ZÁKLADNÍ MODELY ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ Mgr. et Mgr. Jan Šplouchal STRUKTURA PŘEDNÁŠKY  Zdravotnické systémy podle způsobu hrazení  Zdravotnické systémy založené na všeobecném zdravotním pojištění  Tržní zdravotnictví  Výhody X nevýhody jednotlivých systémů --------------------------  Dotazy ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY PODLE ZPŮSOBU HRAZENÍ  Zdravotní systémy založené na pojištění:  Veřejné (povinné) zdravotní pojištění – Bismarckovský model zdravotnictví  Soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištění – liberální model zdravotnictví (tržní zdravotnictví)  Státní zdravotnictví (zdravotní péče hrazená z veřejných prostředků, daní) – národní zdravotní služba:  Beveridgeův model  Semaškův model ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY ZALOŽENÉ NA VŠEOBECNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ  Myšlenka všeobecné dostupnosti zdravotní péče  Zdravotní péče je hrazena z veřejného (povinného) zdravotního pojištění  Platí princip solidarity  V Evropě je pravidlem státní garance za zdravotní péči pro všechny obyvatele (tzv. Bismarckovský model) BISMARCKOVSKÝ MODEL ZDRAVOTNICTVÍ  Založený na veřejném (povinném) zdravotním pojištění  Nejdříve: Německo, Francie, Rakousko, Holandsko, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko  Od 90. letech byl zaveden také v ČR, na Slovensku, Polsko, Maďarsku BISMARCKOVSKÝ MODEL ZDRAVOTNICTVÍ  Historicky nejstarší zdravotnický systém  Založen na principu solidarity  Vznikl koncem 19. století v Německu, zakladatel Otto von Bismarck;  Zdravotní pojištění je součástí komplexního sociálního zabezpečení, které se stalo povinným (spolu s nemocenským, úrazovým a důchodovým pojištěním)  Povinnost zaměstnavatelů a zaměstnanců platit sociální/zdravotní pojištění jako určité procento příjmu  Zdravotní pojišťovny jsou většinou veřejné a neziskové, někdy také soukromé (Holandsko); jejich počet variuje (v Německu okolo tří set pojišťoven, v Rakousku osm, v Maďarsku jedna);  rozsah garantované péče je vesměs podobný, existují však určité rozdíly mezi jednotlivými státy BISMARCKOVSKÝ MODEL ZDRAVOTNICTVÍ A JEHO VÝHODY  Všeobecná dostupnost zdravotní péče, rovný přístup  Jistota pojištěnce, že bude poskytnuta potřebná péče;  Relativně vysoká kvalita péče  Svobodný výběr a pluralita poskytovatelů zdravotní péče  Relativní spokojenost pacientů  Výrazná decentralizace, významnou roli mají regionální orgány a poskytovatelé, méně pravomocí centrální vláda  Povinnost zdravotní pojišťovny občana pojistit, ať je jeho zdravotní stav jakýkoliv BISMARCKOVSKÝ MODEL ZDRAVOTNICTVÍ A JEHO NEVÝHODY  Vysoká cena péče (dlouhodobě v řadě zemí přesahuje 10 % HDP)  Velké administrativní náklady (provoz pojišťoven, IT technologie, velký počet administrativního personálu)  Složitost vztahů pacient–poskytovatel zdravotní péče–pojišťovna. TRŽNÍ ZDRAVOTNICTVÍ  Zdravotnický systém založený na individuální odpovědnosti občanů  Stát negarantuje zdravotní péči pro všechny, pouze pro některé sociální skupiny, a to formou státních zdravotnických programů  Týkají se důchodců nad 65 let a chudých lidí, tj. těch, jejichž příjem je nižší než oficiálně stanovená hranice životního minima a některých dalších skupin  Náklady na zdravotnictví jsou hrazeny z komerčního (soukromého) zdravotního pojištění  Veřejné (povinné) zdravotní pojištění neexistuje  Modelovým příkladem je tržní zdravotnictví USA (liberální model zdravotnictví) STÁTNÍ ZDRAVOTNICKÉ PROGRAMY V USA  Medicare  důchodci, tělesně postižení  Medicaid  základní péče pro chudé  Veterans Health care Administration  pro vojáky, válečné veterány a jejich rodiny, vysoké státní úředníky  Indian Health Care  pro původní americké obyvatele, Indiány a Eskymáky  Neodkladná péče v ohrožení života  není bezplatná, musí být však vždy poskytnuta, a to bez ohledu na solventnost pacienta SOUKROMÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V USA  Zdravotní pojištění v USA je dobrovolné a nenárokové  Pojišťovna nemá povinnost žadatele pojistit resp. pojistit v plném rozsahu, v případě již existujících zdravotních problémů žadatele  Existuje ve dvou formách, a to jako zaměstnanecké nebo individuální zdravotní pojištění ZAMĚSTNANECKÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ  Tato forma pojištění se týká 2/3 všech pojištěných  Hrazeno zaměstnavateli, kteří v rámci svých sociálních programů dobrovolně hradí zdravotní pojištění svým zaměstnancům  Rozsah je různý INDIVIDUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ  Tento typ pojištění se týká asi 5 % populace  Je přizpůsobeno míře individuálního rizika  Různý rozsah, často kryje pouze hospitalizaci  Zdravotní pojištění v plném rozsahu je velmi nákladné, mnoho lidí má sjednáno pouze částečné pojištění  Pojistné podmínky jsou komplikované, často klientům ne zcela jasné VÝHODY TRŽNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ  Vysoká kvalita péče (za podmínky dostatečného rozsahu pojistky)  Více peněz pro vědu a medicínský výzkum  Rychlé uplatňování nových technologií a výsledků výzkumu v praxi  Sledování kvality péče, tlak na její zvyšování  Vysoké příjmy lékařů NEVÝHODY TRŽNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ  Sociální nerovnost a nedostatečná dostupnost zdravotní péče  17 % Američanů nemá zajištěné zdravotní pojištění (tj. 47 miliónu nepojištěných, z toho 8,6 miliónů dětí), týká se to rodin s nižším příjmem, mladých lidí do 25 let, zaměstnanců malých firem  „Podpojištění“ – jenom částečné pojištění, které v praxi nestačí na krytí nezbytné péče (střední třída);  Nákladnost a vysoká cena: náklady na zdravotnictví v USA jsou větší než 17 % HDP;  Poskytování nadbytečné péče lidem se sjednaným pojištěním  Soudní spory  Vysoké administrativní náklady  Závažná nemoc vnímána jako ekonomické ohrožení jednotlivce i rodiny, je to nejčastější příčina osobních bankrotů NÁRODNÍ ZDRAVOTNÍ SLUŽBA  Semaškův model:  v bývalém SSSR a zemích sovětského bloku, nyní na Kubě  Beveridgův model:  Velká Británie, Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie aj.  Platí stejné principy jako u Semaškova modelu  Rozdíl oproti Semaškovu modelu: soukromé zdravotní služby existují, mají však doplňkový charakter, obvykle tvoří 15–20 % zdravotní péče, jejich podíl však roste, navíc lze uzavřít soukromé zdravotní pojištění  Určitá míra spoluúčasti však existuje (léky, zubní péče, hospitalizační a ambulantní poplatky)  V současnosti trend k decentralizaci rozhodování na regiony až obce VÝHODY  Garance dostupnosti veškeré potřebné zdravotní péče státem  Rovnost v přístupu k péči  Všeobecná dostupnost základních služeb  Úspornost, nižší celkové náklady  Menší administrativní zatížení lékařů  Snadnější makroekonomická regulace  Důležitý prvek národní ekonomiky, stát poskytuje zaměstnání zdravotnickým pracovníkům NEVÝHODY  Dlouhé čekací doby na ambulantní specializované služby a drahé výkony  Omezená svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení  Různá úroveň nemocnic z hlediska komfortu pacientů „VŠECHNO, CO SE DÁ SPRAVIT PENĚZI, JE LACINÉ.“ Děkuji za pozornost a přeji pěkný den! - Erich Maria Remarque -