PARAZITÁRNÍ CHOROBY KŮŽE
SCABIES - SVRAB
Svrab je svědivá dermatóza způsobená
parazitem Sarcoptes scabiei, samička
parazita (o velikosti asi 0,3-0,4 mm) se
zavrtává ve stratům corneum, tvoří
chodbičky a snáší 3 vajíčka denně, žije
celkem 4 - 6 týdnů. Samec žije na
povrchu kůže a do 48 hodin po kopulaci
zemře. K infikování nového hostitele
postačuje jediná oplodněná samička.
Svrab se získává téměř vždy přímým
kontaktem kůže na kůži, inkubační doba
je 2-6 týdnů. V nepřítomnosti hostitele je
parazit velmi citlivý a umírá při pokojové
teplotě do 3 dnů, při vystavení teplotě 50
° C do 10 minut.
Faktory vedoucí k šíření: chudoba,
špatná hygiena, ústavní péče - domovy
důchodců, nemocnice, věznice,
uprchlické tábory, imunodeficit...
Klinické příznaky:
- silné svědění (hlavně v noci)
- papulózní vyrážka, na kůži mohou být viditelné drobné chodbičky
(bélošedavé, 5-15 m m dlouhé, čárkovité linie) a tvz. dvojtečky - dvě papuly
světle červené barvy blízko vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu
roztoče do kůže), druhá menší (konec chodbičky)
- příznaky s e projeví do dvou až šesti týdnů, během druhé infekce do 24
hodin
- škrábání může způsobit porušení kůže a bakteriální infekci
- sekundární projevy sou především výrazem hypersenzitivní reakce,
představují erytematózní makuly, papuly, urtikariální léze, exkoriace z e
škrábání, krusty, ekzematizace
- údaje o s v é d A
" ř
"^'^""jt^C#'~~w
*• ^ 0 l í zvyšuje podezření
Predilekční oblasti:
zápěstí, meziprstí, kolem pasu, oblast
genitálu, areoly, podpaží, hýždě, vnitrní
plochy stehen (tam kde je teplo, měkká
poddajná kůže)
u dospělých není téměř nikdy ovlivněna
pokožka hlavy, dlaní a chodidel, ale
může být u dětí nebo u jedinců s potlačenou
imunitou
Zvláštní formy svrabu:
1. Scabies mytých
- u nemocných se zvýšenou
hygienou je diagnóza svrabu
téžká, protože bývá přítomno
pouze nékolik ojedinelých
projevil, zejména papul
- jediným hlavním příznakem
bývá silný noční pruritus
2. Scabies nodularis (obrázek)
- vzniká v lokalizaci svrabu jako
výraz vystu pilované
imunologické reakce
- silné svédící červené papuly a
noduly, které nékdy recidivují
po přeléčení svrabu
3. Scabies norvegica (syn. crustosa, hyperkeratotica)
- byl poprvé popsán v Norsku u pacientů s malomocenstvím
- obvykle se vyskytuje pouze u imunosuprimovaných pacientů, na kůži můžou mít
miliony roztočů (vysoká nakažlivost), vzhledem ke snížené imunitní odpovedi
nemocných je pruritus mírný či zcela chybí
- klinicky nacházíme generalizované erytématoskvamózní papuly a ložiska často
pokryté silnými hyperkeratotickými nánosy a krustami.
- na rozdíl od bežného svrabu miíže postihovat i hlavu, krk, dlaně, plosky, roztoči se
také mohou shromažďovat v nehtových lůžkách, což způsobuje rozdělení nehtových
destiček.
Diagnóza:
- je stanovena většinou klinicky na
základě typického lokálního nálezu a
anamnézy
- v prípade pochyb mikroskopické
vyšetření (seškrab z chodbičky
nativní preparát), možno identifikovat
těla roztočů, vajíčka, trus
- případně histologické vyšetření
Léčba:
- 5% permethrinový krém (InfectoScab) po dobu 8 hodin nebo 20% sírová mast po
dobu 5 dnů
- rovnoměrná aplikace po koupeli na suchou pokožku, od brady až po konečky prstů
na rukou a nohou,
- u malých détí, scabies norvegica a u opakovaných reinfestací ošetřit též hlavu
- Ivermectin tbi (nové celková terapie)
- antihistaminika ke zmírnění svědění a lokální kortikoidy k léčbě ekzématizace
- jako prevence reinfekce je důležité přeléčení blízkých osob, obytné prostory by měly
být důkladně vyčištěny, oblečení vyprat při minimální teplotě 60 °C
- předměty, které nelze prát po dobu jednoho týdne uzavřít v plastových pytlech
(nebo ponechat v mrazivém prostředí 48 hodin)
- scabies podléhá povinnosti hlášení infekčního onemocn*™ !
PEDICULOSIS = ZAVŠIVENÍ
Vši parazitují na lidských vlasech a oděvu, lze je vidět pouhým okem, ale jsou dobře
maskované. Jsou bezkřídlé, mají šest nohou a silné drápky, kterými se pevně drží za
vlasy, chlupy nebo vlákna oděvů. Sají krev hostitele, bez potravy hynou (mohou přežít
do 10 dní bez krmení). Vpich je vétšinou nebolestivý (při vpichu injekují anestetikum).
Klinické projevy jsou dány reakcí na sliny anebo na antikoagulans v nich. Jde o silné
svédivé červené makulopapuly, které se objevují hodiny až dny po poštípání.
Sekundárné vznikají exkoriace, krusty, při delším trvání zhrubení kožního povrchu. Vši
mohou být přenašeči různých chorob (např.: skvrnitého tyfu. návratné horečky aj.).
1. Pediculus capitis (veš
hlavová)
- nejčastéjší typ postihující zejména
déti školního veku
- upřednostňuje kůži za ušima,
spánkovou krajinu a zátylek
- klinicky svědění a podráždění,
viditelné hnidy, červenohnědé
skvrny na pokožce v důsledku
vylučované natrávené krve
- hnidy (vajíčka) jsou pevně
přichyceny k vlasům (šedobélavé
oválné útvary), při odrůstaní
vlasďse oddalují od povrchu kůže,
můžeme tak určit stáří infestace
(vzdálenost 1 cm ve kštici
odpovídá cca 1 mésíci)
2. Pediculus corporis (veš
šatní)
- postihuje hlavně
bezdomovce a lidi v
extrémních stavech chudoby,
zvláště když se nemyjou a
nosí stejné oblečení po celé
týdny
- žije v záhybech oděvů, kde
klade vajíčka (typicky ve
švech), na povrch kůže
vylézá pouze kvůli krmení
- vpich se projevuje jako malá
červená makula s centrálním
vpichem
3. Pediculus pubis (pubická
veš)
- je menší než ostatní dva druhy a
má krátké tělo připomínající
kraba, odtud anglický název
„crabs"
- zadní nohy jsou připevněny k
chlupu, přední pár nohou a sací
aparát jsou ponořeny do folikulu,
kousnutí se projevuje jako modré
skvrny na kůži podmínéné
degradací hemoglobinu enzymy ve
slinách vší (maculae coerulae),
dochází k svědění
- ve vyspělých zemích velmi
neobvyklé pro holení ochlupení
mohou být zamořeny i řasy
Léčba:
1) Dimethicon 4% (napr. šampon Pedicul Hermal) - silikon blokuje dýchací cesty vší a
hnid a účinně je zadušením zabíjí
2) Topické insekticidy - byla hlášena rezistence, toxicita, dimethicon je lepší
3) Fyzikální metody: speciální hřebeny používané ve vlhkých vlasech jsou
nejúčinnějším způsobem fyzického odstranění vší a hnid. Holení hlavy nebo ostříhání
vlasů nakrátko je účinné, ale jen zřídka nutné.
Současné je třeba vyménit osobní a ložní prádlo a ošetřit tepelné či insekticidy, včetné
hřebenů, kartáčů, plyšových hraček ap.. Vhodné je vyšetření a přeléčení kontaktů.
PULLICOSIS-BLECHY
Pulex irritans - blecha obecná
- živí se sáním krve na hostitelích několikrát denně, co se
na kůži obvykle projevuje jako asymetricky uspořádané,
svědivé, červené makuly s centrální hemoragickou
tečkou, často 3 (snídaně, oběd, večeře), nejčastěji na
místech pokrytých oděvy.
- má dlouhé zadní nohy a je schopna vyskočit 50-60 cm do
výšky, ukrývá se před světlem ve škvírách nábytku, v
podlaze, pod kobercem ap.
- človéka mohou napadnout i blechy různých zvířat,
domácí mazlíčci nesou asi 5% z celkové populace blech
a jsou hlavním rezervoárem.
- některé druhy blech představují riziko přenosu Yersinia
pestis (moru), Rickettsia conori (krysí skvrnivky).
- hlavním příznakem je intenzivní svědění, škrábání
může vést k sekundární infekci
- u některých jedinců dochází k větší imunitní odpovědi
(alergii) na bleší sliny vedoucí k papulami kopřivce.
Léčba: symptomatická - lokální steroidy, perorální
antihistaminika, eradikace blech insekticidy, přeléčení psů a
koček.
CIMICOSIS - INFESTACE ŠTĚNICEMI
Cimex lectularius
Štěnice se živí především lidskou krví. Mají hnědé až načervenalé ploché tělo, velikost 4-5
mm. Nymfy a dospělí se během dne skrývají v lidských obydlích (nábytek, stěny a podlahy,
matrace, rámy postelí) a v noci sají krev, často se spouštéjí ze stropu - hostitele najdou
pomocí tepelných senzorů umístěných na hlavě. Bodají hlavně exponované (nekryté)
části těla, obvykle ne pod peřinou nebo pod oblečením. Štěnice injektuje anestetikum, aby
kousnutí nebolelo. Krmí se 3-10 minut, jednou týdně, ale bez jídla vydrží několik týdnů až
jeden rok, proto je tak těžké se jich zbavit.
většina pacientů na kousnutí spočátku nezareaguje, když dojde k reakci, léze
jsou nejčastěji červené, kopřivkové s hemoragickou tečkou,
pronikání slin do podkožní tkáně způsobuje intenzivní svědění a pálení, léze
obvykle vymizí asi za týden.
ošetření není obecně nutné, příznaky mohou být zmírněny antihistaminiky
nebo lokálními kortikosteroidy.
důležitá je eradikace, která může být obtížná, nejlepší je najmout si profesionála
se zkušenostmi s likvidací štěnic
POZNÁMKA: Pokud cestujete, dávejte si na štěnice pozor, kontrolujte
hotelové pokoje nebo koleje. Držte tašky z podlahy. Když se vrátíte domů,
vyperte si oblečení a tašky důkladně povysávejte.
TROMBIDIASIS - SRPNOVÁ VYRÁŽKA
Trombicula autumnalis (sametka
podzimní)
- okem sotva rozeznatelné červené tečky
- kladou vajíčka do vlhké půdy, po vylíhnutí se
jejich larvy vyšplhají na trávu a čekají na
potenciálního hostitele, teplokrevné savce,
včetně lidí
- svými čepelovitými kusadlami se přichytí k
hostitelům a živí se jejich tkáněmi
- po několika dnech sání odpadnou a
metamorfují se na dospělé sametky
- kousnutí způsobuje relativně prudkou
alergickou reakci, silné svědění a červené
papuly
- účinky kousnutí zvyšuje teplo, často kouše
pod spodním prádlem nebo těsným
oblečení
- příznaky vymizí spontánně po 10-14 dnech,
projevy souvisí s pobytem v přírodě,
zejména v teplých dnech od července do
zan.
IXODIDAE - KLÍŠŤATA
Ixodes ricinus (klíšté obecné)
Je evropským druhem, velikosti 2-3 mm, larvy 1,5 mm. Tato klíšťata žijí v blízkosti
lesních cest, obvykle visí za zadní nohy z nízkých keřů a jiné vegetace a
trpělivě čekají na kolemjdoucí osobu nebo zvíře. Jakmile se člověk klíštěte dotkne,
reflexně se přichytí, najde si vyhovující místo, kde se ukotví v kůži ozubeným
hypostomem a saje krev.
Životní cyklus trvá jeden až dva roky:
—> vajíčko
—> larva (živí se malými hlodavci, ptáky, plazy)
-> nymfa (stredne velcí savci)
—> dospělí (velcí savci, jeleni), nakrmená samička snese několik tisíc vajíček a
následně uhyne
Winter
Summer
Ošetření:
Nejúčinnější je klíště uchytit jemnou pinzetou co nejblíže k pokožce, opatrně jej
kývavým pohybem vytáhnout a zkontrolovat, zda bylo odstraněno celé tělo včetně
kusadel. Rána musí být vydezinfikována, nejlépe jódovou tinkturou.
Klíšťata mohou způsobit potíže přímo kousnutím nebo nepřímo jako vektory
jiných nemocí:
• Bakteriální infekce: lymeská borelióza, tularémie, babezióza, rickettsiální infekce,
ehrlichióza a anaplazmóza, horečka Q
• Virové infekce: klíšťová encefalitida, krymsko-konžská hemoragická horečka,
Colorado klíšťová horečka...
• Alergie na červené maso: je alergie na alfa-13-qalaktózu (známou také jako alfagal),
která je přítomna jak ve slinách klíštěte, tak v červeném mase, proto může dojít
k senzibilizaci. Doba zotavení trvá mezi 8 měsíci a 5 lety.
Lymeská borelióza
- v Evropě je způsobena poddruhy B. burgdorferi
sensu stricto, B. afzelii a B. garinii (gramnegativní
spirochety)
- je nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty v České
republice a je také nejčastější antropozoonózou v
Evropě
- nemoc se vyvíjí ve stadiích, která nastupují za týdny
až léta od infekce, pouze asi u 5 % z osob, které se
dostaly do styku s infekcí, vznikne onemocnení
- může postihnout jakoukoli část těla, nejčastěji kůži,
centrální nervový systém, klouby, srdce a zřídka oči a
játra
- mezi kožní projevy patří erythema migrans,
Diábjwséi^felyiTO^ hladin IgM a IgG protilátek
(TitisfyWpftJitiláteŠ dosahuje vrcholu mezi 3.-6. týdnem. Protože protilátky dlouhodobé"přetrvávají v séru,
diagnóza této nemoci nemůže být založena pouze na sérologii a vždy musí být korelována s klinickými
pňznaky. Falešné"pozitivní reakce mohou být zpďsobeny jinými spirochetami)
Léčba: ATB - PNC, doxycyklin, azithromycin (čerstvé kožní formy)
(způsob a doba podávání závisí na stádiu a rozsahu postižení orgánů, pohybuje se mezi 10
a 30 dny)
1. Erythema chronicum migrans
Akutní (časná) manifestace choroby nastává obvykle v místé štípnutí za nékolik dnií až
mésíctf, nej častéj i za 7-10 dnil a bývá nékdy provázena nespecifickými celkovými
příznaky zahrnujícími teplotu, mrazení, bolest hlavy, myalgie, artralgie a nechutenství.
Specifickým projevem je erythema chronicum migrans, vyskytuje u 30-80 % nemocných
boreliózou, má charakteristický vzhled. Začíná jako červená skvrna, do periférie se
šířící, v centru lividní, rozšiřuje se do periférie živé červeným, nékdy vyvýšeným lemem a
vytváří béhem dnil až týdnil kruhovitá ložiska, jejichž centrální část je lividního či
normálního zabarvení, celý projev nabývá prstencového (anulárního) vzhledu. Neléčené
spontánne vymizí za týdny až mésíce. Diagnóza je podle klinického obrazu, sérologie
2. Boreliový lymfocytom
(lymphadenosis cutis benigna, boreliový
pseudolymfom)
-je nebolestivý tmavě červený až fialový uzel s
hladkým lesklým povrchem o velikosti od několika
mm do 3-5 cm
-obvykle se vyskytuje u dětí několik týdnů až
měsíců po infekci; je to nejčastěji na ušním
boltci, ale může to být také na špičce nosu,
dvorci bradavky nebo na šourku
-diagnózu potvrzuje histologický nález
lymfocytární infiltrace kdže převážné
polyklonálními B-lymfocyty vétšinou s patrnými
zárodečnými centry, a pozitivní sérologie
- bez léčby trvá mésíce až léta
3. Acrodermatitis chronica
atrophicans
-degenerace podkožní tkáně, ne dříve než
jeden rok, ale také několik let po infekci
-předilekčními místy jsou akrální oblasti těla a
kůže nad velkými klouby
-léze jsou červené nebo modro-červené a
postupně atrofují, kůže je tenká jako
cigaretový papír, zvrásnená, cévy jsou jasně
viditelné
-dlouhodobé komplikace zahrnují periferní
neuropatii
-původcem je vždy B. afzelii
Diagnózu podporuje prakticky vždy pozitivní
sérologie a histologické vyšetření.
BODAVÝ HMYZ
1. Diptera (syn. dvoukřídlí)
komáry (Culicidae), mouchy bodalky
(Muscidae), muchničky (Simulidae), ovády
(Tabanidae)
při vpichu příznaky vyvolávají sliny s
obsahem vazodilatačních a antikoagulačních
látek
klinický obraz je dán druhem hmyzu,
intenzitou pobodání a citlivostí postiženého
intenzívne svédící až bolestivé
erytématózní makulopapuly, urtiky, otoky,
popř. provázené zvýšenou teplotou,
nauzeou, cefalgiemi až i celkovou alergickou
reakcí.
v tropech diptera představují riziko přenosu
leishmanií, trypanosom, filarií, malarických
plazmodií (komár Anopheles) nebo flavivinJ
vyvolávajících např. dengue, žlutou zimnici
rknmářh
Mosquito
Myiasis vyskytující se hlavné v tropech, je zpilsobena
larvami nékterých much, které kladou vajíčka do ran a
télních otvoril a nékteré i aktivné vyhledávají hostitele. V
našich podmínkách larvy nékterých much mohou být
nalezeny v nekrotických ranách (nezakryté bércové
vředy). Protože se larvy živí nekrotickou tkání,
napomáhají vyčistení vředu.
2. Hymenoptera (syn. blanokřídlí)
- štípnutí včel, vos, sršríil, mravenčil...
- projevuje se bolestí, svedením, erytémem
a otokem v místé vpichu
- mnohočetné vpichy mohou vést k
systémové toxicite s možností
kardiovaskulárního selhání, anafylaxi
Terapie: Je symptomatická - dezinfekce
povrchu, celkové antihistaminika, kortikoidní
externá (při alergické reakci i celkové), při ^
sekundární infekci antibiotika. U alergických
osob připadá v úvahu desenzibilizace.
ROZTOČI
Pvemotes roztoči
Kousnutí od roztočů pyemotes se obvykle vyskytuje ve velmi specifických
situacích v přírodě - nejčastěji, když přicházíme do styku s hmyzem, který je
těmito roztoči napaden. Nezamořují domácnosti.
Pyemotes tritici
- u lidí, kteří manipulují se slámou (např. při krmení hospodářských zvířat)
Pyemotes herfsi
- u lidí pracujících se dřevem - hmyz ve dřevě je nosičem roztočů
Klinický obraz: červená skvrna s malým puchýřem uprostřed, nejčastěji na
krku, obličeji, pažích nebo horní části trupu.
Léčba: symptomatická - antihistaminika + lokální kortikosteroidy
Roztoči Cheyletiella
Žijí na kůži psů, koček a králíků, kde se živí tkáňovou tekutinou a buněčným.
Mezi příznaky u zvířat patří intenzivní svědění, šupiny na kůži a vypadávání
srsti. Léze jsou obvykle na zádech zvířete. Roztoči Cheyletiella se pohybují
rychle, u infikovaných zvířat je viditelný pohyb mezi chlupmi, který se označuje
jako „chodící lupy".
Člověk není vhodným hostitelem, jsou ovlivněna pouze místa, kde
dochází k těsnému kontaktu se zvířaty (kočka, pes, králík) - břicho, stehna,
paže. Příznaky u lidí zahrnují několik červených, svědivých hrbolů. Roztoči se
nemnozí, rychle odumírají a příznaky odezní během několika dní.
DEMODICOSIS
Demodex (trudník)
Drobní roztoči, kteří žijí a živí se v lumen lidských vlasových folikulů (Demodex
folliculorum-0,3-0,4 mm) a v mazových žlázách (Demodex brevis - 0,2 mm). Nejčastěji se
nacházejí na bradě, nosu, čele, řasách a uších. V jednom folikulu mohou žít tři nebo více
jedinců. Jsou nedílnou součástí lidského mikrobiomu a obvykle nezpůsobují žádné
problémy, ale někdy způsobují stav zvaný demodikóza.
Mezi příznaky nejčastěji patří folikulární šupění, zarudnutí, citlivá pokožka a svědění.
Byly také popsány makuly, papuly, ekzémy, folikulitida a pigmentace. Zvýšený počet roztočů
demodexu byl pozorován u onemocnění jako je růžovka, periorální dermatitída nebo
otitis externá.
Terapie: metronidazol, ivermektin, síra, kyselina salicylová...
VERMES - ČERVY
1. Cerkáriová dermatitída
(syn. vyrážka z koupání, pruritus plavcUap.)
Je alergická kožní reakce způsobená penetrací cerkárií
do lidské kůže. Cerkárie jsou larvální formy parazitických
plochých červů (schistosomes, převážně rodu
Trichobilharzia). Uvolňují se z infikovaných vodních
hlemýžďů do jezer, rybníků a lagun. Většina pacientů se
nakazí při koupání v přírodě. Exantém se vyvíjí na
exponovaných místech pokožky, když cerkárie omylem
proniknou lidskou (obvyklý hostitelé jsou vodní ptáci kachny,
labutě, husy, rackové).Lidé nejsou vhodnými
hostiteli, takže po proniknutí cerkárie rychle odumírají a
vyvolávají alergickou reakci v místě proniknutí představovanou
nejprve růžovými makuly o průměru asi 2
mm, později papuly a nepříjemné intenzivní svěděním Tyto
léze spontánně zmizí po 2-3 týdnech.
Léčba je pouze symptomatická
2. Larva migrans
Je kožní infekce způsobená larvami parazitů, které obvykle napadají kočky, psy a jiná
zvířata (nejběžnějšími druhy jsou Ancylostoma braziliense a Ancylostoma caninum).
Lidé mohou být infikováni larvami chůzí naboso po písečných plážích kontaminovaných
zvířecími výkaly.
Tento parazit se běžně vyskytuje v tropech a subtropech - např. karibské pláže. Červy
žijí a kladou vajíčka do střevního traktu zvířat, jejich výkaly kontaminují půdu, zejména na
plážích. V písčité půdě se pak z vajíček vylíhnou larvy.
Larva vytváří 2-3 mm široké, hadovité stopy táhnoucí se 3-4 cm od místa
průniku. Jsou mírně vyvýšené, masově zbarvené a způsobují intenzivní
svědění. Nejběžnějšími vstupními místy jsou chodidla a hřbety nohou.
Larvy mohou proniknout porušenou, ale také zcela intaktní kůží, migrují
uvnitř epidermis - ve stratům spinosum. Nikdy nepronikají bazálni
membránou hlouběji do dermis (u zvířecího hostitele jsou larvy schopné
proniknout do dermis, pak infikovat krev a lymfatický systém a poté dokončit
svůj cyklus v Gl traktu.)
Léčba:
Lidé jsou náhodní hostitelé, takže larvy
nakonec uhynou.
Ve většině případů léze vymizí bez
léčby během 4-8 týdnů.
Průběh nemoci lze zkrátit - ivermektin,
kapalný dusík, laserové ošetření.
Antihistaminika a topické
kortikosteroidy poskytují
symptomatickou úlevu od svědění.
ARANEAE - PAVOUCI
1. Zaprednice jedovatá
(Cheiracanthium punctorium)
Žije v jižní Evropě i v teplejších
oblastech České republiky.
Jak název napovídá, neplete
klasické pavučiny, ale pavučinovou
kuklu na vrcholcích vegetace.
Neútočí spontánně, jenom pokud se
cítí ohrožená - např. když je
manipulováno s kuklou s vejci nebo
když se člověk pavouka dotkne.
Je nebezpečná, protože její chelicery dokážou prokousnout lidskou
kůží a vstřikovat jed (na rozdíl od většiny pavouků v této oblasti), ale
stále nepředstavuje vážnou hrozbu.
Kousnutí způsobuje intenzivní bolest (mnohem větší než bodnutí včelí nebo
vosí), otoky a pocení. Účinky kousnutí obvykle ustoupí do 24 hodin.
Chlazení postižené oblasti může příznaky zmírnit.
2. Stepník moravsky
(Eresus moravicus)
Je to pavouk, se kterým se můžete setkat na jižní Moravě, je to také nejjedovatější
pavouk v České republice.
Kousnutí způsobuje horečku doprovázenou zrychlením srdečního rytmu, pocitem
intenzivního tlaku v hlavě a zarudnutím obličeje. Tyto příznaky zmizí asi po dvou
hodinách. Člověk po zbytek dne pociťuje silné bolesti hlavy.
Otázky VL, ZL
4. Parazitární choroby
49. Lymeská borelióza - kožní projevy
Pediatři
4. Parazitární choroby
44. Lymeská borelióza - kožní projevy
Zdroje:
Dermatovenerologie, Jiří Štork et al.
Klinická dermatologie II.díl, Jana Hercogová et al.
www.dermnetnz.org
Část obrázků z původní přednášky od prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.
DĚKUJI ZA POZORNOST :)