iviviv.biocont.cz Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. VÚRV je v ČR největším pracovištěm aplikovaného výzkumu zaměřeným na rostlinnou výrobu a příbuzné obory. Hlavním cílem výzkumu ve VÚRV je získat vědecké poznatky pro podporu trvale udržitelného rozvoje zemědělství na základě inovací systémů a technologií pěstování zemědělských plodin pro produkci kvalitních a bezpečných potravin, krmiv a surovin pro energetické a průmyslové využití. Od roku 2006 má ve vlastnictví experimentální pozemek certifikovaný pro ekologické pěstování. Kromě toho se ve VÚRV nachází genová banka, která uchovává širokou škálu genetických zdrojů rostlin. Současný výzkum je orientován především na možnosti využití genetických zdrojů minoritních plodin, ke kterým patří především plu-chaté druhy pšenice (špalda, dvouzrnka, jednozrnka), pohanka a proso. iviviv.vurv.cz Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. VÚZV realizuje základní a aplikovaný výzkum v oblastech genetiky a šlechtění zvířat, reprodukce, výživy, kvality živočišných produktů, etologie, technologií chovů, managementu stád a ekonomiky výroby. Tato činnost je zaměřena nejen do sektoru majoritního konvenčního zemědělství, ale i do oblastí ekologických chovů. Od roku 2019 má ústav certifikovaná jatka pro ekologickou porážku v rámci experimentální farmy a registraci pro výrobce biopotravin. iviviv.vuzv.cz Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Ústav je zaměřen na aplikovaný výzkum v oblasti zemědělství, potravinářství a biotechnologií. Zabývá se šlechtěním, množením a prodejem osiv. Nabízí poradenskou činnost a služby. Od roku 2009 má ústav certifikovanou posklizňo-vou linku pro čištění osiv v biokvalitě. Tato linka je stavěná na menší partie a je schopna čistit široké spektrum materiálů. V roce 2013 firma rozšířila nabídku osiv o osiva některých svých odrůd v biokvalitě. iviviv.vupt.cz Ústav zemědělské ekonomiky a informací ÚZEI je expertním centrem zaměřeným na zemědělskou ekonomiku, potravinářství, zemědělské poradenství a informace. Mezi hlavní činnosti ÚZEI patří základní a aplikovaný výzkum v oboru zemědělské ekonomiky a politiky; zabezpečení komplexního odborného servisu pro MZe i další orgány státní správy; výkon funkce Kontaktního pracoviště FADN CZa poradenského a vzdělávacího centra pro oblast zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova. V oblasti ekologického zemědělství zajišťuje sběr údajů o vývoji EZ a bioprodukci v ČR, provádí analýzu trhu biopotravin a sleduje ekonomiku ekofarem v rámci FADN. iviviv.uzei.cz Česká zemědělská univerzita v Praze Univerzita má v současné době 6 fakult. Studium vedle klasických zemědělských oborů zahrnuje širokou paletu oborů z oblasti životního prostředí, ochrany krajiny, obnovitelných zdrojů i související pedagogiky. Obor Ekologické zemědělství je aktuálně možno studovat na FAPPZ v bakalářském i magisterském studiu. Ekologické a alternativní zemědělství je vyučováno i v dalších oborech FAPPZ, FZP a FTZ jako povinný, povinně volitelný či volitelný předmět. Od roku 59 Ročenka Ekologického zemědělství za rok 2020 1992 jsou na výzkumné stanici FAPPZ v Praze - Uhříněvsi úspěšně realizovány pokusy s ekologickým pěstováním různých polních a zahradních plodin. iviviv.czu.cz Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Univerzita má v současné době 8 fakult, komplexní vědec-ko-pedagogickou činnost v oboru zemědělství zajišťuje Zemědělská fakulta. Základy ekologického zemědělství jsou součástí bakalářských studijních oborů Agroekologie a Trvale udržitelné systémy hospodaření v krajině. V magisterském stupni je možné studovat přímo specializaci ekologické zemědělství v rámci oboru Agroekologie. Od roku 2010 je pro pokusnou činnost využíván ekologicky certifikovaný pozemek. iviviv.jcu.cz Mendelova univerzita v Brně Mendelova univerzita je tvořena 5 fakultami. Ačkoli nemá specializované pracoviště pro problematiku ekologického zemědělství, několik vědeckých pracovníků se tímto tématem dlouhodobě systematicky zabývá. Vyučovány jsou zde předměty Ekologické zemědělství, Ekologické systémy chovu zvířat, Ochrana v systémech ekologického zemědělství (na Agronomické fakultě), Ekologická produkce zeleniny a speciálních rostlin a Ekologické vinohradnictví a vinařství (na Zahradnické fakultě). www.mendelu.cz Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je největší vzdělávací institucí svého druhu ve střední a východní Evropě. Navazuje na téměř 200letou tradici výuky technické chemie v Cechách. V rámci mezinárodních i národních projektů je na Ústavu chemie a analýzy potravin věnována intenzivní pozornost zkoumání kvality, původu (traceabili-ty) a pravosti (authenticity) ekologických surovin a produktů. iviviv.vscht.cz Další organizace Asociace místních potravinových iniciativ Nevládní organizace podporující vznik a rozvoj místních potravinových systémů založených na šetrném zacházení s krajinou a férových vztazích mezi zemědělci a spotřebiteli (komunitou podporované zemědělství, komunitní zahrady aj.). Asociace potravinových iniciativ AMPI stojí za novým vzdělávacím programem Farmářská škola (www.farmarskaskola.cz), pomaturitním vzděláváním v ekologickém a biodynamickém zemědělství zaměřeném především na poskytnutí praxe. www. asociaceampi. cz Ekologický institut Veronica Ekologický institut Veronica působící v Brně a v Hostětíně se zabývá odbornou a vzdělávací činností v ochraně přírody a šetrném spotřebitelství, poskytuje interpretaci odborných envi- ronmentálních témat. V rámci tohoto zaměření vzdělává spotřebitelskou veřejnost také v oblasti ekologického zemědělství a biopotravin. Je organizátorem brněnského biojarmarku. www. veronica. cz Hnutí DUHA Jedna z největších environmentálních nevládních organizací v ČR v rámci svého programu Zemědělství aktivně prosazuje systém ekologického zemědělství a jeho nástroje, propojuje drobné ekozemědělce a spotřebitele, věnuje se problematice místních potravin. Je provozovatelem adresáře farem, obchodů, eshopů a bioklubů zaměřených na místní zemědělskou produkci. iviviv.hnutiduha.cz Informační středisko pro rozvoj Moravských Kopanie, o. p. s. Obecně prospěšná společnost realizuje aktivity zaměřené na podporu rozvoje ekologického zemědělství ve Zlínském kraji a na Hodonínsku i aktivity zaměřené na Moravské Kopanice -tamní kulturu, tradice a přírodu i šetrný cestovní ruch. www. iskopanice. cz Nadace Partnerství Jedna z největších nadací na podporu projektů týkajících se životního prostředí, existuje již od roku 1991. Přispívá prostřednictvím svých grantových programů na nejrůznější témata spojená se životním prostředím a udržitelným rozvojem; poskytuje odborné služby, vzdělává širokou veřejnost i veřejnou správu, inspiruje Otevřenou zahradou v centru Brna a organizuje řadu informačních a propagačních kampaní. iviviv.nadacepartnerstvi.cz ŽERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s. Agentura zabývající se vzdělávací, výzkumnou a koordinační činností při realizaci programů a opatření v rámci trvale udržitelného rozvoje venkova a využití krajiny zemědělcem. Pořádá vzdělávací programy pro zemědělskou veřejnost a exkurze do modelových zemědělských podniků, včetně ekologických. Ve svých činnostech se zaměřuje zejména na téma údržby a zvyšování kvality půdy. www.zeraagency.eu 60 YEARBOOK 2020 ORGANIC FARMING IN THE CZECH REPUBLIC MINISTRY OF AGRICULTURE OF THE CZECH REPUBLIC Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 I. THE PRESENT STATE OF ORGANIC FARMING IN THE CZECH REPUBLIC new farms. Considering the conversion period of the Common Agricultural Policy (CAP), it will be possible for all farms, including new applicants, to enter into the OF measure in the form of a subsequent short-term yearly commitment. The overall development in the number of organic farms, the proportion of agricultural land under OF, and its share of total agricultural land resources since 1990 are shown in Graph I. The Czech Republic is one of twenty countries in the world with the greatest proportion of land under OF (8th position within Europe), and among the 15 countries with the highest proportion of organic land against total agricultural land (6th place within Europe, 4th place in the EU after Austria, Estonia and Sweden, just ahead of Italy and Latvia). Although there has been renewed growth in OF acreage in the Czech Republic since 2016, the achieved increase is among the lowest within the EU. The stagnation in OF development in CZ is also confirmed by one of the lowest proportions of land within the OF conversion period (less than 10%). Tab. I Development in agricultural acreage and number of farms under organic farming (1990-2020) Year Number of organic farms Acreage of farmland under OF (ha) Percentage of total agricultural land (%) Year-on-year change in number of organic farms (%) YOY change in total acreage of organic farmland (%) 1990 3 480 - - - 1995 181 14,982 0.35 -3.2 -5.3 2000 563 165,699 3.86 19.0 49.6 2005 829 254,982 5.98 -0.8 -3.2 2010 3,517 448,202 10.55 30.8 12.5 2015 4,1 15 494,661 11.74 5.9 0.1 2016 4,243 506,070 12.03 3.1 2.3 2017 4,399 520,032 12.37 3.7 2.8 2018 4,606 538,223 12.80 4.7 3.5 2019* 4,690 540,993 15.22 1.8 n.a. 2020 4,665 543,252 15.28 -0.5 0.4 * Due to the methodology modification in 20/9, the YOY change in total acreage of organic farmland is not stated. Source: MoAand REP (data always as at 31.12. of given year); compiled by CTPOA. The total area of agricultural land in the LPIS as at 31 December 2020 was 3,555,247 ha. 62 I.I The development of organic farming By 31. 12. 2020 there were 4,665 organic farms with a total organic acreage of 543,252 hectares, which represents a I5.315 (Land Parcel Identification System), see Tab. I. A year-on-year comparison shows stagnation in the development of organic farming (OF) in 2020. The overall OF acreage increased by a mere 0.4 % (2,259 ha), the number of organic farms even fell slightly by 0.5 %. The slowdown in OF development relates, among other things, to 5-year commitments coming to an end (2015-2019), and no further requests being accepted for inclusion in the OF system in 2020. Considering the delay in European legislation, in 2020 it was possible only for farms and acreage already included in OF to enter into the "Organic Farming" measure in the form of subsequent short-term commitments for a 2-year period. A renewal in OF development is anticipated in 2021, with an estimated 2 % increase in acreage and the number of _ Ministry of Agriculture of the Czech Republic Graph I Development in total OF acreage, number of organic farms and share of total agricultural land (1990-2020) O — fNm^-Ln\or*"*ooo\o — fNm^-Ln\or*"*ooo\o — fNm^-Ln\Dr*-*ooo\o ONONONONONONONONONONOOOOOOOOOO — — — — — — — — — — Cvl ONONONONONONONONONONOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO — — — — — — — — — — fNfNfNfNfNfNfNfNfNOJfNfNOJfNfNNfNOJNfNoJ Source: MoA and REP (data always as at 31.12. of given year); compiled by CTPOA. Tab. 2 Pattern of land resources in organic farming as at 3 LI 2.2020 Land Acreage (ha): YOY chan ge 2020/19 conversion period under OF system total (%) (ha) Total OF land 35,092 508,160 543,252 0.4 2,259 Permanent grassland 19,286 423,976 443,262 -0.2 -723 Arable land 15,170 78,531 93,701 3.5 3,171 Of which: standard arable land 13,444 73,629 87,073 3.4 2,844 grassland on arable land 1,717 4,869 6,586 4.7 295 fallow land 9 33 42 325.8 32 Permanent cultures 594 5,477 6,070 -3.1 -194 Of which: orchards (intensive and others) 292 3,268 3,560 -4.1 -152 vineyards 124 847 971 1.5 14 hop-fields 0 12 12 11.5 1 other permanent crops (landscape orchards) 178 1,350 1,528 -3.6 -57 Other land* 42 176 218 2.2 5 * Other land includes: tree nursery, fast growing trees, woodland, other cultures, non-productive areas and ponds. Source: REP; compiled by CTPOA. 1.2 Pattern of land-use in organic farming Permanent grassland (PG) is the long-term dominant form of land use in OF (with an area of over 443,000 ha and a share 82 % of total OF acreage in 2020), but a positive trend of increasing arable land areas is evident in recent years. At the end of 2020, arable land made up 17.2 % (93,701 ha), which is the largest share of overall organic land recorded so far in the history of OF development (see Table 4). Permanent cultures make about I % of OF acreage, of which 85 % of land is orchards, and 16 % is vineyards. The structure of OF land use corresponds to the agricultural structure of the regions in which OF is developing in CZ, i.e., 90 % of OF acreage lies within less favourable highland and upland regions, and more than 40 % of protected area is managed organically. Within the EU states, the Czech Republic has the most distinctly different structure of OF land use, and agriculture in general. CZ is among the countries with a high proportion of arable land (almost 70 % of farm acreage is arable land, permanent grassland covers a mere 28 %, and just under 2 % comprises of permanent cultures). A higher proportion of grassland under OF therefore contributes to maintaining meadows and pasture in CZ, and approaching the EU average for arable land (less than 60 %). In the last 5 years, the acreage of PG has increased by more than 35,000 ha (i.e., in increase of almost 10 %, see Tab. 3). 63 Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 Tab. 3 Development in the pattern of land resources in organic farming (2000-2020) Land use 2000 2005 2010 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Arable land 15,295 20,766 54,717 64,529 66,386 71,515 80,939 90,530 93,701 Grassland 149,705 209,956 369,057 407,448 418,255 427,717 435,287 443,985 443,262 Permanent cultures (orchards, vineyards, hop-fields) 462 820 5,939 6,839 6,149 6,205 6,164 6,265 6,070 Other land 237 23,440 18,054 15,845 15,279 14,595 15,834 214* 218 Total acreage 165,699 254,982 447,767 494,661 506,070 520,032 538,223 540,993 543,252 * Due to the methodology modification in 2019, there was a signiftcantYOY decrease in the other land use.Areas outside the LPIS, which formed the majority of this land use category are no longer included. Source: MoAand REP (data always as at 31.12. of given year). Tab. 4 Comparison of the pattern of land resources in organic farming in the selected years (2000-2020) Land use 2000 2005 2010 2015 2016 2017 2018 2019 2020 (%) (%) (%) (%) (%) (%) (%) (%) (%) Arable land 9.23 8.14 12.22 13.05 13.12 13.75 15.04 16.73 17.25 Grassland 90.35 82.34 82.42 82.37 82.65 82.25 80.87 82.07 81.59 Permanent cultures 0.28 0.32 1.33 1.38 1.22 1.19 1.15 1.16 1.12 Other land 1.14 9.19 4.03 3.20 3.02 2.81 2.94 0.04 0.04 Total acreage 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Source: MoAand REP (data always as at 31.12.of given year). The most rapid growth in OF acreage in recent years has been that of arable land (of almost 30,000 ha and 45 % against an original 64,000 ha in 2015). On the other hand, after a significant increase in acreage between 2008 and 2011, and a decline in 2015 and 2016, the acreage of permanent cultures has stagnated at about 6,100 ha. 1.3 Size of establishment in organic farming The Czech Republic is among the countries with the highest average acreage of agricultural business, in both conventional and organic farming. Within the EU, CZ is second only to Slovakia (246 ha) in the average organic farm acreage (116 ha in 2020). Estonia and Sweden have averages of over 100 ha, while the EU average is 42 ha. In most European countries it is also the case that organic farms are bigger, often double or more than double the size of conventional farms. The average size of conventional farms in CZ is ca 75 ha, in the EU it is 20 ha. In terms of the pattern of farm-size, the largest category of organic farms comprises of businesses with an acreage of 10-50 ha (40 % of farms; see Tab. 5). The largest proportion of organic farmland is worked on farms of 100-500 ha acreage. The proportion of this category has increased every year (38 % in 2020) and since 2010 it has taken the top position, previously dominated by the 500-1,000 ha category. At the same time, the 100-500 ha category saw the highest YOY increase in area (3,750 ha). A comparison shows that approximately a quarter of farms (of over 100 ha acreage) work about 80 % of the entire organic acreage, i.e., 5 % of farms (over 500 ha) work about 40 % of organic acreage. Thus, it can still be stated that, in OF, large farms with mostly grassland are predominant, but each year the share of the largest farms in the area decreases. 64 Ministry of Agriculture of the Czech Republic Tab. S Size of organic farms in 2019 and 2020 Farm size 2019 2020 YOY chanj ge 2020/19 categories according to acreage (ha) Nun nber Acreage Nun nber Acreage Number Acreage (abs.) (%) (ha) (%) (abs.) (%) (ha) (%) (abs.) (%) 0 to < 5 384 8.2 881 0.2 407 8.7 898 0.2 6.0 1.9 5 to < 10 383 8.2 2,867 0.5 354 7.6 2,650 0.5 -7.6 -7.6 10 to < 50 1,930 41.2 50,815 9.4 1,867 40.0 49,968 9.2 -3.3 -1.7 50 to < 100 824 17.6 58,378 10.8 859 18.4 61,422 1 1.3 4.2 5.2 100 to < 500 916 19.5 202,328 37.4 927 19.9 206,077 37.9 1.2 1.9 500 to < 1,000 193 4.1 1 34,451 24.9 192 4.1 133,264 24.5 -0.5 -0.9 1,000 to < 2,000 56 1.2 76,435 14.1 56 1.2 76,710 14.1 0.0 0.4 2,000 + 4 0.1 14,839 2.7 3 0.1 12,263 2.3 -25.0 -17.4 Total 4,690 100 540,993 100 4,665 100 543,252 100 -0.5 0.4 Source: REP (data always as at 31.12.of given year); compiled by CTPOA. 1.4 Development of organic farming in regions of the Czech Republic The distribution of organically-farmed land is not even in CZ (Tab 6). The largest areas of organically farmed land are situated in the highland border parts of South Bohemia, Pilsen, Moravia-Silesia, Karlovy Vary and Ústí nad Labem regions. Nearly 60 % of organic farmland is located in these five regions (see Graph 2) and two of them have the largest average size of organic farms (228 ha in Karlovy Vary Region and 157 ha in Ústí nad Labem Region). In terms of the number of organic farms, South Bohemia Region is the long-term leader (674 organic farms), followed, much as in the previous year, by Pilsen, Moravia-Silesia and Zlín Regions (see Graph 3). Vysočina Region is also becoming relatively significant in terms of the number of farms. Tab. 6 Number of organic farms and total OF acreage in Czech regions in 2020 Region* Number of Total organic acreage of which in conversion period Average organic farm organic farms (ha) (%) (ha) (%) (ha) South Bohemia 674 83,994 15.5 5,440 6.5 125 Pilsen 574 70,166 12.9 5,371 7.7 122 Moravia-Silesia 420 58,332 10.7 2,062 3.5 139 KarlovyVary 251 57,145 10.5 2,947 5.2 228 Ústí nad Labem 304 47,607 8.8 2,449 5.1 157 Olomouc 293 41,439 7.6 2,219 5.4 141 Zlín 386 39,038 7.2 2,289 5.9 101 Liberec 279 34,693 6.4 1,205 3.5 124 Hradec Králové 250 24,659 4.5 1,940 7.9 99 Central Bohemia 353 24,279 4.5 3,681 15.2 69 South Moravia 324 23,778 4.4 2,787 1 1.7 73 Vysočina 370 21,477 4.0 1,591 7.4 58 Pardubice 179 16,596 3.1 1,110 6.7 93 Prague 8 48 0.0 0 0.0 6 Total 4,665 543,252 100 35,092 6.5 1 16 * Regions are listed according to total organic acreage under LPIS. Farms are included in a region according to the largest acreage recorded in REP (from LPIS data). If a farm uses land in more regions, it is included in the region where it has most land. Source; REP (data as at 31.12.2020); compiled by CTPOA. 65 Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 Tab. 7 OF land according to land use compared to total acreage in regions of CZ in 2020 Region* Total OF acreage (ha) Of which acreage (ha): CZ Share of OF land in total acreage of given category of land use in CZ (%) Arable land Grass land Permanent cultures agricultural land (ha) Total agricultural land Arable land Grass land Permanent cultures KarlovyVary 57,145 6,164 50,930 34 101,378 56.4 17.4 77.6 21.3 Liberec 34,693 2,249 31,983 422 103,089 33.7 5.8 51.0 34.7 Moravia-Silesia 58,332 5,967 51,857 488 216,168 27.0 4.8 57.4 54.0 Zlín 39,038 6,374 31,792 858 149,161 26.2 6.9 58.7 33.1 Pilsen 70,166 17,886 52,053 201 328,484 21.4 8.8 42.2 29.9 Ústí nad Labem 47,607 3,706 43,21 1 674 223,468 21.3 2.4 66.8 12.8 South Bohemia 83,994 8,505 75,271 202 428,136 19.6 3.4 42.2 18.4 Olomouc 41,439 3,920 37,280 221 244,129 17.0 2.2 58.2 10.5 Hradec Králové 24,659 2,819 21,580 258 236,089 10.4 1.7 31.6 12.7 Pardubice 16,596 2,810 1 3,679 98 232,898 7.1 1.6 24.4 18.1 South Moravia 23,778 16,687 5,246 1,841 363,807 6.5 5.2 22.5 10.2 Vysočina 21,477 8,712 12,616 145 360,501 6.0 3.2 15.2 57.8 Central Bohemia 24,279 7,878 15,753 619 557,406 4.4 1.6 21.9 1 1.3 Prague 48 25 12 1 1 10,534 0.5 0.3 2.2 25.6 Total 543,252 93,701 443,262 6,070 3,555,247 15.3 3.8 44.0 15.0 * Regions are listed according to share of total OF land in total agricultural land in CZ according to LPIS. Source: REP (data as at 31.12.2020), LPIS data (MoA); compiled by CTPOA. The regions fall into a different order if we list them according to the share of total OF land in total agricultural land in CZ. In 2020 the national average (i.e. 15.3 %) was exceeded again in eight regions, while KarlovyVary Region was well above it with 56 %. As in previous years this was followed by the Liberec, Moravia-Silesia, Zlín, Pilsen and Ústí nad Labem Regions with a share of more than 20%. In production areas the OF share has remained low, from 4 to 7 %. Organic farmers in the Czech Republic in 2020 managed over 44 % of permanent grassland, 3.8 % of arable land and around 15 % of permanent crops (nearly 26 % of orchards, 6 % of vines and 0.2 % of hop-fields, respectively). Graph 2 Share of regions in total OF acreage in 2020 Source: REP (data as at 31.12.2020); compiled by CTPOA 66 Ministry of Agriculture of the Czech Republic Graph 3 Share of regions in total number of organic farms in 2020 Hradec Králové Pardubice 8 % Pilsen South Bohemia 12% 15% Source: REP (data as at 31.12.2020); compiled by CTPOA. 1.5 Number of registered businesses in organic farming At the end of 2020 there were 5,807 businesses involved in organic farming. The slight year-on-year decrease by II businesses was mainly due to the falling number of organic farmers as a result of 5-year commitments coming to an end, and the restricted entry of new applicants to the OF measure within the RDP. Another factor was also the slowinggrowth in the number of registered organic product producers and traders. The new conditions of support for OF from the year 2023 will have a significant influence on further OF development. A total of 4,665 farms were registered as organic, of which 372 (8 %) were registered at the same time as organic food producers and 143 organic farms were registered at the same time for the distribution of organic food. The total number of organic farmers decreased by 0.5 % year-on-year, which is the third decline in the entire history of OF development in the Czech Republic (the decline occurred in 2005 and 2014). At the end of 2020, a total of 865 businesses were registered as producers of organic foods, 99 subjects were newly registered and 59 on the contrary, its activity ceased. This is a 5 % year-on-year increase, which, however, shows a slowdown compared to previous years. As in previous years, the most common activities in 2020 included processing and preserving meats and meat products, processing and preserving fruit and vegetables and milk processing, as well as wine-making. Of a total 865 registered organic food producers, 282 were also registered in the "organic farm" category, processing their products on site. Tab. 8 The number of registered businesses in OF as at 31.12.2019 and 2020 Type of organic business Number of businesses YOY change 2020/19 2019 2020 (abs.) (%) Organic farmer 4,690 4,665 -25 -0.5 Producer of organic foods 825 865 40 4.8 Distributor of organic products and organic foods 1,020 1,049 29 2.8 Feed producer 63 71 8 12.7 Seed producer 69 76 7 10.1 Organic beekeeper 10 9 -1 -10.0 of which: Importer of organic foods from 3rd countries 311 324 13 4.2 Exporter of organic foods to 3rd countries 163 159 -4 -2.5 Farm processor 270 282 12 4.4 Source: REP; compiled by CTPOA. Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 In other words, roughly a third of producers are on-farm processors. The increase in the number of farm processors is slightly lower than that of organic food processors overall, and currently only about 6 % of organic farms actually process organic products on site. The number of distributors increased to 1,049 businesses which represents a YOY increase of 3 % and a significant slowdown in growth compared to the previous development. The number of businesses importing from and exporting to so-called third countries has also slowed down significantly. On the organic food market, there are also a great number of businesses involved in retail sale (i.e. retail chains, health-food shops etc.) who, according to the Law on Organic Farming, no longer have to be registered as of 2006. 68 Ministry of Agriculture of the Czech Republic 2. PATTERN OF PRODUCTION ON ORGANIC FARMS Data on production on organic farms has been collected by IAEI in cooperation with inspection bodies since 2007, under the authority of the MoA. Detailed data is collected throughout the year; it therefore differs from the basic data presenting the situation in organic farming as at 31.12.2020. 2.1 Plant production As in previous years, the main crops on arable land were cereals (43 %) and fodder (45 %). Cereal acreage saw a slight year-on-year decrease (by 1,090 ha), although the proportion of cereals in OF increased by almost 4,000 ha. As a result, the production of organic cereals increased by more than 10,000 tonnes (by 12 %) to 98,569 tonnes. Wheat and oats remained the most commonly grown cereals, collectively representing 54 % of overall cereal acreage in OF. Other significant cereals, taking up more than 10 % of acreage, included triticale, barley, and now also spelt wheat. Of the total quantity of cereals produced, 75 % was sold, of which almost 80 % was sold in organic quality. A quarter of cereals produced remained on farms as feedstuffs and seed. Two thirds of cereal sales went to the domestic market, and 33 % went to export, which shows a steady decline in exports (down from 43 % in 2015). Fodder crops increased for the third year (by 13 % and 4,955 ha). In organic fodder, perennial species distinctly prevail (87 %), unlike conventional fodder dominated by annual species (60 %), especially maize for silage. Overall, the acreage of fodder crops on arable land within OF is twice as high as on conventional land, and the share of perennial fodder is up to five times higher. The acreage of legumes is also increasing (by 7 % and 280 ha), in the last five years legumes acreage has almost doubled. The dominant leguminous species were peas (53 %) and field peas (17 %). Legumes are an essential element in crop rotation in terms of maintaining the quality of arable land, as well as providing a source of protein for livestock. The opposite is the case in conventional farming, where legumes have almost disappeared. Instead, protein feedstuffs are imported from abroad (especially soya) and crop rotation is replaced by the use of industrial fertilizers. The acreage of industrial crops declined year-on-year by 5 % (225 ha), the main influence being a 164 ha decline in the acreage of other technical crops. The acreage of oil seed crops fell slightly (by 25 ha), although the proportion of fully organic acreage of oil seed crops increased by 772 ha, and production rose by 60 % (1,051 tonnes). The increase in production was noted in all categories of oil seed crops, but especially in sunflower, mustard and rape seed. The acreage of medicinal, aromatic and spice plants (MASP) fell by just under 2 % (36 ha), but production increased by almost 15 % due to increased acreage under organic management. The level of vegetable-growing and rootcrop-growing remains permanently low (0.4 % of arable land). Permanent grassland acreage (meadows and pasture areas) remained almost the same, increased only slightly by I % and 1,355 ha. The acreage of permanent cultures increased by I % (6,286 ha), consists mainly of orchards (71 %). Apple and plum trees are the main cultivated fruit trees. Vineyards represent 17 % of permanent culture and their acreage increased by 20 % (190 ha). Acreage of hop fields remains negligible. Roughly 10 % of permanent culture acreage falls within the category of "other permanent cultures". This predominantly consists of landscape-forming orchards where the primary aim is not production. In terms of yield per hectare, we can summarize that in 2020 yield in organic cereals ranged between 40-70 % of conventional yield, yield in legumes was about 71 %, yield in potatoes and oil crops around 50 % and fodder crops decreased to 37 % of conventional yield. Comparing production of vegetables is very difficult due to the diversity of species. Overall production on organically farmed land in 2020 was 98,566 tonnes of cereals, 6,041 tonnes of pulses, 5,114 tonnes of root crops, 2,799 tonnes of oil crops, 821 tonnes of AMC crops and 1,109 tonnes of vegetables. Permanent cultures produced 3,480 tonnes of apples, 890 tonnes of plums, 503 tonnes of pears, 330 tonnes of cherries, about 300 tonnes apricots, and 3,564 tonnes of grapes, see Tab. 9. 69 Total Organic Organic production yield (ha) (t) (t/ha) Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 Tab. 9 Pattern, production and crop yield on organic farms in 2020 Number of organic farms* Arable land total 1,968 Grain cereals (including seed) - total 836 Of which: Common wheat 396 Spelt wheat 118 Rye 154 Barley 226 Oats 407 Triticale 211 Grain legumes - total 137 Root crops - total 248 Industrial crops - total 195 Oilseeds 95 Aromatic, medicinal and culinary plants 97 Fresh vegetables incl. melons and strawberries I 18 Fodder on arable land - total (volume in hay) 1,590 Other crops on arable land 48 Fallow land (part of crop rotation) 59 Grassland - total (fodder in hay) 3,909 Permanent cultures - total 832 Fruit orchards 592 Vineyards 93 Hop-fields 4 Other permanent cultures 204 * Number of organic farms growing a given crop on organic land. Source: IAEI Statistical survey on organic farms 2020. conversion period 17,579.41 5,940.84 2,271.37 353.29 465.64 750.51 1,125.1 I 544.43 954.13 40.40 998.60 328.47 649.97 35.90 9,1 12.01 224.55 272.98 19,649.67 776.32 410.30 313.83 1.35 50.84 Under OF system 74,967.67 33,877.50 10,502.65 4,830.97 2.347.31 3,109.62 7,585.73 3,410.27 3,441.10 335.77 3.491.32 2,080.12 1,274.81 243.62 32,568.27 772.74 237.32 422,749.73 5,509.59 4,064.17 854.03 10.41 580.98 92,547.08 39,818.34 12,774.02 5,184.26 2,812.95 3,860.13 8,710.84 3,954.70 4,395.23 376.17 4,489.92 2,408.59 1,924.78 279.52 41,680.28 997.29 510.30 442,399.40 6,285.91 4,474.47 1,167.86 I 1.76 631.82 241,912.72 98,568.85 31,657.06 14,474.15 6,61 1.31 8,596.1 I 20,794.91 10,728.42 6,041.35 5,114.22 3,677.40 2,798.54 821.46 1,109.34 126,750.71 481.16 166.59 1,280,367.04 9,549.06 5,955.70 3,564.1 I 9.10 20.15 3.23 2.91 3.01 3.00 2.82 2.76 2.74 3.15 1.76 15.23 1.05 1.35 0.64 4.55 3.89 0.62 n.a. 3.03 1.77 1.49 4.17 0.87 0.04 2.2 Livestock production In 2020, organic farms kept over 420,000 animals. This number includes only so-called organic animals which have gone through the conversion period and are now kept under organic conditions. Compared to the previous year, there was a slight year-on-year decrease in the number of animals kept (by 1.6 %). As in previous years, cattle breeding dominated (almost 269,000 animals and 64 % share of the total number of animals), followed by sheep breeding with I 9 % share (see Tab 10). A YOY comparison shows again a slight increase of 2.3 % in the number of cattle kept organically. An increase was recorded mainly in the categories of other cattle (9.2 %) and non-dairy cows (2.6 %).The number of dairy cows in organic farming has stagnated since 20l2.Their number, as a share of total organic cattle, represented 2.7%, which is way behind the national conventional proportion, where milkers make up 25.6 % of total cattle kept in CZ. The decline in organic sheep breeding, which began in 2016, continued in 2020, with a YOY decrease of 8.8 % (7,747 head). There was a similar decline in the number of goats (by 6.5 %, 61 5 head), despite an increase in the number of organic farms keeping goats. A decline was also noted, for the second year, in organic pigs (by I 9 %, 5 14 head). The main reason for this was an almost 25 % decline in fattening pigs.The number of sows fell by 4.3 %. 70 Ministry of Agriculture of the Czech Republic After several years of growth, 2020 also saw a decline in poultry breeding (by 7.6 %, 4,095 birds).The greatest share of this YOY decrease was an almost 20 % reduction in the number of laying birds due to reconstruction of facilities at a major egg-producing company. In a comparison of the proportion of the main livestock categories in OF compared with overall livestock figures in CZ, it is apparent that the highest proportion is that of sheep (39.3 %) and goats (30.6 %), followed by horses with a 26.1 % organic share in overall breeding. Organic breeding of cattle makes up 19.1 % of overall cattle breeding, while the proportion of organic dairy cows represents only 2 % of the overall number.The proportions of organically kept pigs and poultry are negligible, with a long-term average of around 0.2 %.The proportion of beef cattle within OF is significant in CZ, with the number of organic non-dairy cows representing more than half of all non-dairy cows in CZ (54.4 %). Tab. 10 Number of animals on organic farms in 2019 and 2020 Animal category Number of organic farms Number of organically bred animals* YOY change in the number of organically bred animals 2020/19 2020 2019 2020 (%) Horses 1,061 9,727 9,923 2.0 Cattle 2,907 262,910 268,831 2.3 Of which: dairy cows 155 1,241 1,292 0.6 stickler cows 2,681 119,801 122,886 2.6 Sheep 1,045 87,863 80,1 16 -8.8 Goats 363 9,452 8,837 -6.5 Pigs 36 2,707 2,193 -19.0 Poultry 54 54,174 50,079 -7.6 Of which: broilers 9 30,550 29,912 -2.1 laying hens 45 21,864 11,551 -19.1 * The total number of organically bred livestock includes all so-called organic animals on organic farms after conversion period. Note: Based on the methodology modification (Eurostat), bison and buffalo were included in the category Cattle: likewise, ponies and donkeys are now part of the category Horses (Equidae). Source: IAEI Statistical survey 2019 and 2020. 71 Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 Organic meat production showed a 4.2 % increase compared to 2019, to 8,197 tonnes. The greatest share is represented by beef, whose production increased again by almost 5 % and as in previous years represents 90 % of total organic meat production. There was also an increase in production of goat's meat (+6.5 %) and pork (+4.5 %). However,the proportion of meat produced from these two livestock animals is insignificant in comparison with beef. On the other hand, production of mutton/lamb fell again for the fifth year (-4.7%YOY). The proportion of mutton/lamb in overall organic meat production reached almost 5 %, making it the second most common type of meat produced in organic quality. After significant growth in the years 2018 and 2019, there was a slight fall (-3 %) in the production of poultry, which holds a 2.3 % share of total organic meat production. Besides meat production, the sale of live stocker animals (cattle and sheep) was monitored. The number of stockers sold in 2020 was almost the same as in the previous year. More than 64,000 calves and I 1,000 lambs were sold. A long-term comparison shows that, compared with the year 201 I, the number of stocker lambs sold has tended to stagnate, while the number of stocker calves sold has almost doubled. According to IAEI data, the most successful organic certified meat is poultry (94%) and pork (91 %). Organic beef also holds a long-term high proportion of sales of organic quality (41 %). On the other hand, the least meat of organic quality is sold in the categories of mutton/lamb and goat's meat (9 % and 7 % resp.). Stocker animals are also sold without organic certification (83 % calves and 95 % lambs). The majority of meat produced is sold on the Czech market. Roughly 25 % of beef is exported, along with almost 20 % of mutton/lamb and almost 20 % of stocker calves and lambs. Tab. 11 Livestock production on organic farms in 2019 and 2020 Livestock products Unit Number of organic farms Production from organically bred animals YOY change 2020/19 2020 2019 2020 (%) Meat Beef 1,000 kg 2,009 7,095.18 7,441.16 4.9 Mutton 1,000 kg 663 397.73 378.98 -4.7 Goat's meat 1,000 kg 143 24.49 26.08 6.5 Pork 1,000 kg 33 152.71 159.52 4.5 Poultry 1,000 kg 23 196.80 190.83 -3.0 Live animals - sale for fattening or breeding Calves head 1,918 64,129 64,532 0.6 Lambs head 315 1 1,431 1 1,402 -0.3 Milk production Raw milk - cow's 1,000 1 1 10 33,459.05 32,034.69 -4.3 - sheep's 1,000 1 7 10.13 1 1.49 13.4 - goat's 1,000 1 37 109.02 120.73 10.7 Cheese - cow's 1,000 kg 31 56.56 62.26 10.1 - sheep's 1,000 kg 9 17.71 18.26 3.1 - goat's 1,000 kg 25 41.37 44.27 7.0 Other milk production Acidified milk products 1,000 kg 30 103.53 1 10.72 6.9 Curd 1,000 kg 34 34.45 35.93 4.3 Butter 1,000 kg 12 3.37 3.38 0.1 Cream 1,000 1 7 5.63 3.62 -35.8 Eggs for consumption 1,000 kg 41 291.05 231.58 -20.4 Honey 1,000 kg 4 12.20 3.35 -72.5 Source: IAEI Statistical survey 2019 and 2020. 72 Ministry of Agriculture of the Czech Republic In 2020, the overall planned production of cow's milk was 35,300,277 litres, along with 207,790 litres of sheep's milk and 910,950 litres of goat's milk. Production of sheep's milk has fallen by almost 20% since 2016, while production of goat's milk has risen by almost 20 %.After increasing to almost 36.5 mil. litres in 2018, production of cow's milk suffered a 3.5 % declineYOY. Organic cow's milk is sold primarily on the domestic market (95 %), representing a return to figures from 2012 and 201 3 after a 4-year period of exporting a significant proportion to Germany (up to 41 % in 2016).The majority of cow's milk is sold with organic certification. Organic egg production is still negligible when compared to conventional production.All organic eggs were (as usual) sold in CZ and the share of eggs actually sold as organic has again reached a high level (96 %). 73 Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 3. ORGANIC FOOD TRADE In 2019 the total turnover in organic foods achieved by Czech companies was approximately 8.3 billion CZK, of which Czech consumers spent about 5.3 billion CZK on organic foods. This represents a year-on-year increase of 19 %. Export of organic foods increased to ca 3.0 billion CZK. The average annual per-capita expenditure on organic foods increased to 492 CZK and the organic food share of overall food and drink consumption reached 1.5 % (see Tab. 12). The organic market has more than doubled in the last five years and similarly dynamic growth is expected in the coming years. (just for comparison, the EU average per-capita expenditure was 84 euros and 4 % share of overall food and drink consumption.) The long-term main commercial category of organic foods is "Other processed foods" (43 % share / 2,269 mil. CZK). The category of "Fruit and vegetables" was in second place (17 % I 906 mil. CZK), followed by "Milk and dairy produce" (16%/817 mil. CZK). In a more detailed breakdown of the "Other processed foods" category, the largest sub-category is that of "Coffee and tea", with a turnover of 526 mil. CZK, followed by "Ready-made foods" (inc. baby/children's foods), "Dietary supplements", "Cocoa, chocolate and confectionary", and "Culinary plants and aromatic extracts". A turnover of 721 mil. CZK remains unattributed within "Other processed foods". From this, more detailed analysis, it is evident that the most commonly purchased organic foods are "Fruit and vegetables", followed by "Milk and dairy produce". Czech consumers buy most of their organic foods in supermarket chains (35 %; i.e. 1.8 billion CZK in 2019). In second place are shops selling health foods and organic foods (16 %, i.e. 851 mil. CZK), and in third place are e-shops (15 %, i.e. 801 mil. CZK) just ahead of drugstores/pharmacies (797 mil. CZK). In 2019, however, 1/4 of internet sales were attributed to farms and producers for their own products, so a turnover of 200 mil. CZK was shifted to the category of direct sales. It is estimated that organic food sales via direct sale reached 502 mil. CZK / 9.6 %, and turnover of other e-shops was 604 mil. CZK / 11.4 %. Sales of organic foods via catering rose steadily (by 100 mil. CZK YOY). Tab. 12 Development in the Czech organic food market (2007-2019) Indicator 2007 2009 201 1 2013 2015 2016 2017 2018 2019 Total organic food turnover of Czech businesses incl. export (billion CZK) 1.39 1.98 2.24 2.72 3.73 4.19 5.70 7.02 8.26 Export (bn. CZK) 0.10 0.37 0.57 0.77 1.48 1.64 2.37 2.59 3.00 Organic food consumption in CZ (bn. CZK) 1.29 1.61 1.67 1.95 2.25 2.55 3.33 4.43 5.26 YOY change in organic food turnover (%) 70 -10 4.6 9.5 1 1.4 13.5 30.5 33.0 18.7 Share of total food and drink consumption (%)* 0.55 0.65 0.65 0.71 0.81 0.90 1.05 1.31 1.52 Consumption per person per year (CZK) 126 154 158 185 213 241 314 416 492 Share of import in organic food turnover (%) 62 n.d. 60 57 62 60 57 60 57 Share of supermarket chains in organic food turnover (%) 68 68 64 64 61 62 58 51 50 * Based on the publication of CSO data on annual food expenditures, the share of organic food in total food and beverage consumption in 2017 and 2018 has been retroactively updated. Source: IAEI Statistical survey. 74 Ministry of Agriculture of the Czech Republic 4. SUPPORT FOR ORGANIC FARMING AND ORGANIC FOOD PRODUCTION 4.1 Development of state support for organic farming The first financial support for the establishment of organic farms was released as early as 1990-1992. However, the first comprehensive subsidy programme came in the support introduced in 1998, which was provided until 2003 on the basis of a government regulation specifying programmes to support non-productive functions of agriculture. Since 2004, OF has been among the supported titles within agro-environmental measures, thus ensuringfinancial support for organic farmers even after the Czech Republic's entry into the EU. Conditions for financial support are governed, within member states, by a so-called program document, which is always valid for a period of seven years. In the case of CZ, these have been the Horizontal Rural Development Plan (2004-2006), the Rural Development Programme RDP (2007-2013), and the currently valid RDP (2014-2020). Within the existing RDP, OF is supported, as of 201516, by an independent organic farming measure (separately from Agro-environmental-climatic measures). Furthermore, organic farmers (since 2004) and now also organic food processors (since 2007) are given a points advantage in other selected measures within the RDP. Thus, OF-registered subjects often have a better chance of gaining approval and financial support for their projects. Since 2004 OF development has also been supported via the Action Plan for OF development (AP). The third AP is currently being implemented forthe development of organic agriculture in the 2016-2020 period, which was approved by the government in November 2015. A new Action plan forthe period 2021-2027 is already under preparation. 4.2 Acreage-based subsidies In 2020, registered organic farmers were able to obtain subsidies from the OF measure within the RDP (2014-2020). Due to the approaching conclusion of this programme period, in 2020 no new applications were accepted for a 5-year commitment (according to Govt. Reg. No. 76/2015 Coll.). A new subsidy programme was prepared, giving the option to enter a subsequent short-term 2-year OF measure commitment according to Govt. Reg. No. 331/2019 Coll. However, the option to enter this commitment was only open to organic farmers already included in the OF measure, and only in the case of land which, in its greater part, had been registered in the commitment on, or before, 31.12.2019. In other words, access to the commitment was not possible for completely new applicants (farms) or for new land. In 2021, it will be possible to enter a subsequent commitment for one year, and the condition of previous entry into the OF measure will be cancelled. Within the OF measure, organic farmers obtain a compensation for economic loss incurred due to the organic farming system. The payments are provided per hectare of organic land, and differentiate according to land-use (i.e. crops grown on the land). Since 2015, slightly higher payments for areas in the conversion period have been proposed, and there have also been partial adjustments in the offer of titles and in the conditions for fulfilling the commitments. The range of titles was increased with the inclusion of landscape-forming orchards in the "Permanent Cultures" category, an independent title for vineyards and hop-fields, and with the inclusion of grass grown for seed, weeding by temporary grassing, and temporary fallow land in the arable land category. On the other hand, the introduction of conditions for support only for enclosed organic farms with no combined plant production meant the cancellation of the title giving a lower level of support for grassland on organic farms with combined production. Since 2016, support for strawberry growing has also been added. In 2018, there was a revision and slight reduction in a number of payments for "other orchards" due to the cancelation of the condition to leave 5-15 % of the area of these orchards without mechanical maintenance. In 2020, there is a slight increase in the transitional payments for organic farming for reduced commitments. The level of payment is fixed in EUR for the whole period 2014-2020 (effectively 2015-2020) see Tab. 13 and the actual amount in CZK change from year to year according to the current exchange rate. In 2020, the exchange rate was 25.408 CZK/EUR. The detailed conditions for the provision of subsidies to OF in a given period are dealt with in the wording of Government Regulation No. 76/2015 Coll. on implementing the OF measure and No. 331/2019 Coll. on implementation of a follow-up OF measure as amended. In 2020, organic farmers applied for 1,425 million CZK for nearly 526,000 ha of organic land, which represents a year-on-year decrease of 3.2 % (i.e., 47 million CZK), see Graph 4. The decrease was the result of several factors: a decline in the acreage for which subsidies were requested (-5,268 ha), a fall in the EUR:CZK exchange rate (-1.2 %) and a reduced rate of payment per hectare of landscape-forming orchards within the subsequent 2-year commitments. In the past ten years, the level of subsidies within the OF measure has risen by 23 % (+262 mil. CZK) from 1,163 mil. CZK in 2010. This rise was largely due to an increase in acreage under organic management (by more than 100,000 ha). In the long term, the average payment per hectare has stagnated at around 2,700 CZK (2,710 CZK/ha in 2020). 6 Due to the delay in approval of the European Parliament and Council Regulation No. 1305/2013, which determined the conditions of the RDP (2014-2020), the RDP was only restarted in 2015.The year 2014 was a transitional year when the conditions of the original RDP remained valid. 75 Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 Tab. 13 Comparison of per-hectare payments in organic farming according to RDP 2014-2020 and RDP 2007-2013 OF m sasure OF measure i (follow-up) Land use Subsidies for conversion period under OF system conversion period under OF system 2014 Permanent grassland Permanent grassland* 84 83 86 83 71 /89 Growing vegetables or special herbs 536 466 537 466 564 Growing strawberries 669 583 670 583 X Arable land Growing grass for seed 265 180 266 180 X Growing other crops 245 180 247 180 155 Grassland on arable land 79 69 81 69 X Fallow land 34 29 35 29 X Orchards - intensive 825 779 830 779 849 Orchards - others 419 417 420 417 510 Permanent crops Vineyards 900 845 907 845 849 Hop-fields 900 845 907 845 849 Other permanent crops -landscape orchards 165 165 70 67 X * The higher per-hectare payment for permanent grassland (89 EURIha) applied in 2014 had been established since 2008 for organic farms managing all areas in organic farming, i.e. without parallel conventional areas. Source: RDP 2007-2013 and RDP 2014-2020. Graph 4 Development of subsidies in OF (1998-2020) 1,600 - 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 201 I 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Note.Total support represents the amount of grants applied for in a given year, not grants paid out, which are always paid out during the following year. Source: MoA; compiled by CTPOA. 76 Ministry of Agriculture of the Czech Republic 4.3 Further RDP measures It was proposed to retain the points advantage system for OF-registered subjects within the new RDP (2014-2020). In 2020, within the so-called Application Round, points advantages for OF were provided for the following 3 operations: 6.1.1 Setting up young farmers, 6.4.1 Investment in non-agricultural activities in rural areas and 6.4.2 Agri-tourism support. Within these operations, a more than a third (36.0 %) of approved applications in 2020 were made by subjects engaged in OF, with a total subsidy request to the sum of 251 mil. CZK, which represents a 39.0 % of all subsidies. In terms of the proportion of approved applications from subjects gaining a points advantage for OF in the total number of approved applications, in 2020 the greatest interest was in the operations "Agri-tourism support" (60% share). Within the MI6 Cooperation measures, the activities of the so-called Operational Groups were supported in CZ. The aim of these groups was to achieve a more effective link between research and practice, and is based on the concept of European Innovation Partners for Agricultural productivity and sustainability (EIP-AGRI). In CZ the selection of projects was carried out in two rounds, in the autumn of 2016 and 2017. Of 19 approved projects with an overall budget of around 120 mil. CZK, three projects focus on innovation in organic farming: Separation of leaves and stalks in legume crops, Organic growing of alternative crops in conditions of arid climate and erosion threat, and a Family approach to pig-breeding with mating of suckling sows. Read more at the research website: https://www.ctpez.cz/cz/v-a-i/e-i-p. 4.4 National subsidies Within national subsidies (i.e. Principles), under measure I0.E "Support of technology platforms within the field of MoA activity", support is provided for the Czech Technology Platform for Organic Agriculture (CTPOA). In 2020 the Platform's activities were supported to the sum of 2 mil. CZK. Through measure I0.D. "Support for European NGO Integration" a grant is provided to enable Czech representatives to become members and regularly attend meetings of IFOAM Organics Europe, the main international NGO for organic agriculture. In 2020, the PRO-BIO Association was awarded a grant of 143,880 CZK. Under title 9.A.b.4.L, support was again given in 2020, to the sum of 798,000 CZK, for species tests to be carried out on chosen field crops in the OF regime. Under measure 9.H support for participation in international fairs is provided, in 2020 the aid covered participation in Biofach, the world's largest organic food trade fair, to the sum of 977,100 CZK. Under measure 9.F.e "Regional transfer of information" the PRO-BIO Association received a grant of 1,790,532 CZK for providing OF advice. Since 2017, financial supportforthe activities of Demonstration farms - programme 9.F.m. has been provided. Three organic farms, from a total of 14 approved demonstration farms, were supported to the sum of 1,531,000 CZK. As of 2019, in programme I.V., support is provided for restructuring orchards within organic farming with the aim of improving the health of fruit trees and improving the quality of the fruit produced. The programme supported the planting of 13.2 ha with a grant of 3,158,400 CZK in 2020. National subsidies also provide for improvement in animal welfare. Within programme 20.A, aimed at dairy cows, a sum of 416,807,000 CZK was paid to a total of 885 applicants, of which 0.9 % went to 18 organic dairy farmers. Within programme 20.B - poultry, no organic farm was registered, and in programme 20.C - pigs, only one organic farm drew on subsidies (0.03 % share of total subsidies of 348,882,000 CZK). Within the last programme 20.D -non-dairy cows, a sum of 71,334,000 CZK was paid out to 962 breeders of beef cattle, of which 38,525,000 CZK (54 %) went to 528 businesses managed organically. The MoA contributes to OF development from its budget also via other programmes. For example, support for research is ensured within the National Agency for Agricultural Research. In the year 2020, research projects focusing on OF were provided with 23,1 mil. CZK, which represents a 4.7 % share of the MoA budget for Science and Research (without institutional expenditure through ministerial research organisations). OF was the theme of 6 projects of a total 146 running during 2020. Within the framework of regular support, finances are provided for the compulsory gathering of data on OF for Eurostat, and for observing the economic state of organic farms within FADN measures (via IAEI and budget around 6 mil. CZK). In an effort to achieve the aims of the Action plan for the development of OF in the Czech Republic, a promotional campaign "Support organic food and products of organic farming" was launched in 2018 by the MoA. The aim of this national campaign is to increase general awareness of organic foods and OF and to increase consumer confidence. A sum of 36,6 mil. CZK was spent on activities in 2020. The campaign is approved until 2022. Due to the COVID-19 pandemic, further education activities have been postponed. The Annual Education Plan of the MoA was not implemented in 2020. Finances are also provided for the activity of nongovernmental, non-profit organisations (NNO) focusing on support for development of organic farming and organic food production. In 2020, NNO activity in the OF sector was funded to the sum of 2,678,138 CZK, which represents a year-on-year decrease in support of 18 % compared with 3,262,948 CZK in 2019. Thanks to this regular support from the MoA, agricultural organisations and other NGOs can ensure the general promotion of OF and organic foods. Among the most important promotional activities regularly supported by MoA resources are the following: • MoAnationalcampaign"September-Organic Food Month" (since 2005), newly covered by the national promotional campaign to promote organic food and products of organic farming 77 Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 • "Czech Organic Food of the Year" competition (since 2002) • Award "Organic Farm of the Year" (since 2019) created by merging two awards, namely „Best Farmer" organised by PRO-BIO Association (since 2011) and „Bartak's Pot" award for the best organic farmer (since 1992) • Operation of an information and education website on organic farming and organic food „www.lovime.bio", including a map of Czech organic food https://kde.lovime. bio/ • Prague Biojarmark - a farmers' market in Prague focused exclusively on organic food (from 1994-2012, renewed from 2017) Many organic farms and organic products are also presented within nationwide promotional events not directly focused on organic production. These include the Regional Food competition, the MoA project "Know your farmer" and new educational campaign to promote quality food "Quality Academy". 78 Ministry of Agriculture of the Czech Republic 5. ORGANISATIONS AND ASSOCIATIONS INVOLVED IN THE OF SECTOR Specialist organisations and associations PRO-BIO Association of Organic Farmers PRO-BIO Association is a non-profit organization which supports and promotes the interests of organic farmers, processors and retailers of organic food in the Czech Republic. iviviv.pro-bio.cz • PRO-BIO Regional centres • PRO BIO Consultancy Association (formerly EPOS) • PRO-BIO League, consumer branch • PRO-BIO organic food shops SZPI - Czech Agriculture and Food Inspection Authority www.szpi.gov. cz Department of Environmental and Organic Farming, Ministry of Agriculture http:lleagri.czlpubliclweblmzel zemedelstvilekologicke-zemedelstvil Trading organisations PRODEJ-BIO s. r. o. iviviv.prodejbio.cz Družstvo ČESKÉ BIOMLÉKO (CZECH ORGANIC MILK cooperative) http://ceskebiomfeko.cz/ CTPOA - Czech Technology Platform for Organic Agriculture The platform brings together institutions that cover an area of science, research and education, farmers and processors from practice as well as unions and associations active in raising awareness of organic agriculture. The aim of the platform is to build and promote the development of knowledge in the field of organic farming and organic food production and enhance the competitiveness of the eco agricultural sector in the Czech Republic in all key areas. iviviv.ctpez.cz EKOVIN - Association of integrated and organic production of grapes and wine, o.s. iviviv.ekovin.cz BioSad - Association for organic fruit production iviviv.biosad.cz Inspection/certification organisations and state supervisory authorities ABCERT AG branch iviviv.abcert.cz Biokont CZ, s. r. o. iviviv.biokont.cz BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r. o. iviviv.ekozemedefstvi.cz KEZ o. p. s. iviviv.kez.cz UKZUZ - Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture iviviv.ukzuz.cz SVS - State Veterinary Administration iviviv.svscr.cz Education, research and advisory organisations Bioinstitut, o. p. s. - Institute for organic agriculture and sustainable landscape development Bioinstitut focuses on supporting the development of organic farming in the Czech Republic through providing advice, training, transfer of knowledge from research into practice, publishing, education and promotion of OF among professionals and the public and communication of OF needs to national administration. Bioinstitut is a coordinator of the Czech Technology Platform for Organic Agriculture and a member of FiBL International - international association of research institutions in the field of organic farming. iviviv.bioinstitut.cz Biocont Laboratory, spol. s r. o. iviviv.biocont.cz Crop Research Institute (VURV, v. v. i.) iviviv.vurv.cz Institute of Animal Science (VUZV, v. v. i.) iviviv.vuzv.cz Research Institute for Fodder Crops, Troubsko iviviv.vupt.cz Institute of Agricultural Economics and Information (IAEI) iviviv.uzei.cz Czech University of Life Sciences, Prague iviviv.czu.cz University of South Bohemia, České Budějovice iviviv.jcu.cz Mendel University in Brno iviviv.mendefu.cz Institute of Chemical Technology, Prague iviviv.vscht.cz 79 Organic Farming in the Czech Republic -Yearbook 2020 Zpracovala: Ing. Andrea Hrabalova Autoři fotografií: Kishivan/Shutterstock.com - vinohrad (obálka) Pafnuti/Shutterstock.com - Beskydy (7) Mateusz Liberra/Shutterstock.com -amaranthus (8) Mgr. Barbora Simková/MZe - vinohrad na Pálavě (II) Heikki Wichmann/Shutterstock.com - skot, pastvina (15) Stas Moroz/Shutterstock.com - pastvina (17) Petr Engliš - bio hovězí (18) Zakhar Mar/Shutterstock.com - hrách setý (21) melody-pf/Shutterstock.com - pohanka (23) Pakhnyushchy/Shutterstock.com - triticale (28) nednapa/Shutterstock.com - brambory (29) FiledIMAGE/Shutterstock.com - kur domácí (31) visualisworld/Shutterstock.com - valašské ovce (31) Archiv CTPEZ - réva vinná (35) Syda Productions/Shutterstock.com - bio zelenina (39) Anton Petrus/Shutterstock.com - vinohrad (43) Mr Twister/Shutterstock.com - ovocný sad (44) tsimb/Shutterstock.com - masné plemeno Highland (45) Logo400/Shutterstock.com - pole s pohankou (55) Adéla Záková/MZe - dýně, Biofarma Košík (56) MZe - Poznej svého farmáře, Zahradnictví Biozelenina Velehrad (57) emka74 (l)/Shutterstock.com - ovce - plemeno Suffolk (60) Jitka Pikousová - přeštické prase, Biofarma Sasov (71) Julio FJ/Shutterstock.com - český strakatý skot (73) elena moiseeva/Shutterstock.com - mrkev (74) 80 MINISTRY OF AGRICULTURE OF THE CZECH REPUBLIC