Léčebná rehabilitace Mgr. et Mgr. Jan Šplouchal Struktura přednášky Léčebná rehabilitace Jednotlivé složky léčebná rehabilitace -------------------------- Dotazy Složky komplexní rehabilitace Rehabilitace léčebná Rehabilitace sociální Rehabilitace pracovní Rehabilitace výchovná – pedagogická Rehabilitace psychologická Složky komplexní rehabilitace Rehabilitace léčebná Rehabilitace sociální Rehabilitace pracovní Rehabilitace výchovná – pedagogická Rehabilitace psychologická Složky léčebné rehabilitace Pohybová léčba (kinezioterapie) Fyzikální terapie Ergoterapie Funkční diagnostika Doplňkové metody (psychoterapie, …) Léčebná rehabilitace Soustava medicínsky diagnostických a terapeutických metod a postupů, hodnotících poruchy funkce a orgánů a organismů jako celku ve vztahu k činnostem, které jsou pro člověka v jeho životním prostředí potřebné Zaměřuje své úsilí na to, aby následky vady, choroby či úrazu byly v co nejkratší době odstraněny Léčebná rehabilitace Léčebná část rehabilitačního procesu, která využívá specifických diagnostických, léčebných a reedukačních metod Jejím cílem je zlepšení pohybových schopností, psychomotorických funkcí, znovuzískání výkonnosti a zlepšení celkového zdravotního stavu Prostředky léčebné rehabilitace Lékařské Technické Pedagogické Sociální Využití volného času Přírodní faktory Pohybová léčba Nezbytná součást terapeutických přístupů Při indikaci musí lékař (resp. fyzioterapeut) dodržovat určité zásady při volbě optimálního druhu pohybové aktivity a přihlížet k její fyziologické účinnosti, doporučit správnou intenzitu, frekvenci a trvání zatížení Při ordinaci pohybové léčby je nutné znát její energetickou náročnost, účinek na jednotlivé orgány a systémy a ne jejich funkci Druhy pohybové léčby Léčebná tělesná výchova (LTV) Zdravotní tělesná výchova (ZTV) Habituální pohybová léčba Pracovní fyzická činnost Rekreační pohybová aktivita Léčebná tělesná výchova Metodicky a pedagogicky upravený tělovýchovný proces, ve kterém se u osob se změněným pracovním stavem využívá pohybová aktivita Léčebná tělesná výchova je ordinována lékařem (?) Je prováděna ve zdravotnických zařízeních, lázeňských ústavech a rehabilitačních ústavech Dělení léčebné tělesné výchovy LTV Z HLEDISKA POČTU CVIČENÝCH: Individuální Skupinové LTV Z HLEDISKA SKLADBY POHYBU: Cvičení analytické Cvičení syntetické Dělení léčebné tělesné výchovy LTV Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ: Pohyb pasivní Pohyb aktivní v odlehčené poloze Pohyb aktivní s dopomocí Pohyb aktivní Pohyb proti odporu Redresní cvičení Kondiční cvičení Relaxační cvičení Dechová gymnastika LTV Z HLEDISKA POUŽITÝCH METOD: Metoda cvičení dle svalového testu Metoda měkkých a mobilizačních technik Metoda sestry Kenny Vojtova metoda Koncept manželů Bobathových Dynamická neuromuskulárn stabilizace (DNS) Proprioceptivní neuromuskulární facilitace (PNF; = Kabathova metoda) Brüggerova metoda Metoda R. Brunkowové Metoda McKenziho Metody L. Mojžíšové … Zdravotní tělesná výchova Část léčebné rehabilitace, která určena pro osoby zdravotně oslabené Bývá prováděna na školách nebo speciálních oddílech se zaměřením na jednotlivé systémy nebo choroby Využívá prvků LTV Prováděna fyzioterapeutem nebo zaškoleným pedagogem Habituální pohybová aktivita Typ LTV zahrnující všechny fyzické činnosti běžného života Význam má mj. pro testování samostatnosti a soběstačnosti Pracovní fyzická činnost Profesionální Součástí habituální Rekreační pohybové aktivity Testování se může provádět v rámci ergodiagnostického testování Rekreační pohybová aktivita Měla by být součástí denního režimu nemocného, u oslabených osob v rámci jejich možností a schopností Může ovlivnit zdravotní i funkční stav a přispět ke zlepšení kvality života Fyzikální terapie Fyziatrie Využívá fyzikální energii k léčebným účelům Fyzikální terapie je ordinována lékařem a prováděna fyzioterapeutem Dělení FT dle původu podnětů: FT podněty uměle vytvořenými umělé zdroje energie elektrické, akustické, mechanické, světelné, termické, elektromagnetické FT s využitím přírodních zdrojů sluneční světlo, léčivé vody, peloidy, klima, inhalační léčba Dělení fyzikální terapie DLE FORMY PŘIVÁDĚNÉ ENERGIE Mechanoterapie Hydroterapie Termoterapie Fototerapie Elektroterapie DLE DOMINUJÍCÍHO ÚČINKU NA LIDSKOU TKÁŇ Ovlivňující převážně tonus tkání Ovlivňující trofiku tkáně Ovlivňující koordinaci svalů Dělení fyzikální terapie MECHANOTERAPIE Masáže (klasická, reflexní, přístrojová) Polohování kloubů Extenze, trakce (ruční, přístrojová) Mechanoterapie pasivními pohyby Techniky měkkých tkání Manipulace Ultrazvuk HYDROTERAPIE Lázně částečné (nožní, ruční, …) Lázně celkové (uhličité, perličkové, přísadové) Sprchy Polevy Ostatní formy Dělení fyzikální terapie TERMOTERAPIE Pozitivní termoterapie zahřívání (peloidy, parafin,…) Celková termoterapie (parní lázeň,…) Negativní termoterapie (ochlazování, ledování, celkové ochlazování,…) Kombinovaná termoterapie kontrastní (chlad, teplo,…), kombinovaná s jinými druhy podnětů (koupel, výřivka, …) FOTOTERAPIE V oblasti ultrafialového záření V oblasti viditelného světla (laser, biolampa, …) V oblasti infračerveného záření (solux, infrazářič) Dělení fyzikální terapie ELEKTROTERAPIE Stejnosměrný galvanický proud (klidová galvanizace, 4-komorová lázeň,…) Nízkofrekvenční proudy (DD, Träbert, TENS, …) Vysokofrekvenční proudy (diatermie, …) MAGNETOTERAPIE Statické magnetické pole Pulsní magnetické pole KOMBINOVANÁ TERAPIE UZ + nízkofrekvenční proudy UZ + středněfrekvenční proudy Ergoterapie Vhodně vybraná tělesná či duševní činnost s pracovními pohyby a návyky používanou s cílem zlepšit postižené funkce pacienta nebo nahradit ztracené funkce funkcemi novými, nebo alespoň zabránit zhoršování místního či celkového tělesného a duševního stavu nemocného Ordinována lékařem, prováděna ergoterapeutem Cíle ergoterapie Léčba porušených fyzických funkcí Léčba poruch psychických funkcí Hodnocení zbylých funkcí Vyzkoušení možnosti pracovního zatížení Výuce používání ortopedických či kompenzačních pomůcek Výuce běžných činností života, k nácviku sebeobsluhy a soběstačnosti Udržení vědomí schopni pracovat Cíle ergoterapie Pracovní začlenění u osob v produktivním věku Vytvořit pracovní perspektivu u dětí a dospívajících s tělesným postižením Ergodiagnostika se zaměřením na zbytkové funkce a možnost budoucího zaměstnání Návaznost ergoterapie na pracovní rehabilitaci u osob v produktivním věku, které pro svůj nepříznivý zdravotní stav nemohou vykonávat své původní zaměstnání Dělení ergoterapie Ergoterapie kondiční Ergoterapie cílená na postiženou oblast Ergoterapie zaměřená na výchovu k soběstačnosti Ergoterapie zaměřená na pracovní začlenění Ergoterapie - indikace Při indikaci ergoterapie vycházíme z těchto zásad: Zavedená práce musí být zajímavá Pracovní činnost musí být účelná Zaměstnávání musí být adekvátní k osobnosti pacienta Při výběru pracovní činnosti se řídíme diagnózou a cílem rehabilitace Prostředí, ve kterém nemocný pracuje musí být hygienicky nezávadné Musíme respektovat bolest pacienta Léčbu indikuje lékař, za správnost technického provedení zodpovídá ergoterapeut Ergoterapie Psychologický cíl ergoterapie: Práce spojená se zájmovou činností a tvořivostí Práce spojená s učením Práce vyžadující spolupráci Práce spojená s rutinou Práce spojená se samostatností Ergoterapie - hodnocení Hodnocení náročnosti práce: 1. Z hlediska výdeje energie tělesné i duševní vyjadřujeme ji v kJ dělíme na: velmi lehkou, lehkou, středně těžkou, těžkou, namáhavou Při indikování zátěže je nutno mít na mysli nemocného se všemi jeho diagnosami. Ergoterapie - hodnocení 2. Z hlediska rozsahu pohybu v kloubech Vhodná práce pohyb zlepšuje, jeho měření a sledování je potřebné 3. Z hlediska náročnosti práce na sílu Sílu svalovou hodnotíme dle svalového testu, dynamometrem, nebo i nepřímo ergometrem Indikovaná ergoterapie musí být vždy úměrná Ergoterapie - hodnocení 4. Z hlediska náročnosti práce na vytrvalost Vytrvalostní zátěž je podmíněna nejen silou, ale i psychickou motivací Hodnotíme počtem výkonů v delším časovém úseku, u duševní práce hodnotíme počtem chyb narůstajících v čase 5. Z hlediska náročnosti práce na přesnost Při měření přesnosti musíme vyloučit vnější příčiny, například únavu Ergoterapie - hodnocení 6. Z hlediska náročnosti práce na pozornost Může být krátkodobá nebo dlouhodobá, úzce souvisí z vytrvalostí Předpokládá dobře fungující smyslové orgány podle typu vyžadované pozornosti 7. Z hlediska nároků na senzorické schopnosti Sluch, hmat, zrak Ergoterapie– výchovak soběstačnosti Léčebná tělesná výchova k soběstačnosti – je součástí ergoterapie, patří k základním úkolům léčebné rehabilitace, měl by ji ovládat každý zdravotnický pracovním, který je ve styku s nemocným (sestra, ošetřovatelka, pomocnice) Ergoterapie– výchovak soběstačnosti K sebeoblužným činnostem patří: Sebenasycení – přeprava jídla k ústům, ohřátí jídla, vaření Osobní hygiena – mytí, česání, holení, používání kapesníku, WC, šířeji i úprava lůžka, otevření okna, praní, žehlení Oblékání a svlékání – oděvu, který nepotřebuje složitější obsluhu. Později i knoflíky, sněrování, práce s protézou, ortézou, dlahami, elastické punčochy,… Komunikační a vzdělávací činnost – dorozumění se s okolními osobami a schopnost komunikace, psaní tužkou, na stroji, malování, telefonování, obsluha rádia, práce s knihou. V širším okruhu i přesun na vozík, přesun v místnosti, cestování, schody, výtah, ovládání vozidla, návštěva kultury, úřadů,… Ergoterapie– výchovak soběstačnosti Sledování sebeobsluhy a soběstačnosti je nutné pro: Vybavení nemocného kompenzační pomůckou Vyhodnocení těchto činností pro sociálně rehabilitační služby Stanovení ošetřovatelské péče Stanovení pečovatelské péče Stanovení bezmocnosti Umístění v ústavu sociální péče Funkční dignostika Funkční hodnocení, testování, evaulace Pro stanovení diagnózy je třeba vyšetření Hybný systém má svoje vazby na ostatní systémy (oběhový, dýchací, trávicí, vyměšovací) včetně jejich regulačních adaptačních mechanismů Funkční dignostika Vyšetření v léčebné rehabilitaci: Specielní vyšetřovací metody Metody převzaté z jiných oborů Všeobecné medicínské vyšetřovací metody V léčebné rehabilitaci je třeba vyšetřit pohybový systém i systémy s ním související a první diagnózu postupně doplňovat o další vyšetření jednotlivých orgánů, psychologické, sociální, …, neboť cílem rehabilitace je resocializace nemocného Závěrem vyšetření by měla být co nejobjektivnější souhrnná diagnóza Funkční dignostika Všeobecné medicínské vyšetřovací postupy: Anamnéza - v LR doplnit o: Pohybový systém Změny životních pohybových režimů Sportovní činnost Změny rodinné situace Pohybový režim od vzniku choroby Používání pomůcek Sociální situace v rodině, práci Náhled pacienta na další životní a zdravotní situaci Funkční dignostika Objektivní vyšetření: Aspekce Palpace Perkuze Auskultace Jednoduchá měření Teplota TK Tep Dýchání Měření objemů, délek končetin Funkční dignostika Vyšetření funkce hybného systému můžeme rozdělit na: Vyšetření analytické – jednoduché, zabývající se dílčími funkcemi hybného systému Vyšetření syntetické – složitá, zabývající se vyšetřením hybných stereotypů, různých činností od jednoduchých (např. držení těla, úchop) až po složité (pracovní činnost, pohybový handicap,…) Funkční dignostika Vyšetření analytické: 1. Goniometrie – vyšetření pohyblivosti kloubů • Pohyb aktivní, pasivní, kloubní ankylosu, kloub při svalové kontraktuře • Norma – zdravá strana, výchozí je nulové postavení • Nejpoužívanější metoda – SFTR (vyšetření v rovině sagitální – frontální – transverzální – rotační) Funkční dignostika Rovina sagitální (flexe, extenze, anteflexe, retroflexe, plantární a bolární flexe, lordóza, kyfóza, rekurvace) Rovina frontální (abdukce, addukce, úklony páteře do stran, radiální a ulnární dukce, skoliosa, varozita, valgozita) Rovina transverzání (horizontální flexe a extenze v kloubu ramenním, abdukce a addukce v kloubu kýčelním ve flexi 90 st.) Rovina rotační (zevní + vnitřní rotace, pronace, supinace, inverze, everze) Zápis: kloub ramenní S 40–0–130 st. (extenze–0–flexe) F 150-0-30 st. (abdukce-0-addukce) R 60-0-70 st. (zevní rotace-0-vnitřní rotace) Funkční dignostika 2. Svalový test – měření síly svalové – pohyb části těla v zemském gravitačním poli. Uvádí se ve stupních 0-5.  st. 0 – žádný aktivní pohyb  st. 1 – viditelný nebo hmatný záškub svalu  st. 2 – pohyb s vyloučením zemské gravitace  st. 3 – pohyb aktivní proti působení zemské grav.  st. 4 – pohyb proti střednímu odporu  st. 5 – pohyb proti velkému odporu Funkční dignostika Správné provedení svalového testu závisí na: Správné poloze testované části Správné fixaci nepohyblivého segmentu Znalostech anatomických Správné vedení pohybujícího segmentu Funkční dignostika 3. Vyšetření hypermobility, vyšetření svalů zkrácených – oslabených, vyšetření reflexních změn hybné soustavy 4. Dynamometrie – měření statické síly svalu dynamometrem (při izometrické kontrakci), udává se v Kp 5. Měření svalové práce – síla působící po určité dráze, udává se v joulech (J) 6. Měření svalového výkonu – práce za jednotku času, udává se ve wattech (W) Funkční dignostika 7. Elektrodiagnostika I/t křivka – používá se v diagnostice denervovaných svalů (zobrazuje změny dráždivosti na stejnosměrný přerušovaný proud při různé intenzitě impulsu a při různé době trvání) Elektromyografie – EEG – snímání bioelektrických potenciálů motorických jednotech svalových pomocí zavedených jehel Elektrokardiografie – EKG -elektrické projevy srdeční akce Polyelektromyografie – sledování současně aktivity většího počtu svalů Funkční dignostika Vyšetření syntetická: Při tomto vyšetření sledujeme pohyb celého člověka, nebo větší či menší části komplexně, a to z hlediska celkové funkce buď vizuálně nebo pomocí techniky – video. Nejčastěji provádíme: Vyšetření stoje Vyšetření chůze Testy mobility ve stoji (zvedání předmětů, posazování, vstávání,…) Testy mobility na lůžku (obracení, sedání, přesuny z lůžka na židli atd.) Rehabilitační programy Stanoví koordinaci jednotlivých složek rehabilitace při jednotlivých onemocněních či úrazech s cílem co nejrychlejší socializace či resocializace nemocného. Dělíme na krátkodobé a dlouhodobé rehabilitační programy Rehabilitační programy Při sestavování programu vycházíme z: • Patofyziologického rozboru • Stupně a rozsahu sekundárních změn • Kompenzačních a substitučních možností nemocného • Věku nemocného • Tělesných zdatností nemocného • Sociálního a psychologického rozboru nemocného • Pracovní analýzy Rehabilitační programy 1. Krátkodobý rehabilitační program Stanoví se na určitou dobu několika dnů, týdnů, nejlépe na dobu 6 měsíců. Zahrnuje: I.fázi rehabilitace – časnou II.fázi rehabilitace 2. Dlouhodobý rehabilitační program Je dlouhodobé stanovení a rámcové určení týmem odborníků, jaká opatření budeme muset učinit, abychom dosáhli u nemocného optimální resocializace Je považován za stanovení celoživotní perspektivy Pojem rehabilitační konference Rehabilitační programy Při sestavování programů by měli být dodržovány tyto principy: • Stanovení základní diagnózy, základního ošetření s přihlédnutím k možnosti včasné rehabilitace • Prevence sekundárních změn • Včasný trénink nepostižených částí těla, systémů, orgánů • Nácvik sebeobsluhy na lůžku • Včasná vertikalizace nemocného • Postupná mobilizace primárně poškozených struktur • Vybavení nemocného potřebnými rehabilitačními, ortopedickými a kompenzačními pomůckami Rehabilitační programy • Aktivní psychoterapie • U dětí neopomenout výchovně vzdělávací proces • Zajištění sociálních potřeb nemocného • Dle potřeby plánovat lázeňské doléčení, event. pobyt v rehabilitačním ústavu • Ukončení rehabilitace při stabilizaci stavu a nemožnosti dalšího zlepšování • Závěrečné zhodnocení zachovalých funkcí člověka vzhledem k jeho životnímu uplatnění • Závěrečné překontrolování životního programu rehabilitanta • U nemocných s trvalými následky zajistit kontroly jejich zdravotního stavu, sociální opatření event. jejich zařazování do pracovního procesu Postavení rehabilitacev systému zdravotní péče MEDICÍNA Objektem je člověk, jeho choroba, etiologie, patologie Zahrnuto pod pojmy: disease, impairment REHABILITACE Zasahuje člověka na úrovni osobnosti a jeho postavení v prostředí Ztížení této situace označujeme jako disability a handicap Rehabilitace proniká do medicíny, medicína a její poznatky jsou pro rehabilitaci nezastupitelné Pracovníci léčebnérehabilitace LÉKAŘI Pracovníci jednotlivých klinických oborů, kteří rozvíjí LR v rámci svého oboru – specialisté klinických pracovišť (neurolog, internista,…) Skupina lékařů, specializujících se na jednotlivá zdravotní postižení a znevýhodnění vůči společnosti – podílí se na posuzování takových vztahů k společnosti, prostředí, pracovní schopnosti (posudkový lékař) Lékaři, postihující celou šíři LR jak medicínu v rehabilitaci, tak rehabilitaci v medicíně (rehabilitační lékaři) Pracovníci léčebnérehabilitace NELÉKAŘI Fyzioterapeuti Ergoterapeuti Psychologové a psychotrapeuti Sociální pracovnice Speciální pedagogové Techničtí pracovníci - protetici PracovištěoboruLR Rehabilitační oddělení Slučuje dva základní přístupy – léčebnou RHB a fyziatrii Centra léčebné rehabilitace Komplexně působící rehabilitační oddělení se složkou: Diagnostickou metody fyziatrické, vyšetřovací, ergodiagnostické, vyšetření psychologem, logopedem, sociální pracovnicí Terapeutickou metody fyzioterapeutické, kinezioterapeutické, ergoterapeutické, psychologické, spec.logopedické,… Technickou kompenzační a rehabilitační pomůcky, základní ortopedická a protetické péče Ambulantní pracoviště fyzioterapeutů „Neexistuje zdravý člověk, pouze špatně vyšetřený.“ -SigmundFreud-