Imobilizační syndrom2
Imobilizační syndrom
Mgr. et Mgr. Andrea Menšíková, Mgr. Denisa Porter, PhD., Ústav zdravotnických věd, LF MU Brno
Imobilizační syndrom3
Imobilita
̶ neschopnost pohybu, nepohyblivost
̶ přináší sociální izolaci, změnu hodnot, snížení pocitu sounáležitosti,
snížení pocitu bezpečí
Imobilizační syndrom4
Imobilizační syndrom
̶ fyziologická odpověď na imobilitu postihující všechny orgánové
soustavy
̶ stav, kdy je jedinec ohrožen poškozením tělesných systémů
následkem léčbou vynucené nebo nevynucené imobilizace
̶ riziková skupina – senioři a dlouhodobě nemocní
̶ již za 36 hodin klidu na lůžku se začínají projevovat změny
v pohybovém a oběhovém systému
̶ během 7-10 dnů se vyvinou zřetelné patologické změny =
imobilizační syndrom
Imobilizační syndrom5
Příčiny imobilizačního syndromu
̶ změny stavu vědomí
̶ chronické somatické nebo duševní choroby
̶ úrazy
̶ léčbou předepsaná imobilizace
̶ silné bolesti, nervová obrna, svalová onemocnění
̶ …
Imobilizační syndrom6
Změny v důsledku imobilizačního syndromu
Postižení všech systémů:
̶ pohybového
̶ kardiovaskulárního
̶ respiračního
̶ trávicího
̶ vylučovacího
̶ metabolického
̶ nervového
̶ kožního
Imobilizační syndrom7
Pohybový systém
̶ změny na kostech – osteoporóza z inaktivity → není-li kost
zatěžována → demineralizace kosti → řídnutí → riziko patologických
zlomenin
̶ prevence: podávat vitamin D (pacient není ve styku se sluncem),
cvičení na lůžku
̶ změny na svalech – atrofie svalové hmoty – během týdne ubude až
1/3 svalové síly, zkrácení šlach a svalů → nejčastěji na DKK a HKK
→ riziko kontraktur → deformity
̶ změny na kloubech – snížení kloubní pohyblivosti → riziko ztuhnutí
kloubů = ankylózy; ubývání kloubní tekutiny
̶ prevence: aktivní a pasivní cvičení, polohování
Imobilizační syndrom8
Kardiovaskulární systém
̶ snižuje se výkonnost
̶ tepová frekvence se zvyšuje (za den o 0,5 úderu/min)
̶ nedostatečnost žilních chlopní → dochází ke stáze krve, vzniku
hydrostatického edému v křížové oblasti, na patách, na DKK,
̶ ortostatická hypotenze – při náhlé změně polohy → pokles TK
→ mžitky před očima, závratě, slabost, nauzea, tachykardie,
možnost vazomotorické synkopy
Imobilizační syndrom9
Kardiovaskulární systém
̶ tromboflebitida, tromboembolie – chybí zapojení svalové pumpy
DKK, vázne průtok krve, riziko žilního městnání → riziko otoků,
zánětů, trombózy → embolie do plic
̶ prevence: vysoká bandáž, gymnastika, elevace, antikoagulancia,
monitorace lýtka
Imobilizační syndrom10
Respirační systém
̶ mělké, povrchní dýchání
̶ stagnace hlenu
̶ hypostatická pneumonie (důsledek stagnace hlenu)
̶ atelaktáza – poloha vleže omezuje pohyb hrudníku a bránice →
snižuje se vitální kapacita plic → možnost kolapsu plicních sklípků
→ hromadění sekretu → rozvoj infekce
̶ prevence: dechová gymnastika nácvik prohloubeného dýchání,
polohové drenáže, poklepové masáže, Fowlerova poloha, nácvik
odkašlávání, péče o mikroklima
Imobilizační syndrom11
Trávící systém
̶ zpomalení peristaltiky
̶ zácpa – snížená motilita střev, ochabnutí břišních svalů,
nepřirozená poloha při defekaci, nedostatek soukromí
̶ paradoxní průjem (zatvrdlá stolice = skybala, tekutá část je
obtéká)
̶ prevence: dostatek tekutin, vláknina ve stravě, zvýšený pohyb
břišní stěny (abdominální dýchání), intimita a vhodná poloha při
defekaci
Imobilizační syndrom12
Vylučovací systém
̶ zvýšené množství moči s vylučováním sodíku, postupně snížení
tvorby, moč koncentrovanější
̶ vlivem gravitace se moč hromadí v ledvinách a močovém měchýři
= stáza moči
̶ ledvinové kameny – v důsledku stázy alkalické moči a zvýšeného
množství Ca a P v moči (odbourávání z kostí)
̶ inkontinence – následek nedostatečného svalového napětí
= oslabení musculus detrusor
Imobilizační syndrom13
Vylučovací systém
̶ infekce z nedostatečné hygieny, katetrizace, ascendentní infekce
z nedostatečného pitného režimu
̶ prevence: dostatek tekutin, správná hygienická péče, vyprazdňování
moče vsedě, omezit cévkování, uzavřený sběrný systém, správné
umístění močového sáčku, sterilita
Imobilizační syndrom14
Metabolický systém
̶ nerovnováha mezi katabolismem a anabolismem vylučuje se více
dusíku, jehož zdrojem je katabolizovaná (odbourávaná) svalová
hmota
̶ ztráta chuti k jídlu = anorexie
̶ malnutrice = podvýživa nedostatek živin, energie, katabolismus
̶ hypoproteinémie – pokles množství bílkovin v plazmě → snižuje
se onkotický tlak → otoky
̶ prevence: dostatečný a vyvážený příjem živin, dodržovat zásady
krmení, sipping
Imobilizační syndrom15
Nervový systém, psychické změny
̶ následkem absence psychických, smyslových a pohybových
podnětů vzniká: ospalost, spánková inverze, neklid, nedostatečná
orientace místem, časem, prostorem, neschopnost koncentrace,
rozhodování a zvládání problému, retardace a projevy regrese,
změny nálad
̶ prevence: zajistit sociální kontakty, dostatek stimulačních podnětů
z okolí, dostatečná aktivizace fyzická i psychická, vypracování
denního programu
Imobilizační syndrom16
Kožní systém
̶ atrofie (ztenčení) kůže
̶ snížení turgoru (napětí) a elasticity kůže
̶ intertrigo (opruzení)
̶ dekubity (proleženiny)
Imobilizační syndrom17
Dekubity – definice
̶ dekubitus = ischemické poškození tkáně vzniklé protahovaným
působením tlaku, které postihuje kůži, podkoží i hlubší struktury
̶ dekubitus (proleženina) = ohraničené odumření tkáně, jehož vznik
a rozsah je dán intenzitou tlaku, odolností organizmu, okamžitým
metabolickým stavem tkání a řídících systémů a zevními
podmínkami
2. tření
Imobilizační syndrom18
▪stlačení měkkých tkání
mezi kostí a tvrdou
podložkou
▪tlak má za následek
uzavření kapilár (hypoxii,
ischemii, poškození
mikrocirkulace), poruchu
lymfatického odtoku
(hromadění metabolických
produktů)
▪leží-li nemocný na tvrdém
povrchu, z něhož sjíždí
▪skelet s hlubokou fascií se
pohybují (tělo klouže)
a současně povrchová fascie
a kůže jsou fixovány
k podložce, dochází
k natažení a porušení cév
▪dekubity vzniklé tímto
způsobem se vyskytují častěji
u inkontinentních nemocných,
se zvýšenou tělesnou
teplotou, v zadní části těla
manipulujeme-li nesprávně
s nemocným, může dojít
k odtržení podkožní tkáně
od svaloviny, což má za
následek vznik krevních
sraženin, které blokují
mikrocirkulaci
1. tlak 3. namáhání ve
smyku (nůžkový
efekt)
Dekubity – mechanizmy vniku
4. vlhkost
▪způsobena sekretem
z rány, nadměrným
pocením, močí, stolicí,
porušuje kožní bariéru,
mění pH kožního
povrchu, činí kůži
vnímavější k patogenům
Imobilizační syndrom19
Dekubity – přídatné faktory
̶ věk, stařecká bradykineze a hypokineze
̶ kvalitativní a kvantitativní poruchy vědomí
̶ vliv sedativních psychofarmak a omezovacích pomůcek
̶ hemiplegie, paraplegie, kvadruplegie
̶ neurologické afekce
̶ zapaření a macerace, neupravené lůžko
̶ zvýšená tělesná teplota
̶ malnutrice (hypoproteinémie, nedostatek zinku, vit. C)
̶ obezita
̶ hypoxémie, městnavé srdeční selhání
Imobilizační syndrom20
Klasifikace dekubitů
̶ Nortonové škála
̶ Knollova škála
̶ Waterlowova škála
̶ Bradenova škála
̶ Klasifikace dle Torrance
̶ Danielova klasifikace
̶ Seilerova klasifikace
̶ Klasifikace dle Hibbsové
̶ Klasifikace dle EPUAP/NPUAP
Imobilizační syndrom21
Mezinárodní NPUAP/EPUAP systém
klasifikace dekubitů
̶ I. stupeň – epidermitis = zánět všech vrstev epidermis projevující
se zarudnutím
̶ příznaky: pálení, svědění, zvýšení teploty, změna konzistence
tkáně, bolestivost
Imobilizační syndrom22
Mezinárodní NPUAP/EPUAP systém
klasifikace dekubitů
̶ II. stupeň – poškození epidermis a dermis s tvorbou povrchové
eroze, puchýře nebo ulcerace
̶ subjektivně nejbolestivější fáze
Imobilizační syndrom23
Mezinárodní NPUAP/EPUAP systém
klasifikace dekubitů
̶ III. stupeň – nekróza kůže a podkožního tuku
̶ poškození měkkých tkání až ke svalové fascii, tvorba tzv. kapsy
̶ příznaky: bolest nahrazena neostře vymezeným napětím,
↑ teplota, nechutenství, leukocytóza, ↑ CRP, bakteriémie
Imobilizační syndrom24
Mezinárodní NPUAP/EPUAP systém
klasifikace dekubitů
̶ IV. stupeň – nekróza pronikající do svalových fascií, poškozuje
svaly, na spodině se objevuje periost, hrozba osteomyelitidy
̶ systémová zánětlivá odpověď včetně zablokování proteosyntézy a
navození katabolického stavu
Imobilizační syndrom25
Souhrn
̶ I. stupeň
̶ II. stupeň
̶ III. stupeň
̶ IV. stupeň
Imobilizační syndrom26
Predilekční místa
̶ = místa nejčastějšího vzniku dekubitu
̶ v místech, kde je pokožka v blízkosti kosti s malou tukovou
vrstvou
̶ závisí vždy na poloze těla
Imobilizační syndrom27
Hodnocení rizika vzniku dekubitů: rozšířená stupnice podle
Nortonové (riziko vzniku dekubitů je u nemocného, který dosáhne
25 a méně bodů)
Imobilizační syndrom28
Ošetřovatelské intervence
̶ Známe-li příčinné faktory, známe způsoby, jak předcházet vzniku
dekubitů!
̶ péče v oblasti prevence a léčby dekubitů zahrnuje:
̶ moderní přístup k hojení ran
̶ organizaci práce
̶ kvalitně vedenou dokumentaci
̶ vzdělávání ošetřující personálu
̶ týmovou práci v multidisciplinárním týmu
Imobilizační syndrom29
Prevence dekubitů - polohování
̶ ZÁKLADNÍ A NEJÚČINNĚJŠÍ PREVENTIVNÍ METODA
̶ jedná se o systematické a řízené změny polohy pacienta dle
časového rozpisu
̶ změnami polohy blokujeme nadměrnému působení tlaku na jedno
místo
̶ intervaly mezi změnami polohy se řídí dle stavu nemocného (od půl
do čtyř hodin)
̶ objeví-li se při daném intervalu příznaky vznikajícího dekubitu, je
nutné interval zkrátit
Imobilizační syndrom30
Prevence dekubitů – blokování nepříznivých
mechanických vlivů vnějšího prostředí
̶ dokonale upravené, suché lůžko
̶ tvarované podložky a chrániče tlakových bodů (pat, kotníků, kolen,
loktů…)
Imobilizační syndrom31
Prevence dekubitů – blokování nepříznivých
mechanických vlivů vnějšího prostředí
̶ významnou složkou v prevenci jsou matrace:
̶ molitanové matrace
̶ polyuretanové matrace sendvičového typu
̶ vodní lůžka
̶ vzduchová lůžka
Normalizace
celkového stavu
Imobilizační syndrom32
▪zamezení nepříznivého
vlivu moči, stolice a potu
▪udržování čistoty blízkého
i vzdálenějšího prostředí
(výměna osobního a ložního
prádla, plen, omývání,
koupele, sprchování…)
▪kůži netřeme, sušíme
mírným tlakem, udržujeme
vláčnou (promašťujeme)
▪korekce anémie,
hypoproteinémie, rovnováhy
vnitřního prostředí, bolesti,
diabetu, blokování infekce,
léčba základních a
přidružených chorob
▪strava bohatá na vitaminy
a bílkoviny, dostatečný
přísun tekutin (enterální nebo
parenterální výživa)
▪zahájit co nejdříve
▪podporuje návrat hybnosti
a soběstačnost
▪zlepšuje prokrvení
▪přizpůsobit individuálním
potřebám
▪nemasírovat ohrožená
místa
Hygiena Rehabilitace
Prevence dekubitů
Imobilizační syndrom33
Intertrigo – opruzenina
̶ poškození vrchní vrstvy kůže vyvolané nejčastěji třením dvou
vlhkých ploch o sebe
̶ predilekční místa: podpaží, třísla, záhyby kůže na břiše, na vnitřní
straně stehen, okolí rekta, pod prsy, u dětí pod krkem, při rýmě
okolo nosu
̶ příčina: moč, stolice, pot, sekret vytékající z nosu, úst
Imobilizační syndrom34
Místní projevy
Intertrigo – opruzenina
Celkové projevy
̶ erytém, zduření, drobné
puchýřky
̶ subjektivně: svědění, pálení,
bolest a nepohodlí
̶ zvýšená tělesná teplota,
nechutenství, poruchy
vyprazdňování
Imobilizační syndrom35
Prevence
Intertrigo – opruzenina
Léčba
̶ pravidelná hygiena
predilekčních míst – čistá,
suchá kůže
̶ vkládání „mulových záložek“
mezi styčné a třecí plochy kůže
̶ preventivní aplikace mastí,
past, vazelíny
̶ na mokvající pokožku teplé
obklady heřmánku, řapíku
lékařského
̶ aplikace past – ochranná
zinková pasta (Menalind)
̶ aplikace mastí – Rybí mast,
Bepanthen
Imobilizační syndrom36
Literatura a zdroje
̶ Trachtová, E. a kol. : Potřeby nemocného v ošetřovatelském
procesu. Brno, IDVPZ 2013.
̶ Pokorná, A., Komínková, A., Menšíková A., Šenkyříková M :
Ošetřovatelské postupy založené na důkazech. Brno, Masarykova
univerzita 2019.
̶ www.dekubity.eu
̶ www.epuap.org
Imobilizační syndrom37