Zápatí prezentace1
Úvod do předmětu
MIKIN0332c Intenzivní ošetřovatelská péče v interních oborech II - cvičení
(podzim 2022)
Zápatí prezentace2
Tématický plán předmětu
předmět: Intenzivní ošetřovatelská péče v interních oborech II - cvičení (MIIN0332c) týden 1. - 10. týden
učebna : 528 čas 16:00 - 18:30
týden téma aktivity vyučující
1. úvod do předmětu
13.9. Diabetologie - akutní stavy kvíz Večeřová
Pankreas - anatomie, uložení , fukce…. kazuistika
diabetická ketoacidóza
hyperosmolární hyperglykemický syndrom
Hypoglykemické kóma
Laktátová acidóza spojená s metforminem
2. Endokrinologie
20.9. endokrinní systém - žlázy s vnitřní sekrecí, řízení systému, hormony, funkce anatomie opakování předchozího učiva
Bouře štítné žlázy - thyreotoxická krize anatomický kvíz Večeřová
Myxedémové kóma kazuistika
Diabetická ketoacidóza tvorba ošetřovatelského plánu
Akutní adrenální krize
3. Nefrologie
27.9. opakování vylučovací soustavy opakování předchozího učiva
onemocnění ledvin akutní a chrnické selhávání ledvin anatomický kvíz
retence moči kazuistika Večeřová
renální kolika tvorba ošetřovatelského plánu
hematurie
infekce
tumory
4. Eliminační metody
04.10. principy jednotlivých metod eliminačních metod opakování předchozího učiva
intermitentní metody - HD, HF, HDF anatomický kvíz Večeřová
Kontinuální metody kazuistika
Plasmaferéza tvorba ošetřovatelského plánu
Hemoperfuze
Peritoneální dialýza
Zápatí prezentace3
5. Exkurze hemodialyzačního střediska FNBRNO Toufarová
11.10. cévní přístupy pro eliminační metody rozdění na skupiny
komplikace cevních přístupů
péče o vstupy
ukázka dialyzačného přístroje
6. Exkurze ORIM FNUSA - kontinuální metody
18.10. příprava přístroje, komplikace Mica
specifická péče o pacienta
7. Transpantace ledvin opakování předchozího učiva
25.10. indikace anatomický kvíz Večeřová
kontrandikace kazuistika
ošetřovatelská péče tvorba ošetřovatelského plánu
sepse
8. Intoxikace
1.11. intoxikace alkoholem opakování předchozího učiva
intoxikace houbami kvíz Večeřová
intoxikace léky kazuistika
toxilogická stradiska tvorba ošetřovatelského plánu
antidota
9. Gastroenterologie a hepatologie
8.11. anatomie GIT a jater, funkce opakování předchozího učiva
akutní pankreatitida anatomický kvíz Večeřová
akutní hepatitida kazuistika
akutní selhání jater (eleiminační metody jater) tvorba ošetřovatelského plánu
krvácení do GIT
toxické megakolon
10.
15.11. Kazuistiky opakování
Nácviky u lůžka Večeřová
Zápatí prezentace4
Ukončení předmětu:
Požadavky na ukončení:
̶ 100% účast ve výuce
̶ Aktivní zapojení ve výuce
Diabetes mellitus - cvičení
1. Co pro Honzu znamená zjištěný výsledek ?
Honzovi je 55 let a má mírnou nadváhu. Lékař jej pozval na preventivní prohlídku
s odběrem krve. Honza se den před tím ještě dobře navečeřel, ale pak až do
ranního odběru krve nic nejedl. Mezi výsledky si všimnul tučně vytištěné hodnoty
glykémie, která byla 7,3 mmol/l a přesahovala normální rozmezí, uvedené v
závorce.
❑ Honza má diabetes mellitus.
❑ Honza má dost možná diabetes mellitus. Vyšetření bude ale potřeba alespoň ještě jednou
zopakovat. Může jít také o náhodu.
❑ Honza už tušil, že něco není v pořádku. Nyní tedy už ví, že má porušenou glukózovou
toleranci, ale „naštěstí“ to není ještě diabetes.
❑ Hodnota je sice zvýšená, ale jedná se jen o vyšetření orientační. Podle glykémií na lačno,
pokud nepřesahují určitou mez, nelze diabetes potvrdit ani vyloučit. Aby lékař mohl
rozhodnout, zda se jedná o diabetes, bude muset být proveden glukózový toleranční test.
2. Marie zjistila hodnotu své glykémie. Co tento
výsledek znamená?
. Marie se cítí poslední měsíc hodně unavená. Má pocit, že v poslední době více pije, ale jídlo jí
chutná a na váze spíše přibrala. Odpoledne zašla k lékařce a ta jí dala vyšetřit glykémii, i když
Marie nebyla na lačno. Zjistila hodnotu 14 mmol/l.
❑ Marie má diabetes. Vyšetření sice bude nutné zopakovat a bude nutné pátrat i po jiných
příčinách únavy, ale diabetes je téměř jistý.
❑ Vyšetřovat glykémii po jídle nemá moc smysl. Jedná se sice o zvýšenou hodnotu, ale to se
po jídle může snadno stát.
❑ Hodnota glykémie 14 mmol/l za 1 či 2 hod. po jídle je sice mírně zvýšená, ale odpovídá
nanejvýš poruše glukózové tolerance. Od diabetu Mariiny potíže nejspíš nebudou.
❑ Lékařka pozvala Marii ke stanovení glykémie ještě následující den a to na lačno. Marie si
dávala pozor, aby do té doby nic nejedla. Když ranní vyšetření ukázalo 6,5 mmol/l, Marie i
lékařka si oddychly: tak diabetes to není.
3.Může se Božena nyní radovat, že svojí vůlí si
cukrovku „vyléčila“?
Božena vážila před rokem 90 kg a zjistila si při opakovaném vyšetření glykémii nad 7 mmol/l.
Podstoupila glukózový toleranční test a ten potvrdil přítomnost diabetu. Božena šla do sebe,
začala denně chodit na hodinové rychlé túry a po roce zhubla na 70 kg. Měří si nyní každý týden
glykémie na lačno a 2 hodiny po jídle a hodnoty se pohybují mezí 5 a 6 na lačno a 6 a 8 po jídle.
❑ To rozhodně ne. Jakmile je diagnóza jednou jasně potvrzená, tak už porucha trvá, i když se
při dietě může zdát, že diabetes pominul
❑ Vyrovnání diabetu se u Boženy výrazně zlepšilo, ale diabetes pořád trvá. Vždyť glykémie
jsou stále ještě zvýšené.
❑ Boženě se nyní daří dobře. Musí sice pečlivě dbát na dietu, zejména aby zase nepřibrala,
ale ke snížení glykémií nepotřebuje žádné léky. V současné době tedy již diabetes nemá,
nanejvýš poruchu glukózové tolerance.
4. Hodnota glykémie ráno na lačno u
zdravých osob (s výjimkou těhotných žen)
by neměla překračovat
❑ 5,1 mmol/l
❑ 5,6 mmol/l
❑ 7,1 mmol/l
❑ 11,1 mmol/l
5. Lze diabetes spolehlivě diagnostikovat i na základě jiného
vyšetření, než je stanovení hladin(y) krevního cukru? Správná
je jen jedna odpověď.
❑ Ano, cukrovku lze jednoznačně poznat podle typických příznaků, jako jsou žízeň,
časté močení, hubnutí apod.
❑ Nikoliv. Diagnostika se opírá o stanovení glykémií. Jedinou, zatím málo
používanou výjimku, může představovat stanovení hadiny glykovaného
hemoglobinu
❑ Ano, cukrovku lze poznat také podle přítomnosti cukru v moči
❑ Některé případy cukrovky lze jednoznačně poznat na základě genetického
vyšetření.
6. Musí být krev na stanovení glykovaného hemoglobinu
vždy stanovena na lačno a ráno?
Dlouhodobým ukazatelem vyrovnání diabetu je hodnota tzv. glykovaného
hemoglobinu. Normální hodnota, což by měl každý člověk s diabetem vědět) má
horní normu 40 – 42 mmol/l (podle laboratoře).
❑ Ano, vyšetření se provádí jen ráno a na lačno
❑ Ne, glykovaný hemoglobin může být vyšetřen i po jídle, ale musí se jednat o ranní
vzorek krve
❑ Odběr musí být proveden na lačno, ale nemusí to být ráno
❑ Odběr může být proveden i během dne a nemusí být na lačno
7. Která definice nejlépe charakterizuje diabetes
mellitus 1. typu?
❑ Diabetes mellitus 1. typu je nemoc, která vzniká v důsledku postupného zániku beta-buněk
pankreatu, ve kterých se tvoří hormon inzulín. V důsledku toho, že v organizmu chybí inzulín,
stoupá hodnota glykémie a rozvíjí se ketoacidóza. Pro vznik onemocnění mohou existovat
vrozené vlohy, ale jeho příčina nebyla dosud objasněna.
❑ Diabetes mellitus 1. typu je onemocnění vyvolané geneticky danou (vrozenou) poruchou tvorby
životně důležitého hormonu inzulínu. Onemocnění se projevuje nejčastěji u dětí a mladistvých.
Jeho příčina spočívá v neschopnosti beta-buněk pankreatu produkovat inzulín. Přesná podstata
tohoto defektu nebyla dosud objasněna.
❑ Diabetes mellitus 1. typu je způsoben nedostatečným vývojem tzv. Langerhansových ostrůvků v
pankreatu, kde se tvoří životně důležitý hormon inzulín. Onemocnění se projevuje v různém
věku podle toho, do jaké míry je vývoj Langerhansových ostrůvků postižen, nejčastěji však
vzniká v dětství.
❑ Diabetes mellitus 1. typu vzniká sníženou účinností hormonu inzulínu, který se tvoří v betabuňkách
pankreatu. Nadměrně zatěžované beta-buňky pak podléhají imunologické destrukci,
čímž postupně zaniká schopnost produkovat inzulín. Vzniká hyperglykémie a sklon ke
ketoacidózy
8. Které vyšetření u pacienta s diabetem potvrzuje, že
se s vysokou pravděpodobností jedná o diabetes
mellitus 1. typu?
❑ Genetické vyšetření
❑ Potvrzení zpravidla není nutné, ale diagnózu potvrzuje vyšetření vzorku tkáně
odebrané ze slinivky břišní odebrané pomocí diagnostické jehly (tzv. biopsie)
❑ Průkaz přítomnosti pro diabetes 1. typu charakteristických autoprotilátek proti
součástem beta-buněk
❑ Průkaz tvorby defektního inzulínu, jehož složení ani účinnost neodpovídají
normálnímu lidskému inzulínu
9. Čemu se říká diabetes typu LADA?
❑ Označují se tak případy diabetu 1. typu, u kterých se později prokáže zachovaná sekrece
inzulínu a onemocnění probíhá spíše pod obrazem diabetu 2. typu
❑ Jako diabetes typu LADA se označují případy, které probíhají podobně jako diabetes
mellitus 1. typu, ale neprokáží se žádné známky imunologického procesu, který je pppro
diabetes 1. typu charakteristický.
❑ Jedná se hromadné označení několika typů diabetu, které jsou silně dědičné, objevují se
zpravidla v rodině v několika generacích a projevují se většinou v dospělosti.
❑ Je to označení o diabetes, který vzniká v dospělosti, rozvíjí se pomalu, a proto může
připomínat spíše diabetes 2. typu. Ve skutečnosti jde ale o formu diabetu 1. typu, která
rovněž vede k postupnému autoimunitnímu zániku beta buněk pankreatu.
Řešení
1.Co pro Honzu znamená zjištěný výsledek ?
Honzovi je 55 let a má mírnou nadváhu. Lékař jej pozval na preventivní prohlídku s odběrem
krve. Honza se den před tím ještě dobře navečeřel, ale pak až do ranního odběru krve nic
nejedl. Mezi výsledky si všimnul tučně vytištěné hodnoty glykémie, která byla 7,3 mmol/l a
přesahovala normální rozmezí, uvedené v závorce.
❑ Honza má diabetes mellitus.
❑ Honza má dost možná diabetes mellitus. Vyšetření bude ale potřeba alespoň ještě
jednou zopakovat. Může jít také o náhodu.
❑ Honza už tušil, že něco není v pořádku. Nyní tedy už ví, že má porušenou glukózovou
toleranci, ale „naštěstí“ to není ještě diabetes.
❑ Hodnota je sice zvýšená, ale jedná se jen o vyšetření orientační. Podle glykémií na lačno,
pokud nepřesahují určitou mez, nelze diabetes potvrdit ani vyloučit. Aby lékař mohl
rozhodnout, zda se jedná o diabetes, bude muset být proveden glukózový toleranční test.
2.Marie zjistila hodnotu své glykémie. Co tento
výsledek znamená?
Marie se cítí poslední měsíc hodně unavená. Má pocit, že v poslední době více pije, ale jídlo jí
chutná a na váze spíše přibrala. Odpoledne zašla k lékařce a ta jí dala vyšetřit glykémii, i když
Marie nebyla na lačno. Zjistila hodnotu 14 mmol/l.
❑ Marie má diabetes. Vyšetření sice bude nutné zopakovat a bude nutné pátrat i po jiných
příčinách únavy, ale diabetes je téměř jistý.
❑ Vyšetřovat glykémii po jídle nemá moc smysl. Jedná se sice o zvýšenou hodnotu, ale to se
po jídle může snadno stát.
❑ Hodnota glykémie 14 mmol/l za 1 či 2 hod. po jídle je sice mírně zvýšená, ale odpovídá
nanejvýš poruše glukózové tolerance. Od diabetu Mariiny potíže nejspíš nebudou.
❑ Lékařka pozvala Marii ke stanovení glykémie ještě následující den a to na lačno. Marie si
dávala pozor, aby do té doby nic nejedla. Když ranní vyšetření ukázalo 6,5 mmol/l, Marie i
lékařka si oddychly: tak diabetes to není.
3. Může se Božena nyní radovat, že svojí vůlí si
cukrovku „vyléčila“?
Božena vážila před rokem 90 kg a zjistila si při opakovaném vyšetření glykémii nad 7 mmol/l.
Podstoupila glukózový toleranční test a ten potvrdil přítomnost diabetu. Božena šla do sebe,
začala denně chodit na hodinové rychlé túry a po roce zhubla na 70 kg. Měří si nyní každý
týden glykémie na lačno a 2 hodiny po jídle a hodnoty se pohybují mezí 5 a 6 na lačno a 6 a 8
po jídle.
❑ To rozhodně ne. Jakmile je diagnóza jednou jasně potvrzená, tak už porucha trvá, i když
se při dietě může zdát, že diabetes pominul
❑ Vyrovnání diabetu se u Boženy výrazně zlepšilo, ale diabetes pořád trvá. Vždyť glykémie
jsou stále ještě zvýšené.
❑ Boženě se nyní daří dobře. Musí sice pečlivě dbát na dietu, zejména aby zase nepřibrala,
ale ke snížení glykémií nepotřebuje žádné léky. V současné době tedy již diabetes nemá,
nanejvýš poruchu glukózové tolerance.
4. Hodnota glykémie ráno na lačno u zdravých osob (s
výjimkou těhotných žen) by neměla překračovat
❑ 5,1 mmol/l
❑ 5,6 mmol/l
❑ 7,1 mmol/l
❑ 11,1 mmol/l
5. Lze diabetes spolehlivě diagnostikovat i na
základě jiného vyšetření, než je stanovení
hladin(y) krevního cukru? Správná je jen jedna
odpověď.
❑ Ano, cukrovku lze jednoznačně poznat podle typických příznaků, jako jsou žízeň, časté
močení, hubnutí apod.
❑ Nikoliv. Diagnostika se opírá o stanovení glykémií. Jedinou, zatím málo používanou
výjimku, může představovat stanovení hadiny glykovaného hemoglobinu
❑ Ano, cukrovku lze poznat také podle přítomnosti cukru v moči
❑ Některé případy cukrovky lze jednoznačně poznat na základě genetického vyšetření.
6. Musí být krev na stanovení glykovaného hemoglobinu
vždy stanovena na lačno a ráno?
Dlouhodobým ukazatelem vyrovnání diabetu je hodnota tzv. glykovaného hemoglobinu.
Normální hodnota, což by měl každý člověk s diabetem vědět) má horní normu 40 – 42
mmol/l (podle laboratoře).
❑ Ano, vyšetření se provádí jen ráno a na lačno
❑ Ne, glykovaný hemoglobin může být vyšetřen i po jídle, ale musí se jednat o ranní
vzorek krve
❑ Odběr musí být proveden na lačno, ale nemusí to být ráno
❑ Odběr může být proveden i během dne a nemusí být na lačno
7. Která definice nejlépe charakterizuje diabetes
mellitus 1. typu?
❑ Diabetes mellitus 1. typu je nemoc, která vzniká v důsledku postupného zániku beta-buněk
pankreatu, ve kterých se tvoří hormon inzulín. V důsledku toho, že v organizmu chybí inzulín,
stoupá hodnota glykémie a rozvíjí se ketoacidóza. Pro vznik onemocnění mohou existovat
vrozené vlohy, ale jeho příčina nebyla dosud objasněna.
❑ Diabetes mellitus 1. typu je onemocnění vyvolané geneticky danou (vrozenou) poruchou tvorby
životně důležitého hormonu inzulínu. Onemocnění se projevuje nejčastěji u dětí a mladistvých.
Jeho příčina spočívá v neschopnosti beta-buněk pankreatu produkovat inzulín. Přesná podstata
tohoto defektu nebyla dosud objasněna.
❑ Diabetes mellitus 1. typu je způsoben nedostatečným vývojem tzv. Langerhansových ostrůvků v
pankreatu, kde se tvoří životně důležitý hormon inzulín. Onemocnění se projevuje v různém
věku podle toho, do jaké míry je vývoj Langerhansových ostrůvků postižen, nejčastěji však
vzniká v dětství.
❑ Diabetes mellitus 1. typu vzniká sníženou účinností hormonu inzulínu, který se tvoří v betabuňkách
pankreatu. Nadměrně zatěžované beta-buňky pak podléhají imunologické destrukci,
čímž postupně zaniká schopnost produkovat inzulín. Vzniká hyperglykémie a sklon ke
ketoacidózy
8. Které vyšetření u pacienta s diabetem potvrzuje, že
se s vysokou pravděpodobností jedná o diabetes
mellitus 1. typu?
❑ Genetické vyšetření
❑ Potvrzení zpravidla není nutné, ale diagnózu potvrzuje vyšetření vzorku tkáně odebrané
ze slinivky břišní odebrané pomocí diagnostické jehly (tzv. biopsie)
❑ Průkaz přítomnosti pro diabetes 1. typu charakteristických autoprotilátek proti součástem
beta-buněk
❑ Průkaz tvorby defektního inzulínu, jehož složení ani účinnost neodpovídají normálnímu
lidskému inzulínu
9. Čemu se říká diabetes typu LADA?
❑ Označují se tak případy diabetu 1. typu, u kterých se později prokáže zachovaná
sekrece inzulínu a onemocnění probíhá spíše pod obrazem diabetu 2. typu
❑ Jako diabetes typu LADA se označují případy, které probíhají podobně jako diabetes
mellitus 1. typu, ale neprokáží se žádné známky imunologického procesu, který je pppro
diabetes 1. typu charakteristický.
❑ Jedná se hromadné označení několika typů diabetu, které jsou silně dědičné, objevují
se zpravidla v rodině v několika generacích a projevují se většinou v dospělosti.
❑ Je to označení o diabetes, který vzniká v dospělosti, rozvíjí se pomalu, a proto může
připomínat spíše diabetes 2. typu. Ve skutečnosti jde ale o formu diabetu 1. typu, která
rovněž vede k postupnému autoimunitnímu zániku beta buněk pankreatu.
Jaké je klasické dělení diabetu ?
̶ Diabetes mellitus 1 typu
̶ Diabetes mellitus 2 typu
̶ Jiné specifické typy diabetu
̶ Gestační (těhotenský) diabetes
https://www.cukrovka.cz/prehled-deleni-diabetu
Diabetes mellitus 1. typu
1 část
1. Pokud jde o léčbu diabetu, která 2 řešení
považujete pro Karla za spíše vhodná?
Karel má diabetes 1. typu od 14 let. Je dlouhodobě léčen 4 dávkami inzulínu a jeho diabetes je celkem ještě
„uspokojivě“ vyrovnaný (glykovaný hemoglobin 64 mmol/mol). Nyní má nastoupit do nového zaměstnání,
kde dohlíží na automatizovaný provoz výrobní linky v čistém prostředí. Uvádí, že zde nemá možnost
aplikovat si injekce inzulínu ani provádět monitorování glykémií. O nové zaměstnání velmi stojí.
Otázka má více správných odpovědí, zaškrtněte všechny správné volby.
❑ Karel se rozhodně pro jen 3 denní dávky inzulínu: před snídaní, před večeří a na noc. Glykémii si bude měřit
před začátkem a na konci směny.
❑ Karel požádá a předepsání inzulínové pumpy a bude usilovat o vybavení senzorem pro kontinuální
monitorování hladiny glukózy. Pumpa se senzorem mu usnadní flexibilní režim, který jeho nový práce
vyžaduje.
❑ Karel si vyjedná s nadřízeným, že bude moci během směny 2x pracoviště na krátkou dobu 2x opustit, by si
změřil glykémii, podal inzulín a najedl se.
❑ Karel si na pracoviště vezme inzulínové pero a bude si dávat polední dávku. Zároveň se na pracoviště
„propašuje“ tatranku či něco podobného a v nestřeženém okamžiku ji pak sní k pokrytí potřebné dávky
sacharidů. Glykémii si pečlivě zkontroluje před nástupem do práce, ale měřit se v pracovním prostředí si
netroufne.
2. Co si myslíte o tom?
❑ Jana má od dětství diabetes 1. typu a její léčba byla dosud vždy nevyrovnaná. Uvádí, že
má „zvláštní typ diabetu“ a že na ni běžné poučky neplatí. Říká, že inzulín u ní působí
nepravidelně, někdy hodně, jindy málo. Říká, že někdy si ani nemusí žádný inzulín podávat
a stejně jí po jídle glykémie nestoupne. Jindy zase inzulín přidává, a ono se „nic neděje“.
❑ Jana by se s tím měla smířit. U někoho to tak prostě je a lékaři dosud nevymysleli, jakou to
má příčinu. Měla by se ale stejně měřit pravidelně alespoň 4x denně.
❑ Jsou lidé, kterým glykémie kolísají snáze než jiným pacientům. Zázraky se ale nedějí. Jana
by měla dodržovat pravidelný režim, počítat si výměnné jednotky sacharidů, používat
kalkulovaný bolus a postupně „vyladit“ správné dávky inzulínu. Na „zvláštní typ diabetu“ se
hodně lidí vymlouvá, ale většinou se jedná o nedostatečnou edukaci a malou disciplínu.
3. Honza i Petra mají rádi sladké. Oba ale mají diabetes 1.
typu. Který z nich podle vašeho názoru postupuje lépe?
❑ Honza jí zásadně potraviny bez přidaného volného cukru. Zákusek si
po obědě i večeři jen ale málokdy odepře. V cukrárně si vybírá
dortíky s umělým sladidlem nebo mu je žena doma sama peče.
❑ Petra si občas klidné dá sladký dortík nebo zmrzlinu. Nejdřív si ale
vždycky změří glykémii a pak si podle své glykémií a obsahu
sacharidů v dortíku přidá rychle působící inzulín.
4. Co byste Agátě doporučili?
❑ Agátě je 40 let. Při každé diabetologické kontrole ji lékař měří tlak. Ona bývá trochu
rozrušená a má trému, jak jí dopadne glykovaný hemoglobin. Při posledních kontrolách
měla tlak 140/90, 130/85, 150/90.
❑ Agáta má mírně zvýšený krevní tlak. Je ale nejspíš jenom z rozrušení, tak se s tím
zatím nemusí ještě dělat nic
❑ Lékař by měl Agátě nasadit léčbu na krevní tlak
❑ Nejlepší by bylo, kdyby si Agáta zakoupila osobní měřič krevního tlaku. Hodnoty by
doma zapisovala a při příští kontrole by se s panem doktorem poradila, jak postupovat
5. Které z uvedených řešení je naopak nevhodné?
Většina lidí jsou nejaktivnější v ranních hodinách a dopoledne. Chystají se do školy nebo do zaměstnání a tělo s přirozeně
připravuje na zvýšenou zátěž. Z tohoto důvodu se u někoho méně, u jiného více, uvolňují během časného rána hormony, které
tělo „připravují do akce“. Jedná se zejména o kortizol a adrenalin. Oba tyto hormony mohou uvolňovat do krve glukózu ze
zásob a tím zvyšovat glykémii. Za normálních okolností zabrání vzestupu glykémie inzulín. U některých pacientů ale díky tomu
vzniká tzv. fenomén časného ráno (rozbřesku, anglicky dawn fenomén, čti „dón“). Projevuje se ranním zvýšením glykémie.
Uvedeme některá opatření, které mohou tomuto fenoménu předcházet.
❑ Oparné navýšení dávky inzulínu před spaním tak, aby během noci sice nepůsobila hypoglykémie,
ale ráno stačila k potlačení tendence k vyšší glykémii
❑ Použití inzulínové pumpy, jejíž bazální dávka se naprogramuje tak, aby v časných ranních
hodinách byla vyšší
❑ Zařazení malé noční svačiny, která zabrání případné hypoglykémii během noci, po niž zpravidla
následuje hyperglykémie
❑ Pokud je dawn fenomén výrazný a zvýšení večerní dávky inzulínu působí noční hypoglykémii,
pomáhá některý pacientům kontrola glykémie velmi časně ráno a případně podání velmi malé
dávky rychle působícího inzulínu
ŘEŠENÍ
1. Pokud jde o léčbu diabetu, která 2 řešení
považujete pro Karla za spíše nevhodná?
Karel má diabetes 1. typu od 14 let. Je dlouhodobě léčen 4 dávkami inzulínu a jeho diabetes je celkem ještě
„uspokojivě“ vyrovnaný (glykovaný hemoglobin 64 mmol/mol). Nyní má nastoupit do nového zaměstnání,
kde dohlíží na automatizovaný provoz výrobní linky v čistém prostředí. Uvádí, že zde nemá možnost
aplikovat si injekce inzulínu ani provádět monitorování glykémií. O nové zaměstnání velmi stojí.
Otázka má více správných odpovědí, zaškrtněte všechny správné volby.
❑ Karel se rozhodně pro jen 3 denní dávky inzulínu: před snídaní, před večeří a na noc. Glykémii si
bude měřit před začátkem a na konci směny.
❑ Karel požádá a předepsání inzulínové pumpy a bude usilovat o vybavení senzorem pro
kontinuální monitorování hladiny glukózy. Pumpa se senzorem mu usnadní flexibilní režim, který
jeho nový práce vyžaduje.
❑ Karel si vyjedná s nadřízeným, že bude moci během směny 2x pracoviště na krátkou dobu 2x
opustit, by si změřil glykémii, podal inzulín a najedl se.
❑ Karel si na pracoviště vezme inzulínové pero a bude si dávat polední dávku. Zároveň se na
pracoviště „propašuje“ tatranku či něco podobného a v nestřeženém okamžiku ji pak sní k pokrytí
potřebné dávky sacharidů. Glykémii si pečlivě zkontroluje před nástupem do práce, ale měřit se v
pracovním prostředí si netroufne.
2. Co si myslíte o tom?
❑ Jana má od dětství diabetes 1. typu a její léčba byla dosud vždy nevyrovnaná. Uvádí,
že má „zvláštní typ diabetu“ a že na ni běžné poučky neplatí. Říká, že inzulín u ní
působí nepravidelně, někdy hodně, jindy málo. Říká, že někdy si ani nemusí žádný
inzulín podávat a stejně jí po jídle glykémie nestoupne. Jindy zase inzulín přidává, a
ono se „nic neděje“.
❑ Jana by se s tím měla smířit. U někoho to tak prostě je a lékaři dosud nevymysleli,
jakou to má příčinu. Měla by se ale stejně měřit pravidelně alespoň 4x denně.
❑ Jsou lidé, kterým glykémie kolísají snáze než jiným pacientům. Zázraky se ale nedějí.
Jana by měla dodržovat pravidelný režim, počítat si výměnné jednotky sacharidů,
používat kalkulovaný bolus a postupně „vyladit“ správné dávky inzulínu. Na „zvláštní
typ diabetu“ se hodně lidí vymlouvá, ale většinou se jedná o nedostatečnou edukaci a
malou disciplínu.
3. Honza i Petra mají rádi sladké. Oba ale mají diabetes 1. typu. Který z
nich podle vašeho názoru postupuje lépe?
❑ Honza jí zásadně potraviny bez přidaného volného cukru. Zákusek si po obědě i večeři
jen ale málokdy odepře. V cukrárně si vybírá dortíky s umělým sladidlem nebo mu je
žena doma sama peče.
❑ Petra si občas klidné dá sladký dortík nebo zmrzlinu. Nejdřív si ale vždycky změří
glykémii a pak si podle své glykémií a obsahu sacharidů v dortíku přidá rychle působící
inzulín.
4. Co byste Agátě doporučili?
❑ Agátě je 40 let. Při každé diabetologické kontrole ji lékař měří tlak. Ona bývá trochu
rozrušená a má trému, jak jí dopadne glykovaný hemoglobin. Při posledních kontrolách
měla tlak 140/90, 130/85, 150/90.
❑ Agáta má mírně zvýšený krevní tlak. Je ale nejspíš jenom z rozrušení, tak se s tím
zatím nemusí ještě dělat nic
❑ Lékař by měl Agátě nasadit léčbu na krevní tlak
❑ Nejlepší by bylo, kdyby si Agáta zakoupila osobní měřič krevního tlaku. Hodnoty by
doma zapisovala a při příští kontrole by se s panem doktorem poradila, jak postupovat
5. Které z uvedených řešení je naopak nevhodné?
Většina lidí jsou nejaktivnější v ranních hodinách a dopoledne. Chystají se do školy nebo do
zaměstnání a tělo s přirozeně připravuje na zvýšenou zátěž. Z tohoto důvodu se u někoho méně, u
jiného více, uvolňují během časného rána hormony, které tělo „připravují do akce“. Jedná se zejména o
kortizol a adrenalin. Oba tyto hormony mohou uvolňovat do krve glukózu ze zásob a tím zvyšovat
glykémii. Za normálních okolností zabrání vzestupu glykémie inzulín. U některých pacientů ale díky
tomu vzniká tzv. fenomén časného ráno (rozbřesku, anglicky dawn fenomén, čti „dón“). Projevuje se
ranním zvýšením glykémie. Uvedeme některá opatření, které mohou tomuto fenoménu předcházet.
❑ Oparné navýšení dávky inzulínu před spaním tak, aby během noci sice nepůsobila hypoglykémie,
ale ráno stačila k potlačení tendence k vyšší glykémii
❑ Použití inzulínové pumpy, jejíž bazální dávka se naprogramuje tak, aby v časných ranních hodinách
byla vyšší
❑ Zařazení malé noční svačiny, která zabrání případné hypoglykémii během noci, po niž zpravidla
následuje hyperglykémie
❑ Pokud je dawn fenomén výrazný a zvýšení večerní dávky inzulínu působí noční hypoglykémii,
pomáhá některý pacientům kontrola glykémie velmi časně ráno a případně podání velmi malé dávky
rychle působícího inzulínu
1. Pokud stanovíme s velkou pravděpodobností
diagnózu diabetu 1. typu u pacienta, který má
zatím jen mírně zvýšené glykémie
❑ Pacienta pečlivě sledujeme a pokud je to možné, léčíme jej zatím jen omezením
sacharidů v dietě a perorálními antidiabetiky.
❑ Pokud nepostačuje jen mírné omezení v dietě (vynechání sladkých jídel a nápojů),
zahajujeme léčbu malými dávkami inzulínu
❑ Volíme co nejjednodušší inzulínovou léčbu, ke které po přechodnou dobu přidáváme
perorální antidiabetika
❑ Nasazení injekčního inzulínu tlumí jeho vlastní produkci. Proto začínáme s inzulínovou
léčbou, teprve když je to zcela nutné
2. Jaký ukazatel považujete za nejvhodnější pro kontrolu
dlouhodobého vyrovnání diabetu?
❑ Glykémie na lačno (dlouhodobé sledování)
❑ Glykovaný hemoglobin
❑ Glykémie za 2 hod. po jídle (dlouhodobé sledování)
❑ Glykemický profil se 7 až 9 hodnotami (sledovaný alespoň 1x týdně)
3. Vyberte nyní hodnotu glykovaného hemoglobinu, kterou
doporučuje dosáhnout Česká diabetologická společnost v
souladu s americkou diabetologickou společností. V závorce
je pak uvedena hodnota, která je považována za stále ještě
přijatelnou.
Cílové hodnoty glykovaného hemoglobinu jsou odvozeny z klinických studií, ve kterých se sledovala
závislost rozvoje pozdních orgánových komplikací v závislosti na tom, jaké měli pacienti dlouhodobé
hodnoty glykovaného hemoglobinu. Moderní požadavky na cílové hodnoty jsou dnes přísné. Vychází
se při tom z toho, že při dosažení těchto cílových hodnot bude riziko vzniku orgánových komplikací
malé. Ne u každé osoby se těchto cílových hodnot podaří dosáhnout.
❑ Méně než 45 mmol/mol (60 mmol/mol)
❑ 50 mmol/mol (60 mmol/mol)
❑ 57 mmol/mol (65 mmol/mol)
❑ 65 mmol/mol (vyšší hodnota již není považována za dostatečnou)
4. Jaké hodnoty by u velmi dobře léčeného pacienta s
diabetem 1. typu neměly překračovat glykémie na
lačno a po jídle? Jde o obecné doporučení České
diabetologické společnosti. Vychází se při tom ze
stanovení v plné krvi osobním glukometrem.
❑ Na lačno (5,6 mmol/l) Po jídle (8 mmol/l)
❑ Na lačno (8 mmol/l) Po jídle (11 mmol/l)
❑ Na lačno (9 mmol/l) Po jídle (12 mmol/l)
❑ Na lačno (8 mmol/l) Po jídle (9 mmol/l)
5. Který ukazatel se používá k vyjádření, jak dobře nebo
špatně je pacient v poslední době (týden, měsíc či déle)
léčen?
❑ V poslední době se stále více používá sledování hladiny krevního cukru pomocí kontinuálních
senzorůhladiny glukózy v podkoží. Alternativou je pak časté denní měření pomocí glukometru, a
to minimálně 4x denně. Nasbíraná data lze vyhodnotit např. pomocí „chytré aplikace“ v telefonu
nebo po stažení dat v počítači.
❑ Průměrná glykémie z mnoha měření za určité období
❑ Průměr z 10 nejvyšších zaznamenaných hodnot a z 10 nejnižších hodnot
❑ Tzv.“ time in range“, neboli procento času za sledované období, které pacient strávil v
doporučeném rozmezí
❑ Počet hypoglykémie a počet hyperglykémií (podle nastavených kritérií) za sledované období
Řešení
1. Pokud stanovíme s velkou pravděpodobností
diagnózu diabetu 1. typu u pacienta, který má zatím
jen mírně zvýšené glykémie
❑ Pacienta pečlivě sledujeme a pokud je to možné, léčíme jej zatím jen omezením
sacharidů v dietě a perorálními antidiabetiky.
❑ Pokud nepostačuje jen mírné omezení v dietě (vynechání sladkých jídel a nápojů),
zahajujeme léčbu malými dávkami inzulínu
❑ Volíme co nejjednodušší inzulínovou léčbu, ke které po přechodnou dobu přidáváme
perorální antidiabetika
❑ Nasazení injekčního inzulínu tlumí jeho vlastní produkci. Proto začínáme s inzulínovou
léčbou, teprve když je to zcela nutné
2. Jaký ukazatel považujete za nejvhodnější pro kontrolu
dlouhodobého vyrovnání diabetu?
❑ Glykémie na lačno (dlouhodobé sledování)
❑ Glykovaný hemoglobin
❑ Glykémie za 2 hod. po jídle (dlouhodobé sledování)
❑ Glykemický profil se 7 až 9 hodnotami (sledovaný alespoň 1x týdně)
3. Vyberte nyní hodnotu glykovaného hemoglobinu, kterou
doporučuje dosáhnout Česká diabetologická společnost v
souladu s americkou diabetologickou společností. V závorce je
pak uvedena hodnota, která je považována za stále ještě
přijatelnou.
̶ Cílové hodnoty glykovaného hemoglobinu jsou odvozeny z klinických studií, ve kterých se
sledovala závislost rozvoje pozdních orgánových komplikací v závislosti na tom, jaké měli
pacienti dlouhodobé hodnoty glykovaného hemoglobinu. Moderní požadavky na cílové
hodnoty jsou dnes přísné. Vychází se při tom z toho, že při dosažení těchto cílových
hodnot bude riziko vzniku orgánových komplikací malé. Ne u každé osoby se těchto
cílových hodnot podaří dosáhnout.
❑ Méně než 45 mmol/mol (60 mmol/mol)
❑ 50 mmol/mol (60 mmol/mol)
❑ 57 mmol/mol (65 mmol/mol)
❑ 65 mmol/mol (vyšší hodnota již není považována za dostatečnou)
4. Jaké hodnoty by u velmi dobře léčeného pacienta s
diabetem 1. typu neměly překračovat glykémie na
lačno a po jídle? Jde o obecné doporučení České
diabetologické společnosti. Vychází se při tom ze
stanovení v plné krvi osobním glukometrem.
❑ Na lačno (5,6 mmol/l) Po jídle (8 mmol/l)
❑ Na lačno (8 mmol/l) Po jídle (11 mmol/l)
❑ Na lačno (9 mmol/l) Po jídle (12 mmol/l)
❑ Na lačno (8 mmol/l) Po jídle (9 mmol/l)
5.Který ukazatel se používá k vyjádření, jak
dobře nebo špatně je pacient v poslední době
(týden, měsíc či déle) léčen?
❑ V poslední době se stále více používá sledování hladiny krevního cukru pomocí
kontinuálních senzorůhladiny glukózy v podkoží. Alternativou je pak časté denní měření
pomocí glukometru, a to minimálně 4x denně. Nasbíraná data lze vyhodnotit např.
pomocí „chytré aplikace“ v telefonu nebo po stažení dat v počítači.
❑ Průměrná glykémie z mnoha měření za určité období
❑ Průměr z 10 nejvyšších zaznamenaných hodnot a z 10 nejnižších hodnot
❑ Tzv.“ time in range“, neboli procento času za sledované období, které pacient strávil v
doporučeném rozmezí
❑ Počet hypoglykémie a počet hyperglykémií (podle nastavených kritérií) za sledované
období
Diabetes mellitus 2 typu
1 část
1. Diabetes mellitus 2. typu je charakterizován...
❑Zvýšenou hladinou glukózy v krvi a necitlivostí těla k inzulinu.
❑Sníženou hladinou glukózy v krvi a necitlivostí těla k inzulinu.
❑Zvýšenou hladinou glukózy v krvi a úplným nedostatkem
inzulinu.
2. Mezi klasické příznaky diabetu mellitu 2. typu patří:
❑Únava, pocení, slabost, třes.
❑Únava, velká žízeň, zvýšené močení.
❑Bolest břicha, průjem.
3. Za hlavní příčinu Diabetes mellitus 2. typu je
považována:
❑Podvýživa.
❑Obezita.
❑Vysoký krevní tlak.
4. Diabetes mellitus 2. typu léčíme
❑Úpravou stravy, pohybem, léky.
❑Stačí léky, jinak není potřeba nic měnit.
❑Není potřeba léčit, protože cukrovka nijak neohrožuje.
5. Selfmonitoring je:
❑Sledování cukru v krvi pomocí glukometru.
❑Sledování cukru v moči pomocí močových proužků.
❑Sledování množství kalorií pomocí zapisování jídelníčku.
6. Dlouhodobé komplikace jsou způsobeny:
❑Nízkou hladinou cukru v krvi.
❑Normální hladinou cukru v krvi.
❑Vysokou hladinou cukru v krvi.
Řešení
1. Diabetes mellitus 2. typu je charakterizován...
❑Zvýšenou hladinou glukózy v krvi a necitlivostí těla k inzulinu.
❑Sníženou hladinou glukózy v krvi a necitlivostí těla k inzulinu.
❑Zvýšenou hladinou glukózy v krvi a úplným nedostatkem
inzulinu.
2. Mezi klasické příznaky diabetu mellitu 2. typu patří:
❑Únava, pocení, slabost, třes.
❑Únava, velká žízeň, zvýšené močení.
❑Bolest břicha, průjem.
3. Za hlavní příčinu Diabetes mellitus 2. typu je
považována:
❑Podvýživa.
❑Obezita.
❑Vysoký krevní tlak.
4. Diabetes mellitus 2. typu léčíme
❑Úpravou stravy, pohybem, léky.
❑Stačí léky, jinak není potřeba nic měnit.
❑Není potřeba léčit, protože cukrovka nijak neohrožuje.
5. Selfmonitoring je:
❑Sledování cukru v krvi pomocí glukometru.
❑Sledování cukru v moči pomocí močových proužků.
❑Sledování množství kalorií pomocí zapisování jídelníčku.
6. Dlouhodobé komplikace jsou způsobeny:
❑Nízkou hladinou cukru v krvi.
❑Normální hladinou cukru v krvi.
❑Vysokou hladinou cukru v krvi.
Diabetes mellitus 2 typu
2 část
1. Myslíte, že když svoje předsevzetí bude Pavel dodržovat,
je téměř jisté, že diabetu 2. typu předejde?
Pavlovi rodiče mají oba diabetes 2. typu. Pavel je hodně po nich, ale rozhodl
se, že bude diabetu zuby nehty předcházet. Je nyní štíhlý, každý den cvičí,
nekouří, alkohol pije spíše výjimečně a každý rok absolvuje preventivní
prohlídku.
❑ Vlohy pro diabetes 2. typu jsou do značné míry dědičné, nicméně onemocnění lze účinně
předcházet zdravou životosprávou. Jistotu mít Pavel ale nemůže, protože na vzniku diabetu
2. typu se podílí také nedostatečná funkce beta buněk pankreatu, u někoho méně, u někoho
více.
❑ Pokud Pavel opravdu své předsevzetí dodrží, diabetes se u něho téměř jistě nerozvine.
❑ Vlohy pro tento typ diabetu jsou silně dědičné. Bude-li Pavel skutečně dodržovat preventivní
opatření, vznik diabetu 2. typu výrazně oddálí a možná se mu i vyhne. Poruchu glukózové
tolerance však bude mít.
2. Jana měla v průběhu zvýšenou glykémii, a dokonce
musela přechodně užívat inzulín. Po porodu se však
všechno rychle upravilo a nyní má glykémie i glykovaný
hemoglobin v normě.
❑ Přechodný diabetes jasně souvisel jen s těhotenstvím. Jana by měla dbát na štíhlou
linii, ale jinak není diabetem ohrožena více než ostatní.
❑ Janě diabetes nehrozí. Kdyby ale znovu otěhotněla, diabetes se u ní objeví znovu.
❑ Jana v sobě nese latentní diabetickou poruchu. Je bohužel téměř jisté, že v pozdějším
věku diabetem znovu onemocní.
❑ Diabetes vzniklý v těhotenství většinou ustoupí, někdy ale také nikoliv. Riziko, že se
diabetes u Jany znovu objeví, bohužel trvá. Bude-li ale Jana dodržovat preventivní
opatření, zvláště zůstane-li štíhlá a nebude se vyhýbat pohybu, toto riziko se výrazně
sníží.
3. Petr už svůj kalorický příjem omezil, ale je zvyklý jíst
3x denně jako ostatní v rodině. Koho by měl tedy nyní
poslechnout?
Petrovi zjistili zvýšenou glykémii, ale diabetes to prý ještě není. Doporučili mu různá preventivní
opatření, léky však prý zatím nepotřebuje. Petr si ale není jist, jak často by měl jíst.
Zuzana mu radila, aby jedl 6x denně. Kromě hlavních jídel by měl mít ještě malé svačiny a malou
tzv. druhou večeři.
Jarmila zase říkala, že nejlepší je si dát pořádnou snídani, oběd by měl být již střídmý a večeře co
nejmenší nebo žádná.
Helena zase radila, že úplně stačí jenom 2 jídla denně, jen musejí být dost pestrá. Když jí člověk
pořád, tak mu vlastně nikdy ani nevytráví, a to prý není dobré.
❑ Zuzanu
❑ Jarmilu
❑ Helenu
❑ Žádný návrh není špatný, ale nejlepší bude pokračovat po svém, spíš bude důležité složení
potravy.
Řešení
1. Myslíte, že když svoje předsevzetí bude Pavel
dodržovat, je téměř jisté, že diabetu 2. typu předejde?
Pavlovi rodiče mají oba diabetes 2. typu. Pavel je hodně po nich, ale rozhodl se, že bude
diabetu zuby nehty předcházet. Je nyní štíhlý, každý den cvičí, nekouří, alkohol pije spíše
výjimečně a každý rok absolvuje preventivní prohlídku.
❑ Vlohy pro diabetes 2. typu jsou do značné míry dědičné, nicméně onemocnění lze
účinně předcházet zdravou životosprávou. Jistotu mít Pavel ale nemůže, protože na
vzniku diabetu 2. typu se podílí také nedostatečná funkce beta buněk pankreatu, u
někoho méně, u někoho více.
❑ Pokud Pavel opravdu své předsevzetí dodrží, diabetes se u něho téměř jistě nerozvine.
❑ Vlohy pro tento typ diabetu jsou silně dědičné. Bude-li Pavel skutečně dodržovat
preventivní opatření, vznik diabetu 2. typu výrazně oddálí a možná se mu i vyhne.
Poruchu glukózové tolerance však bude mít.
2. Jana měla v průběhu zvýšenou glykémii, a dokonce
musela přechodně užívat inzulín. Po porodu se však
všechno rychle upravilo a nyní má glykémie i glykovaný
hemoglobin v normě.
❑ Přechodný diabetes jasně souvisel jen s těhotenstvím. Jana by měla dbát na štíhlou
linii, ale jinak není diabetem ohrožena více než ostatní.
❑ Janě diabetes nehrozí. Kdyby ale znovu otěhotněla, diabetes se u ní objeví znovu.
❑ Jana v sobě nese latentní diabetickou poruchu. Je bohužel téměř jisté, že v pozdějším
věku diabetem znovu onemocní.
❑ Diabetes vzniklý v těhotenství většinou ustoupí, někdy ale také nikoliv. Riziko, že se
diabetes u Jany znovu objeví, bohužel trvá. Bude-li ale Jana dodržovat preventivní
opatření, zvláště zůstane-li štíhlá a nebude se vyhýbat pohybu, toto riziko se výrazně
sníží.
3. Petr už svůj kalorický příjem omezil, ale je zvyklý jíst 3x
denně jako ostatní v rodině. Koho by měl tedy nyní
poslechnout?
Petrovi zjistili zvýšenou glykémii, ale diabetes to prý ještě není. Doporučili mu různá preventivní
opatření, léky však prý zatím nepotřebuje. Petr si ale není jist, jak často by měl jíst.
Zuzana mu radila, aby jedl 6x denně. Kromě hlavních jídel by měl mít ještě malé svačiny a malou
tzv. druhou večeři.
Jarmila zase říkala, že nejlepší je si dát pořádnou snídani, oběd by měl být již střídmý a večeře co
nejmenší nebo žádná.
Helena zase radila, že úplně stačí jenom 2 jídla denně, jen musejí být dost pestrá. Když jí člověk
pořád, tak mu vlastně nikdy ani nevytráví, a to prý není dobré.
❑ Zuzanu
❑ Jarmilu
❑ Helenu
❑ Žádný návrh není špatný, ale nejlepší bude pokračovat po svém, spíš bude důležité složení
potravy.
Komplikace DM
1 část
1. Čím je postižení nervů na nohách při diabetu zvláště
nebezpečné z hlediska vzniku syndromu diabetické
nohy?
❑ Postižení nervových vláken na noze vyvolává bolest. Ta nutí pacienta volit různé
nepřirozené úlevové polohy nohy, které vedou k otlakům a vzniku vředů
❑ Normálně fungující nervy na noze zajišťují správné cévní zásobení. Postižení nervů se
pak projevuje nedostatečným prokrvením a vznikem defektů končetin
❑ Postižení nervových vláken na noze vede často ke snížené citlivosti. Pacient si pak
neuvědomuje důsledky špatného zatěžování nohy, nevhodného tlaku v botě nebo
přítomnosti cizích těles v obuvi. To pak vede k otlakům a vzniku vředů, kterých si
pacient zpočátku není vědom
❑ Poškozená nervová vlákna se na končetině snadno zanítí a jsou vstupní branou
infekce, která se pak na končetině šíří.
2. Co je důležitým faktorem pro prevenci vzniku syndromu
diabetické nohy kromě správné léčby diabetu?
Otázka má více správných odpovědí, zaškrtněte všechny správné volby.
❑ Pravidelná kontrola stavu dolních končetin pacientem samým nebo jinou osobou
❑ Volba správných bot
❑ Péče o pokožku a nehty na nohách
❑ Včasné zjištění a léčba jakéhokoliv poranění na nohách
3. Co je to tzv. podiatrická ambulance?
❑ Ambulance pro ošetřování zejména dětí. Protože u dětí jsou častá různá poranění,
specialisté zde pracující se zaměřují též na léčbu poranění nohou u dospělých i
dětských pacientů s diabetem.
❑ Ambulance zaměřená na léčbu metabolických onemocnění, mezi něž patří i dna (dříve
též nazývaná podagra).
❑ Specializovaná ambulance pro prevenci, diagnostiku a léčbu syndromu diabetické nohy
❑ Jedná se o běžnou diabetologickou ambulanci, kde je možné také podstoupit orientační
vyšetření dolních končetin
4. Co by měl učinit pacient s diabetem, když si zarazí do nohy
hřebík, trn nebo jiné cizí těleso?
❑ Ránu vypláchnout, zdezinfikovat, obvázat a bez zbytečného chození co nejdříve
navštívit odborného lékaře
❑ Ránu zdezinfikovat a cizí těleso pokud možno odstranit. Dojde-li k otoku, hnisání či
vzniku horečky navštívit lékaře nebo přivolat pohotovost
❑ Ránu vypláchnout, odstranit cizí těleso a požádat lékaře o předpis antibiotika
❑ Ránu vypláchnout, odstranit cizí těleso, zajistit si předpis antibiotika a následujících
několik dní se zvýšenou péčí dbát o dobré vyrovnání diabetu
5. Jaké vlastnosti by měla mít obuv pro pacienta s déle
trvajícím diabetem či rizikem vzniku syndromu diabetické
nohy?
❑ Bota by měla být měkká, aby nikde nedřela, neměla by mít nikde drhnoucí švy a
podrážku by měla mít rovněž měkkou a dobře ohebnou
❑ Bota by měla mít prostornou a spíše kulatou přední část a podrážku pevnou, málo
ohebnou a spíše silnější
❑ Bota by měla být volná, vzdušná, s volnou patou upevněnou „na přezku“ nebo typu
„pantofle“ s širokou volnou přední částí
❑ Bota by měla mít především dobře tvarovanou klenbu a vpředu by měla být spíše do
špičky, aby noha v botě „neklouzala“
6. Jak je to u diabetiků s chozením na boso?
❑ Každé poranění nohou je pro diabetiky nebezpečné. Osoby s déle trvajícím
diabetem či osoby s diabetem 2. typu by neměly téměř nikdy chodit bosi, a to ani
v domácím prostředí
❑ Chůze na boso podporuje citlivost na dolních končetinách a působí preventivně.
Pacienti s diabetem by však na boso rozhodně neměli chodit v cizím nebo v
pracovním prostředí či při náročnějším sportu
❑ Opatrná chůze na boso je vhodná, např. u vody nebo u moře. Nohy je však vždy
nutné zkontrolovat, aby se vyloučila případné nezpozorované poranění
7. Je pro pacienty s diabetem vhodná pedikúra?
❑ Pedikúra není vhodnou součástí péče o nohy u osob s diabetem. Hrozí poranění,
které se může stát příčinou vzniku syndromu diabetické nohy
❑ Pedikúra by měla být pravidelnou součástí péče o nohy u pacientů s diabetem. Je
však dobré upozornit na přítomnost diabetu nebo přímo navštívit pracoviště, kde
se provádí tzv. medicinální pedikúra
❑ Běžná pedikúra není doporučenou součástí péče o nohy u pacientů s diabetem.
Dochází-li k nahromadění zrohovatělé kůže nebo je-li nutné zastřihovat nehty,
mělo by být ošetření svěřeno specializovaným lékařům nebo sestrám
Řešení
1. Čím je postižení nervů na nohách při diabetu zvláště
nebezpečné z hlediska vzniku syndromu diabetické
nohy?
❑ Postižení nervových vláken na noze vyvolává bolest. Ta nutí pacienta volit různé
nepřirozené úlevové polohy nohy, které vedou k otlakům a vzniku vředů
❑ Normálně fungující nervy na noze zajišťují správné cévní zásobení. Postižení nervů se
pak projevuje nedostatečným prokrvením a vznikem defektů končetin
❑ Postižení nervových vláken na noze vede často ke snížené citlivosti. Pacient si pak
neuvědomuje důsledky špatného zatěžování nohy, nevhodného tlaku v botě nebo
přítomnosti cizích těles v obuvi. To pak vede k otlakům a vzniku vředů, kterých si
pacient zpočátku není vědomí
❑ Poškozená nervová vlákna se na končetině snadno zanítí a jsou vstupní branou
infekce, která se pak na končetině šíří.
2. Co je důležitým faktorem pro prevenci vzniku syndromu
diabetické nohy kromě správné léčby diabetu?
Otázka má více správných odpovědí, zaškrtněte všechny správné volby.
❑ Pravidelná kontrola stavu dolních končetin pacientem samým nebo jinou osobou
❑ Volba správných bot
❑ Péče o pokožku a nehty na nohách
❑ Včasné zjištění a léčba jakéhokoliv poranění na nohách
3. Co je to tzv. podiatrická ambulance?
❑ Ambulance pro ošetřování zejména dětí. Protože u dětí jsou častá různá poranění,
specialisté zde pracující se zaměřují též na léčbu poranění nohou u dospělých i dětských
pacientů s diabetem.
❑ Ambulance zaměřená na léčbu metabolických onemocnění, mezi něž patří i dna (dříve
též nazývaná podagra).
❑ Specializovaná ambulance pro prevenci, diagnostiku a léčbu syndromu diabetické nohy
❑ Jedná se o běžnou diabetologickou ambulanci, kde je možné také podstoupit orientační
vyšetření dolních končetin
4. Co by měl učinit pacient s diabetem, když si zarazí do nohy
hřebík, trn nebo jiné cizí těleso?
❑ Ránu vypláchnout, zdezinfikovat, obvázat a bez zbytečného chození co nejdříve
navštívit odborného lékaře
❑ Ránu zdezinfikovat a cizí těleso pokud možno odstranit. Dojde-li k otoku, hnisání či
vzniku horečky navštívit lékaře nebo přivolat pohotovost
❑ Ránu vypláchnout, odstranit cizí těleso a požádat lékaře o předpis antibiotika
❑ Ránu vypláchnout, odstranit cizí těleso, zajistit si předpis antibiotika a následujících
několik dní se zvýšenou péčí dbát o dobré vyrovnání diabetu
5. Jaké vlastnosti by měla mít obuv pro pacienta s déle
trvajícím diabetem či rizikem vzniku syndromu diabetické
nohy?
❑ Bota by měla být měkká, aby nikde nedřela, neměla by mít nikde drhnoucí švy a
podrážku by měla mít rovněž měkkou a dobře ohebnou
❑ Bota by měla mít prostornou a spíše kulatou přední část a podrážku pevnou, málo
ohebnou a spíše silnější
❑ Bota by měla být volná, vzdušná, s volnou patou upevněnou „na přezku“ nebo typu
„pantofle“ s širokou volnou přední částí
❑ Bota by měla mít především dobře tvarovanou klenbu a vpředu by měla být spíše do
špičky, aby noha v botě „neklouzala“
6. Jak je to u diabetiků s chozením na boso?
❑ Každé poranění nohou je pro diabetiky nebezpečné. Osoby s déle trvajícím
diabetem či osoby s diabetem 2. typu by neměly téměř nikdy chodit bosi, a to ani
v domácím prostředí
❑ Chůze na boso podporuje citlivost na dolních končetinách a působí preventivně.
Pacienti s diabetem by však na boso rozhodně neměli chodit v cizím nebo v
pracovním prostředí či při náročnějším sportu
❑ Opatrná chůze na boso je vhodná, např. u vody nebo u moře. Nohy je však vždy
nutné zkontrolovat, aby se vyloučila případné nezpozorované poranění
7. Je pro pacienty s diabetem vhodná pedikúra?
❑ Pedikúra není vhodnou součástí péče o nohy u osob s diabetem. Hrozí poranění,
které se může stát příčinou vzniku syndromu diabetické nohy
❑ Pedikúra by měla být pravidelnou součástí péče o nohy u pacientů s diabetem. Je
však dobré upozornit na přítomnost diabetu nebo přímo navštívit pracoviště, kde
se provádí tzv. medicinální pedikúra
❑ Běžná pedikúra není doporučenou součástí péče o nohy u pacientů s diabetem.
Dochází-li k nahromadění zrohovatělé kůže nebo je-li nutné zastřihovat nehty,
mělo by být ošetření svěřeno specializovaným lékařům nebo sestrám
Komplikace DM
2. část
1.Jaké hlavní funkce v těle mají ledviny?
❑ Ledviny slouží vylučování mnoha látek rozpustných ve vodě, které kolují v krvi. Do značné
míry se jedná o produkty, které tělo již nedokáže dále zpracovat a musí se jich zbavit.
Ledviny vylučují také nadbytečné množství vody a solí. Navíc ledviny produkují některé
hormony, které mohou samy regulovat jejich funkci nebo působí i jinde v těle, například na
krvetvorbu.
❑ Ledviny vylučují nadbytečné látky v těle, jako jsou zplodiny metabolismu, soli, nadbytečné
bílkoviny a tukové částice. Tím pomáhají udržovat krevní tlak a regulovat i jiné tělesné
pochody.
❑ Ledviny zbavují tělo nadbytečné vody a v ní rozpuštěných látek. Mají také funkci endokrinní
a pomáhají organismu včas reagovat např. na hypoglykémii tím, že se z nich vyplavují
některé kontraregulační hormony.
❑ Ledviny slouží k vylučování nepotřebných či škodlivých látek z organismu. Vytváří se v nich
moč, která se dále zahušťuje v tzv. nadledvinách, odkud se dostává do močového měchýře.
2. Proč pacienti s vysokými hodnotami
krevního cukru hodně močí?
❑ Funkce ledvin je regulována v závislosti na množství vody a v krvi rozpuštěných látek,
které je potřeba vyloučit. Vysoká glykémie působí žízeň a velký příjem vody. Tu potom
ledviny podle potřeby vylučují ve zvýšené míře.
❑ Vysoká glykémie vzniká v důsledku chybění inzulínu nebo jeho špatného působení.
Nedostatek inzulínu nebo jeho malý efekt působí na ledviny tak, že zvýšeně vylučují
vodu.
❑ Při vysoké glykémii se do moči dostává do prvotní moče hodně cukru. Ledviny nejsou
schopné prvotní moč dále zahušťovat, takže spolu s cukrem se dostává do konečné
moči i zvýšené množství vody.
❑ Zvýšené hodnoty glykémie poškozují funkci ledvin. Ledvinná klubíčka pak jsou pro vodu
zvýšeně propustná. Trvá-li tento stav dlouhodobě, ledviny se nevratně poškozují.
3. Horní mez vylučování albuminu močí u zdravých osob
je:
̶ Hlavní krevní bílkovinou je tzv. albumin. Ten se tvoří v játrech a má v těle řadu funkcí. Pomáhá udržovat v
krevním řečišti správnou náplň krve, slouží jako zásobní bílkovina v případě nedostatečné výživy, na jeho
povrchu s v krvi přenášejí nejrůznější látky, jako např. hormony nebo i léky, a mnoho jiných. Albumin za
normálních okolností téměř vůbec neprochází stěnou ledvinných klubíček (glomerulů). Přítomnost
zvýšeného množství albuminu v moči patří k častým prvním projevům diabetického onemocnění ledvin.
Sledování přítomnosti albuminu (albuminurie) v moči patří proto k základním součástem vyšetřování
pacientů s diabetem.
❑ 30 mg/den
❑ 200 mg/den
❑ 30 g/den
❑ 500 mg/den
4. Pokud orientační vyšetření (označované často termínem
„moč chemicky“) ukazuje + (jeden křížek), znamená to, že
pacient má v moči bílkovinu... (označte odpověď)
Přítomnost bílkoviny v moči se běžně testuje pomocí orientačních vyšetření, např. pomocí
běžných testovacích proužků. Tyto testy ale nejsou schopné spolehlivě zachytit malé množství
albuminu, případně nejsou schopné odlišit jiné bílkoviny v moči, které mohou být v moči v
malém množství přítomné i u zdravých lidí.
❑ Ještě v normálním rozmezí
❑ Zvýšenou, přibližně již nad 200 mg/l
❑ Výrazně vysokou, jde již o závažné onemocnění ledvin
❑ Test nelze hodnotit, může jít o ještě normální hodnotu nebo již o hodnotu zvýšenou
5. Když si prohlížíte výpis vašich laboratorních hodnot a najdete
kolonku „eGFR“, co toto označení znamená?
❑ Je to údaj, který ukazuje, jak dobře (či špatně) vaše ledviny fungují (filtrují)
❑ Je to ukazatel, jak moc se glukóza dostává (filtruje) do moči
❑ Je to údaj, jak se glukóza a jiné cukry dostávají do moči (konkrétně
glukóza, fruktóza a ribóza)
❑ Je to elektronicky zjišťovaný údaj, jak moc se funkce vašich ledvin změnila
v průběhu vašich posledních kontrol (minimálně 3)
6. Proč mohou mít pacienti s diabetem v moči cukr?
❑ V ledvinných klubíčcích v ledvinách se tzv. „filtruje“ krev. Ta za normálních
okolností neobsahuje žádný cukr, a proto se do moči cukr (glukóza)
nedostává
❑ Cukr představuje v malém množství běžnou součást moče. Toto množství
se ale výrazně zvyšuje při vysoké glykémii. Ledvina tak reaguje na
nadbytečné množství glukózy v krvi a aktivně cukr vylučuje.
❑ Inzulín působí rovněž v ledvinách. Pokud je ho nedostatek nebo špatně
účinkuje, ledviny nejsou schopné glukózu zadržovat a tak se cukr dostává
do moči.
❑ Ledvinná klubíčka jsou prostupná pro krevní cukr, který se tak dostává do
prvotní moči. V dalších částech ledvin se ale moč zahušťuje a řada látek
včetně glukózy se zde zpětně vstřebávají do krve. Pokud je ale příliš vysoká
glykémie, ledvina nestačí glukózu v prvotní moči vstřebávat zpět, a tak se
cukr dostává do moči.
Řešení
1. Jaké hlavní funkce v těle mají ledviny?
❑ Ledviny slouží vylučování mnoha látek rozpustných ve vodě, které kolují v krvi. Do
značné míry se jedná o produkty, které tělo již nedokáže dále zpracovat a musí se jich
zbavit. Ledviny vylučují také nadbytečné množství vody a solí. Navíc ledviny produkují
některé hormony, které mohou samy regulovat jejich funkci nebo působí i jinde v těle,
například na krvetvorbu.
❑ Ledviny vylučují nadbytečné látky v těle, jako jsou zplodiny metabolismu, soli,
nadbytečné bílkoviny a tukové částice. Tím pomáhají udržovat krevní tlak a regulovat i
jiné tělesné pochody.
❑ Ledviny zbavují tělo nadbytečné vody a v ní rozpuštěných látek. Mají také funkci
endokrinní a pomáhají organismu včas reagovat např. na hypoglykémii tím, že se z nich
vyplavují některé kontraregulační hormony.
❑ Ledviny slouží k vylučování nepotřebných či škodlivých látek z organismu. Vytváří se v
nich moč, která se dále zahušťuje v tzv. nadledvinách, odkud se dostává do močového
měchýře.
2. Proč pacienti s vysokými hodnotami
krevního cukru hodně močí?
❑ Funkce ledvin je regulována v závislosti na množství vody a v krvi rozpuštěných látek,
které je potřeba vyloučit. Vysoká glykémie působí žízeň a velký příjem vody. Tu potom
ledviny podle potřeby vylučují ve zvýšené míře.
❑ Vysoká glykémie vzniká v důsledku chybění inzulínu nebo jeho špatného působení.
Nedostatek inzulínu nebo jeho malý efekt působí na ledviny tak, že zvýšeně vylučují
vodu.
❑ Při vysoké glykémii se do moči dostává do prvotní moče hodně cukru. Ledviny nejsou
schopné prvotní moč dále zahušťovat, takže spolu s cukrem se dostává do konečné
moči i zvýšené množství vody.
❑ Zvýšené hodnoty glykémie poškozují funkci ledvin. Ledvinná klubíčka pak jsou pro vodu
zvýšeně propustná. Trvá-li tento stav dlouhodobě, ledviny se nevratně poškozují.2.
3. Horní mez vylučování albuminu močí u zdravých osob je:
̶ Hlavní krevní bílkovinou je tzv. albumin. Ten se tvoří v játrech a má v těle řadu funkcí. Pomáhá udržovat
v krevním řečišti správnou náplň krve, slouží jako zásobní bílkovina v případě nedostatečné výživy, na
jeho povrchu s v krvi přenášejí nejrůznější látky, jako např. hormony nebo i léky, a mnoho jiných.
Albumin za normálních okolností téměř vůbec neprochází stěnou ledvinných klubíček (glomerulů).
Přítomnost zvýšeného množství albuminu v moči patří k častým prvním projevům diabetického
onemocnění ledvin. Sledování přítomnosti albuminu (albuminurie) v moči patří proto k základním
součástem vyšetřování pacientů s diabetem.
❑ 30 mg/den
❑ 200 mg/den
❑ 30 g/den
❑ 500 mg/den
4. Pokud orientační vyšetření (označované často termínem „moč
chemicky“) ukazuje + (jeden křížek), znamená to, že pacient má v
moči bílkovinu... (označte odpověď)
Přítomnost bílkoviny v moči se běžně testuje pomocí orientačních vyšetření, např. pomocí běžných
testovacích proužků. Tyto testy ale nejsou schopné spolehlivě zachytit malé množství albuminu,
případně nejsou schopné odlišit jiné bílkoviny v moči, které mohou být v moči v malém množství
přítomné i u zdravých lidí.
❑ Ještě v normálním rozmezí
❑ Zvýšenou, přibližně již nad 200 mg/l
❑ Výrazně vysokou, jde již o závažné onemocnění ledvin
❑ Test nelze hodnotit, může jít o ještě normální hodnotu nebo již o hodnotu zvýšenou
5. Když si prohlížíte výpis vašich laboratorních hodnot a najdete
kolonku „eGFR“, co toto označení znamená?
❑ Je to údaj, který ukazuje, jak dobře (či špatně) vaše ledviny fungují (filtrují)
❑ Je to ukazatel, jak moc se glukóza dostává (filtruje) do moči
❑ Je to údaj, jak se glukóza a jiné cukry dostávají do moči (konkrétně
glukóza, fruktóza a ribóza)
❑ Je to elektronicky zjišťovaný údaj, jak moc se funkce vašich ledvin změnila
v průběhu vašich posledních kontrol (minimálně 3)
6. Proč mohou mít pacienti s diabetem v moči cukr?
❑ V ledvinných klubíčcích v ledvinách se tzv. „filtruje“ krev. Ta za normálních
okolností neobsahuje žádný cukr, a proto se do moči cukr (glukóza)
nedostává
❑ Cukr představuje v malém množství běžnou součást moče. Toto množství
se ale výrazně zvyšuje při vysoké glykémii. Ledvina tak reaguje na
nadbytečné množství glukózy v krvi a aktivně cukr vylučuje.
❑ Inzulín působí rovněž v ledvinách. Pokud je ho nedostatek nebo špatně
účinkuje, ledviny nejsou schopné glukózu zadržovat a tak se cukr dostává
do moči.
❑ Ledvinná klubíčka jsou prostupná pro krevní cukr, který se tak dostává do
prvotní moči. V dalších částech ledvin se ale moč zahušťuje a řada látek
včetně glukózy se zde zpětně vstřebávají do krve. Pokud je ale příliš vysoká
glykémie, ledvina nestačí glukózu v prvotní moči vstřebávat zpět, a tak se
cukr dostává do moči.
Kazuistika
̶ 33letá žena s rychlým zhoršením hemodynamického a
neurologického stavu.
̶ Pacientka má diagnostikovaný diabetes mellitus 1. typu a léčí se
kontinuální subkutánní infuzí inzulinu, v anamnéze uvádí také
gastroparézu.
̶ Příbuzní uvedli, že šla na večírek před 2 dny a stěžovala si na
bolest břicha a poté na zvracení.
̶ Na UP - náhlá změna GCS z 13 na 3 během 10 min, sin.
tachykardie. Nehmatný periferní puls, TK 99/52 mmHg
Vyšetření:
̶ Klinické vyšetření:
̶ Těžká dehydratace
̶ Respirační tíseň
̶ Dechová frekvence 40/min
̶ Oboustranný difúzní plicní šelest
̶ Menší ztuhlost krku
̶ Bez petechií
̶ Nutnost intubace – následná pokles systolického tlaku na 50mmHg
̶ Počáteční glykémie byla nad detekčním rozsahem glukometru nad
8 mmol/l.
̶ Během převozu do nemocnice došlo komorové tachykardii
Laboratoř
̶ ABR (arteriální):
̶ pH 6,74,
̶ HCO3 5,3 mmol/l,
̶ pO 2 6,692 kPa
̶ pCO 2 5,319 kPa .
Další laboratorní vyšetření :
• glykémié - 106,8 mmol/l,
• leukocyty - 32,8x 109,
• CRP - 789,54 nmol/l
• laktát - 4,6 mmol/l,
• Na - 113 mmol/l,
• Bikarbonát - 6 mmol/l,
• K - 6,7 mmol/l,
• Ca - 2,0 mmol/l,
• fosfát - 3,53 mmol/l,
• osmolalita séra - 378 mOsm/kg,
• troponin I - 0,463  μ g/l,
• Urea v séru - 47,8 mmol/l
• kreatininu v séru - 332,4  μ mol/l. T
Toxikologický screening
v moči byl pozitivní pouze na paracetamol
(210,5  μ mol/l) a ne na ethanolemii
Diagnostika
Předpokládané dg.:
̶ diabetická ketoacidóza (DKA),
̶ sepse,
̶ vasoplegie
̶ akutního selhání ledvin
Dokončení diagnostiky
̶ CT mozku a břicha, kultivace moči
̶ RTH hrudníku
̶ Infekce – negativní
̶ RTG hrudníku ukázal mírný plicní edém.
̶ Lubální punkce - negativní
̶ ATB - Ceftriaxon a acyklovir byly podávány empiricky.
Zápatí prezentace106
Léčba
̶ agresivní tekutinová resuscitace (krystaloidy),
̶ noradrenalin
̶ NaHCO3 (hydrogenuhličitan sodný)
̶ ​​CaCl2(chlorid vápenatý)
̶ inzulínoterapie - 20U aktrapid bolus + inzulínu (10 U/h).
Závěr
̶ Její stav se v následujících dnech postupně zlepšoval a byla úspěšně
extubována.
̶ Funkce ledvin se normalizovala během dvou dnů.
̶ Vzhledem k pokračující bolesti břicha byla provedena břišní laparoskopie
bez konkrétních nálezů.
Zdroj:
Celine Van de Vyver, Jorn Damen, Carl Haentjens, Dominique Ballaux, Benoit Bouts, "An Exceptional
Case of Diabetic Ketoacidosis", Case Reports in Emergency Medicine, vol. 2017, Article
ID 4351620, 4 pages, 2017. https://doi.org/10.1155/2017/4351620
Zápatí prezentace108
Diabetická ketoacidóza
Příčiny
̶ DM 1 typu
̶ DM 2 typu (10-30%)
Rizikové faktory:
̶ infekce,
̶ nedodržování inzulínové terapie,
̶ akutní závažná onemocnění (infarkt myokardu, sepse, pankreatitida, stres, trauma…)
̶ užívání některých léků, jako jsou glukokortikoidy nebo atypická antipsychotika, která mají
potenciál ovlivnit metabolismus sacharidů.
Zápatí prezentace109
Příznaky:
Diabetická ketoacidóza
Fyzikální vyšetření
̶ hyperglykémie
̶ polyurie
̶ polydipsie
̶ zvracení
̶ slabost
̶ změny v myšlení
̶ dehydratace
̶ metabolické abnormality
̶ respirační selhání
̶ kóma
̶ hypovolémie
̶ hypotenze
̶ Kussmaulovo dýchání
̶ ovocný zápach z dechu
̶ neurologický deficit
Zápatí prezentace110
Diabetická ketoacidóza
Nedostatek
inzulínu
Glykogenolýza
Glukoneogeneze
Katabolismus
bílkovin
Lipolýza
Hyperglykémie
Glykosurie
Osmotická
diuréza
Dehydratace
Lipolýza
Volné
mastné
kyseliny
Ketolátky
(ACAC, β-OHB,
aceton)
Ketonémie
Ketonurie
acidóza
Zápatí prezentace111
Mechanismus
vzniku DKA
Zápatí prezentace112
Diabetická ketoacidóza
̶ Glykosurie vyvolaná hyperglykémií → osmotická diuréza a
závažné ztráty tekutin.
̶ Ztráta tekutin → dehydrataci a nerovnováhu elektrolytů.
̶ Metabolická acidóza → hyperventilaci.
Zápatí prezentace113
Diabetická ketoacidóza
̶ Diagnostická kritéria u diabetické ketoacidóza
Mírná Střední Závažná
Hladina glukózy v krvi > 11 mmol/l
pH arteriální 7,30 -7,25 7,24 - 7,00 < 7,00
Bikarbonát (mmol/l) 15 -18 10- 14 <10
Ketonémie >0,2 mmol/l >0,2 mmol/l >0,2 mmol/l
Ketonurie + + +
Stav vědomí Somnolence,
zmatenost
Sopor Kóma
Zápatí prezentace114
Léčba diabetické ketoacidózy
̶ Dehydratace (tekutinová terapie)
Obnovení objemu krve a perfúze tkání – infuze fyziologického roztoku rychlostí 15-20
ml/kg/hod.
̶ Hyperglykémie (inzulín)
Krátkodobě působící inzulín by měl být podáván kontinuální intravenózní infuzí v
malých dávkách prostřednictvím infuzní pumpy (0,1 U/kg/h).
̶ Deficit elektrolytů (léčba draslíkem)
Substituce deficitních elektrolytů , zejména K, Na, Cl
̶ Ketoacidóza (bikarbonátová terapie)
Hydrogenuhličitan sodný - pouze tehdy, pokud je arteriální pH < 7,0 po 1 hodině
hydratace (ABR a 2hod)
Zápatí prezentace115
Hyperosmolární hyperglykemický syndrom
̶ nejčastěji postihuje lidi s diabetem 2. typu, kteří jsou:
̶ starší (obvykle ve věku 60 nebo 70 let).
̶ postiženi jinými zdravotními problémy, jako je infekce, nemoc nebo srdeční
onemocnění.
(vzácně děti a mladé dospělé, kteří mají diabetes 1. nebo 2. typu,
zvláště pokud trpí obezitou)
HHS je často prvním projevem diabetu 2. typu (až v 60 %)
Zápatí prezentace116
̶ Nejtěžší možnou formou syndromu inzulinové rezistence a
relativního nedostatku inzulinu.
̶ Vzniklá tzv. osmotická diuréza, podmíněná zvýšením
koncentrace cukru v moči, vede k abnormálním ztrátám vody a
elektrolytů.
̶ Rozvíjí se hyperglykémie a inzulinová rezistence.
Hyperosmolární hyperglykemický syndrom
Zápatí prezentace117
Příčiny
Hyperosmolární hyperglykemický syndrom
• nově vzniklý diabetes,
• nespolupráce pacienta
• jiné vážné onemocnění, jako je cévní mozková příhoda CMP, IM, srdeční
selhání, případně úraz, operace, zvracení, průjem,
• současná polypragmazie (velké množství užívaných léků -často kortikoidy,
diuretika)
• infekční onemocnění (například bronchiální a urologické).
Zápatí prezentace118
Příznaky:
Hyperosmolární hyperglykemický syndrom
• Změněná úroveň vědomí
• Neurologické příznaky zahrnující (rozmazané vidění, bolesti hlavy, ohniskové
záchvaty, myoklonické škubání, reverzibilní paralýza)
• Svalová ochablost, třesu nebo fascikulací, ochablé reflexy
• Hyperviskozivita a zvýšené riziko tvorba krevních sraženin
• Dehydratace
• Ztráta hmotnosti
• Nevolnost, zvracení a bolesti břicha
• Hypotenze
Zápatí prezentace119
Mírná DKA Střední DKA Závažná DKA HHS
Hladina glukózy v
krvi
> 11 mmol/l > 33 mmol/l
pH arteriální 7,30 -7,25 7,24 - 7,00 < 7,00 >7,30
Bikarbonát (mmol/l) 15 -18 10- 14 <10 >15
Ketonémie + + + Nevýrazná
Ketonurie + + + Nevýrazná
Anion gap    Proměnlivá
Osmolalita séra
(275–295 mmol/kg H2O)
Proměnlivá Proměnlivá Proměnlivá > 320
Stav vědomí Somnolence,
zmatenost
Sopor Sopor/Kóma Sopor/ Kóma
Diagnostická kritéria DKA a HHS
Zápatí prezentace120
̶ nutná hospitalizace na JIP.
̶ úprava hypovolemie i.v.(F 1/1). při klesající glykemii možno
kombinovat s 5%G
̶ Cave: Rychlá náhradu tekutin → kardiovaskulárního postižení
̶ Podávání inzulinu obdobně jako u diabetické ketoacidózy.
̶ Cave: Rychlý pokles glykemie → následným oběhovým selháním
nebo edémem mozku.
Hyperosmolární hyperglykemický syndrom
Zápatí prezentace121
Příčiny
Hypoglykemické koma
̶ Snížený perorální příjem
̶ Nadměrné pití alkoholu bez jídla
̶ Tělesná námaha více než obvykle
̶ Vedlejší účinky léků (betablokátory, indometacin, levofloxacin a chinidin)
̶ Závažné onemocnění jater
̶ Inzulinom (nádor slinivky břišní)
̶ Renální poruchy (snížení renální clearance inzulínu a PAD, zhoršená
glukoneogeneze).
̶ Endokrinní poruchy související s nadledvinkami a
̶ Konzumaci potravin s vysokým obsahem
̶ Kritické stavy
Zápatí prezentace122
Příznaky
Hypoglykemické koma
ObjektivníSubjektivní
̶ hlad, vystupňovaný až „vlčí“ hlad,
zvýšené „škroukání“ v břiše
̶ bolest hlavy
̶ bušení srdce
̶ neklid, nervozita, roztěkanost, snížené
soustředění,
̶ neostré (dvojité) vidění
̶ výrazná svalová slabost, vyčerpání
̶ porucha jemné motoriky – třes rukou
̶ zhoršená artikulace
̶ studený pot
̶ bledost
̶ zrychlený pulz
̶ poruchy chování
̶ agresivita
̶ zmatenost
̶ závrať
Zápatí prezentace123
Příznaky
Hypoglykemické koma
Sled neurologické změn a reakcí na klesající koncentrace
glukózy v arteriální plazmě
Zápatí prezentace124
Příznaky
Hypoglykemické koma
Snížená
koncentrace
glykémie v séru
Úleva od příznaků
popři zvýšení
koncentrace
glukózy v plazmě
Whippleova
triáda
Symptomy
hypoglykémie
Zápatí prezentace125
Vyšetření
Hypoglykemické koma
̶ Fyzikální vyšetření
̶ Laboratorní
̶ Hladina glykémie
̶ C- peptid
̶ Hladina inzulinu
̶ Zobrazovací metody
̶ CT
̶ MRI
Zápatí prezentace126
Léčba a opatření
Hypoglykemické koma
̶ postup ABCDE
̶ změření glykémie
̶ aplikace i.v. 50- 100 ml 20% glukózy poté glukóza s nižší koncentrací dle
glykémie
̶ 1 mg glukagonu i.m. injekci (pokud nelze zajistit i.v. vstup)
̶ pokud nejsou zajištěny DC – zotavovací poloha
̶ pravidelná kontrola glykémie popř. opakování podání Glukózy a do
normoglykémie
̶ Zjistit příčinu glykémie
̶ Edukace pacienta a rodinných příslušníků
Zápatí prezentace127
Laktátová acidóza vyvolaná metforminem
metformin-associated lactic acidosis, MALA
̶ závažná porucha acidobazické rovnováhy, u pacientů léčených
metforminem.
̶ https://www.akutne.cz/index.php?pg=vyukove-materialy--
algoritmy&agid=1420&asociovany_test_id=285